Dějiny Korolup/Předání dekretů národním správcům

Ministerstvo zemědělství, vedené komunistickou stranou, zařadilo v roce 1946 do předvolební agitace rychlou akci předávání dekretů o vlastnictví půdy. KSČ samozřejmě neopomněla svůj počin při slavnostních předáváních zdůraznit a hlásat na agitujících předvolebních plakátech. Komunistický ministr zemědělství J. Ďuriš celou akci odstartoval za přítomnosti sekčního šéfa osidlovacího odboru ministerstva zemědělství J. Koťátka v neděli 17. března 1946 v obci Dvory na Karlovarsku. Přítomen byl taktéž generál vyššího velitelství v Karlových Varech Vladimír Hobza a zástupce Rudé armády generál Leonid Petrovič Drožin, dřívější partyzánský kádrovák.

Na Jihlavsku komunisté započali dekrety rozdávat v nově osídlených obcích kolem Jihlavy během mohutné akce v neděli 28. dubna 1946 na Masarykově náměstí v Jihlavě, kam dorazil průvod ze seřadiště od pobočky Legiobanky (vedený praporečníky Selské jízdy se vztyčenými státními vlajkami, vojenskou hudbou, zástupci armády, SNB, tělovýchovných organisací a českých spolků, korporací a družstev jihlavského kraje, jež doplňovala krojovaná Selská jízda na koních s ověnčenými povozy a hesly). Zde obdrželo 635 národních správců zemědělských usedlostí z obcí: Jihlava, Hruškové Dvory, Henčov, Helenín, Kosov, Pistov, Měšín, Vysoká, Kostelec, Salavice, Popice, Rančířov, Čížov, Vílanec, Cerekvička, Rosice, Loučky, Beranovec, Suchá, Prostředkovice, Stonařov a osad Hor. Kosov, Rantířov, Studénky, Falknov a Sasov dekrety o vlastnictví půdy s celkovou výměrou 10.000 ha. Dekrety o vlastnictví půdy neměly právní opodstatnění, jelikož nebyly závazné, neměly vlastnické právo k přidělené půdě a nemohly být zapsány do pozemkových knih, neboť neobsahovaly ani výměru půdy. Dekrety byly součástí komunistické zemědělské politiky v období předvolební agitace.

Předání dekretů v bývalých něm. obcích na Jemnicku

Všichni národní správci, kteří přišli ihned po osvobození a osvědčili se, mohli zůstat na usedlostech. Jejich kontrola probíhala ke konci roku 1945. Na příkaz ministerstva zemědělství se kontrolní komise, které klasifikovaly hospodaření a práci národních správců, skládala z jednoho člena Okresní rolnické komise, ze dvou členů osidlovací komise a jednoho SNB.

Slavnostní předání „dekretů o vlastnictví půdy” se konalo v neděli 12. května 1946 na zámku v Uherčicích. Předání se účastnilo 160 národních správců selských usedlostí do výměry 20 ha z Uherčic, Коrolup, Lubnice, Vratěnína a Mešovic. Slavnost započala v zámeckém parku v 10.00 hodin dopoledne polní mší, kterou celebroval dp. P. Vilém Klim, farář z Kdousova. Při mši hrála hudba z Mor. Budějovic píseň „Bože, cos ráčil, před tisíci lety“.

1. Bože, cos ráčil před tisíci roky / rozžati otcům světlo víry blahé, / jenžto jsi řídil apoštolů kroky / z východu k naší Moravěnce drahé. [: K tobě hlas prosby z této vlasti vane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 2. Na Velehradě bratři ze Soluně, / Cyril a Metod, kázali nám spásu; / ochranu skytli v církve svatém lůně, / učili národ znáti ctnosti krásu. [: Od doby té nám světlo víry plane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 3. Jazykem rodným Boží chválu pěli, / mateřskou řečí knihy svaté psali, / získali láskou Kristu národ celý, / život nám na vše věky zachovali. [: Nezhyne rod, jenž věřit neustane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 4. Kolik to bouří nad vlastí se sneslo, / o život bylo zápasit nám v boji, / mohutné sídlo Svatopluka kleslo, / Velehrad víry bez pohromy stojí. [: Apoštolů to dílo požehnané: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 5. Velehrad náš, ten rozkvétá vždy znova / a žádná moc už nám jej nerozboří, / pokud náš národ v hloubi srdce chová / důvěru k Matce, která divy tvoří. [: Maria za nás prosit nepřestane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 6. Otcové naši, svatí apoštolé, / ctí vaše jména stále národ vděčný. / Neopouštějte nikdy svého pole, / ať vaše setba dozraje v plod věčný. [: Ať na ni rosa požehnání kane: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :] 7. I když se pyšná nevěra kol vzmáhá / a peklo seje koukol nových zmatků, / nebudem dbáti odvěkého vraha, / nedáme sobě bráti věčných statků. [: Víře vždy věrní budou Moravané: / Dědictví otců zachovej nám, Pane! :]

