Angličtina/Verze pro tisk

Abeceda

Angličtina se píše latinkou, podobně jako čeština, takže tento aspekt nám potíže dělat nebude. Horší je to ale se vztahem mezi psanou a mluvenou podobou…

Číst a psát, nebo i mluvit?

Vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny má pestrou minulost; třeba prvním tiskařem byl Holanďan… Díky tomu je vysoce nepravidelná — nějaká pravidla existují, ale mají mnoho výjimek a většinou je jednodušší si prostě výslovnost zapamatovat zvlášť.

Pro studenta angličtiny to znamená, že hned na začátku studia stojí před rozhodnutím: může se učit obě formy zároveň, nebo jen jednu. Pokud nám jde hlavně o čtení, případně psaní nebo diskuzi na Internetu, je výslovnost zbytečnou přítěží. Uniknou nám slovní hříčky a chyby rodilých Angličanů nám budou nepochopitelné, ale to je jen velmi malá část textu, se kterým se běžně setkáme. Naopak kdo se chce domluvit, pro toho je správná výslovnost nepostradatelná.

Psaná abeceda

Angličtina se píše latinkou, stejně jako čeština, ale bez háčků, čárek a spřežky "ch".

Abeceda s hláskováním

A	B	C	D	E	F	G	H	I	J	K	L	M	N	O	P	Q	R	S	T	U	V	W	X	Y	Z
éj	bhí	sí	dhý	í	ef	dží	ejč	áj	dhžej	khej	el	em	en	ou	phí	kjů	ár	es	thý	jů	ví	dhabl jú	eks	uáj	zedh

Poznámky

• A a I - v seznamu je A psáno jako ej zatímco I je aj; ve skutečnosti je však často rozdíl daleko menší, než by se z tohoto popisu zdálo...
• CH není spřežka - ve slovníku je tedy mezi CG a CI, v křížovce zabírá dvě políčka, atd.
• pokud se hláska opakuje, říkáme "double" (dvojité), krom U (protože by se pletlo s W)
• diakritická znaménka, pokud ve slově jsou, můžeme vždy vynechat
• krom písmen se ještě ve slovech může vyskytovat apostrof — formálně je to interpunkční znaménko, ale ve skutečnosti se chová spíš jako písmeno, které se nevyslovuje (pouze píše)

Hlásky

• Samohlásek a dvouhlásek je poněkud větší škála, než v češtině, ale všeobecně není problém je vyslovovat (spíše odlišit jednu od druhé...). Samohlásky se také poněkud liší podle oblasti, takže podle nich můžeme odlišit Američana od Angličana nebo Australana od Novozélanďana.
• Podobně většinu souhlásek známe z češtiny.
• "th" - liší se od "s" nebo "z" tím, že jazyk místo o patro opíráme o horní zuby (v americké výslovnosti mezi zuby). Zvuk může být znělý nebo neznělý (podobně jako s a z); ve slovníku se znělý označuje "ð" (přeškrtnuté d), neznělý "θ" (řecká theta).
• "ng" - jedna hláska, trochu jako n vyslovené až vzadu v krku (tam kde normálně vyslovujeme g); značí se "ŋ".
• "w" - známe z českých dvouhlásek "au", "ou" (tedy aw, ow); v angličtině je běžné i na začátku slova.
• "r" - pokud se vůbec vyslovuje, bývá jen naznačené.
• Intonace je v angličtině důležitější než v češtině.

Výslovnost a pravopis

Jak již bylo předesláno, vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny má pestrou a zajímavou minulost, ale to nám jen málokdy pomůže, když stojíme před slovem, které nevíme jak vyslovit. Přeci jenom však několik pomůcek je.

Krátké a dlouhé samohlásky

Celkem spolehlivě lze rozpoznat, jestli se bude vyslovovat krátká nebo dlouhá samohláska (případně dvouhláska).

• Pokud je napsána dvěma samohláskami nebo samohláskou a "h", bývá dlouhá.
• (Jedna) samohláska bývá krátká pokud za ní následuje
  • skupina souhlásek,
  • zdvojená souhláska nebo
  • souhláska a konec slova, .
• Pokud za jednou samohláskou následuje jedna souhláska, pak "e" a tím slovo končí, samohláska je dlouhá a to koncové "e" se nevyslovuje.
• Jinak bývá dlouhá.

