Dějiny Korolup/Jednotné zemědělské družstvo Korolupy

Státní statky, které se měly stát vzorem socialistické zemědělské výroby, postupně v pohraničí přebíraly konfiskáty velkostatků, které se nacházely pod národní správou. Rada krajského národního výboru v Jihlavě 12. srpna 1949 rozhodla zrušit ustanovení o národní správě na velkostatku Uherčice a zatím nepřidělené části velkostatku převzal Národní pozemkový fond, ke stejnému dni byl také odvolán z funkce národní správce velkostatku vrchní lesní rada František Stejskal. Po vytřídění zbylého zámeckého mobiliáře a převezení na jiné zámecké objekty sloužil zámecký areál socialistické zemědělské velkovýrobě.

V 50. letech se nalézal ve správě Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou, oddělení Uherčice (1954–1981 Semenářský státní statek Jaroměřice nad Rokytnou, OSEVA, semenářský statek Jaroměřice nad Rokytnou).[1] Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou byl zřízen 1. ledna 1950 a převzal půdu od bývalé Správy státních statků v Janově u Starého Hobzí a státního rybářství ve Velkém Meziříčí o celkové výměře 2 046 ha (na území bývalých okresů Moravské Budějovice a Třebíč). Od 1. srpna 1960 přešel uherčický zámek pod správu Státního statku Lesná, který v 80. letech po ukončení slučovacího procesu tvořilo pět závodů (bývalých JZD): v Korolupech, ve Starém Petříně, v Uherčicích, ve Štítarech a v Lančově.[2][3][4] Obec Uherčice byla jedinou obcí na jihozápadní Moravě, kde nebylo založeno JZD.

Jednotné zemědělské družstvo v Korolupech bylo založeno na základě prováděcího nařízení ministra zemědělství ze dne 17. března 1949 č. 75/1949 Sb. a zákona o jednotných zemědělských družstvech. V praxi se ale zakládání družstev od navrženého postupu poněkud lišilo. Akční plán ministerstva zemědělství předpokládal, že první fázi zakládání JZD převezme Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) a to pod vedením ministra zemědělství a Komunistické strany Československa (KSČ) v úzké spolupráci s ÚRD. Do 10. února 1949 mělo dojít k ustavení správního sboru pro JZD v ústředí ÚRD, do 20. února 1949 na krajích a okresech ustavení odborů JZD a do 25. března 1949 k sestavení kandidátek prvních přípravných výborů JZD. Dozor nad vybranými kádry do přípravného výboru měl na starosti okresní sekretariát KSČ a okresní akční výbor Národní fronty. Lhůtu pro vznik okresní a krajské rady Jednotných zemědělských družstev stanovoval akční plán do 31. března 1949. JZD měla vznikat hlavně v obcích, kde už existovalo strojní či jiné družstvo nebo v obcích, kde by o založení požádala organizace KSČ.

Společné obdělávání půdy - I. typ JZD (1949)

editovat

Na základě nastaveného úkolu ÚV KSČ Ministerstvo zemědělství vypracovalo a výnosem ze dne 6. dubna 1949 (č. j. 53.209/49-VII/62) schválilo návrh vzorových stanov JZD, které následně zveřejnilo v Úředním listu II. č. 89 ze dne 15. dubna 1949 jako přílohu vyhlášky ministerstva zemědělství č. 548/1949 Ú. l. II (díl oznamovací). Jednací řád (JŘ) byl podrobněji rozepsán v II. části vzorových stanov. Vzorové stanovy s provozním řádem byly vydány sice ve formě brožury, ale byly považovány za právní předpis. Vstupu tzv. vesnických boháčů (kulaků) do JZD mělo být zabráněno a pokud se tak stalo, mělo dojít k jejich vyloučení.

Jako I. typ JZD se označovala družstva se zavedeným společným osevem, společným organizováním polních prací za použití strojů a potahů v soukromém vlastnictví nebo v majetku JZD. Jednotlivé pozemky mohly být stále odděleny mezemi. Každý zemědělec obdržel sklizeň ze své parcely. Organizací a řízení zemědělských prací provádělo představenstvo, které uzavíralo se státní (okresní) strojní stanicí smlouvu o postřiku ovocných stromů a smlouvu o strojní pomoci při žních a podzimních pracích. Předseda JZD měl denně zapisovat přehled vykonaných prací, pro které členové poskytovali nejen všechny své zemědělské stroje, potahy, ale i pracovní síly. Společný osevní plán se ještě řídil požadavky členů, kdy si mohli určit kam kterou plodinu zasázet. Osiva, sádě a hnojiva nakupovalo JZD hromadně pro celou obec. Odměna za jarní práce se vyplácela v penězích. Výše odměny závisela na obtížnosti práce a kvalifikaci. Vyúčtování se schvalovalo na členské schůzi. Každému členovi se z odměny odčítaly náklady prací vykonaných na jeho vlastních polích. Tento typ provozovalo JZD Korolupy až do podzimu roku 1950, kdy došlo po sklizni k dokončení výměry osmi honů.

Konfiskace zemědělských strojů

editovat

Již v listopadu 1948 bylo na plénu ÚV KSČ rozhodnuto, že mechanizační prostředky smějí nadále získávat pouze státní strojní stanice, menší stroje místní strojní družstva a jen omezeně soukromí zemědělci. Na konci roku 1949 přistoupily OV KSČ a zemědělské oddělení ONV v Moravských Budějovicích k výkupu zemědělských strojů u velkých zemědělců a k 27. březnu 1950 ONV v Mor. Budějovicích evidoval 593 vykoupených zemědělských strojů. Přidělování mechanizačních prostředků jednotlivým JZD a státní traktorové stanici (STS) v Moravských Budějovicích mělo na starosti zemědělské oddělení ONV. Celková cena zkonfiskovaných strojů se v létě 1951 pohybovala kolem 4 150 133 Kčs. V obci Korolupy ONV zkonfiskoval u 6 zemědělců a Zemědělského strojního družstva (ZSD) 12 strojů v ceně 99 307 Kčs. Mechanizační prostředky nebyly zemědělcům nikdy zaplaceny a skutečná cena byla mnohem vyšší. Od roku 1952 mechanizaci vykupovalo skrze krajské a okresní výbory nově vzniklé ministerstvo výkupu.

Příprava družstevních kádrů

editovat

Ministerstvo zemědělství rozhodlo, že v roce 1949 projdou všichni zaměstnanci JZD politicko-družstevními kurzy. Školení III. stupně sestávalo z 10 politických a dvou družstevně-ideologických přednášek. Od ledna do konce dubna 1949 probíhala politická školení družstevních kádrů také v Jihlavském kraji, celkem bylo v tomto období zorganizováno 18 kurzů a 10 jich probíhalo (v družstvech hospodářských, mlékařských, spotřebních, lihovarských i lesních).[5]

Současně s probíhajícím výkupem a konfiskacemi zemědělské mechanizace pro potřeby JZD byla zahájena také školení traktoristů. Výcvikové akce se z pověření ministerstva zemědělství měl ujmout Jednotný svaz českých zemědělců, který v Jihlavském kraji již v polovině května 1949 zahájil sérii těchto kurzů. Účelem těchto kurzů bylo družstevníky seznámit s traktorem a s jeho obsluhou a naučit je provádět jednoduché opravy. Výcvik se měl soustředit na co největší počet mládeže.[6]

K zahájení I. trakterového kursu Jihlavskéhe kraje ... Výchově kádrů musí být věnována veliká péče. Tohoto úkolu se ujal Jednotný svaz českých zemědělců, který na všech okresech pořádá za pomoci státních strojních stanic, základních odborných škol, ONV a KSČ traktorové kursy. V kursech přednášejí odborníci strojaři, aby si každý účastník osvojil theoretickou i praktickou část. Školeni budou nejen po stránce prohloubeného odborného vzdělání, ale dostane se jim i třídní výchovy na základě učení marxismu leninismu, aby se stali průkopníky a nositeli zemědělského pokroku na vesnicích... - Frant. Loužek, kraj. taj. JSČZ (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 30.4.1949[7]