Odpoledne ve 14.00 hodin se pak průvod, vedený čestnou vojenskou rotou a čtyřmi obecními kapelami, odebral do zámku, kde byly po proslovech Josefa Buchala (předsedy ONV v M. Budějovicích), p. Malera (zástupce ministerstva zemědělství) a Josefa Rychteckého (tajemníka a zástupce Jednotného svazu českých zemědělců) národním správcům zemědělských usedlostí předány dekrety o vlastnictví půdy do soukromého, úplného a dědičného vlastnictví. Slavnostní program zakončila lidová veselice v zámeckém parku.

Ve čtvrtek 16. května 1946, na svátek sv. Jana Nepomuckého, se předávaly dekrety národním správcům z Dešné a z okolních obcí (Bělčovice, Dančovice, Hluboká, Chvalkovice, Lovčovice, Panenská, Plačovice, Rancířov, Županovice). Obdobně jako v Uherčicích zahajovala slávu bohoslužba, celebrovaná dešovským farářem dp. Františkem Hrabalem, jemuž asistovali dp. Jindřich Hladík z Babic a Vilém Klim z Kdousova († 29. listopadu 1946).

Všeobecnou pozornost vzbudila řeč předsedy zemské osidlovací komise p. inženýra Živolského. Zatím co řeči ostatních řečníků lze označiti za věcné, nelze se ubrániti dojmu, že řeč p. předsedy sledovala účel propagandy. Příliš zřejmě vystupovala snaha propagovat a ospravedlniti názor komunistické strany na všenárodní oslavně ve všenárodní věci. Zatím co zástupce samého p. ministra Ďuriše, který přečetl osobní poselství pana ministra, citoval poctivě slova samotného p. ministra, že vláda Národní fronty, celá vláda, předává osídlencům půdu do plného vlastnictví, projev p. předsedy až nápadně jednostranně podobal se komunistickým volebním plakátům, které tvrdí, že půdu odevzdává pan ministr a komunistická strana. Zásluhy západních mocností o naše osvobození zakryl poukazem na to, že Amerika dovolí přes milionu Němců nastěhovati se do této země blahobytu, zapomenuv při tom dodati, že to jistě nebudou nacisté a Anglie, že vezme několik tisíc dětí z Německa na zotavenou dodávaje, že to budou ta hitlerovská děcka, která po nás plivala. Po zásluze ocenil význam Rudé armády pro naše osvobození, což jest správné. Nesprávné však je, vyvozovat z toho právo, aby si komunistická strana čsl. přisvojila sama zásluhu o novou pozemkovou reformu a dělala tak, jakoby ona sama měla všechny zásluhy o toto dílo. Pan předseda tedy náležité zdůraznil zásluhu jedné strany komunistické o toto dílo tam, kde je to příjemné. Věc má také nepříjemnou stránku. Totiž tu, že mezi osídlenci je veliká nespokojenost s dekrety, protože jsou něčím jiným než oni očekávali a bylo jim slibováno. Každý osídlenec si představoval, že dostane statek, na kterém se už rok lopotí, do vlastnictví, to jest, že mu dekret řekne: Ty jsi vlastníkem selské usedlosti v tom místě č. domu, parcely té a té. Na místě toho musel přijmouti dekret, kterým se mu neurčují čísla parcel, ani výměra. Za to však musel podepsati prohlášení, které jest neoddělitelnou součástí dekretu, kterým se zavazuje, že se podrobí disposicím Národního pozem. fondu s převzatou půdou, povolí zcelovací a meliorační řízení a samozřejmě přijme jinou usedlost, bude-li mu místo dosavadní z důvodů, které za správné uzná fond, přikázáno. To jsou podmínky, které přirozeně působí u přídělců, kteří si věc představovali jako příděl do plnoprávného majetku tak, jak to soukromý majetek žádá a to jest, určení místa, usedlosti, výměry, zaknihování s disposičním právem. To jsou velmi nepříjemné skutečnosti při věci, která má býti mohutným důkazem toho, že to komunistická strana, která tyto statky přiděluje míní s národními správci upřímně. (Naše Demokracie, Proč vzbuzuje způsob předávání konfiskované půdy do vlastnictví nelibost veřejnosti a pocit zklamáni u podělených?)

