Čeština/Nepravidelná slovesa

Infinitiv být mít jít jíst
sníst
vidět vědět chtít
Přítomný
čas
jsem
jsi
je

jsme
jste
jsou
mám
máš


máme
máte
mají
jdu
jdeš
jde

jdeme
jdete
jdou
jím, sním
jíš, sníš
jí, sní

jíme, sníme
jíte, sníte
jedí, snědí
vidím
vidíš
vidí

vidíme
vidíte
vidí
vím
víš


víme
víte
vědí
chci
chceš
chce

chceme
chcete
chtějí
Příčestí
činné (minulé)
byl měl šel, šla, šlo
šli, šli, šla
jedl, snědl viděl věděl chtěl
Příčestí
trpné
(-byt) (-jit) jeden, sněden viděn věděn chtěn
Rozkazovací
způsob
buď!
buďte!
buďme!
měj!
mějte!
mějme!
jdi, pojď!
jděte, pojďte!
jděme, pojďte!
jez, sněz!
jezte, snězte!
jezme, snězme!
viz!
vizte!
vizme!
věz!
vězte!
vězme!
chtěj!
chtějte!
chtějme!
Přechodník
přítomný
jsa
jsouc
jsouce
maje
majíc
majíce
jda
jdouc
jdouce
jeda
jedouc
jedouce
vida
vidouc
vidouce
věda
vědouc
vědouce
chtě/chtěje
chtíc/chtějíc
chtíce/chtějíce
Přechodník
minulý
byv
byvši
byvše
(při)šed
(při)šedši
(při)šedše
(vy)jed, sněd
(vy)jedši, snědši
(vy)jedše, snědše
(u)viděv
(u)viděvši
(u)viděvše
(z)věděv
(z)věděvši
(z)věděvše
chtěv
chtěvši
chtěvše

Nepravidelný budoucí čas mají:

  • jít – půjdu, půjdeš, půjde; půjdeme, půjdete, půjdou
  • být – budu, budeš, bude; budeme, budete, budou

Nepravidelný zápor:

  • být – 3. osoba jedn. č.: není

Správný tvar 3. osoby množného čísla v přítomném čase sloves vědět a jíst je oni vědí, jedí, nikoliv oni ví, jí.

Viz je rozkazovací způsob slovesa vidět. Zpravidla se používá v odkazech na jiné místo v textu. Chybně se často považuje za zkratku. Za viz nikdy nepíšeme tečku! (Nestojí-li samozřejmě na konci věty.) Za viz může následovat jméno ve 4. nebo i v 1. pádě: viz poznámku/viz poznámka.