V lednu a únoru roku 1950 probíhaly ve všech okresech Jihlavského kraje týdenní účetní kurzy pro pokladníky, předsedy dozorčích rad a účetní jednotných zemědělských družstev, celkem v tomto období kurzy absolvovalo 260 osob (z toho 26 žen).[8]

Založení Jednotného zemědělského družstva Korolupy

editovat

V dubnu 1949 začali agitovat po celém Jihlavském kraji referenti krajského národního výboru KSČ, krajského národního výboru, krajské družstevní rady a jiných organizací. Nejprve pořádali informativní schůze, ve druhé fázi schůze stranické a teprve ve třetí etapě schůze veřejné. Největšího úspěchu dosahovali na okrese Jihlava a Havlíčkův Brod, během dubna tak bylo založeno 134 přípravných výborů JZD a 21 JZD uspořádalo ustavující valnou hromadu.[9]

Naopak na okrese Moravské Budějovice neprobíhalo zakládání JZD už tak lehce, obzvláště ve vnitrozemí, kde sedláci sídlili na gruntech po staletí. Ani pozice KSČ zde nebyla nejsilnější. Ve volbách v roce 1946 se umístila KSČ na okrese jako druhá a vítězství patřilo Československé straně lidové. Jedinou výjimku tvořily nově osídlené německé obce v pohraničí, kde si komunistická strana své příznivce z bezzemků, zemědělských dělníků a malorolníků za statky po Němcích v podstatě koupila. Do konce roku 1949 se komunistům na moravskobudějovicku podařilo založit pouze osm JZD (10% ze všech obcí okresu), mezi těmito prvními se nacházela JZD ve Vratěníně a Korolupech.

Ve Vratěníně byl přípravný výbor JZD ustanoven už koncem března 1949 a na konci června 1949 svolána valná hromada, na které byl zvolen řádný výbor JZD. Valné hromady se účastnili také zemědělci z obcí Mešovice, zástupci JZD Kdousov a JZD Blanné (družstevnice s. Anežka Dohnalová, přededkyně odboru žen OV Jednotného svazu zemědělců), zástupci OV KSČ a ONV z Mor. Budějovic (vedoucí politický tajemník KSČ s. Vladimír Valík a s. Holzmann), ředitel Okresního hospodářského družstva (OHD) z Mor. Budějovic (s. František Klimeš), patron obce Vratěnína - ředitel mlékárny v Mor. Budějovicích (s. Josef Rychtecký) a tajemník Ústřední rady družstev (ÚRD) z Jihlavy (s. Josef Zeman).[10] Vratěnínské JZD pod patronátem Státního statku v Uherčicích mělo sloužit jako vzor ostatním JZD v okrese.[11] V Korolupech se přípravný výbor JZD sešel 1. listopadu 1949 a 3. května 1950 svolal zakládající valnou hromadu.

Valná hromada JZD Vratěnín červen 1949
Obec Vratěnín je na katastru 600 ha; velká část, a sice 170 ha, patří ke státnímu statku v Uherčicích. Má 105 čísel se 470 obyvateli, je zde 60 usedlostí, malých rolníků je 15, středních zbytek, velcí tu nejsou žádní. Do valné hromady JZD bylo členů JZD 88, z toho 25 žen. Ti střední rolníci mají výměru kolem 13 ha. Osídlenci jsou většinou z okresu Moravské Budějovice, kam i nyní patří; ze Syrovic, Jaroměřic a soudruh Lustig, předseda přípravného výboru JZD, ten je až z Olomoucka...Zatím mají zde zařízenou prádelnu, pařícé kolonu, čisticí stroj, mlátící garnituru a dva Dieselový motory...Potřebovali by ještě jednu mlátičku, tu mají také objednanou, samovazač a nějaký traktor a ještě šrotovník. I tyto stroje jsou již objednány. Zažádali si o úvěr 180.000 Kčs...

Do představenstva JZD zvolili si rolníci jako předsedu rolníka Josefa Svobodu, místopř. Jana Mátla; členy jsou: Marie Novotná, Fr. Hvězda, Josef Michálek, Jakub Ptáček, Lad. Česnek, Alois Caha a pan farář Rud. Neumann; náhradníci: Šarounová, Komín, Novotný Boh. a Petr Válka. Do dozorčí rady byl zvolen předsedou rolník Jan Lamač, místopřed. Marie Valová, členy: Karel Vavříček, Frant. Venhoda, Josef Bulík a náhr. St. Lustig a Marie Cahová...Členský podíl byl stanoven ve výši 100 Kčs... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 16.7.1949)[12]

Článek k JZD Vratěnín v regionálním týdeníku komunistické strany 1.4.1950
Ve Vratěníně má Jednotné zemědělské družstvo všechny předpoklady, aby se stalo vzorným. Bude mu poskytnuta veškerá péče a pomoc strany, lidové správy a ostatních zájmových složek...Pohraniční obec musí být skutečným příkladem ostatním, jak o tom mluvil na zasedání ÚV KSČ soudruh Slánský...Také pro okresní výbor strany v Moravských Budějovicích vyplývají zde velké úkoly. Je třeba provádět řádnou instruktáž vesnické organisace, přesvědčovat dosud stranou stojící rolníky o velkých výhodách JZD a pod. Státní traktorová stanice musí se vratěnínským polím opravdu svědomitě věnovat, posílat sem jen nejlepší traktoristy... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 1.4.1950)[13]

Teprve na konci roku 1952 (po zinscenovaném babickém procesu) se komunistům podařilo založit JZD i ve vnitrozemí okresu; celkem 48 JZD, z toho 29 JZD III. typu, 15 JZD II. typu, 3 JZD I. typu a 1 JZD IV. typu ve Vratěníně.

V Korolupech se nacházel před založením JZD jediný sedlák s polnostmi nad 20 ha, majitel prvorepublikového zbytkového statku Bohuslav Tříletý. U všech ostatních 39 dosídlených sedláků s rozlohou polností od 11 do 13 ha se jednalo o zemědělské konfiskáty (nejprve v národní správě). Po obdržení dekretu o vlastnictví zemědělské usedlosti, vyčíslení konečné částky hodnoty majetku a zaknihování započali novoosídlenci státu tento majetek splácet. V roce 1946 založili sedláci v Korolupech Strojní zemědělské družstvo. Takto zakoupené stroje mohly být za poplatek ostatními zemědělci využívány.

Perzekuce namířené proti tzv. kulakům v 50. letech se v obci týkaly jediného sedláka Bohumila Tříletého. Už během scelování polností obdržel ze svých 28,50 ha v honech pouhých 9,00 ha, zbytek mu byl přidělen různě po okrajích katastru. Ostatní sedláci a obzvláště členové KSČ vstupovali do JZD hned v první fázi dobrovolně (Böhm Karel, Štěpnička Jaroslav, Denner František, Smilek Tomáš, Pospíšil František, Bajgl Antonín, Dvořák Emil, Křiváček Václav, Nováček Karel), popřípadě po nastavení velkých dodávek, následných pokutách za jejich neplnění či po dokončení Hospodářsko-technické úpravy půdy (HTÚP).

„Vlastní zakládání JZD proběhne ve třech etapách dle směrnic KSČ. Instruktory dodá KSČ, oficielně Okresní rada družstev. Přípravný výbor JZD navrhne interně KSČ, oficielně místní akční výbor… Návrh bude úředně schválen Okresní radou družstev.“ (Vznik JZD 1948-1949. Zápis z jednání tzv. akční čtyřky 15. 3. 1949)

Ustavení přípravného výboru JZD Korolupy

editovat

Okresní výbor KSČ v Moravských Budějovicích nejprve vybral vhodné osoby, které by zastávaly funkci instruktorů JZD (agitátorů) a následně zajistil, aby Okresní rada družstev (ORD) instruktory do funkce jmenovala. Na okrese jich do května 1950 agitovalo po obcích kolem 400. Místní organizace KSČ v Korolupech pak navrhla složení přípravného výboru JZD (Tomáše Smilka, Jaroslava Štěpničku, Františka Dennera) a agitátor ORD zajistil, aby místní akční výbor Národní fronty (NF) přípravný výbor schválil. Hned nato byla v obci na den 1. listopadu 1949 svolána ustavující schůze přípravného výboru, které se měli zúčastnit jak členové dosavadního strojního družstva tak i ostatní zájemci o vstup do JZD. Úlohou agitátora bylo na ustavující schůzi vyložit zásady a úkoly JZD. Akční výbor NF následně na schůzi navrhl kandidátku přípravného výboru a zajistil její schválení:

