Nekovy jsou v periodické soustavě prvků vždy jedno až čtyři místa před nejbližším vzácným plynem. Přijetím elektronů získávají atomy nekovů elektronovou konfiguraci vzácného plynu a vytvářejí anionty. Atomy nekovů mají poměrně velkou ionizační energii a a elektronegativitu (kromě vzácných plynů), jsou převážně nevodivé, navzájem vytvářejí sloučeniny s kovalentními vazbami. Typické nekovy jsou halogeny. Mezi nekovy a kovy neexistuje jasně vymezená hranice (např. tennessin a oganesson nejsou jasně definovány jako kov nebo nekov), nicméně se mezi nekovy nejčastěji řadí: uhlík, dusík, kyslík, fluor, fosfor, síra, chlor, brom a jod.[1][2]. Prvky, které mají některé vlastnosti kovů a některé vlastnosti nekovů se označují jako polokovy (Se,[3] As, Sb, Te, At, Ge, Si, B).[4] Často je ale zařazení mezi polokovy a nekovy předmětem sporů.[5]

Reference

editovat
  1. Oganesson: A Noble Gas Element That Is Neither Noble Nor a Gas [online]. [Cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
  2. Research Program - Highlights [online]. [Cit. 2022-12-03]. Dostupné online.
  3. Periodická tabulka prvků. první. vyd. Brno : PřF MUNI. 2 s. Dostupné online. (česky)
  4. VACÍK, Jiří; BARTHOVÁ, Jana; PACÁK, Josef. Přehled středoškolské chemie. Redakce Miloslava Svobodová; ilustrace Václav Hanuš a Václav Rytina. druhé vydání. vyd. Praha : SPN-pedagogické nakladatelství, a. s.,. 368 s. ISBN 80-7235-108-7. (česky)
  5. JAROSLAV, Brabec. Periodická soustava prvků. [s.l.] : [s.n.]. 2 s. Název prvku č. 118 je uveden nesprávně. Dostupné online. (česky)