Chemický slovník/Výbušniny
Výbušniny jsou sloučeniny schopné se nárazem nebo zvýšenou teplotou rozložit za uvolnění velkého množství tepla a plynů. Tato přeměna, spojená s tlakovým, zvukovým a světelným efektem se nazývá výbuch nebo exploze. Výbušniny se dělí na střeliviny, trhaviny a třaskaviny.
Střeliviny
editovatStřeliviny slouží k vyražení střely z nábojnice. Nejstarší střelivinou byl černý střelný prach (dusičnan draselný s dřevěným uhlím a sírou). Základem moderního střelného prachu jsou nitráty celulosy, tzv. střelná bavlna.[1]
Trhaviny
editovat
Trhaviny způsobují trhání a drcení hornin či objektů určených ke zničení. Vesměs jde o nitráty nebo nitrosloučeniny. Představitelem nitrátů je glyceroltrinitrát, nesprávně zvaný nitroglycerin. Stabilizovaný glyceroltrinitrát je hlavní složkou dynamitu, který vynalezl švédský chemik Alfred Bernhard Nobel roku 1866.[2] Samotný glyceroltrinitrát je snadno explodující kapalina. Příkladem trhaviny obsahující nitroskupiny je TNT (tritol), používaný především ve vojenství.[1]
Třaskaviny
editovatTřaskaviny přivádějí k výbuchu trhaviny nebo střeliviny, tj. výbušniny explodující poněkud méně snadno. Plní se jimi rozbušky a roznětky. Jednou z nejužívanějších třaskavin je fulminát rtuťnatý, Hg(ONC)2, tzv. třaskavá rtuť.[1]
Reference
editovat- ↑ 1,0 1,1 1,2 VACÍK, Jiří; BARTHOVÁ, Jana; PACÁK, Josef. Přehled středoškolské chemie. Redakce Miloslava Svobodová; ilustrace Václav Hanuš a Václav Rytina. druhé vydání. vyd. Praha : SPN-pedagogické nakladatelství, a. s.,. 368 s. ISBN 80-7235-108-7. (česky)
- ↑ Svému vynálezci přinesl pohádkové bohatství. Jak vznikl dynamit? [online]. [Cit. 2023-01-13]. Dostupné online.