Výsledky voleb

Československé parlamentní volby 1946, které se konaly v neděli 26. května 1946, komunistická strana v okrese Moravské Budějovice i přes veškerou předvolební agitaci prohrála. Vedla pouze v bývalých německých obcích, kde těsně před volbami rozdala národním správcům dekrety o majetku půdy. Obce Korolupy a Lubnice se staly baštou čsl. strany lidové, obce Vratěnín a Uherčice baštou stran komunistické a soc. demokracie.

V poslední májové neděli dosáhla čsl. strana lidová svého kýženého a opravdu zaslouženého vítězství. Lid okresu moravsko- budějovického spontáně vyjádřil svou důvěru odevzdáním svého hlasu straně lidové a tím zjevně a otevřeně se přihlásil k těm ideálům a zásadám, které hájí jediná nesocialistická strana lidová. (Naše Demokracie, Zasloužené vítězství lidové strany na Budějovicku. Budějovický okres bašta lidového hnutí na jihozápadní Moravě)

Výsledky voleb v bývalých německých obcích okresu M. Budějovice	Výsledky voleb v přilehlých českých obcích okresu M. Budějovice
Vratěnín: KSČ 125, ČSL 22, ČSD 64, ČSNS 38	Police: KSČ 157, ČSL 117, ČSNS 97, ČSD 60
Uherčice: KSČ 157, ČSL 34, ČSD 60, ČSNS 27	Kostníky: ČSL 93, KSČ 51, ČSNS 16, ČSD 0
Korolupy: KSČ 73, ČSL 69, ČSD 9, ČSNS 8	Kdousov: ČSL 79, KSČ 16, ČSNS 20, ČSD 9
Lubnice: KSČ 54, ČSL 50, ČSNS 33, ČSD 2	Dešov Malý: ČSL 99, ČSNS 25, ČSD 6, KSČ 2
Mešovice: KSČ 54, ČSL 35, ČSNS 9, ČSD 3	Dešov Velký: ČSL 189, ČSNS 84, KSČ 60, ČSD 6
Rancířov: ČSL 19, KSČ 12, ČSNS 25, ČSD 7	Bačkovice: ČSL 82, KSČ 75, ČSNS 10, ČSD 3
Dešná: KSČ 121, ČSL 13, ČSNS 40, ČSD 5	Jiratice: ČSL 61, KSČ 8, ČSD 1, ČSNS 0
Županovice: KSČ 35, ČSL 12, ČSNS 2, ČSD 0	Radotice: ČSL 114, KSČ 51, ČSD 2, ČSNS 0
Dančovice: KSČ 40, ČSL 21, ČSD 29, ČSNS 2	Menhartice: ČSL 75, ČSD 45, KSČ 0, ČSNS 0
Frauendorf: KSČ 14, ČSD 60, ČSL 0, ČSNS 0	Pálovice: ČSL 77, KSČ 77, ČSNS 10, ČSD 7
Lovčovice: ČSL 33, KSČ 17, ČSD 2, ČSNS 2	Slavíkovice: ČSL 101, KSČ 55, ČSNS 38, ČSD 21
Bělčovice: KSČ 38, ČSL 18, ČSD 0, ČSNS 0	Mladoňovice: ČSL 184, KSČ 76, čSD 49, ČSNS 8
Chvalkovice: ČSL 32, KSČ 25, ČSD 12, ČSNS 9	Jemnice: ČSL 774, KSČ 595, ČSNS 543, ČSD 357
Plačovice: ČSL 9, KSČ 7, ČSD 0, ČSNS 0	Moravské Budějovice: ČSL 10 091, KSČ 7 103, ČSNS 4 300, ČSD 2873, В 92