Navržený přípravný výbor JZD Korolupy 1949
Funkce Jméno Bydliště Výměra polností
Předseda Smilek Tomáš Korolupy čp. 5 12,20 ha
Jednatel Štěpnička Jaroslav Korolupy čp. 31 12,36 ha
Provozní hospodář Denner František Korolupy čp. 38 12,21 ha

Do Jednotného zemědělského družstva se přihlásilo šest členů:

Seznam osob, které vstoupili do JZD 1. listopadu 1949
Jméno Bydliště Výměra polností
Pospíšil František Korolupy čp. 10 13, 00 ha
Berka Josef Korolupy čp. 30 08,00 ha
Zamazal Luboš Korolupy čp. 71 08,00 ha
Bajgl Antonín Korolupy čp. 16 13,00 ha
Beneš Matěj Korolupy čp. 66 07,00 ha
Nováček Karel Korolupy čp. 46 14,00 ha

Okresní rada družstev v Moravských Budějovicích kandidátku schválila a OV KSČ v Moravských Budějovicích určil nebo potvrdil předsedu přípravného výboru a nakonec ORD schválené kandidátky oznámila MNV v Korolupech. Vzhledem k tomu, že se do JZD přihlásilo velmi málo členů, probíhala agitace do JZD až do května 1950, kdy se agitační komisi podařilo získat ještě 15 členů.

Seznam osob, které vstoupili do JZD v období od listopadu 1949 do května 1950
Jméno Bydliště Výměra polností
Rohlík Jaroslav Korolupy čp. 1 05,43 ha
Smilek Jaroslav Korolupy čp. 66 00,53 ha
Čeloud František Korolupy čp. 3 04,39 ha
Dvořák Emil Korolupy čp. 19 11,88 ha
Blahoudek Josef Korolupy čp. 51 (hostinec) 02,34 ha
Böhm Karel Korolupy čp. 37 11,27 ha
Honzák František Korolupy čp. 18 04,13 ha
Křiváček Václav Korolupy čp. 26 12,98 ha
Melzer Stanislav Korolupy čp. 60 03,80 ha
Přívětivý Josef Korolupy čp. 2 (pila u mlýna) 02,59 ha
Kaláb Alois Korolupy čp. 45 06,27 ha
Chaloupka Vladislav Korolupy - škola (ředitel školy) 00,00 ha
Kovařík Karel Korolupy čp. 48 07,28 ha
Kasal Jan Korolupy - fara 00,00 ha
Dostál Antonín Korolupy čp. 27 08,41 ha

Přidělení konfiskované mechanizace

editovat

Zemědělská komise ONV v Moravských Budějovicích přidělila z konfiskované mechanizace JZD Korolupy:

  • 1 traktor Bulldog 25 německé firmy Heinrich Lanz AG
  • 1 traktorový pluh dvouradličný
  • 1 čtyřradličnou vložku
  • 1 výfukovou řezačku slámy
  • 1 samovaz pětistopý (vazač slámy)
  • 1 samovaz šestistopý

Ze strojního družstva v Korolupech obdrželo JZD:

  • 2 samovazy
  • 1 lis na slámu

Z půjčky u Okresní spořitelny JZD zakoupilo:

Ani zrno nesmí přijít nazmar!

editovat
První zprávy o stavu pokoseného obilí na Moravskobudějovicku jsou velmi příznivé. Obce, v kterých jsou žně již v plném proudu, jsou ve znamení usilovné práce. Každý den vyjíždějí traktory dostatečně vyzbrojené pohonnými látkami. V obcích Příštpo, Hostim, Biskupovice, Velký Újezd a Korolupy mají už velký kus práce za sebou. Rolníci ihned po posečení začínají všude s podmítkou... Rovněž tak v obci Uherčice byly minulý týden žně slavnostně započaty. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 30.7.1949)[14]

V červnu roku 1950 soudružka Anežka Dohnalová z Mor. Budějovic na celostátní konferenci JZD v Bratislavě referovala, že okresní žňový plán na okrese moravskobudějovickém je úkolem celého okresu a že okresní komise pro zemědělskou výrobu a výkup už podchytila všechen strojový park, zajistila potažní síly, pracovní síly, zajistila skladovací prostory u družstev a filiálek. Taktéž byl sestaven elektrifikační plán výmlatu. Začalo se s budováním dětských žňových útulků, aby všechny ženy mohly být po dobu žní zapojeny do práce. Komise pro zemědělskou výrobu a výkup provedla ve strojních stanicích taková opatření, aby stroje byly plně využívány a to nejvíce drobnými a středními rolníky. Žně měly být rozděleny do pracovních oblastí, aby mohly být stroje postupně přesouvány. Vypomáhat měly státní strojní stanice z Jihlavského okresu, kde žně začínaly později.[15]

Ústředí pro hospodaření se zemědělskými výrobky v Praze ke dni 30. září 1950 konstatovalo, že jak v soukromém tak i v socialistickém sektoru dodávky obilí v Jihlavském kraji nebyly splněny na okresech Třebíč, Moravské Budějovice a Dačice.[16]

Koncem roku 1951 došlo k reorganizaci zemědělských referátů NV. Místo komise pro zemědělskou výrobu a výkup tuto agendu začali vykonávat ustanovení tajemníci MNV v obcích. Od roku 1952 mechanizaci vykupovalo skrze krajské a okresní výbory nově vzniklé ministerstvo výkupu. Výši povinných dodávek měl na starosti okresní plnomocník výkupu (dodávková povinnost JZD, drobných a středních zemědělců a tzv. vesnických boháčů).

Valná hromada a volba představenstva JZD Korolupy 1950

editovat

Podle vzorových stanov bylo předsednictvo voleno valnou hromadou na funkční období dvou let a schvalováno Okresní družstevní radou. Sestávalo z předsedy, místopředsedy a dalších 3-8 členů. Minimálně čtyři pětiny členů představenstva musely pocházet z řad malých a středních rolníků a zrovna tak stanovy určovaly přiměřené zastoupení žen. JZD navenek zastupoval předseda a jeden člen předsednictva. Orgán JZD tvořila volená dozorčí rada, sestávající z předsedy, místopředsedy a 1-4 další členů. Nejvyšším orgánem JZD byla valná hromada, která volila členy představenstva, dozorčí rady, jejich předsedy a místopředsedy, usnášela se na výši členského podílu, mohla navrhovat změny stanov, jednacího řádu a provozních řádů. Hlasování probíhalo aklamací.

Valnou hromadu JZD svolal přípravný výbor JZD Korolupy na 3. května 1950, kde také proběhla volba představenstva JZD. Členská základna (i rodinní příslušníci) sestávala z 38 členů. Prozatímním traktoristou byl určen obchodník a hospodský Josef Blahoudek, jediný držitel řidičského průkazu v JZD.

Předsednictvo JZD Korolupy zvolené 3. 5. 1950
Funkce Jméno
Předseda Smilek Tomáš
Místopředseda Berka Josef
Pokladník a jednatel Chaloupka Vladislav
Členové předsednictva Denner František, Přívětivý Josef, Melzerová Štěpánka
Předseda dozorčí rady Honzák František

Zemědělská mechanizace v majetku JZD v roce 1950:

  • 1 traktor
  • 5 samovazů
  • 1 vlečný vůz
  • 1 pluh
  • 1 diskový válec
  • 1 diskové brány
  • 1 výfuková řezačka slámy
Výměra polí JZD Korolupy
Členů JZD Celkem
203,27 ha 17,27 ha 220,54 ha
Na Moravskobudějovicku 5 obcí rozoralo meze. Na nejjižnějším cípu našeho kraje, v okrese Moravské Budějovice, se mohou pochlubit, že je zde JZD Vratěnín, které je družstvem IV. typu. Vratěnínští byli první, kteří provedli hospodářsko-technickou úpravu půdy. Přikladu vratěnínských následovala i jiná JZD a to: Lesonice, Blanné, Police, Hostím, Uherčice, Želetava, Grešlovo Mýto a Horky. Na technicko hospodářské úpravě půdy pracují i JZD Radkovice, Jakubov, Korolupy, Oslnovice a připravují se JZD v Lesné a Prokopově. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 2.9.1950)[17]

