Linux:Nástroje pro archivaci: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Woodcraft (diskuse | příspěvky)
Woodcraft (diskuse | příspěvky)
mBez shrnutí editace
Řádek 1:
Linuxové archivační nástroje jsou založeny na principu spojování více souborů do jednoho. Liší se způsobem jak to dělají a také tím, jakým způsobem zachovávají metainformace o archivovaných souborech.
=Přehled nástrojů=
 
==ar==
 
Formát archívů vytvářených utilitou '''ar''' nebyl nikdy standartizován. Od historických unixových dob '''ar''' postupně vystřídal několik navzájem odlišných formátů. V současné době se používají dvě varianty - BSD a GNU
Řádek 9:
# Od verze BSD 4.4 se začala používat úprava, která problém dlouhých názvů a mezer vyřešila, ale souběžně vznikla GNU verze, kterou dnes používá GNU/Linux
 
===Popis formátu===
 
Archiv který byl vytvořen nástrojem '''ar''' začíná [[magickým řetězcem]] "!<arch>" následovaný znakem LF (Line Feed - zalomení řádku, neboli také "\n"). Zbytek archívu tvoří objekty. Každý objekt je složen z hlavičky souboru a jeho obsahu. Hlavička souboru obsahuje metainformace o souboru, které jsou v rámci unixu přenositelné (název souboru,nastavení práv, čas, velikost) a obsah souboru - je-li čitelný, je čitelný i když je v archívu.
Řádek 28:
; GNU ar : oproti BSD řešení do pole názvu vkládá znaky "//" které signalizují že název teprve bude následovat. Skutečný název souboru se pak na začátek datové části s obsahem souboru. A to tak, že datová část začne lomítkem, následovaným decimální hodnotou offsetu (posunu) začátku vlastního obsahu, vlastním názvem, který je opět ukončen lomítkem. Archívy které tvoří '''GNU ar''' také používají sekvenci lomítka následovaného mezerou ("/ ") která uvádí index, který ''' GNU ar''' používá pro rychlejší pohyb v rámci archívu.
 
===Použití===
 
Dnes se '''ar''' používá převážně jenom pro vytváření a aktualizaci statických knihoven, které používá [[linker]], jako tedy je součástí balíčku [[binutils]] výjimkou je systém instalačních balíčků [[DEB]]
Řádek 44:
Pro použití při práci s deb balíčky viz [[Instalační balíčky]]
 
==cpio==
 
===Popis formátu===
 
===Použití===
 
==afio==
 
===Popis formátu===
 
===Použití===
 
==tar==
 
Archivační nástroj '''tar''' byl původně navržen jako obslužný program pro archivaci velkého množství souborů a celách adresářů na magnetickou pásku. Z toho byl také odvozen jeho název ('''T'''ape '''AR'''chiver).
 
===Popis formátu===
 
===Použití===
 
==pax==
 
===Popis formátu===
==Použití==
 
===Použití===
=pax=
 
=Další zdroje=
==Popis formátu==
 
[[Wikipedia:en:Archive formats]]
==Použití==