Úvěry k pořízení provozovacích prostředků

Národní pozemkový fond pod vedením komunisty Josefa Smrkovského odsouhlasil vzápětí pro nabyvatele dekretů o vlastnictví půdy možnost úvěru k pořízení provozovacích prostředků. Půjčku poskytovaly vybrané peněžní ústavy: 1. Zemědělská banka v Praze a její filiálky v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Jičíně, Litoměřicích, Plzni, Příbrami, Táboře, Žatci, Brně, Břeclavi, Kroměříži, Olomouci, Opavě a Uherském Hradišti, 2. Okresní hospodářské záložny v Čechách, 3. peněžní ústavy sdružené u peněžních ústředí zemědělských družstev v Praze, Brně a Opavě (t.j. u Kampeliček, Lidových záložen v Čechách, u Spořitelních a zál. spolků, Rolnických založen, Hospodářských záložen a pod. na Moravě, u Spořitelních a zál. spolků a pod. ve Slezku). Tiskopisy pro žádosti u peněžních ústavů o zápůjčky místní odbočky Jednotného svazu českých zemědělců, popřípadě místní rolnická komise (kde odbočky JSČZ nebyly).

Osidlovací příplatek

Těsně před vánocemi schválilo Národní shromáždění zákon ze dne 20. prosince 1946 o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh. Osidlovací příspěvek příslušel:

• zaměstnancům státu, státních a státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, učitelům, na něž se vztahoval učitelský zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., dále zaměstnancům zemí, okresů a obcí, jakož i jejich (jimi spravovaných) ústavů, podniků, fondů a zařízení; zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích, které vyhlásil podle výrobních oborů a územních oblastí osidlovací úřad po slyšení Ústřední rady odborů v dohodě s příslušným ministerstvem a ministerstvem financí; zaměstnancům v zemědělství a lesnictví.

• československým státním příslušníkům české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, státně a národně spolehlivým, kteří po dni faktického skončení německé nebo maďarské okupace přesídlili do dne 28. únor 1947 do území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí, za účelem trvalého usídlení a trvalého zaměstnání (včlenění do práce) jako zaměstnanci oborů zmíněných v odstavci 1.

Osidlovací příspěvek byl hrazen ze státních prostředků a na jeho vyplácení byla uvolněna 1 miliarda Kčs. Lhůtu pro přihlášku o osidlovací příspěvek vláda nakonec prodloužila do 30. dubna 1947 a příspěvek činil u zaměstnanců do 16 let 1200 Kčs, u ostatních zaměstnanců 2400 Kčs. К tomuto osidlovacímu příspěvku náležel příplatek 1200 Kčs pro manželku nebo družku, státně a národně spolehlivou, pokud nedostala samostatně příspěvek jako zaměstnankyně, dále příplatek 800 Kčs na každého nezaopatřeného příslušníka rodiny. Až do výše jedné poloviny mohl být příspěvek navýšen veřejným a státním zaměstnancům, jež měli se stěhováním vlastního nábytku a zařízení značná vydání, například způsobená vzdáleností od místa nového působiště; až o polovinu se příplatek mohl navýšit také pro služební nebo pracovní místa v pohraničních obcích a okresech s obtížnými pracovními, hospodářskými nebo životními poměry, jež následně stanovila vláda.

Osidlovací příspěvek byl veřejným a samosprávným zaměstnancům vyplácen jejich úřady, zaměstnancům průmyslu, řemesel a zaměstnancům v zemědělství a lesnictví okresními úřady práce. Do měsíce po přesídlení, nejpozději však do konce dubna 1947, si zaměstnanci podali nekolkovanou žádost o přiznání příspěvku. Pokud se z pohraničí vystěhovali před uplynutím jednoho roku po přijetí osidlovacího příspěvku, museli příspěvek vrátit. V případě, že vystěhování osídlence nebo příslušníka rodiny bylo způsobeno okolnostmi, na které neměl vliv, mohlo mu být navrácení zcela nebo zčásti prominuto. Příspěvek nepodléhal dani důchodové a nezapočítával se do pracovního výdělku podle předpisů o veřejnoprávním sociálním pojištění. Vyplácení osidlovacího příspěvku naplánoval Osidlovací úřad - Fondu národní obnovy v Praze na základě vyhlášky, uveřejněné v Úředním listě Československé republiky pod čís. 2141/46, na období, ve kterém se v pohraničí konal prodej nábytku, na jehož koupi byly osídlencům uvolněny vázané vklady.

