Chemický slovník/Kyseliny a zásady

Existuje asi 6 různých teorií pro popis kyselin a zásad. Pro jednoduchost se budeme zabývat dvěma nejužitečnějšími a nejpoužívanějšími.

symbol GHS pro žíravé látky (kyseliny a zásady)

Pro pojem zásada existuje synonymum báze, které se vyskytuje i v textu níže.

Brønstedova–Lowryho teorie

Suverénně nejpoužívanější teorie pro kyseliny a zásady. Když někdo použije slovo kyselina či zásada, obvykle má na mysli pojmy definované v této teorii.

Kyselina dle Brønstedovy–Lowryho teorie

Kyselina dle Brønstedova–Lowryho teorie je taková látka, která má snahu protony (H⁺) jiné látce (bázi) odštěpovat. Silnou kyselinou je například kyselina sírová, slabou kyselinou je například kyselina kyanovodíková. Z toho plyne, že kyselina nemůže existovat bez báze a naopak.

Zásada dle Brønstedovy–Lowryho teorie

Zásada dle Brønstedovy–Lowryho teorie je látka, která dokáže přijmout proton H⁺. Silnou bází je například hydroxid sodný, slabou bází je například amoniak.

Amfoterní látky

Amfoterní látky jsou takové látky, které jsou schopny reagovat jak s kyselinami, tak s bázemi. Příklady takových látek jsou methanol, voda nebo třeba hydroxid železitý.

Lewisova teorie

Lewisova teorie kyselin a zásad popisuje látky jako donory a akceptory elektronového páru. Lewisovou kyselinou je tak každá látka, která má volný valenční orbital. Lewisova zásada je taková látka, která dokáže poskytnout volný elektronový pár. Sloučením Lewisovy kyseliny a báze vznikne kovalentní vazba mezi reaktanty. Lewisovy kyseliny mohou být donory H⁺ (H⁺ obsahuje neobsazený orbital 1s), ale i některé kationty (Mg²⁺, Li⁺) a sloučeniny kovů (AlCl_3, TiF₄). Lewisovy báze jsou látky se skupinami, které mají volný nevazebný elektronový pár, například sulfidy, oxosloučeniny a alkoholy.

Poměrně často se využívá reakce Lewisovy kyseliny s elementárními halogeny pro katalýzu elektrofilní aromatické substituce, kdy v iniciačním kroku halogenid kovu reaguje s halogenem dle rovnice AX_y + X₂ ${\ce {->}}$AX_y+1^- + X⁺.