Úvod do editování souborů pomocí editoru Emacs

Co je to Emacs?

Abychom mohli dělat něco rozumného s počítačem, potřebujeme mít možnost ukládat texty do souborů a měnit jejich obsah. K tomu slouží textový editor. Emacs je jeden z nejpopulárnějších Unixových editorů na světě – zejména proto, že začátečníci mohou bez větších problémů pracovat s textovými soubory.

Než se začnete učit pracovat s editorem, musíte si najít soubor obsahující obyčejný text a zkopírovat si ho do domovského adresáře (náš soubor se jmenuje pokus). Emacs se spouští jednoduše:

/home/gosht# emacs pokus

Spuštění editoru má různý efekt. Záleží totiž na tom, v jakém prostředí Emacs spoštíme. V textovém módu vytvoří nastartovaný editor okno přes celou obrazovku. Pokud ho spustíte v X Window, vytvoří si editor své vlastní okno. Budu předpokládat, že jste spustili editor Emacs v textovém módu.

Většina obrazovky obsahuje text vašeho souboru (pokus) Obzvláště důležité jsou poslední dva řádky. Řádek obsahující hodně pomlček je řádek specifikující mód editoru (modeline). Ve většině případů je předposledním řádku slovo „Top“. Může zde být ale i slovo „All“ a mohou se zde vyskytovat malé rozdíly, záleží na verzi editoru. Někteří uživatelé mají v tomto místě aktuální čas. Pod tímto řádkem se nachází informační a příkazový řádek, někdy označovaný jako „minibufer“, jindy jako „echo area“. Informační řádek slouží ke komunikaci s uživatelem, objevuje se zde výpis zprav a někdy jeho prostřednictvím budete zadávat příkazy.

Než opravdu změníte text v souboru, musíte se „pohybovat“ v textu, resp. pohybovat kurzorem. Kurzor by měl být na začátku souboru v levém horním rohu obrazovky. Chcete-li kurzor posunout o jeden znak dopředu, stiskněte zároveň klávesy Ctrl-F. Všiměte si, že když kurzor dospěje na konec řádku, sám se přesune na začátek dalšího řádku. Chcete-li docílit opačného pohybu, stiskněte kombinaci kláves Ctrl-B. Pokud se chcete posunout o jeden řádek dolů, použijte klávesy Ctrl-N, opačný pohyb bude dosažen stisknutím Ctrl-P.

Pokud pracujete v systému X Window, můžete použít k nastavení kurzoru myš. Stačí kurzor myši nastavit na požadovanou pozici v textu a kliknout levým tlačítkem (snadné, ne?...:-)). Tento způsob je pomalý a nedoporučuje se na něj zvykat. Většina uživatelů používá k pohybu klávesnici.

Pomocí kláves Ctrl-P a Ctrl-B nastavte kurzor na začátek souboru. Držte tuto kombinaci poněkud déle. Uslyšíte pípnutí a v informačním řádku se objeví zpráva „Beginning of buffer“.

Nabízí se otázka, co je to buffer?

Když Emacs zpracovává soubor, tak ve skutečnosti s nim nepracuje přímo. Zkopíruje si jeho obsah do speciální pracovní oblasti, kterou je právě buffer. Zde obsah souboru upravujete. Až ukončíte editaci, dáte příkaz, aby editor buffer uložil. Do té doby zůstane obsah nezmeněn a změny se provádějí pouze uvnitř pracovní oblasti.

Teď už jste připraveni obsah bufferu upravit. Předpokládám, že chcete do editovaného souboru zapsat znak „A“. Jakmile stisknete klávesu A, změní se předposlední řádek. Emacs registruje změny v textu a informuje o nich uživatele pomocí dvou hvězdiček před slovem Emacs. Hvězdičky zůstanou do té doby, než obsah bufferu uložíte. Obsah bufferu lze ukládat průběžně vícekrát – kombinace kláves Ctrl-X Ctrl-S.

Několik příkazů používaných v Emacsu

Ctrl-F	Posunutí kurzoru o jeden znak doprava.
Ctrl-B	Posunutí kurzoru o jeden znak doleva.
Ctrl-N	Posunutí kurzoru o jeden řádek dolů.
Ctrl-P	Posunutí kurzoru o jeden řádek nahoru.
Ctrl-A	Umístění kurzoru na začátek řádku.
Ctrl-E	Umístění kurzoru na konec řádku.
Ctrl-V	Zobrazení následující stránky.
Ctrl-L	Zobrazení stránky s aktuálním řádkem uprostřed.
Ctrl-D	Zrušení znaku, na kterém je umístěn kurzor.
Ctrl-K	Zrušení textu od pozice kurzoru do konce řádku.
Ctrl-X Ctrl-S	Uložení obsahu bufferu do odpovídajícího souboru.
Backspace	Zrušení znaku vlevo od kurzoru.

Nápověda v editoru Emacs

Emacs má velmi rozsáhlou nápovědu. Nejvyšší úroveň nápovědy se vyvolá stisknutím kombinace kláves Ctrl-H a nějakého písmene. Například Ctrl-H K vyvolá nápovědu vztahující se ke klávesovým kombinacím.Ctrl-H T vyvolá výukový program editoru. K důležitým kombinacím patří Ctrl-H Ctrl-H Ctrl-H, která vyvolá „nápovědu o nápovědě“. Tady se dozvíte vše o nápovědě. Znáte-li jméno funkce (např. „save-bufer“), ale nemůžete si vzpomenout na klávesovou kombinaci, použijte Ctrl-H W („Where is“) a zadejte jméno funkce.

Jiný zdroj informací o editoru nabízí systém pro čtení dokumentace v hypertextovém formátu Info. Ten můžete vyvolat přímo z Emacsu stisknutím Ctrl-H I. Objeví se stránka systému Info, kde jsou uvedeny další pokyny pro použití.

Ukončení práce s editorem

Před ukončením práce s editorem se ujistěte, že jsou všechny buffery skutečně uloženy. Pak editor ukončíte pomocí kláves Ctrl-X Ctrl-Ctrl. Může se stát, že po zadání teto kombinace, se vás editor v příkazovém řádku na něco zeptá. Nenechte se znepokojit a odpovězte normálním způsobem. Jestliže hrozí to, že se později k editoru později vrátíte, nepoužívejte Ctrl-X Ctrl-Ctrl,ale Ctrl-Z. Pak bude editor pouze pozastaven. K pozdější aktivaci můžete použít příkaz fg.

V systému X Window má funkce Ctrl-Z jiný význam. Provede transformaci okna s editorem do ikony. Existují dvě možnosti, jak transformovat okno s editorem do ikony- pomocí správce oken, nebo pomocí Ctrl-Z. V X Window nelze použít k aktivaci příkaz fg, ale musí se použít správce oken.

Zdroje informací

• Root.cz
• abclinuxu.cz
• Kolektiv autorů. Linux – dokumentační projekt. Praha : Computer Press, 1998. ISBN 80-7226-114-2. (česky)