Vyhláškou Osidlovacího úřadu v Praze čís. 302/1947 Ú.l.l, kterou se vydávají směrnice o přiznávání a vyplácení jednorázového osidlovacího příspěvku a jež vstoupila v platnost 29. března 1947, se přiznával nárok na osidlovací příspěvek všem československým občanům, kteří přesídlili a nastoupili zaměstnání v pohraničních územích do 30. dubna 1947. Přihlášku mohli přesídlenci podat teprve po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po přesídlení, nejpozději však do 30. června 1947. Do této doby musely přihlášku podat též osoby (s nárokem na osidlovací příspěvek), které v době rozhodné pro podávání přihlášky konaly vojenskou službu. V srpnu 1947 se výše vyplacených osidlovacích příspěvků na okresech Znojmo, Mikulov, Mor. Krumlov a Mor. Budějovice pohybovala kolem 2 799 000 Kčs.

К výplatě osidlovacího příspěvku. Úřad ochrany práce ve Znojmě provádí proplácení osidlovacího příspěvku. Žadatelům z oblasti politických okresů Znojmo, Mikulov, Mor. Krumlov a Mor. Budějovice bylo dosud na osidlovacím příspěvku vyplaceno 2 799 000 Kčs. Celkem bude vyplacena částka čtyřnásobná. Přibližně je asi 10 procent všech podaných žádostí o osidlovací příspěvek zamítnuto pro opožděné podání žádosti. Úřad ochrany práce dostává mnoho dopisů od osob, které přesídlily do pohraničí a na něž se nevztahuje zákon o nároku na osidlovací příspěvek.

Zákaz osidlování domácími uchazeči

V rámci dosídlování pohraničí reemigranty z Volyně, Bulharska a Rumunska navštívili zástupci ministerstva zemědělství, Osidlovacího úřadu a Národního pozemkového fondu 15. a 16. dubna 1947 pohraniční obce (např. Vrbovec, Stošíkovice na Louce), třetí den se pak konala společná schůze se zástupci samosprávy z okresů mikulovského, mor. budějovického a mor. krumlovského. Z té pak vzešlo sepsané ujednání, které uvádělo, že zákaz osidlování domácími uchazeči se ruší pro obce z okresu Znojmo, Mikulov a jmenovitě pro obce Rancířov, Hluboká, Korolupy z okresu M. Budějovice.

Ovšem s dodatkem, že domácími uchazeči nemohou být osídleny usedlosti, které již „styční důstojníci” zajistili pro dosídlení volyňských Čechů. V těch obcích, kde styční důstojníci doposud neprovedli výběr usedlostí pro reemigranty, musel být k dosídlení v každém případě přizván styčný důstojník. Dosídlení domácími uchazeči muselo schvalovat ministerstvo zemědělství, které je povolovalo jen v případě, že v současně obývané usedlosti hrozilo její zhroucení, nevyhovovalo zdravotně nebo „se s ohledem na veřejné zájmy” počítalo s její likvidací. Dodatečně tak mělo dojít k udělení asi 1 500 dekretů na okrese mikulovském a několika stovek na okrese znojemském.

Znovuocenění přidělených budov se mělo provádět „od případu k případu”. Vzhledem k tomu, že bez provedeného zaknihování nemohlo dojít k poskytování dlouhodobých investičních úvěrů, měl NPF urychleně přistoupit k zaknihování přidělených usedlostí, následně do těchto zmíněných okresů vyslat své zmocněnce, kteří by pak zprostředkovali poskytnutí „levných” úvěrů a to i těm osídlencům, kteří dosud dekrety neobdrželi.

