Buzola

Buzola je jednoduchý přístroj pro orientaci a navigaci v terénu. Základem buzoly je kompas k určování světových stran doplněný otočným úhloměrem k měření azimutu. Běžná, univerzální buzola má otočný kompas upevněný na průhledné plastové destičce a případně je doplněna výklopným zrcátkem. Kromě toho existují i speciální buzoly či kompasy pro specifické použití.

Funkční součásti

Kompas

Kompas buzoly s nastavitelnou deklinací

Základem buzoly je kompas, který svou střelkou ukazuje na severní magnetický pól Země. Střelka musí být vyvážena podle magnetické inklinace oblasti, ve které bude používána. Pro optimální funkci střelky mají kvalitní buzoly její osu uloženou do obvykle safírových ložisek a pouzdro naplněné kapalinou, která zpomaluje pohyb střelky a tím urychluje její ustálení.

Ve spodní části otočného pouzdra kompasu je branka, značka, kam se umisťuje střelka natočením buzoly při jejím používání. Kromě branky zde může být i stupnice magnetické deklinace, která usnadňuje se znalostí aktuální magnetické deklinace pro danou geografickou polohu určení skutečného (geografického) severu. Některé buzoly umožňují nastavení korekce deklinace pootočením branky. Pro přibližnou orientaci (s odchylkou v řádu několika málo stupňů) v oblasti střední Evropy lze deklinaci pominout.

Otočný úhloměr

Kotouč s vnější azimutovou stupnicí, vnitřní pro magnetickou deklinaci a rovnoběžnými ryskami

Otočné pouzdro kompasu je opatřeno úhlovou stupnicí, na které lze odečíst úhel, které svírají rysky na otočném kotouči s hranou pevné destičky buzoly. Azimut se měří tak, že se tělo buzoly natočí ve směru od startovního do cílového bodu a kotouč pootočí tak, aby rysky směřovaly na sever.

V mapě se rysky srovnávají s poledníky, které jsou na ní vyznačené, a hrana destičky se spojnicí startu a cíle. V terénu se určuje azimut obdobně, ale kotouč je třeba nasměrovat dle kompasové střelky a destička buzoly směřuje k danému cíli (orientačnímu bodu v terénu). Tímto způsobem lze určit směr pohybu v terénu dle požadovaného azimutu (například zjištěného v mapě) nebo naopak změřit azimut orientačního bodu v terénu.

Průzor a zrcadlo

Pro přesnější určení azimutu v terénu jsou některé buzoly opatřeny průzorovým hledáčkem a výklopným zrcátkem s ryskou. Hledáček umožňuje přesněji zaměřit cílový bod v terénu a zrcadlo současně při zaměřování kontrolovat udržení střelky v brance, tedy správné natočení otočného kotouče.

Doplňkové prvky

Buzola také bývá na hranách opatřena pravítky pro odčítání vzdáleností v mapách různých měřítek. K dalším obvyklým součástem patří zvětšovací lupa a šablony pro vyznačování míst v mapě. Buzoly také bývají opatřeny popruhem k zavěšení kolem krku a fosforescenčními prvky k použití za tmy.

Práce s buzolou

Azimut bodu v terénu

Azimut bodu v terénu. Buzola míří na bod a kotouč je nastaven tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na střelce.

Buzola se nasměruje k měřenému bodu. Otočným kotoučem se otočí tak, aby střelka byla rovnoběžně s ryskami kotouče. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu. U některých buzol s průzorem a zrcátkem je možné přesněji zaměřit bod pomocí průzoru a přesněji natočit kotouč rovnoběžně s ryskou pohledem do zrcátka.

Azimut na mapě

Určení azimutu podle mapy. Směr postupu podél okraje buzoly, sever na kotouči odpovídá severu na mapě. Střelka ukazuje náhodným směrem, mapa není zorientována, sever na mapě nesměřuje ke skutečnému severu. (Červená výseč „D“ představuje magnetickou deklinaci.)

Buzola se na mapu přiloží tak, aby dlouhý okraj spojoval výchozí místo s cílem. Otočný kotouč na buzole se natočí tak, aby se rysky kotouče shodovaly s mřížkou na mapě, a sever na otočném kotouči mířil na sever na mapě. Pevný ukazatel buzoly ukazuje na stupnici otočného kotouče hodnotu azimutu.

Vzhledem ke krátké délce rysek kotouče, tím pádem i méně přesnému nastavení severu na buzole, lze dosáhnout poněkud přesnějšího odečtu azimutu z mapy jejím zorientováním. Mapa se na vodorovné podložce otočí tak, aby sever na mapě odpovídal severu ve skutečnosti. Potom se opět přiloží buzola na mapu rovnoběžně k trase pochodu a kotouč natočí tak, aby sever na kotouči odpovídal severu na mapě a severu na rysce. Výhodou tohoto pracnějšího postupu je, že po zorientování mapy odpovídá poloha terénních útvarů na mapě jejich směru ve skutečnosti, což je vhodné pro začátečníky.

Pochod podle azimutu

Na mapě se změří azimut k cíli. Kotouč buzoly se ponechá po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel.

Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly se v průzoru najde tzv. dílčí cíl a dojde se k němu. Od něj se opět nastavenou buzolou určí další dílčí cíl a tímto způsobem se pokračuje do hlavního cíle.

Je-li hustá mlha a dílčí cíle nejsou vidět, je možné pochodovat a přitom neustále sledovat buzolu a dbát na to, aby se střelka stále udržovala rovnoběžná s ryskami kotouče a hlídat, aby buzola byla vodorovně se zemí.

Zjištění polohy podle několika azimutů

Mapa se nejprve zorientuje k severu tak, že se kompasem zjistí sever a tím směrem se nastaví i sever (typicky vrchní okraj) mapy. Poté se rozhledem po okolí zvolí nápadné krajinné body (hora, horské sedlo, vesnice, rozhledna), které jsou vyznačeny na mapě, a nejdou zaměnit s jinými body. Nyní se buzola nasměruje průzorem k nápadnému bodu v terénu. Otočný kotouč se natočí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Pak se buzola položí na mapu, rysky otočného kotouče se musejí krýt s mřížkou na mapě, sever na otočném kotouči musí směřovat k severu mapy a dlouhý okraj buzoly musí protínat nápadný krajinný bod zobrazený na mapě. Podél tohoto dlouhého okraje buzoly se tužkou narýsuje přímka. To samé se provede s jiným nápadným bodem v terénu. V místě, kde se přímky protínají, se nachází bod, ze kterého je zjišťování polohy prováděno.

Externí odkazy

Encyklopedický článek Buzola ve Wikipedii
Slovníkové heslo buzola ve Wikislovníku