Souhlásky

• "b" jako v češtině
  • "bh" v
• "c" může být k, s nebo č; téměř nikdy se nevyslovuje jako naše c
  • "ch" v anglických slovech č, ve francouzských š, ve skotských nebo německých se může dle libosti vyslovovat buď jako české ch nebo k
• "d" jako v češtině; před "u": ď
• "f" jako v češtině
• "g" buď g nebo dž
  • "gh" značí hlásku, která v angličtině již není; někdy se nevyslovuje vůbec, někdy f, na začátku slova g
• "h" buď h nebo se nevyslovuje; také se používá jako znak pro úpravu dalších písmen
• "i" nezměkčuje předcházející d, t, n
  • "io" změkčuje předcházející t na š a předcházející n na ň
• "j" dž
• "k" jako v češtině
  • "kh" dle libosti vyslovovat buď jako české ch nebo k
• "l" jako v češtině
• "m" jako v češtině
• "n" jako v češtině; před "io": ň
  • "ng" ŋ, v některých nářečích n
• "p" jako v češtině
  • "ph" f
• "qu" kw
• "r" na začátku slabiky slabě naznačené r; na konci spíše upravuje samohlásku, než že by se samo vyslovovalo
• "s" jako v češtině (a to i ve spojeních st, sp); před "u": š
  • "sh" š
• "t" jako v češtině; před "io": š; před "u": ť, místně skoro až č
  • "th" ð nebo θ (viz výše)
• "v" jako v češtině
• "w" w (viz výše)
• "x" ks
• "y" j (nepočítá se jako samohláska)
• "z" jako v češtině
  • "zh" ž

Na rozdíl od češtiny se vyslovují znělé souhlásky i na konci slova zněle, tedy rozlišujeme výslovností například "let" (let, ať) a "led" (led, vedl), zatímco česká výslovnost obou slov je stejná.

Gramatika v příkladech

Zejména ze začátku doporučujeme tuto sekci jen pročíst a soustředit se na slovní zásobu. Nakonec bez gramatiky se člověk v nejhorším nějak dorozumí; bez slovíček je to daleko obtížnější… Tedy napoprvé jen pročíst, pak slovíčka, a mezi slovíčky se k této sekci občas vracet.

---

1. Slovosled
2. Zápor
3. Podmínkové věty

Slovní druhy

1. Podstatná jména
2. Přídavná jména
3. Zájmena
4. Číslovky
5. Slovesa
6. Příslovce
7. Předložky
8. Spojky, částice atd.

---

Tipy

Slovosled

Protože angličtina skoro vůbec neskloňuje, většina mluvnice je založená na slovosledu.

Oznamovací způsob

Základní slovosled je: podmět - sloveso - předmět, tedy podle vzoru "chlapec hodil míč" (the boy threw the ball).

Podmět i předmět jsou obvykle podstatná jména. Podobně jako v češtině, pokud je přídavné jméno ve shodě, stojí před jménem a pokud nikoli - což v angličtině znamená předložku - stojí za jménem. Toto pravidlo je ale o hodně přísnější než v češtině. Příklad: "malý chlapec hodil červený míč" (the small boy threw the red ball).

Konečně české pravidlo o příklonkách, které vždy stojí ve větě na druhém místě, nemá v angličtině obdoby. To nás může zaskočit ve větách typu "na podzim jsou listy žluté" (in autumn leaves are yellow) nebo "někdy je míč červený" (sometimes the ball is red).

3. pád — komu, čemu

3. pád se obvykle vyjadřuje předložkou "to". Pokud ale věta má předmět (a není to "it"), můžeme vyjádřit 3. pád i slovosledem — postavíme slovo mezi sloveso a předmět.

Příklad:

• "give the boy an apple" = "give an apple to the boy" = dát chlapci jablko

Tázací způsob

Tázací způsob se z oznamovacího tvoří tak, že se první pomocné sloveso přesune na začátek věty. Případné tázací zájmeno pak přijde ještě před toto pomocné sloveso.

• I should run. - Měl bych běžet.
  • Should I run? - Měl bych běžet?
  • Where should I run? - Kam bych měl běžet? (nebo: Kde bych měl běžet?)
  • Who should run? - Kdo by měl běžet?

Věty bez pomocného slovesa

Pokud ve větě není pomocné sloveso (sloveso je jednoduché), přidá se pomocné sloveso "do" (dělat) nebo se věta přepíše jiným způsobem tak, aby pomocné sloveso měla.