Odklad a rozdělení splátek ze zemědělského majetku osídlenců

Naléhavá interpelace poslanců Ing. dr. Rostislava Sochorce, Josefa Tomáška a druhů ministru zemědělství ve věci odkladu 10% splátky ze zemědělského majetku osídlenců za rok 1946/47 a úměrné rozdělení splátek. Letošní neúroda těžce poškodila naše zemědělce a jedni z nejvíce poškozených jsou osídlenci usazení na zkonfiskovaném majetku. Poněvadž tito občané převzali hospodářství ve velké většině s nedostatečným kapitálem, jeví se u nich naprostý nedostatek peněz a kdyby museli v letošním roce zaplatiti 10 % splátku z výnosu za hospodářský rok 1946/47 Národnímu pozemkovému fondu, byli by mnozí finančně tak podlomeni, že by šli zcela určitě do zadlužení. Další potíže, s nimiž osídlenci zápasí, je rozvržení splátek. Národní pozemkový fond požaduje nejvyšší procento splátek už v :prvních letech hospodaření. Některým osídlencům to neuškodí, mnohým však ano. Během okupace se všeobecně méně opravovalo, :takže většina osídlenců je nucena provádět nejnutnější opravy na budovách, aby nenastávala větší škoda. Také hospodářské :stroje vyžadují buď opravy nebo doplnění. Ježto hospodářská situace osídlenců jest neutěšená a okamžité vymáhání splátek by je existenčně ohrozilo, je třeba neprodleně :poskytnouti jim odklad a proto podepsaní podávají tuto naléhavou interpelaci a táží se pana ministra zemědělství, zda je :ochoten zaříditi: 1. aby 10% splátka NPF byla z. roku 1946/47 odložena o jeden rok, 2. aby rozložení splátek bylo pro prvních pět let nižší a teprve potom aby nastalo úměrné zvyšování až do úplného zaplacení. V Praze dne 9. října 1947. Ing. dr. Sochorec, Tomášek, Ing. Janáček, Hořínek, Brukner, dr. Chudoba, Nermuť, Pexa, Julius Klimek, Štambachr, dr. Bunža, Horák, dr. Řehulka, Ant. Fránek, Plojhar, Polomský, Štěpán, M. Trojanová, Petr, Desenský, Ing. Synek, Plesl, dr. Rozehnal, Hynek, Broj, Sova, Matýsek, Kaďůrek, Charvát, Soukup, dr. Ducháček, Ing. Herl, Konvalina.

Stavební materiál pro zemědělce

Zemědělci mohli v době do 30. dubna 1948 pro druhé čtvrtletí roku 1948 žádat o příděl cihel, cementu a dřeva na provedení naléhavých udržovacích oprav ve svých hospodářstvích.

Cihly se přidělovaly pouze na naléhavé úpravy, například úpravy dlažeb a odpadů ve stájích a jiné opravy, nutné pro zachování provozu v hospodářství. O cihly se žádalo u okresního národního výboru (ONV M. Budějovice). Žádosti o příděl cihel na udržovací práce a nutné opravy zemědělských zařízení musel potvrdit MNV a doporučit místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Místní národní výbor potvrdil správnost žádosti jen po předložení hospodářského výkazu zemědělce, kam pak byly odebrané cihly zaznamenány.

Cement mohl být přidělován jen na nejnutnější udržovací práce zemědělských staveb (na opravu močůvkových jímek, žlabů, dlažeb ve stájích a na jiné nutné úpravy), zvláště pak k odstranění zdravotních a provozních závad na hospodářských budovách a za řízeních. Pro novostavby, přístavby a adaptace v zemědělství, které vyžadovaly stavební povolení, se cement určený pro údržbu zásadně nepřiděloval. O cement zemědělci žádali u ministerstva zemědělství, žádosti potvrzovaly MNV a ONV na doporučení místního sdružení JSČZ.

Z kontingentů řeziva a kulatiny mohla býti kryta potřeba dříví pro provozní a udržovací práce (například pro stání ve chlévech, přepážky, kotce a koryta ve vepřínech, opravy vozů, zemědělského nářadí, vrat, pump, výběhů pro dobytek, pařenišť, plotů a hrazení pastvin, také na kůlny bez základů a pod.), pokud k jejich provedení nebylo potřeba stavební povolení. O dřevo se žádalo u zemských národních výborů (na Moravě na hospodářsko-technickém oddělení ZNV v Brně, Žerotínovo nám. 3). Žádosti potvrzoval MNV na doporučení příslušného okresního státního agronoma.

Přesídlení německého obyvatelstva z pohraničí do vnitrozemí

S příchodem jara 1948 počítala vláda, že začne s přesídlením německého obyvatelstva z pohraničních obcí do vnitrozemí. Jednalo se o okresy: Benešov, Beroun, Brandýs n. Labem, Český Brod, Čáslav, Kutná Hora, Jílové, Kamenice n. L., Kladno, Kolín, Kralupy, Ledeč n. S., Louny, Mělník, Milevsko, Nymburk, Pelhřimov, Poděbrady, Praha venkov, Příbram, Rakovník, Říčany, Roudnice n. L., Sedlčany, Slaný, Tábor, Vlašim. O pracovní síly německé národnosti se mohly ucházet firmy s nedostatkem pracovních sil a se sídlem v některých z uvedených okresů. Podmínkou bylo, že musely zajistit ubytování pro celou přesídlenou rodinu.

Odkazy

Externí odkazy

• Zákon č. 250/1946 Sb., Zákon o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh