Wikiknihy

Dějiny Korolup/Připojení k okresu Znojmo

< Dějiny Korolup

Od roku 1848 proběhlo na Vratěnínsku několik změn administrativně správního členění, čímž došlo ke změně hranic krajů a okresů. V roce 1949 nahradily zemskou správu kraje s nově uspořádanými okresy, které do jisté míry kopírovaly hranice soudních okresů. Okres Znojmo patřil ke kraji Brněnskému a okres Moravské Budějovice s Dačickem k nově vzniklému kraji Jihlavskému (s okresy: Dačice, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Meziříčí, Žďár). Obec Korolupy měla k 1. únoru 1949 rozlohu 1 587 ha a 341 obyvatel.[1]


Jihlavský kraj - okres Moravské Budějovice (1949)

editovat

Okres Moravské Budějovice zahrnoval obce:

  • soudního okresu Telč: Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava (dosud patřící k okresu Dačice);
  • soudního okresu Jemnice: Bačkovice, Oponešice, Budkov, Police, Jiratice, Rácovice, Kdousov, Radotice, Korolupy, Slavíkovice, Kostníky, Třebelovice, Lubnice, Uherčice, Mešovice, Mladoňovice, Vratěnín;
  • soudního okresu Moravské Budějovice vyjma obce Horní Újezd;
  • soudního okresu Hrotovice: Bačice, Pulkov, Biskupice, Radkovice, Krhov, Slatina, Litovany, Udeřice, Myslibořice, Přešovice, Újezd (dosud patřící k okresu Moravský Krumlov);
  • soudního okresu Vranov: Oslnovice, Vysočany a Zblovice (dosud patřící k okresu Znojmo).[2]

V roce 1960 se státoprávní reforma týkala vzniku nových 8 krajů a 75 okresů. Moravské Dačicko se stalo součástí okresu Jindřichův Hradec. Nerespektování zemské hranice se dotklo i Jihlavska. Okres Moravské Budějovice zanikl. Obce na jeho západní výspě připadly k okresu Jindřichův Hradec.

Jihomoravský kraj - okres Znojmo (1960)

editovat

K správnímu území nově vzniklého okresu Znojmo, sestávajícího z historických soudních okresů Znojmo, Jaroslavice a Vranov, byly připojeny:

  • obce Blanné, Blížkovice, Boskovštejn, Ctidružice, Grešlové Mýto, Hostím, Jiřice u Moravských Budějovic, Prokopov a Rozkoš (malá část historického politického a soudního okresu Moravské Budějovice),
  • obce Korolupy, Lubnice, Mešovice, Uherčice a Vratěnín (část soudního okresu Jemnice),
  • obce Béhařovice, Dobronice, Františkov, Horní Kounice, Křepice, Přeskače, Ratišovice, Slatina, Stupešice, Tavíkovice a Újezd (malá část historického soudního okresu Hrotovice),
  • obce Branišovice, Loděnice, Šumíce, Trnové Pole a Troskotovice (malá část historického soudního okresu Pohořelice),
  • obec Litobratřice (z historického soudního okresu Mikulov).[3][4]
„Nástup KSČ k vládě v roce 1948 znamenal pro Československo výrazné oslabení vzájemných kontaktů s Rakouskem. Hranice se stala součástí železné opony. Z toho plynula dramatická omezení průchodnosti a vojensko-policejní režim v pohraničním pásmu. Navíc se stala hranicí mezi nekonvertibilními měnami a tvrdou bariérou, která přerušila kontakty mezi oběma stranami. Osídlování pohraničí z vnitrozemí se začalo zpomalovat. Noví osídlenci byli nespokojeni se svými životními podmínkami a celá čtvrtina obyvatel se v nejbližších letech vrátila zpět do vnitrozemí.” (Chvátalová Jana, Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy 2008).[5]

Reference

editovat
  1. ↑ Seznam obcí v republice Československé. Díl I. Seznam obcí v zemích českých podle správního rozdělení z 1. února 1949, Praha: St. úřad statist., 1949, s. 95.
  2. ↑ Nařízení vlády č. 3/1949 Sb., Vládní nařízení o územní organisaci okresů v českých zemích
  3. ↑ Chvátalová Jana, Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy, diplomová páce 2008, Technická univerzita v Liberci
  4. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb., Zákon o územním členění státu
  5. ↑ Chvátalová Jana, Problémy periferních oblastí na příkladu jihozápadní Moravy, diplomová páce 2008, Technická univerzita v Liberci, Historický vývoj sledovaných hranic
Citováno z „https://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Dějiny_Korolup/Připojení_k_okresu_Znojmo&oldid=49008“