• I run. (Běžím.) -> I do run. (Běžím.) -> Do I run? (Mám běžet?)
• I have an apple. (Mám jablko.) -> I do have an apple. (Mám jablko.) -> Do I have an apple? (Mám jablko?)
• I have an apple. (Mám jablko.) -> I have got an apple. (Mám jablko.) -> Have I got an apple? (Mám jablko?)

Výjimka: sloveso "be" (dříve i "have")

Pokud jednoduché sloveso ve větě je "be" (býti), v ustálených obratech nebo místně i "have", přesune se prostě na začátek.

• The ball is red. (Míč je červený.) -> Is the ball red? (Je míč červený?)
• Have you any idea... ? - Máte vůbec představu... ?

Rozkazovací způsob

Rozkazovací způsob se od oznamovacího odlišuje tím, že nemá podmět. Zbývá tedy sloveso a předmět.

• Throw the ball - Hoď míč

Použije se slovníkový tvar slovesa, na čemž vlastně záleží jenom u nepravidelného slovesa býti:

• Be prepared! - Buď připraven!

Recepty a návody

Recepty a návody píšeme v rozkazovacím způsobu (nikoli jako v češtině v 1.os. mn.č.).

• Cut the apple into pieces. - Jablko rozkrájíme.

Slovíčka

Slovíčka použitá v této sekci:

any

jakýkoli

apple

jablko

autumn

podzim

ball

míč

be

být

boy

chlapec

cut

řezat

do

dělat, pomocné sloveso

get, got, got (gotten)

dostat

have, has; had; had

mít, pomocné sloveso

idea

myšlenka

is

je 3.os. j.č. slovesa býti

piece

kus

prepare

připravit

red

červený

run, ran, run

běžet

sometimes

někdy

should

vyjadřuje přání atp

small

malý

the

člen určitý

throw, threw, thrown

hodit

where

kde

who

kdo

yellow

žlutý

Podstatná jména

Podstatná jména se skoro vůbec neskloňují. Mají však množné číslo, přípojku vlastnictví a člen.

Číslo

Množné číslo se obvykle označuje přidáním -s:

• ball -> balls (míč, míče)

Pokud jednotné číslo končí na o, s nebo z, připojuje se -es

• potato -> potatoes (brambor, brambory)
• class -> classes (třída, třídy)

Pokud jednotné číslo končí na souhlásku a y, změní se -y na -ies:

• country -> countries (země, země)

Samohláska a y je podle normálního pravidla:

• boy -> boys (chlapec, chlapci)

Řada podstatných jmen je nepravidelných; tyto případy je nutné si zapamatovat.

• child -> children (dítě, děti)
• man -> men (muž, muži)
• mouse -> mice (myš, myši)
• woman -> women (žena, ženy)

Některá podstatná jména množné číslo vůbec netvoří:

• information -> informace, informace
• luggage -> zavazadlo, zavazadla
• advice -> rada, rady

Zda se jedná v anglické mluvě o jednotné či množné číslo je třeba chápat z kontextu.

Přípojka vlastnictví

Přípojka vlastnictví je obvykle -'s

the boy's ball (chlapcův míč)

U pravidelného množného čísla (tj -s nebo -es) je to pouhý apostrof, -'

the boys' ball (míč chlapců)

Členy

Členy jsou dva: určitý a neurčitý. Krom toho je ještě třetí možnost, člen nepoužít; ta je nejobtížnější.

Určitý člen je the; používá se, pokud jde o určitou věc, o které se již mluvilo nebo kterou máme na mysli.

Neurčitý člen je a nebo 'an'; forma "an" se používá před samohláskou, jinak se používá "a" (podle výslovnosti - takže "a uniform", uniforma, protože se vyslovuje /junifóm/).

Při vyprávění je běžné, že při první zmínce se použije "a" a pak se používá "the". Tím posluchač ví, kdy se jedná o stejnou osobu nebo předmět ("the") a kdy o novou ("a").

V hovoru se někdy používá rovnou "the"; pokud řeknu "bring the book" (přines knihu), mám na mysli specifickou knihu - adresát buď ví kterou, nebo se zeptá. Naopak "bring a book" je všeobecné - budeme asi čekat, tak si přines něco na čtení.

Vlastní jména člen nepoužívají tedy "John" (Jan) ať se o něm mluví poprvé nebo podesáté. Omyl by dokonce mohl být trapný, protože "the john" je označení pro záchod… Někdy je ale člen součástí jména jako takového, například Shakespearova hra "The Tempest" (Bouře). V abecedním pořádku jmen se takový člen vynechává, respektive se píše na konec jména (Tempest, The).

