Linuxové distribuce dřevních dob: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Woodcraft (diskuse | příspěvky)
Nová stránka: =Kořeny linuxových distribucí= Mezi nejznámější distribuce v době kdy Ian Murdock vyzval k vytvoření [[Wikipedia:en:Debian Project| Projektu D...
(Žádný rozdíl)

Verze z 22. 2. 2007, 14:00

Kořeny linuxových distribucí

Mezi nejznámější distribuce v době kdy Ian Murdock vyzval k vytvoření Projektu Debian nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci byl tehdy považován každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.

Jak píše Matt Welsh v článku "Cooking with Linux" (Linux Journal 1. října 1994) za první linuxovou distribuci ze které bylo možné nabootovat rovnou nabootovat linuxové jádro lze považovat dva obrazy 5.25 disket které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H.J.Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo "old hats" (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[1]

U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravu MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.

Distribuci u které již nebyla nutná tato manuální operace vytvořil Manchester Computing Centre a byla známa jako MMC Interim Linux. Šlo o sadu disket která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci Wikipedia:en:TAMU 1.0A Texas A&M University která byla vůbec první linuxovou distribucí, která obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.

Yggdrasil

První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl Yggdrasil. Bylo to vůbec první Live CD s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.

První alfa verze která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X windows v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev) byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [2]

SLS

Softlanding Linux System (SLS) byl vůbec první linuxovou distribucí která přišla s instalačními balíčky Jeho první veřejná verze č. .96p4 byla vydaná 1. září 1992 Petrem MacDonaldem a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U SLS s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.

Od verze vydané 17. února 1993 nahradilo v této distribuci stávající X systém XFree86 v1.2

Poznámka
Projekt XFree86 započal svůj vývoj zhruba o rok dříve na základě zdrojového kódu X386, komerčního X serveru napsaného Thomasem Roellem. Jeho zdrojový kód MIT X konsorciu věnovala společnost Snitily Graphics Consulting Services (SGCS) (Roell byl jejím společníkem). Zpočátku se tato uvolněná a opravená verze nazývala X386 1.2E, ale po diskuzi byl projekt přejmenován na XFree86 - název je slovní hříčkou. Výslovnost X-three-eighty-six zní totiž podobně jako X-free-eighty-six. Roell nadále pokračoval v prodeji proprietárního X serveru známého však již jako Accelerated-X.

V této distribuci se také od verze 1.02 vydané 18. dubna 1993 prvně objevil balíčkovací systém TGZ, který později převzal Slackware.

Podle informací v changelogu poslední vydané verze a1.3 se dá říct, že tato distribuce neustála vleklé potíže spojené s nástupem modulárního modelu jádra a tak umřela v květnu r. 1994 (s linuxovým jádrem verze 1.0)


Slackware

Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí Patrika Volkeringa SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov slack - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ware - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.

První verze Slackware 1.0 byla uvolněna 16. června 1993 a jeho vývoj pokračuje dodnes.

Mezi jeho přednosti patří střídmost a jednoduchost. Bohužel jde v podstatě podobně jako u SLS o "one man show" která sebou nese určitá rizika jak se již jednou v poměrně nedávné době ukázalo. Slackware byl totiž jednou z posledních distribucí, která začala používat linuxové jádro řady 2.6, protože se zhruba v době nástupu tohoto jádra Patrik Volkering potýkal se zákeřným onemocněním.

Debian

Cca dva měsíce po vydání Slackware 1.0 přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce Ian Murdock - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval "Debian Linux Release". Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.

Těžko říct co jej k tomu motivovalo víc, zda nepružný vývoj SLS a nebo se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak SLS i Slackware), každopádně ve své výzvě určil základní pravidla která by měla tato nová distribuce dodržovat:

otevřený vývoj
modularita jednotlivých komponent
souborový systém podle FSSTND standardu
snadná instalace a konfigurace
inteligentní správa instalačních balíčků
integrovaná možnost kontinuální aktualizace
dostupnost


První veřejné vydání Debianu byla verze 0.01 vydaná během podzimu 1993, však byla záhy přečíslována na 0.90 a v lednu 1994 ji nahradila verze 0.91. Měla ještě velmi primitivní balíčkovací systém (stejný jako SLS) který neřešil závislosti a v podstatě byla pouze odrazovým můstkem pro další vývoj.

Skutečně novou, moderní distribucí bylo teprve vydání Debian 0.93 Release 5 z března 1995 kterou již tvořil tým vývojářů z nichž každý měl na starost "svoje" balíčky (maintainer). Pro manipulaci s nimi byl vytvořen balíčkovací systém DEB a nástroj dpkg.

Verze 1.0 nebyla nikdy vydána. Resp. to co vyšlo pod titulem "Debian 1.0" v rámci sady 5-cd "InfoMagic Linux Developer's Resource 5-CD Set November 1995" byla pouze nedodělaná vývojová verze a pravděpodobně ji ani nešlo nabootovat. Toto upozornění zveřejnila společnost InfoMagic (vydavatel CD) 11. prosince 1995. Aby však nedošlo ke zmatkům, dostala první oficiálně vydaná verze číslo 1.1 a kódové označení Buzz (17. června 1996)

Svá kódová označení začal Debian používat podle postaviček z filmu Toy Story (Příběh hraček), protože tehdejší vedoucí projektu Bruce Perens, který převzal tuto funkci po Ianu Murdockovi, pracoval v Pixaru, společnosti která tento film produkovala.

