Chemický slovník/Kapilární jevy
Kapilární jevy (též kapilarita) jsou skupinou fyzikálních jevů, které lze snadno pozorovat v úzkých trubicích a kapilárách. Kapilární jevy lze považovat za důsledek kohezních sil.[1]
Kapilární deprese a elevace editovat
Po vložení kapiláry do nádoby s kapalinou hladina v kapiláře stoupne nad nebo klesne pod úroveň hladiny v nádobě. Při stoupnutí hladiny v kapalině hovoříme o kapilární elevaci, při klesnutí o kapilární depresi. Smáčí-li kapalina stěny nádoby, nastává jev kapilární elevace, nesmáčí-li, nastává jev kapilární deprese. Kapilarita je způsobena kapilárním tlakem.[2]
Krajový úhel editovat
Krajový úhel je úhel, který svírá okraj kapaliny s nádobou. Na styku kapaliny s nádobou může docházet ke snížení nebo zvýšení okraje kapaliny. V důsledku tohoto zvýšení nebo snížení nemusí být hladina kapaliny kolmá k povrchu nádoby, ale svírá určitý úhel označovaný jako krajový.[3]
editovat
Vzlínavost, označovaná také jako kapilarita, je schopnost látek vést kapalinu vzhůru proti směru gravitační síly. Tento jev je důsledkem působení kapilárních sil a povrchového napětí. Jsou-li oba konce kapiláry otevřené, při tom je jeden z nich zanořen do kapaliny, a molekulové interakce mezi buňkami stěny kapiláry jsou silnější než interakce mezi molekulamikapaliny (kapalina s nízkým povrchovým napětím dobře smáčející materiál kapiláry), pak dochází k silovému působení, které nutí kapalinu stoupat kapilárou vzhůru (vzlínat).[4]
Reference editovat
- ↑ Povrchové napětí a kapilarita [online]. [Cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ 4.2.4 Kapilární tlak [online]. [Cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Krajový úhel [online]. [Cit. 2022-12-23]. Dostupné online.
- ↑ Fyzikální pokus: Vzlínavost vody [online]. [Cit. 2022-12-23]. Dostupné online.