A kdy nepoužít člen vůbec? To se vysvětluje daleko obtížněji. S množným číslem se používá pro všeobecně platné tvrzení: "Cats climb trees" (kočky šplhají na stromy), "grass is green" (tráva je zelená) ale "the sky is blue" (obloha je modrá) protože obloha je jen jedna, takže jakápak všeobecnost.

What is the time? = Kolik je hodin? (nevidím na hodiny) What is time? = Co je čas? (filozofická otázka)

Slovíčka

Slovíčka použitá v této sekci:

a (an)

člen neurčitý

ball

míč

blue

modrý

book

kniha

boy

chlapec

bring, brought, brought

přinést

cat

kočka

child, children

dítě

climb

šplhat

class

třída

country

země, venkov

grass

tráva

green

zelený

is

je 3.os. j.č. slovesa býti

John

Jan

john

záchod hovorově

mouse, mice

myš

potato

brambor

sky

obloha

the

člen určitý

tempest

bouře

time

čas

uniform

uniforma

what

co

Přídavná jména

Přídavná jména se neskloňují vůbec, pouze stupňují.

Ve větě stojí před podstatným jménem ale za členem nebo vlastníkem (a red ball = červený míč; my red ball = můj červený míč)

Stupňování

2. stupeň

Tvoří se buď příponou -er nebo slovíčkem "more" (více), případně "less" (méně). Přípona se většinou používá u kratších slov, "more" u delších.

Příklady:

• tall - taller (vysoký - vyšší)
• interesting - more interesting (zajímavý - zajímavější)

Některá slova jsou nepravidelná, například:

• good - better (dobrý - lepší)

Pokud slovo končí na -y, mění se na i:

• funny - funnier (legrační - legračnější)

3. stupeň

3. stupeň se tvoří z 2. stupně: pokud druhý stupeň použil příponu -er, nahradí se -est. Pokud použil "more" (nebo "less"), nahradí se "most" (nebo "least"). S 3. stupněm vždy používáme určitý člen.

• taller - the tallest (vyšší, nejvyšší)
• more interesting - the most interesting (zajímavější, nejzajímavější)

Opět výjimka

• better, the best (lepší, nejlepší)

Pokud se použije "most" bez určitého členu, znamená "velmi".

Odvozená přídavná jména

Různá slova buď jsou odvozená přídavná jména, nebo se alespoň chovají podobně.

Z podstatných jmen

Podstatná jména je možné beze změny použít jako přídavná.

• London underground - Londýnské metro
• ball game - míčová hra

Přídavná jména lze tvořit i příponami. Z nich přípony -y, -ish a -like jsou obecně použitelné; označují slabší vztah než holé podstatné jméno. Příponu -ish lze použít i u přídavných jmen.

• apple pie - koláč jablkový
• appley pie - koláč který chutná po jablkách
• red ball - červený míč
• reddish ball - načervenalý míč

Ostatní přípony jsou více či méně omezené, není možné je volně používat k tvoření nových slov.

• angel, angelic - anděl, andělský

Vlastník

Vlastník je odvozenou formou podstatného jména případně zájmena; stojí za členem ale před ostatními přídavnými jmény.

Přechodníky

Přechodníky jsou formou slovesa; používají se celkem volně jako přídavná jména. V tomto použití má přechodník přítomný (-ing) význam aktivní zatímco přechodník minulý (-en) je pasivní.

Příklady:

• running man - běžící muž
• running commentary - průběžný komentář
• broken barrel - rozbitý sud
• stolen goods - kradené zboží

Slovíčka

Slovíčka použitá v této sekci:

angel

anděl

angelic

andělský

apple

jablko

ball

míč

barrel

sud

better

lepší

best

nejlepší

break, broke, broken

rozbít, zlomit

commentary

komentář

funny

legrační

game

hra

good

dobrý

goods

zboží (pomnožné)

interesting

zajímavý

least

nejméně

less

méně

London

Londýn

more

více

most

nejvíce, velmi

pie

koláč

red

červený

run, ran, run

běžet

steal, stole, stolen

krást

tall

vysoký

the

člen určitý

underground

podzemí, metro

Zájmena

Osobní zájmena

Na rozdíl od podstatných jmen se osobní zájmena skloňují.