Scelování pozemků - II. typ JZD

editovat
Na Moravskobudějovicku 5 obcí rozoralo meze. Na nejjižnějším cípu našeho kraje, v okrese Moravské Budějovice, se mohou pochlubit, že je zde JZD Vratěnín, které je družstvem IV. typu. Vratěnínští byli první, kteří provedli hospodářsko-technickou úpravu půdy. Přikladu vratěnínských následovala i jiná JZD, a to: Lesonice, Blanné, Police, Hostím, Udeřice, Želetava, Grešlovo Mýto a Horky. Na technicko hospodářské úpravě půdy pracují i JZD Radkovice, Jakubov, Korolupy, Oslnovice a připravují se JZD v Lesné a Prokopově. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 2.9.1950)[18]

Provozní řád JZD II. typu už počítal se závazkem společného osevu a společného obdělávání půdy na vlastních pozemcích členů i pozemcích JZD. Meze a brázdy mezi jednotlivými parcelami byly odstraněny, pole spojená do velkých lánů (honů). Na základě žádosti podané u Krajského národního výboru (KNV) pak probíhalo v obci scelovací řízení, čímž JZD dosáhlo odstranění roztříštěnosti parcel. Následně pak představenstvo ve spolupráci se státní strojní stanicí vypracovalo plán zemědělských prací a podepsalo smlouvu o poskytnutí mechanizačních prostředků, se členy JZD smlouvy o výrobě a dodávce za použití svých strojů, potahů a pracovní síly. Podle PŘ mohlo JZD podle potřeby (na základě zákona č. 55/1947 Sb.) využívat i stroje a potahy vesnických boháčů. Po dokončení scelovacího řízení, při kterém došlo na celém korolupském katastru ke scelení polností do 8 honů (v pěti kvalitách půdy a, b, c, d, e), činila rozloha honů celkem 533,72 ha, z toho připadlo na JZD 194,20 ha a zbytek byl v držení majitelů pozemků. Takto donuceni vstoupili všichni obyvatelé Korolup do JZD a 30. září se konala valná hromada s volbou nového předsednictva a dozorčí rady.

Valná hromada, volba předsednictva a dozorčí rady

editovat
Představenstvo JZD Korolupy zvolené na valné hromadě 30. 9. 1950
Předseda Mátl Jan[19]
Místopředseda Berka Josef
Členové výboru Černý Václav, Pikal Jiří, Karásek Bohumil, Chaloupka Vladislav, Štěpnička Jaroslav, Denner František, Číhal Jan, Zamazal Ladislav
Dozorčí rada zvolená na valné hromadě 30. 9. 1950
Předseda Smilek Tomáš
Místopředseda Simandl Alois
Členové dozorčí rady Honzák František, Beneš Matěj, Melzerová Štěpánka, Kašpárek Josef
Byl zaveden osmihonný osevní postup a přikročeno k setí ozimů, které však nebyly dosety, poněvadž brzy přišly podzimní plískanice. Za velkých potíží, pracovními brigádami celé obce, byly dobývány brambory a řepa. Ne špatné počasí, ale vinnou velkého finančního odměňování a částečně i vinou pracovní morálky po finančním vyúčtování podzimních prací dvě třetiny členů z družstva vystoupily a na jaře 1951 byla jim opět půda oddělena. Družstvu zůstalo asi 200 ha orné půdy.“ (Kronika obce Korolupy)

Úpadek a rozpad jednotlivých JZD přičítala KSČ navenek nepřátelským živlům, vnitřní směrnice a zpracované zprávy uváděly i další důvody jako špatné plánování sezónních prací a neschopnost vedoucích funkcionářů JZD. Zpráva ze zasedání vlády z prosince 1951 deklarovala pro družstva III. a IV. typu „vhodné dodávkové podmínky“, díky kterým mělo dojít ke „zvýšení životní úroveň družstevníků”. Družstva III. a IV. typu se tak začala těšit nemalé podpoře státních a následně i místních orgánů.[20] K tomu se komunistická strana a vláda v červnu 1952 usnesly na zastavení splátek za „[...] majetek vnesený členy družstva do společného hospodaření“, oproti tomu naopak zůstala družstevníkovi „povinnost splácet obytné a hospodářské budovy, živý i mrtvý inventář”, který si ponechal ve svém vlastnictví.[21]

Na konci roku 1950 nebo počátkem roku 1951 Jednotná zemědělská družstva II. typu provedla finanční vyúčtování a proplácela členům družstva za jejich práci stanovenou odměnu, dále vyúčtovala náklady na obdělávání jejich pozemků. Při vyúčtování JZD pomáhaly finanční instruktoři z okresních záložen a spořitelen, patronátních závodů a orgánů lidové správy, přičemž měli pracovat přímo v místě a do finančního účetnictví zasvětit samotné družstevníky.[22]

Majetek ve společném hospodaření - III. typ JZD

editovat

III. typ JZD se od předchozích typů značně lišil. Členové družstva sice zůstali formálně majiteli své půdy a ostatních výrobních prostředků, museli se ale zavázat, že je předají do družstva ke společnému hospodaření a setrvají v JZD nejméně tři roky. Pokud by došlo k vystoupení, měl teoreticky člen družstva i nadále právo získat vložený majetek zpět, ale jen v případě, že by to nenarušilo chod družstva. Vrátit tak mohlo JZD i jiné pozemky se stejnou výměrou a hodnotou. Ve III. typu družstva si rodina člena JZD mohla ponechat pro své vlastní hospodaření pouze záhumenek o výměře 1 ha a určitý počet hospodářských zvířat. Povinností člena bylo přenechání JZD (za náhradu) živý a mrtvý inventář a tomu odpovídající zásoby osiv, sadby a krmiv. Obytné budovy zůstávaly ve vlastnictví i užívání členů. Společně sklizená úroda už patřila družstvu.

Rozhodujícím parametrem pro práci se stalo množství práce vykonané za jednu směnu a počet odpracovaných dnů tzv. pracovní jednotka. Odměnu za práci určoval podíl člena na výsledku hospodaření JZD, tedy počet odpracovaných jednotek. Odměnu družstvo vyplácelo v penězích a v naturáliích. Družstevníci pracovali ve skupinách a pokud možno ve stejném složení. Jmenování vedoucích pracovních skupin (tzv. skupinářů) se odehrávalo na členské schůzi. Za užívání půdy se ještě platila členům náhrada, ale ta nesměla přesáhnout více než 10-20 % čistého důchodu společného hospodaření.

V lednu 1951 se v obcích Jihlavského kraje dokončoval rozpis směrných čísel zemědělské výroby a dodávky pro rok 1951 na jednotlivé zemědělské usedlosti a to podle zásady: malým a středním zemědělcům ulehčovat a velkým ukládat více. Úkolem do přištího roku mělo být dokončení adaptací a společné ustájení dobytka, přičemž bylo pro adaptování kravínů ze starých budov a nevyúžívaných stájí doporučeno zejména období po skončení podzimních polních prací. Stavební materiál měl pocházet z valné míry z vlastních zdrojů (využít bouraček) a pokud možno stavět vlastními silami.

Dosavadní účetní knihy po vzoru národních podniků byly od ledna 1951 vyměňovány za nové účetní knihy a nový způsob účetnictví v JZD, což bylo úkolem účetních instruktorů, kteří měli zapracovat vlastní účetní JZD. Od prosinci 1950 proto probíhalo školení kádrů JZD. První běh čtyřtýdenní školy pro účetní JZD absolvovalo 29 posluchačů (členů JZD). Druhý běh pro účetní JZD byl zahájen v pondělí 8. ledna 1951.

Za pomoci důvěrníka pro zemědělskou výrobu a výkup, agronoma a vedoucího traktoristy z brigády STS mělo dojít k projednání provozního řádu, norem, odměňování za práci podle pracovních jednotek, vypracování celoroční výrobního plánu pro rok 1951. Účetní instruktor JZD zajistil vypracování bilanční uzávěrky JZD. Pracovním skupinám byly v plánu přiděleny jednotlivé úkoly.

