Čeština/Vyjmenovaná slova

Zatímco psaní i/y a í/ý po obojetných souhláskách v koncovkách se řídí příslušnými vzory skloňování a časování, případně mluvnickou shodou, psaní ve slovních kmenech je třeba znát nazpaměť. Ve slovech domácího původu se píše y nebo ý jen pokud patří mezi tzv. vyjmenovaná slova, případně jsou od nich odvozena. Ve všech ostatních případech se píše i nebo í.

Slova cizího původu v seznamu vyjmenovaných slov nejsou, používá se v nich pravopis původního jazyka.

V některých případech se rozdílným pravopisem rozlišuje význam slov, která jinak znějí stejně (homofona). K vyjmenovaným slovům se také tradičně přiřazují slova s předponami vy- a vý- a s příponou -yně (jako horákyně, podobně i např. kolegyně; některá vlastní jména jsou uvedena v seznamu).

  • my (my máme hlad) ~ mi (mně; dej mi to)
  • mýt (čistit; mýt nádobí) ~ mít (vlastnit; budeš mít hlad)
  • mýval (zvíře) ~ míval (měl, vlastnil)
  • vymýtit (vykácet) ~ vymítat (vypuzovat např. ďábla)
  • píchat (bodat)
  • pysk (ret) ~ pisk (pískot, základ ptačího pera)
  • pikaná (dětská hra), pikat (hrát na pikanou) ~ pykat (být potrestán za něco)
  • opylovat (oplodňovat pylem) ~ opilovat (obrousit pilníkem)
  • slepýš (plaz) ~ slepíš (lepidlem)