Linux:Adresářová struktura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Přesun z původního hesla Adresářová struktura
 
FDominec (diskuse | příspěvky)
Řádek 1:
= Základní vlastnosti =
* JeV operačních systémech unixového typu je jen jedna velká stromová struktura začínající v kořenovém adresáři, Linux/Unix rozlišuje velká a malá písmena (standardně se u názvů souborů i adresářů používají malá písmena), jména souborů jsou dlouhá max. 255 znaků (ext2 fs), v názvu souboru se nesmí vyskytnout znak NUL (binární nula) a znak lomítko "/", celé jméno souboru včetně cesty je dlouhé max. 4 kB, a k oddělování adresářů a souborů používá normální lomítko "/".
* Soubory začínající tečkou "." jsou skryté a nevidíme je pokud je extra nevyžádáme (přepínač "-a" u přikazu ls ap.)
* Zhruba 8 nativních Unixových FS (tj. může na nich být OS Linux), z toho 4 žurnálovací: ext3 (Linux komunita, nástupce ext2, je s ním kompatibilní), ReiserFS (výkonný, zvlášť při velkém množství malých souborů v adresářích), JFS (IBM Journalling filesystem), XFS (SGI žurnálovací FS). Nežurnálovací jsou: ext2 (nativní Linux FS), Minix (prapůvodní FS Linuxu, dosti omezen - např. jména souborů max 14.-znakové ap.), UMSDOS (nad DOS FAT FS, přidává dlouhé názvy souborů, vlastnictví a práva). Podpora dalších cca 25 diskových FS (CD-ROM formáty ISO9660 a Macintosh HFS, FAT/VFAT/FAT32/NTFS Microsoft, HPFS (IBM OS/2) a další) a 5 síťových FS (Novel Netware přes IPX i TCP/IP, MS/IBM Lanmanager a Windows, Unixový NFS aj.)
 
* Základní adresáře OS mají pevné názvy a použití - viz FHS - Filesystem Hierarchy Standard (norma hierarchie souborového systému) pro OS Unixového typu (Unix-like).
 
== Souborové systémy ==
Používá se nejčastěji zhruba 8 nativních Unixových FS (tj. může na nich být OS Linux), z toho 4 žurnálovací:
**'''ext3''' (Linux komunita, nástupce ext2, je s ním kompatibilní),
**'''ReiserFS''' (výkonný, zvlášť při velkém množství malých souborů v adresářích),
**'''JFS''' (IBM Journalling filesystem),
**'''XFS''' (SGI žurnálovací FS).
 
Nežurnálovací jsou:
**'''ext2''' (nativní Linux FS),
**'''Minix''' (prapůvodní FS Linuxu, dosti omezen - např. jména souborů max 14.-znakové ap.),
**'''UMSDOS''' (nad DOS FAT FS, přidává dlouhé názvy souborů, vlastnictví a práva).
 
*Podpora dalších cca 25 diskových FS (CD-ROM formáty ISO9660 a Macintosh HFS, FAT/VFAT/FAT32/NTFS Microsoft, HPFS (IBM OS/2) a další) a 5 síťových FS (Novel Netware přes IPX i TCP/IP, MS/IBM Lanmanager a Windows, Unixový NFS aj.)
 
* Každý nativní Unixový FS musí podporovat adresáře, obyčejné soubory, tvrdé a symbolické linky, blokové a znakové speciální soubory, pojmenované roury a sockety domény Unix. Dále musí podporovat vlastníka a skupinu souboru a základní přístupové bity pro vlastníka, skupinu a ostatní. A také musí podporovat tyto časové údaje souborů: čas posledního přístupu k souboru (označován jako atime - access time), čas poslední modifikace obsahu souboru (mtime - modification time) a čas poslední změny i-nodu souboru /= čas změny atributů souboru/ (ctime - change time).
 
== Adresáře ==
* Základní adresáře OS mají pevné názvy a použití - viz FHS - Filesystem Hierarchy Standard (norma hierarchie souborového systému) pro OS Unixového typu (Unix-like).
* Každý adresář obsahuje automaticky 2 položky: "." představuje běžný adresář, ".." představuje nadřazený adresář.
* Rozlišujeme pojem relativní a absolutní cesty: absolutní začíná lomítkem, tj od kořenového adresáře; relativní začíná od aktuálního adresáře.
* Soubory začínající tečkou "." jsou skryté a nevidíme je pokud je extra nevyžádáme (přepínač "-a" u přikazu ls ap.)
* Speciální adresáře - výjimečné svým obsahem a použitím. Nejznámější jsou tyto:
:; <code>'''/etc'''</code> : globální (systémová) konfigurace celého počítače (uživatelská nastavení jsou vždy v domácích adresářích jednotlivých uživatelů). Veškeré chování systému je řízeno konfiguračními soubory v tomto adresáři a jeho podadresářích. Vždy zálohovat alespoň tento adresář (komprimovaný se vejde na disketu).