Vesnické organizace KSČ za spolupráce představenstva JZD a za po moci patronátu, Jednotného svazu českých zemědělců, odboru žen při JSČZ, Československého svazu mládeže a ostatních masových organizací NF obdržely pokyn pro nábor dalších členů do družstva. Dalším vytyčeným úkolem pro JZD se stala očista venkova od úhlavních nepřátel socialistické velkovýroby v zemědělství - ani jeden vesnický boháč v kraji tak neměl nalézt útočiště v JZD.[23]

Společné ustájení dobytka 1951-1953

editovat

Počátkem léta 1951 hodlalo JZD Korolupy započít s třetím typem JZD a se společným ustájení dobytka. Do konce 3. července 1951 se mu skutečně podařilo 50 kusů dobytka po hospodářských budovách členů družstva ustájit. V zimně 1952/53 postihla skot slintavka. Výstavba společného družstevního kravína pro 100 dojnic byla ukončena v lednu roku 1953.

Ve společných kravínech přibývá mléka - V září dokázala JZD III. typu v okrese Mor. Budějovice, že jen spoléčné ustájení je základem vyšší dojivosti. Až na Korolupy všechna družstva překročila celoroční průměr 4 litry mléka na den a krávu... Uherčicích 4,76 litrů, ve Vratěníně 4,75 litrů, v Korolupech 4,1 litrů... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 27.10.1951)[24]
Společné ustájení v hospodářských budovách v majetku členů JZD
Člen JZD Ustájení ve vlastních stájích Vloženo do JZD
Mátl Jan čp. 20 12,53 ha
Simandl Alois čp. 21 12,67 ha
Dostál Antonín čp. 27 08,41 ha
Matula Adolf čp. 36 12,19 ha
Jelínek Bohumil čp. 12 12,35 ha
Černý Alfons čp. 67 00,48 ha
Černý Václav čp. 43 12,13 ha

Po výměně učitele v obci zastával místo pokladníka ředitel školy Václav Brychta. Bohatí sedláci byli z družstva vyloučeni, což se týkalo hlavně rodiny Tříletých.

Mládež Jihlavského kraje pomáhá při adaptacích. Po dobrých výsledcích, které dosáhla mládež našeho kraje v pomoci při žních a v podzimním období, úspěšně pomáhá družstevníkům při společném ustájení. Jedni z prvních, kteří pochopili důležitost pomoci při adaptacích, byli soudruzi a soudružky ze závodní skupiny na KNV, kteří projednali svou pomoc na své schůzi, kde též vyhlásili závazek, že k 34. výročí založení Komsomolu odpracují 250 hodin při pomoci na adaptacích a zároveň vyzvali bleskovkou ostatní skupiny v kraji k následování...Tak závodní skupina na ONV v Pelhřimově se zavázala, že odpracuje 200 hodin, Účetní škola zemědělská v Pelhřimově 500 hodin, SPD Agrostroj 500 hodin. Svazáci z SPD ÚMEZ v Moravských Budějovicích odpracovali 442 hodin v JZD Korolupy a Prokopov. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 9.12.1952)[25]

Akce kulak

editovat
Vodítkem pro celou naši stranu musí být slova soudruha Slánského ze zasedáni UV KSČ: »Ze zkušeností Sovětského svazu víme, že kulak v družstvu je ještě nebezpečnější než mimo družstvo a že nikdy ve svém boji proti jednotným družstvům neustává. Proto nesmíme pustit vesnického boháče do JZD, proto třeba všude tam, kde ho už i do JZD pustili, svolat členskou schůzi a vysvětlit členům, proč musí provést jeho vyloučení. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 10.3.1951)[26]

Za kulaky označila KSČ všechny zemědělce, kteří obhospodařovali více než 15 ha. V první polovině 50. let připravili komunisté množství zákonů, které jim umožňovaly tzv. kulaky tvrdě postihovat, pokutovat, trestat odnětím svobody, zabavovat jim majetek ve prospěch státu a násilně je vystěhovávat z obcí a okresů. K zastrašování místního obyvatelstva posloužil také vykonstruovaný případ v Babicích. Státní pohřeb se třemi zavražděnými komunistickými funkcionáři Tomášem Kuchtíkem, předsedou MNV a MO KSČ, Josefem Roupcem, místopředsedou MNV, členem KSČ a Bohumírem Netoličkou, pokladníkem MNV, členem KSČ se konal dne 6. července 1951 na Stalinském náměstí v Moravských Budějovicích. Na náměstí se shromáždilo velké množství lidí společně se složkami SNB, Lidových milicí a vojska, dále Sboru dobrovolných hasičů, sokolové, zástupci škol a obcí z celého kraje. Pohřbu se zúčastnili i státní představitelé Václav Kopecký (ministr informací a osvěty), Gríša Spurný (náměstek ministra vnitra), Miroslav Holzbauer (vedoucí tajemník KV KSČ), František Hons (předseda KNV) a Jaroslav Svoboda (předseda ONV v Moravských Budějovicích).[27]

Kulaci byli omezováni nejen vysokými nároky na povinné dodávky, ale pokud je nesplnili, nesměli zabíjet prasata a dobře živit rodinu. V roce 1949 byli připraveni o šatenky. Další rok je dostali, ale byli znevýhodněni ti, kteří neustájili. Když do vesnice přijela pojízdná prodejna s textilem a botami, mohli zde nakupovat pouze ti, co svedli dobytek do společného ustájení. Sedláci nesměli mlít obilí ani šrotovat, když neměli splněné dodávky. Mlátit mohli v noci a za stálého dohledu SNB. Z obilí jim zbylo pouze to, co si ukryli někde doma nebo u menších zemědělců, u kterých si nechávali i semlít obilí.“ [28]

V Korolupech se „akce kulak” týkala Bohuslava Tříletého, který byl potrestán odnětím svobody a veškerý majetek mu byl státem zkonfiskován. Rodina sedláka Tříletého bydlela následně v pronájmu na zemědělské usedlosti Josefa a Anežky Gráfových (tehdy čp. 30). V Lubnici se stal obětí násilné kolektivizace sedlák Antonín Švanda a ve Vysočanech sedláci Rupert Veidenthaler a Alois Černý. Všichni tři byli postiženi nejen odnětím svobody, zabavením majetku, ale také vystěhováním celé rodiny z okresu Moravské Budějovice.

Výzvy jednotných zemědělských družstev, závazky pracovních skupin k docílení vyšších hektarových výnosů u brambor i obilovin ukazují cestu všem dosud soukromě hospodařícím rolníkům. Vždyť jedině na velkých lánech jde s ú spěchem používat všech vymožeností sovětské vědy a agrotaologie, využít velikých mechanisačnich prostředků, křížového setí, hnízdové výsadby brambor a jiných vymožeností zemědělské vědy...Podobné závazky uzavřeli i družstevníci v JZD Korolupy, kteří oseli 28 ha křížovým způsobem... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 9.5.1952)[29]
Práce družstev III. typů na Moravskobudějovicku. ... Podle provozního řádu III. typu pracovalo na okrese Moravské Budějovice v roce 1952 celkem 22 družstev. Výsledky jejich práce jsou nejlépe vyjádřeny tím, že JZD Horky, Hostím, Jiřice, Prokopov, Grešlové Mýto a Blatnice zvýšila hodnotu pracovní jednotky, JZD Mladoňovice mohlo zvýšit hodnotu pracovní jednotky o 10 Kčs...Dalších 13 družstev dodrželo jednotku dle plánu a jenom dvě družstva III. typu jednotku snížila a sice JZD Jaroměřice o 3 Kčs a JZD Korolupy o 2 Kčs. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 20.2.1953)[30]

Členská schůze s volbou nového předsednictva se konala 7. května 1953. Po výroční členské schůzi v roce 1955 zůstaly funkce v JZD na další dva roky až na nového předsedu Jana Mátla stejně obsazené.