Protože angličtina méně časuje a má pevnější slovosled, používají se zájmena v první osobě daleko víc než v češtině. Kdyby se zájmeno vynechalo, ve slovosledu by prostě chybělo!

		jedn. č.			mn. č.
		1. p	4. p	vlastník	1. p	4. p	vlastník
1. os		I	me	my, mine	we	us	our, ours
2. os		you	you	your, yours	you	you	your, yours
3. os	m.	he	him	his	they	them	their, theirs
	f.	she	her	her, hers
	n.	it	it	its

Zájmeno "I" (já) se píše vždy velkým písmenem. Naopak "you" (ty, vy) se píše jako normální slovo, tj s velkým písmenem pouze na začátku věty.

Zájmeno "it" se používá, když není podmět: "it rains" (prší).

Kratší forma vlastníka se používá před podstatným jménem zatímco delší když stojí samostatně: "my red ball" (můj červený míč) - "the red ball is mine" (ten červený míč je můj) - "Mine!" (Můj!)

Jiná zájmena

Zájmeno "who" (kdo) má podobu "whom", pokud je použito jako předmět, tedy v jiném než v prvním pádu.

Slovesa

Velká většina slovesných tvarů je opisných — dokonce i infinitiv! Tvary slova jako takového bývají jen čtyři, u nepravidelných sloves je jich pět. Všechny ostatní tvary jsou opisné, založené na jednom z těchto pěti základních tvarů.

Tvary slova

• Přítomný čas: slovníkový tvar slovesa
• 3. osoba j.č.: přípona -s (po sykavkách -es)
• minulý čas: přípona -ed
• přechodník přítomný (nedokonavý): přípona -ing
• přechodník minulý (dokonavý): přípona -ed

Minulý čas se od přechodníku minulého liší pouze u nepravidelných sloves, a ještě ne u všech.

Přechodníky

Přechodníky se v angličtině používají daleko více, než v češtině. Nakonec co se divit — když je tvarů tak málo, musí se jaksepatří využít.

Jako přídavná jména: broken barrel (rozbitý sud), running man (běžící muž). Všimněte si, že přítomný přechodník je aktivní - popisuje muže, který běží - ale minulý přechodník je pasivní - popisuje sud, který byl rozbit.

Jako podstatná jména: waking (probuzení), sleeping (spaní)

Dále se používají v různých opisných tvarech - viz níže.

Nepravidelné sloveso býti

Sloveso "be" (býti) je nepravidelné a časuje se podle osoby i čísla.

	přítomný čas		minulý čas
	jedn. č.	mn. č.	jedn. č.	mn. č.
1. os	am, I'm	are, we're	was	were, we were
2. os	are	are	were	were, we were
3. os	is	are	was	were

Obě formy jsou zaměnitelné; forma s apostrofem se vždy píše společně s předchozím slovem.

Přechodníky jsou také nepravidelné: přechodník přítomný "being", minulý "been". Sloveso "be" má také jako jediné zvláštní podmiňovací tvar, were, který se používá pro hypotetické podmínky — viz Podmínkové věty.

Časování

Tato sekce popisuje anglické časování z pohledu české mluvnice. Pochopitelně tak úplně nesedí, ale z hlediska českého studenta angličtiny bude asi užitečnější než výklad, jak to je přesně.

Infinitiv

• infinitiv: "to" + slovníkový tvar: to run běžeti

Čas

• přítomný čas: používá slovníkový tvar slovesa, krom 3. osoby j.č., která má tvar na -s (-es). Tedy: I run, you run, he/she/it runs; we run, you run, they run (běžím, běžíš…).
  • nedokonavý vid se dá vyjádřit nedokonavým přechodníkem s pomocným slovesem "be". Tedy: I am running, you are running, …
• minulý čas: používá se tvar -ed ve všech osobách i číslech
  • nedokonavý vid se opět dá vyjádřit nedokonavým přechodníkem s pomocným slovesem "be". Tedy: I was running, you were running, …
  • dokonavý vid se vyjádří dokonavým přechodníkem s pomocným slovesem "have": I have run, you have run, he has run, … Sloveso "have" má i zkrácenou formu 've ('s): I've run, you've run, he's run, …
• budoucí čas: použije se pomocné sloveso, buď "will" nebo "shall", případně jejich společná zkrácená forma 'll. Rozdíl mezi "will" a "shall" už dávno všichni zapomněli, takže je zbytečné se ho učit. I'll run, you'll run, he'll run… (poběžím, poběžíš, poběží); "I will be, you will be…" (budu, budeš…)
  • nedokonavý vid se vyjádří "will be" + nedokonavý přechodník: (I will be running)
  • dokonavý vid není běžný; dá se vyjádřit "will have" + dokonavý př., ale většinou se prostě použije prostý budoucí čas.

