Čeština/Podstatná jména rodu mužského
< Čeština
Rod mužský životný
editovatJ. č. | Nominativ | kdo,co | pán | muž | předseda | soudce |
---|---|---|---|---|---|---|
Genitiv | bez koho, čeho? | pána | muže | předsedy | soudce | |
Dativ | ke komu, čemu? | pánovi, pánu | mužovi, muži | předsedovi | soudci, soudcovi | |
Akuzativ | vidím koho, co? | pána | muže | předsedu | soudce | |
Vokativ | oslovujeme, voláme | pane! diváku! |
muži! | předsedo! | soudce! | |
Lokál | o kom, o čem? | pánovi, pánu | mužovi, muži | předsedovi | soudci, soudcovi | |
Instrumentál | s kým, s čím? | pánem | mužem | předsedou | soudcem | |
Mn. č. | Nominativ | kdo,co? | pánové, páni | mužové, muži | předsedové | soudci, soudcové |
Genitiv | bez koho, čeho? | pánů | mužů | předsedů | soudců | |
Dativ | ke komu, čemu? | pánům | mužům | předsedům | soudcům | |
Akuzativ | vidím koho, co? | pány | muže | předsedy | soudce | |
Vokativ | oslovujeme, voláme | pánové! páni! | mužové! muži! | předsedové! | soudci! soudcové! | |
Lokál | o kom, o čem? | pánech divácích |
mužích | předsedech kolezích |
soudcích | |
Instrumentál | s kým, s čím? | pány | muži | předsedy | soudci |
5. pád (vokativ) jmen podle vzoru soudce není soudče!, ale soudce! (průvodce! zachránce!). Zakončení -če mají jména v 1. pádě (nominativu) zakončená -ec (vzor muž), např. poslanec – poslanče!, chlapec – chlapče!, Němec – Němče!
Rod mužský neživotný
editovatJ. č. | Nominativ | hrad | stroj |
---|---|---|---|
Genitiv | hradu lesa |
stroje | |
Dativ | hradu | stroji | |
Akuzativ | hrad | stroj | |
Vokativ | hrade! zámku! |
stroji! | |
Lokál | hradu, hradě lesu, lese |
stroji | |
Instrumentál | hradem | strojem | |
Mn. č. | Nominativ | hrady | stroje |
Genitiv | hradů | strojů | |
Dativ | hradům | strojům | |
Akuzativ | hrady | stroje | |
Vokativ | hrady! | stroje! | |
Lokál | hradech zámcích |
strojích | |
Instrumentál | hrady | stroji |
Latinská slova na -us
editovatNěkterá slova latinského původu zakončená -us (génius, cyklus) se skloňují podle vzoru pán (životná) nebo hrad (neživotná), jako kdyby v nominativu (1. pádě) zakončení -us nebylo. Některá slova v češtině zdomácněla natolik, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene. Skloňují se podobně jako původní česká slova (např. kaktus, kaktusu, kaktusem, kaktusy atd.).
J. č. | Nominativ | Brutus | komunismus |
---|---|---|---|
Genitiv | Bruta | komunismu | |
Dativ | Brutovi | komunismu | |
Akuzativ | Bruta | komunismus | |
Vokativ | Brute | komunisme | |
Lokál | Brutovi | komunismu | |
Instrumentál | Brutem | komunismem | |
Mn. č. | Nominativ | Brutové | komunismy |
Genitiv | Brutů | komunismů | |
Dativ | Brutům | komunismům | |
Akuzativ | Bruty | komunismy | |
Vokativ | Brutové | komunismy | |
Lokál | Brutech | komunismech | |
Instrumentál | Bruty | komunismy |
Obdobně se skloňují i řecká jména zakončená -os: kosmos, kosmu, kosmem atd.