Volba funkcionářů na členské schůzi 7. května 1953
Předseda Čeloud František
Místopředseda Simandl Alois
Členové předsednictva Denner František, Nováčková Františka, Simonidesová, Kašpárek Josef
Hospodář Mátl Jan
Dozorčí rada Smilek Tomáš (předseda), Bajgl František, Beneš Matěj
Zootechnik Berka Josef
Skladník Kovařík Karel

Na podzim roku 1953 obdržel Jihlavský kraj 1000 ovcí plemene stavropolské merino (vlnařské plemeno), přičemž doprava ze stavropolské gubernie k československým hranicím trvala více jak měsíc. Stádo ovcí chovalo též JZD v Korolupech a střiž z jedné ovce činila v roce 1954 průměrně 3,5 kg.[31]

Špatný příklad. V některých místech Moravskobudějovicka jsou obce, které nedělají dobré jméno tomuto okresu. V Korolupech například mají část obilí ještě nesklizenou. Také Lubnice nezůstává pozadu — má na polích směsku a Vratěnín zase slámu po kombajnu. Takový stav byl v těchto vesnicích ještě k 10. říjnu. Nehanbíte se trochu, soudruzi? (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 15.10.1954)[32]
Dělníci pomáhají družstevníkům. — Družstevníci v pohraničních Korolupech na moravskobudějovickém okrese staví velkou porodnici prasnic. Zednických prací si udělali hodně sami a při tesařských jim nabídli pomoc dělníci z Horáckého závodu v Uherčicích Dejmek, Kříž, Liška, Vyskočil a Tříletý. Ti zhotovili ve volném čase kompletní krov na stavbu, takže korolupská porodnice prasnic je již pod střechou. Dělníci odpracovali po sobotách a nedělích půldruhého tisíce hodin a někteří, například soudruh Liška, jezdili na pracoviště až 12 km. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 15.7.1955)[33]

Hospodářské budovy zemědělských usedlostí v majetku JZD - IV. typ JZD

editovat

Ve IV. typu JZD už musely být rozorány meze a dokončena HTÚP. Velikost záhumenku se členům družstva snížila na 0,5 ha. K vystoupení členů z JZD mohlo dojít po tříleté lhůtě a předběžném (nejméně šest měsíců před sklizní) oznámení představenstvu. Hospodářské budovy členů družstva se předávaly do majetku družstva. JZD hospodařilo podle celoročního výrobního plánu, se státní strojní stanicí (v Moravských Budějovicích) uzavíralo smlouvu na celý rok. Zemědělské práce probíhaly ve stálých pracovních skupinách, v jejichž čele stáli vedoucí skupináři. Skupináře řídil přímo předseda JZD.

Odměny v naturáliích i penězích vyplácelo JZD IV. typu už výhradně na základě odpracovaných pracovních jednotek. Pracovním skupinám s lepšími výsledky náležela zvláštní odměna. IV. typ PŘ už také předepisoval pořadí použití rostlinných a živočišných výrobků ze společného hospodaření. Na prvém místě stálo splnění dodávek, na druhém osivový a krmivový fond JZD, na třetím prodej na volném trhu a na čtvrtém teprve rozdělení mezi členy. JZD zakládalo peněžní důchody: 1. pojistný (splátky úroků, daně), 2. na úhradu výrobních a správních nákladů, 3. na založení či doplnění fondů a 4. na rozdělení zbytku mezi členy podle pracovních jednotek). JZD mělo udržovat: 1. nedělitelný (investiční) fond, 2. osivový a krmivový fond, 3. sociální fond a 4. kulturní fond.

V případě členů, kteří měli povinnost splácet státu přídělovou cenu za pozemky (což byli v Korolupech až na tzv. „kulaka” Tříletého a pár drobných domorodých zemědělců všichni), mělo JZD IV. typu požádat ministerstvo zemědělství, aby jim byla tato povinnost pozastavena. Členovi, který by po uplynutí tříleté lhůty z JZD vystoupil, se povinnost splácení za přidělenou půdu obnovovala. V provozním řádu byl zahrnut také boj proti vesnickým boháčům. Na počátku roku 1952 vydalo ministerstvo zemědělství nové provozní řády JZD (IV. typu „Řád společného hospodaření JZD Ředhošť“ a „Řád společného hospodaření JZD Přestavlky”). V roce 1953 byla přijetím nových vzorových stanov JZD v podstatě kolektivizace a socializace zemědělství ukončena.

Hospodářské budovy v majetku JZD

editovat
Společně ustájený dobytek a využití zemědělských usedlostí pro účely JZD
Člen JZD Druh ustájeného dobytka Místo
Šťava Jan koně čp. 7
Plaček Augustin koně čp. 50
Böhm Karel koně čp. 37
Bílek František ovce čp. 8
Pikal Jiří ovce čp. 55
Štěpnička Jaroslav vepřový dobytek čp. 31
Mátl Jan hovězí dobytek čp. 20
Korbel Václav hovězí dobytek čp. 38
Vávra Antonín hovězí dobytek čp. 34
Pejdl Jaromír hovězí dobytek čp. 54
Číhal Jan hovězí dobytek čp. 32
Rohlík Jaroslav volný výběh čp. 1 (stodola u mlýna)
Tříletý Bohuslav včelín čp. 30 (vystěhován po konfiskaci majetku do podnájmu na čp. 30)
Křivan Jan včelín čp. 46
Šebesta Stanislav sýpka čp. 14 stodola
Vidlák František sýpka čp. 9 stodola

Výroční členská schůze 1956

editovat
Volba funkcionářů na členské schůzi 13. února 1956
Předseda Mátl Jan
Místopředseda Simandl Alois
Členové předsednictva Beneš Matěj, Berka Josef senior, Doležal Milan
Revizní komise Štěpnička Jaroslav, Vidlák František, Šťáva Jan

V letech 1955/56 mělo JZD Korolupy 44 členů, pro které vedení uzavřelo hromadnou úrazovou pojistku. V podstatě se vrátilo na stav v době zakládání družstva, čemuž nasvědčuje i volba funkcionářů. V období let 1956 až 1958 došlo v JZD za předsedování Jana Mátla k největšímu rozkrádání majetku, za což byl také potrestán odnětím svobody. Mátlovo rozkrádání se dostalo nejen do regionálního tisku, ale i na stránky Rudého práva.[34][35][36]

Družstvo - to jsem já! ...Tak například tuhle v Korolupech na Moravskobudějovicku si zahrál na lokálního ďiktátůrka bývalý předseda JZD Mátl. „Družstvo, to jsem já a kdo se mi postaví, tak ho dám vystěhovat z obce", prohlašoval jako Ludvík král a jako Paris uchvátil pro své záměry Helenu v podobě a personě bývalého účetního družstva Františka Staroby.

Obžalovaný Mátl byl křesťan, soudě podle toho, že o Božím těle doprovázel velebníčka pod nebesy. Pod čepicí však měl zbožnou vychytralost. A tuhle sotva bohulibou vlastnost spojil se ziskuchtivostí. zanedlouho tekla krev i z družstevního. Zprvu čůrkem: na částky 150 a 167 korun Mátl vystavil falešné doklady a peníze strčil do kapsy. Pak si vypůjčil od vedoucí prodejny Jednoty 500 korun a dal je připsat na futro družstvu. A pak? Pak tekla krev bystřinou: 370 korun, které se „změnily” v doklad na připojištění hříbat, 60 litrů lihovin se zase jakýmsi zázrakem na faktuře změnilo na 193 kilogramy cukru pro družstevní včely. Za tuhle bylo třeba odměny. Tak usoudil a přiznal si ji ve formě 3.873 korun z titulu předsedy družstva (mimo paušálu 100 pracovní jednotek měsíčně) a ve formě 25.000 Kčs co by zálohu na jednotky bez schválení členské schůze. A pak? Mátl vyjel se spartakem. — Vyjížděl ostatně často a v polích mezi lidmi při práci a doma mezi dětmi jej bylo vidět velmi málo. V kanceláři družstva rovněž. Ta mu sloužila pro pořádáni „dýchánků” a za hospodu.