Trpný rod

• trpné (pasivní) tvary: "be" + minulý přechodník, přičemž "be" se časuje normálně: "I am loved" jsem milován, "you were loved" byl jsi milován, "he will be loved" bude milován. Tyto tvary se dají chápat také jako použití přechodníku coby přídavného jména.

Rozkazovací a tázací způsob, zápor

• rozkazovací způsob: vyjadřuje se převážně slovosledem, vynecháním podmětu; používá slovníkový tvar slovesa.
  • používá se pro recepty a návody (s tečkami, nikoli vykřičníky): Insert tab A into slot B. (Kolík A vložíme do otvoru B.)
• tázací způsob: vyjadřuje se slovosledem, přesunutím pomocného slovesa na začátek věty.
• zápor: viz sekci Zápor

Různé

• Spojení "have been" je sice slovesný čas, ale často se lépe překládá "mít za sebou" nebo "v tu dobu už".
  • I will have been running - Budu za sebou mít běh
  • I had been there for a week - V tu dobu jsem tam byl už týden
• Místo předpon na sloveso používá angličtina někdy oddělená slovíčka, která se ale kladou na konec věty (nikoli jen za sloveso, ale až na úplný konec).
  • seek - hledat; seek … out - vyhledat

Slovíčka

Slovíčka použitá v této sekci:

be, am ('m), are ('re), is ('s); was, were; been

býti

barrel

sud

break, broke, broken

rozbít, zlomit

have ('ve), has ('s); had; had

mít

he

on

I

já

it

ono

love

láska, milovat

man

muž, člověk

run

běžet

seek

hledat

shall ('ll)

budoucí čas

she

ona

sleep

spát

they

oni/ony/ona

wake

probudit (se)

we

my

week

týden

will ('ll)

budoucí čas

you

ty, vy

Zápor

Zápor v anglické větě

Ve spisovné angličtině se zápor tvoří dost odlišně než v češtině: popírají se jednotlivá slova, věta jako celek záporná není. Pokud se vyskytují ve větě dva zápory, tak se vzájemně (částečně) ruší.

Některá (celkem rozšířená) nářečí ale podobně jako čeština používají záporné věty, s tím, že dva zápory ve větě se vzájemně podporují.

Z tohoto důvodu je rozumné používat (alespoň jako začátečník) raději ve větě zápor jen jeden, pokud je to možné. Vyhneme se tím situaci, že by věta podle nářečí měla opačné významy…

Záporná slovesa

Záporná slovesa se tvoří záporkou not, zkráceně -n't. Obě formy jsou celkem zaměnitelné, ale zkrácenou formu nelze připojit na jinou zkrácenou formu.

• "you are not", "you aren't" nebo "you're not" ale nikoli *"you'ren't".

Výjimka je slovo "can" — jeho zápor je "cannot" (jedno slovo) nebo "can't" (jedno n).

Záporka se připojuje na první pomocné sloveso podle podobných pravidel, jako u tázacího způsobu.

I should run - Měl bych běžet I shouldn't run - Neměl bych běžet

Věty bez pomocného slovesa

Pokud ve větě není pomocné sloveso (sloveso je jednoduché), přidá se pomocné sloveso "do" (dělat) nebo se věta přepíše jiným způsobem tak, aby pomocné sloveso měla.

I run. (Běžím.) -> I do run. (Běžím.) -> I don't run. (Neběžím.)

I have an apple. (Mám jablko.) -> I do have an apple. (Mám jablko.) -> I don't have an apple. (Nemám jablko.)

I have an apple. (Mám jablko.) -> I have got an apple. (Mám jablko.) -> I haven't got an apple, (Nemám jablko.)

Poznámka: pokud popíráme současný stav, je běžné použít nedokonavý vid: I'm not running.

Výjimka: sloveso "be" (dříve i "have")

Pokud jednoduché sloveso ve větě je "be" (býti), v ustálených obratech nebo místně i "have", přidá se záporka přímo na něj.

The ball is red. (Míč je červený.) -> The ball isn't red. (Míč není červený.)

I haven't a clue. - Nemám páru.

Archaický styl

Knižně až archaicky lze přidat záporku přímo za jakékoliv sloveso, nejen "be" (nebo "have").

Whales weep not - Velryby slzy neroní (báseň od D.H.Lawrence)

Pár záludností

must - muset; must not - nesmět

may - moci; may not - podle kontextu buď nesmět nebo nemuset

Obvykle znamená nesmět, ale třeba "may or may not" znamená "může ale nemusí"

have to - muset; [do] not have to - nemuset

Záporná zájmena

Neexistuje žádné všeobecně platné pravidlo; snad jen že všechna začínají na n.

Slovíčka

apple

jablko

ball

míč

clue

stopa (např. v detektivce)

get, got, got (gotten)

dostat

have

míti, pomocné sloveso

is

je 3.os. j.č. slovesa býti

may

moci (nemá infinitiv)

must

muset

red

červený

run

běžet

should

vyjadřuje přání atp

was

byl/a

weep

plakat

whale

velryba

Podmínkové věty

Podmínkové věty

Podmínky se v angličtině vyjadřují spojkou "if" (jestli), případně "unless" (jestli ne-), která se klade před podmínku. Následek může být potom (za čárkou) nebo předtím (bez čárky).

Podmínka do budoucnosti

Možnost, že se něco stane. Používáme přítomný čas v podmínce, budoucí v následku.

• If we don't hurry, we'll be late. (Jestli si nepospíšíme, přijdeme pozdě.)

Totéž lze vyjádřit i:

• Unless we hurry, we'll be late.
• We'll be late if we don't hurry.
• We'll be late unless we hurry.

Hypotetické úvahy

Věc, která by se mohla stát, kdyby... Používáme minulý čas v podmínce a "would"+infinitiv v následku.

I wouldn't travel, if I hadn't money. (Necestoval bych, kdybych neměl peníze.)

Místo "if" můžeme v hypotetických úvahách použít též změnu slovosledu:

I would travel, had I more money.

(Přísně vzato je v podmínce minulý podmiňovací tvar, nikoli minulý čas, ale ten se moc neliší; pouze 1. a 3. slovesa "be" je "were": If I were you … — Být Tebou …)

Pozdě bycha honiti...

If I hadn't missed the train this morning, I wouldn't have been late for work. (Kdyby mi dnes ráno neujel vlak, tak bych nepřišel pozdě do práce.)

If I hadn't been a fool, I wouldn't have become a bear. (Kdybych nebyl hlupákem,nestal bych se medvědem.)

Obecně platná podmínka

Vyjádření něčeho, co je často pravda v přítomnosti nebo minulosti. Užíváme přítomného nebo minulého času v obou částech věty.

If you mix red and yellow, you get orange. (Když se smíchá červená a žlutá, vznikne oranžová.)

If we asked him to go with us, he always said no. (Kdykoli jsme ho požádali, aby s námi šel, pokaždé odmítl.)

Slovíčka

Slovíčka použitá v této sekci:

ask

ptát se, žádat

get, got, gotten (got)

dostat

go

jít, jet

hurry

spěchat

if

jestliže, -li

late

pozdě

miss

minout

money

peníze

morning

ráno, dopoledne

orange

oranžový, pomeranč

red

červený

say

říci

train

vlak

travel

cestovat

unless

jestli ne-

work

práce

yellow

žlutý

Příslovce

Příslovce jsou v angličtině celkem podobná, jako v češtině: používají se pro přesnější specifikaci přídavného jména, slovesa nebo dalšího příslovce.

Odvozená příslovce jsou často příponou -ly, někdy -wise; mnohá však jsou bez jakéhokoli označení.

Stupňují se stejně jako přídavná jména — buď příponami -er, -est nebo slovíčky more, most (případně less, least).

Spojky, částice atd.

V této sekci jsou různá malá slovíčka; jako třída jsou možná nejzáludnější, protože se nekryjí moc dobře s českými významy a přitom můžou výrazně měnit význam věty.

Spojky a částice

Základní spojky fungují podobně jako v češtině: and (a), or (nebo), but (ale), so (tak).

both ... and (jak ... tak i)

either ... or (buď ... anebo)

neither ... nor (ani ... ani) - tato spojka sama o sobě vyjadřuje zápor, takže ve větě už další být nemusí

if (jestli, -li)

unless (jestli ne-) - vyjadřuje zápornou podmínku

when (když) - pouze časově; jinak použijeme "if"

while (dokud, zatímco)

till, until (dokud ne, až)

because (protože)

Předložky

Fungují celkem jako české předložky a nahrazují i české pády: bohužel se s českými předložkami moc nekryjí — ve slovníku najdeme pro každou předložku půl tuctu překladů (a to v obou směrech) a jen nejasné náznaky, co který z překladů vlastně znamená.

• U sloves bývají ve slovníku příklady, které předložky se s nimi používají.

Infinitiv se v angličtině tvoří předložkou "to".

to run - běžeti

Pokud stojí předložka (nebo jiné krátké slovíčko) na konci věty, překládá se do češtiny často jako předpona na slovesu:

come in - vstoupit

seek - hledat; seek … out - vyhledat

Různé

Existují různá další krátká slovíčka, která patří do této kategorie (formálně jsou to většinou příslovce). Například "out" není předložka - ale na konci věty může stát stejně jako "in", což předložka je. Podobně "up", "down", "on", "off"...

• Opět tyto slovíčka hledáme u sloves - tedy hledáme nikoli "down" (dolů) ale třeba "set down" (složit, napsat, stanovit).

Poznámka - Latinismus

Rodilí angličané se ve škole učí, že věta nesmí začínat spojkou nebo končit předložkou a že mezi předložkou "to" která značí infinitiv a slovesem jako takovým nesmí stát příslovce.

Slovíčka

Barvy - Colours (GB) / Colors (US)

barva	colour/color
červená	red
oranžová	orange
žlutá	yellow
zelená	green
modrozelená	cyan (GB)
modrá	blue
fialová	violet
bílá	white
černá	black

Rodina - Family

matka	mother
mamka	mum (GB) Mom (US)
otec	father
táta	dad
rodiče	parents
prarodiče	grandparents
pra-prarodiče	great-grandparents
babička	grandmother
bábinka	grandma
dědeček	grandfather
děda	grandpa
bratr	brother
sestra	sister
sestřenice, bratranec	cousin
teta	aunt
strýc	uncle
synovec	nephew [nefjů]
neteř	niece [nís]
syn	son
dcera	daughter
vnučka	granddaughter
vnuk	grandson

Dům - House

• garáž - garage
• dveře - door
• okno - window
• klika - door knob
• vstupní hala - hall
• věšák - hanger
• schody - steps, stairs
• koupelna - bathroom
• ložnice - bedroom
• kuchyně - kitchen
• obývací pokoj - living room
• zahrada - garden
• komora - chamber

Čas - Time

• hodina - hour
• minuta - minute
• sekunda - second
• den - day
• týden - week
• víkend - weekend
• měsíc - month
• rok - year
• století - century

Roční období - Season

• jaro - spring
• léto - summer
• podzim - autumn
• zima - winter

Sporty - Sports

• kopaná - soccer (sometimes also called football, in countries that have no interest in US football)
• football - football (US sport)
• lední hokej - ice hockey
• tanec - dance
• košíková - basketball
• jízda na kole - cycling
• golf - golf
• plavání - swimming
• tenis - tennis
• stolní tenis - table tennis
• surfování - surfing
• lyžování - skiing

Zvířata - Animals

• kočka - cat
  • kotě - kitten
• kocour - tom-cat
• pes - dog
  • štěně - puppy
• myš - mouse
• králík - rabbit
• prase - pig
• papoušek - parrot
• kůň - horse
• slon - elephant
• had - snake
• pavouk - spider
• kachna - duck
• morče - guinea pig
• křeček - hamster
• želva - turtle, tortoise
• kanár - canary
• žába - frog
• kráva - cow
• osel - donkey
• pták - bird
• opice - monkey
• hroch - hippopotamus
• holub - pigeon
• liška - fox
• kůzle - kid
• lev - lion
• netopýr - bat
• medvěd - bear
• šváb - cockroach
• moucha - fly
• ovce - sheep
• veverka - squirrel
• klíště - tick
• tygr - tiger
• zebra - zebra
• fena - bitch
• kapr - carp
• motýl - butterfly
• panda - panda
• panter - panther
• sleď - herring
• losos - salmon
• žirafa - giraffe
• velryba - whale
• býk - bull
• žížala - earthworm

Škola - School

• učitel - teacher (male) / učitelka - teacher (female)
• žák - male pupil (GB) / male student (US)
• kniha - book
• pracovní sešit - workbook
• tabule - blackboard
• guma - rubber (GB)/ eraser for pencil (US)
• tužka - pencil
• pero - pen
• křída - chalk
• pastelka - color pencil
• penál - pencil case
• fixa - felt tip (GB) / marker (US)
• pravítko - ruller (GB) / ruler (US)
• aktovka - bag (GB) / backpack (US)
• psací stůl - desk