Všechny její binární soubory v této distribuci již byly v ELF formátu, obsahovala 474 instalačních balíčků a linuxové jádro řady 2.0

Bogus

Ve stejnou dobu co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce Bogus. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet Wikipedia:en:Doug Hoffman, Wikipedia:en:Kevin Martin a Wikipedia:en:Rik Faith. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému pms dokončili v lednu 1994.

V konkurenci Slackware a Debianu neměla tato distribuce šanci a tak její vývoj umřel u verze 1.0.90 (pre-2.0) někdy v r. 1998 a ohlašovaná verze 2.0 už nikdy nevyšla . Poslední stabilní vydanou verzí zůstala 1.0.1 (s linuxovým jádrem verze 1.1.51) z října 1994

http://bogus.org/

Red Hat

Je poslední z významnějších distribucí, které začaly působit před rokem 1995 a které výrazně ovlivnily následující vývoj. Red Hat 1.0 byl vydán 3. listopadu 1994 a přišel s vlastním balíčkovacím systémem RPM.

Vycházejí z něj deriváty Yellow Dog Linux - což byla linuxová distribuce s RPM balíčkovacím systémem určená pro architekturu PowerPC a ASPLinux, což byla zase první linuxová distribuce s podporou pro non-Latin znakové sady.

Během r.2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost Wikipedia:en:Red Hat Enterprise Linux která pro volné použití vytvořila otevřený projekt Wikipedia:en:Fedora Core jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004

SUSE

Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka Konráda Zuse. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem "S.u.S.E Linux 1.0".

Později integrovala distribuci Wikipedia:en:Jurix Floriana La Roche (Ten začal Jurix vyvíjet na počátku r.1995) a Takto upravenou verzi vydala r. 1996 pod názvem "S.u.S.E Linux 4.2". Do ní byly začleněny mnohé věci z distribuce Red Hat, například balíčkovací systém RPM, soubor /etc/sysconfig atd.

4. listopadu 2003 koupila S.u.S.E firma Novell a ta změnila název na SUSE Linux.

Vývoj S.u.S.E byl vždy regulován a pro volné použití byly uvolňovány verze vždy s nějakým zpožděním, podobně jako u jiných komerčních společností. Po koupi S.u.S.E Novellem ještě tento systém dobíhal, ale 4. srpna 2005 byl ohlášen začátek projektu Wikipedia:en:openSUSE.

Znamenalo to větší otevření vývojového procesu vůči uživatelům, kteří tak dostali možnost testovat nové věci ještě před jejich umístěním do komerční verze. První takto uvolněnou verzí byla verze 10.0 z 6. října 2005, která je nabízena třech variantách:

  • jako OSS (veškerý software v distribuci je pouze Wikipedia:en:Open Source)
  • jako "eval" (distribuce obsahuje i proprietární aplikace)
  • a jako krabicová verze, která je dodávána včetně manuálu

Zřejmě ve snaze vyhnout se do budoucna patentovým sporům uzavřel v listopadu 2006 Novell kontroverzní smlouvu s firmou Microsoft, která z pohledu mnohých představuje potencionální ohrožení světa svobodného software. Je tak otázkou, zda si tímto SUSE nepodřízlo z hlediska budoucnosti pod sebou větev.

Jen zcela na okraj - Mandriva

Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou Wikipedia:en:MandrakeSoft r.1998 na původním základu distribuce Red Hat s okením manažerem KDE.

Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.

Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo Wikipedia:en:Ubuntu). Nemalou zásluhu má na tom bezesporu Ivan Bíbr. Jeden čas byla firma MandrakeSoft na pokraji krachu nicméně po sloučení firmy Mandrakesoft s brazilskou firmou Connectiva v r. 2003 se firma zvetila a distribuce po přejmenování na Mandrivu jede dál.

Connectiva
U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc. která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem)

15. června 2005 absorbovala Mandriva také francouzskou firmou Lycoris.

Lycoris
se původně jmenoval Wikipedia:en:Redmond Linux Corp. (k přejmenování došlo r. 2003)

Vlajskovou lodí této firmy byla distribuce Wikipedia:en:Lycoris Desktop/LX která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost Wikipedia:en:SCO.

Externí zdroje

http://lwn.net/Articles/91371/ Stručná historie linuxových distribucí

http://www.debian.org/doc/manuals/project-history/index.en.html Podrobný přehled verzí Debianu

http://www.oclug.on.ca/archives/oclug/2003-April/029490.html Obsah Developer's Resource 3-CD Set od InfoMagic z prosince 1994

http://www.xplinux.biz/support/history.htm Přehled historie linuxových distribucí sklonku 20. století

http://www.novell.com/linux/microsoft/openletter.html Otevřený dopis Novellu o smlouvě s Microsoftem