Tohle všechno nemohl dělat sám i takový fiškus Mátl. Spojencem a pochybným kompaňonem se mu v tom stal bývalý účetní Staroba. Ten se záhy naučil dělat to, co Mátl — zcela podle zásady: „Co může dělat hlava, může i krk”. Zpronevěrami si „zvýšil životni úroveň” o 7.037,20 korun, které posílil dvěma tisíci osobního dluhu. Dluh družstvu nesplatil, nýbrž promptně a kulantně, bez schválení členské schůze, vyúčtoval jako svoji odměnu za bilanční práce. O tom, zdali Staroba splatil další dluh, — půjčku na nábytek ve výši 3.700 korun, se neví, protože všechny doklady o svém tureckém hospodaření za rok 1956 „obezřetně zničil”. — I tak je však té špíny dost. Nejčernější ta špína je i na 16 korunách za stovku partyzánek pro brigádníky. Cigarety vykouřil „brigádnicky” sám.

Mátlovi a Starobovi se snažili maskovat. Chtěli družstevníkům (jenom jim?) zalepit oči tím, že částku 100.000 korun určenou pro investiční výstavbu družstva záměrně převedli do provozu a „zdvihli” tak výši pracovní jednotky z 18 na 22 Kčs. Některým Mátl vyplácel navíc po několika stovkách za „drobné úsluhy”, jiné vozil svým vozem na flámy. Kdo z družstevníků nesedl na jednu z těchto vějiček, byl u Mátla „blbý, přeskočilo mu v hlavě” a bylo třeba dát mu tolik práce, aby neměl čas myslet na to, jak si družstvo vede, jak hospodaří a hlavně, aby neměl čas kritisovat. To Mátl zvláště nesnášel a proto také přestával svolávat i členské schůze... (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 4.3.1958)[37]

Když chybí kontrola

Podivně začal před časem »hospodařit« předseda JZD Korolupy na Moravskohudějovicku Jan Mátl. Přestal mu stačit více než slušný příjem předsedy pro jeho »náročný« osobní život, vyznačující se četnými výlety Spartakem a velkou spotřebou lihovin, a začal si přisazovat z družstevního. Začaly se množit falešné doklady na neexistující nákupy pro družstvo, objevila se nikým neschválená odměna 3 873 Kčs, záloha 25 000 korun na pracovní jednotky aj. To by ovšem nemohl dělat, kdyby nenašel kumpána v účetním družstva Františku Starobovi, který si počínal stejně. Vypůjčil si na příklad z družstevního 2 000 Kčs, které však nevrátil, nýbrž si pohotově vyúčtoval jako odměnu za bilanční práce.

Nic však netrvá věčně, a tak se i Mátl a Staroba octli před lidovým soudem v Moravských Budějovicích, který jim vyměřil spravedlivou odměnu, tentokrát ovšem nikoliv v pracovních jednotkách nebo mimořádných odměnách, které si s takovou oblibou vypláceli, nýbrž v podobě nepodmíněného trestu. Staroba byl odsouzen k dvěma a půl letům odnětí svobody, Mátl k dvěma letům a navíc oba k náhradě škody, způsobené přímými zpronevěrami ve výši téměř 10 000 Kčs. Mimoto je může družstvo dále žalovat za škodu 100 000 Kčs, způsobenou nesprávným zvýšením pracovní jednotky. Nelze se však omezit na konstatováni, že rozkrádači družstevního majetku byli potrestáni. Zároveň je nutno si položit otázku, jak se to mohlo stát, zda takovým zjevům nelze zabránit.

A tady by bylo možno jmenovat všechny ty, kteří tomu mohli zabránit, kdyby lépe kontrolovali práci družstva a jeho vedoucích. Byl by mezi nimi i okresní národní výbor v Moravských Budějovicích, komunisté v obci, i místní národní výbor. Především však členové družstva. Jednotlivec může vždy zklamat důvěru, je zde však jedna pojistka, aby tím netrpěl celek — družstevní stanovy, vnitrodružstevní demokracie, kontrola vedoucích kolektivem. A základem kousků Matlá a Staroby bylo, že stanovy byly v Korolupech ve psí. Členské schůze se konaly zřídka, družstevníci na ně nechodili, revisní komise nefungovala, předseda o všem diktátorsky rozhodoval sám. To budiž poučením pro všechna naše družstva. (Rudé právo, 6.3.1958, č. 65, s. 2)

Na obecních pozemcích, které připadly JZD, se započala plánovat stavba druhého kravína, přes cestu na východním konci obce stály drůbežárny sestávající z montované stavby a dvou zděných vedle sebe stojících budov. V roce 1958 byl dostavěn druhý kravín, jeden vepřín a dřevěné boudy pro vepře. V rámci reorganizace ministerstva zemědělství roce 1959 připadly státní lesy na katastru Korolup pod JZD. Po vzniku ministerstva lesního a vodního hospodářství a samostatného ministerstva zemědělství v roce 1967 došlo k jejich oddělení.[38]

Dokončení socializace obce 1957

editovat

Základním směrnicí pro venkov v roce 1957 se stala výzva Krajského výboru KSČ „Do konce roku 1957 ani jedna obec na Vysočině bez JZD”. Dnem 20. srpna 1957 byla na okrese Moravské Budějovice dokončena socializace venkova - hospodařilo zde 81 JZD a v 7 obcích státní statky. V obci Rozkoš, Bačkovice, Korolupy, Lubnice, Třebelovice, a v dalších obcích vstoupili všichni rolníci do JZD.[39]

Volba funkcionářů na členské schůzi 21. února 1958
Předseda Simonides Jan[40]
Místopředseda Simandl Alois
Členové předsednictva Navrátil Bohuslav, Černý Václav, Křivan Jan, Smilek Tomáš, Karásek František, Spurný Jiří, Kovařík Karel
Revizní komise Berka Josef, Karásek Bohumil, Křiváček Václav, Šebesta Stanislav, Šula Ladislav
Zootechnik Brož Antonín
Skladník Kašpárek Josef
Pokladník Kovařík Karel
Skupináři Štěpnička Jaroslav, Smilek Tomáš


V Korolupech v okrese Mor. Budějovice se vytvořila 12členná pracovní skupina svazáků. A měli byste je vidět, jak se osvědčili už při sbírání brambor. Nyní chtějí převzít do své péče celé hony, aby se o ně starali od zasetí až do sklizně. Chystají se vyzvat k budovatelské soutěži a k založení dalších pracovních svazáckých skupin i chlapce v ostatních družstvech okresu. Jistě to půjde v Bačkovicích, Slatině, Uherčicích i jinde. (Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 10.1.1958)[41]

Státní statek Lesná

editovat

Organizační výstavba státních statků prodělala významné změny v roce 1960, na jejíž reorganizaci se v souvislosti s novou územní správou okresů a krajů ve smyslu zákona č. 36/1960 Sb. vláda usnesla 20. dubna 1960. V Jihomoravském kraji vláda vytvořila 14 okresů (Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Zlín, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Znojmo, Žďár nad Sázavou), Dačický a Moravskobudějovický okres ke dni 30. června 1960 zanikly.

Státní statek Lesná se v roce 1960 vyčlenil z okrajových jihozápadních částí Státního statku Znojmo a Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou (1949 - 1963), tvořený obcemi Vranov nad Dyjí, Uherčice, Vysočany a Zálesí. Sedmdesátá normalizační léta socialistického zemědělství přinesla nejen výstavbu velkopodniků pro chov prasat a drůbeže, ale další proces slučování JZD, které v konečném důsledku znamenalo další ekonomické a ekologické problémy.

V důsledku polohy u železné opony byla v roce 1962 do statku začleněna Jednotná zemědělská družstva Šumná (1951 - 1961),[42] Vratěnín (1949 - 1960),[43] Stálky (1951 - 1961),[44] Lančov (1951 - 1960),[45] Podhradí nad Dyjí (1951 - 1961)[46] a Podmýče (1952 - 1960)[47]. V roce 1964 převzal statek neprosperující JZD Lubnice, v roce 1965 sloučená JZD Bítov, Chvalatice, Zblovice[48] a v roce 1975 JZD Štítary.[49] Státní statky prošly celou řadou složitých reorganizací a slučováním. V roce 1981 bylo do Státního statku Lesná integrováno i Jednotné zemědělské družstvo „Pokrok” se sídlem ve Starém Petříně, čímž se stal na jihozápadní části okresu Znojmo jediným zemědělským podnikem.

JZD Korolupy-Oslnovice

editovat
  • Usnesením členské schůze ze dne 6. 11. 1973 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem Korolupy jako družstvem přejímajícím. Usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 7. 2. 1974 schválených ONV ve Znojmě ze dne 18. 7. 1974 byl název družstva změněn na: „Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice” se sídlem v Korolupech.

JZD „Pokrok” Starý Petřín

editovat
  • Usnesením členské schůze ze dne 22. 2. 1974 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 17. 7. 1975 bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva v Šafově s Jednotným zemědělským družstvem Starý Petřín jako družstvem přejímajícím. Usnesením členské schůze sloučených družstev ze dne 17. 1. 1975 schválených ONV ve Znojmě ze dne 17. 7. 1975 byl název družstva změněn na „Jednotné zemědělské družstvo «Pokrok» Starý Petřín”.
  • Usnesením členské schůze ze dne 9. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo Jednotné zemědělské družstvo Korolupy-Oslnovice sloučeno s Jednotným zemědělským družstvem «Pokrok» ve Starém Petříně.
  • Usnesením členské schůze ze dne 5. 9. 1975 a se souhlasem rady ONV ve Znojmě ze dne 22. 4. 1976 (č.j. zem. 702/203/3/1976 ze dne 30. 04. 1976) bylo schváleno sloučení Jednotného zemědělského družstva Korolupy-Oslnovice s Jednotným zemědělským družstvem "Pokrok" se sídlem ve Starém Petříně jako družstvem přejímajícím.

Státní statek Lesná, národní podnik

editovat
  • Usnesením výroční členské schůze ze dne 6. 3. 1981, se souhlasem MZVž ČSR ze dne 12. října 1981 č.j. 1644/81-314 a podle rozhodnutí vydaného odborem VLHZ ONV ve Znojmě dne 12. 5. 1982 č.j. zem. 658/82/206/1 a podle usnesení rady ONV ve Znojmě ze dne 29. 4. 1982 přešlo Jednotné zemědělské družstvo "Pokrok" se sídlem ve Starém Petříně bez likvidace do Státního statku v Lesné, národní podnik s účinností od 1. 1. 1982.[50] Po posledním sloučení Státního statku Lesná s JZD Pokrok Starý Petřín v něm v roce 1984 pracovalo 1 076 zaměstnanců.[51]

Reference

editovat
  1. http://badatelna.eu/fond/16350/
  2. Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou
  3. Státní statek Lesná
  4. Monika Krejčová: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945-1979.
  5. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. [12].
  6. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.
  7. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. 5.
  8. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.
  9. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.4.1949, [5](17). s. [12].
  10. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.
  11. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.
  12. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 16.7.1949, [5](27). s. 2.
  13. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.4.1950, [6](13). s. 3.
  14. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.7.1949, [5](29).
  15. Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 28.6.1950, 30 - 31(152). s. 3.
  16. Rudé právo: Ústřední orgán Komunistické strany Československa. Praha: Komunistická strana Československa, 4.10.1950, 30 - 31(235). s. [1].
  17. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.9.1950, [6](35).
  18. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.9.1950, [6](35).
  19. Periodikum: Rudé právo. Stránka: 2. Číslo: 65. Ročník: 38 (1958)"...předseda JZD Korolupy..., přestal mu stačit plat předsedy..."
  20. Zpráva ze zasedání vlády. Rudé právo, 5. 12. 1951.
  21. Usnesení strany a vlády o upevnění a dalším rozvoji JZD. Rudé právo, 8. 6. 1952.
  22. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 13.1.1951, [7](2). s. 3.
  23. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 13.1.1951, [7](2). s. 3.
  24. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 27.10.1951, [7](43). s. 4.
  25. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.12.1952, 8(59), s. 3.
  26. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.3.1951, [7](10). s. [1].
  27. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.7.1951, [7](28).
  28. Markéta Kalábová: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice
  29. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.5.1952, 8(19). s. 7.
  30. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 20.2.1953, [9](15). s. [1].
  31. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 23.4.1954, [10](32). s. 8.
  32. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.10.1954, [10](82).
  33. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.7.1955, [11](56). s. [1].
  34. Rudé právo. Číslo 65. Ročník 38 (1958). Stránka 2 - Předseda JZD Korolupy Mátl odsouzen.
  35. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 4.3.1958, 3 (18).
  36. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 9.9.1958, 3(72).
  37. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 4.3.1958, 14(18). s. 3.
  38. V roce 1951 bylo z ministerstva zemědělství odebráno lesní hospodářství a v roce 1953 i správa státních statků, pro kterou bylo vytvořeno samostatné ministerstvo státních statků. Na podzim téhož roku se spojilo ministerstvo zemědělství a ministerstvo ministerstvo státních statků, které bylo zrušeno až v roce 1956, kdy vzniklo ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1960 se ministerstvo přeměnilo na ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství. Další změna následovala v roce 1965, kdy agenda vodního hospodářství přešla do Ústřední správy vodního hospodářství a ministerstvo se změnilo opět na ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství. V roce 1967 bylo zřízeno ministerstvo lesního a vodního hospodářství a vzniklo samostatné ministerstvo zemědělství.
  39. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 23.8.1957, [13](67). s. [1].
  40. V 80. letech působil jako pracovník ředitelství Státního statku Znojmo a předseda celostatkového výboru KSČ. In: Lidová demokracie, 17.07.1982, s. 3; Rudé právo, 1.8.1978, s. 1.
  41. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.1.1958, 14(3). s. 2.
  42. Jednotné zemědělské družstvo Šumná k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  43. Jednotné zemědělské družstvo Vratěnín - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  44. Jednotné zemědělské družstvo Stálky - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  45. Jednotné zemědělské družstvo Lančov - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  46. Jednotné zemědělské družstvo Podhradí nad Dyjí - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  47. Jednotné zemědělské družstvo Podmýče - k 1. 1. 1962 integrováno do Státního statku Lesná - převedeno podle vládního usnesení č. 992/1961 na státní statek a usnesením rady ONV ve Znojmě č. 186-04 ze dne 13. 05. 1964 - zánik JZD rozhodnutím ONV ve Znojmě 19. 06. 1964 (č.j. zem. 1262/1964). In: Státní okresní archiv Znojmo.
  48. Jednotné zemědělské družstvo Bítov - k 1. 1. 1965 integrováno do Státního statku Lesná (sloučené JZD Bítov, Chvalatice, Zblovice) - JZD Bítov převedeno dnem 01. 04. 1964 do Státního statku Lesná na základě přípisu Krajské výrobní zemědělské správy Brno ze dne 16. 03. 1964 č.j. 470/64-plán. - rozhodnutím ONV ve Znojmě ze dne 05. 08. 1964 č.j. zem. 1368/1964 družstvo zaniklo dnem 01. 04. 1964. In: Státní okresní archiv Znojmo.
  49. Jednotné zemědělské družstvo ve Štítarech, v likvidaci - podle usnesení členské schůze družstva ze dne 27. 12. 1974 bylo Jednotné zemědělské družstvo ve Štítarech převedeno na organizaci Státní statek v Lesné, národní podnik ke dni 1. 1. 1975 a započato s jeho likvidací - k 1. 1. 1975 integrováno do Státního statku Lesná - souhlas k převodu JZD Štítary na Státní statek Lesná byl dán ministerstvem zemědělství a výživy přípisem č.j. 1228/74-III/4 ze dne 10. 1. 1975. In: Státní okresní archiv Znojmo.
  50. Státní okresní archiv Znojmo, Jednotná zemědělská družstva
  51. Miroslav Grebeníček: Združstevňování zemědělské malovýroby v pohraničních oblastech Jižní Moravy 1949-1960, Univerzita J. E. Purkyně, 1988.

Použitá literatura

editovat
  • Kronika obce Korolupy 1945 - 1979, dopisována v 50. letech
  • Zich Leoš: Vznik jednotných zemědělských družstev a jejich právní zakotvení, Praha, květen 2012
  • Pochobradská Helena: Vývoj správy státních zemědělských podniků na území východních Čech po roce 1945 se zvláštním zřetelem na vývoj státních statků, Pardubice 2012
  • Pokorný Radek: Kolektivizace zemědělství na Moravskobudějovicku, Brno 2013
  • Kalábová Markéta: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice, Brno 2008
  • Kovařík David: Demoliční akce v českém pohraničí v letech 1945–1960, Brno 2009

Externí odkazy

editovat