Dějiny Korolup/Seznam osídlených stavení před odsunem

Druhá etapa tzv. organizovaného transferu původního německého obyvatelstva ze smíšených manželství z Korolup proběhla 2. dubna 1946 a v květnu započal osidlovací úřad s rozdáváním dekretů o vlastnictví zemědělského majetku.[1] Slavnostní předávání dekretů národním správcům z obcí Uherčice, Vratěnín, Lubnice, Mešovice a Korolupy proběhlo na zámku v Uherčicích 12. května 1946.[2] Na konci srpna 1946 se Rada ONV v Moravských Budějovicích usnesla na další konfiskaci zemědělských usedlostí, tentokrát po obyvatelstvu z druhé etapy odsunu. Na základě dekretu čís. 108/45 Sb. byl v Korolupech konfiskován majetek rodiny F. a M. Buchtingerových, K. a A. Jarošových, J. Schadla, B. Baldreichové, K. Vyhlídala, L. Müllera (hostinec), R. Apeltauera, J. Stiepaniho, Fr. Kauera, J. Entenfellnera (mlýn s výměnkem), E. Štolhofa, J. Bardeho a též usedlost jednoho neznámého Němce.[3]

Už v září roku 1946 dorazila do pohraničních obcí Vratěnín, Vranov, Rancířov a Frejštejn delegace komunistických poslanců Prozatímního národního shromáždění složená z JUDr. Bedřicha Steinera, Heleny Zimákové (členky předsednictva OV KSČ v Jihlavě)[4], Karla Klimenta (okresního tajemníka KSČ v Třebíči)[5], Jana Abraháma (rolníka z Hrotovic, člena předsednictva okres. sdružení JSČZ, místopředsedy Oblastního pastvinářského družstva Brno, zástupce zemědělců v klasifikační komisi při zpeněžování dobytka a zástupce rolníků v krajském výboru KSČ v Brně)[6], dále z osidlovacího referenta Zemského národního výboru v Brně Ing. J. Životskéh a zástupce osídlovacího úřadu Ing. Nového. Na podkladě své inspekce osídlencům slíbila nejen odklad splátek, ale také výhodnější investiční a provozní úvěry.[7]

Nejvíce půdy do soukromého vlastnictví obdrželi v letech 1945–1949 drobní přídělci v pohraničí (59,8 %). Při přechodu od první pozemkové reformy k druhé a třetí byl stále více preferován státní a družstevní sektor. Do soukromých rukou se dostalo v první etapě 72,7 %, v druhé 25,8 % a ve třetí dokonce jen 3,6 % zkonfiskované půdy. Zcela jinak to vypadalo se státním a družstevním sektorem. Ten reprezentovaly státní statky a zakládaná JZD – 11,3 %, 55,6 % a 76,6 % půdy.[8] Nastolený politický kurs po roce 1948 vedl novoosídlence k neochotě splácet dlužné částky za přidělený zemědělský majetek, vlastně se dlouho ani nevědělo kolik dluh dělá, jelikož přidělování půdy probíhalo až do roku 1950. Národní pozemkový fond nakonec ohodnotil zkonfiskovaný a následně přidělený majetek na 8 087 645 185 Kčs. Ministerstvo vnitra operovalo dokonce s číslem 9 500 000 000 Kčs.[9]

Z této skoro desetimiliardové sumy noví majitelé zaplatili v roce 1948 jen 12 %, do konce roku pak 1950 19 %.[10] Přidělení dekretů pak hrálo roli i při vstupu do JZD. Na začátku roku 1956 se podařilo komunistům na schůzi kolegia ministerstva zemědělství transformovat několik dílčích vládních předpisů do vládního usnesení, které konstatovalo: „Zastavuje se placení splátek za majetek vnesený do společného hospodaření a za půdu u těch přídělců – členů JZD IV. typu a členů JZD III. typu, kde peněžní důchod družstva je rozdělován výhradně podle pracovních jednotek.[11] Tím korolupským novoosídlencům, kde JZD v létě 1951 společným ustájením dobytka zahájilo etapu hospodaření JZD III. typu, svitla možnost se navždy dluhu vůči státu zbavit a konfiskovaný majetek užívat zcela zdarma. V roce 1957 pak kronikář obce zaznamenal hromadný vstup do JZD.[12]

V roce 1982 převzal komplex sloučených JZD Státní statek Lesná. Po roce 1989 přijal federální parlament 2. října 1990 zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, kterému se začalo říkat malá restituce. Vlastnické vztahy k půdě a jinému zemědělskému majetku (ve snaze zmírnit křivdy mezi lety 1948 až 1989) řešil až zákon z května roku 1991. Základní členský kapitál zemědělského družstva v Korolupech tvořil v zásadě restituovaný zemědělský půdní fond, který nebyl státu v konečné dlužní částce nikdy splacen. ZD Korolupy tak nastartovalo svoji podnikatelskou činnost v roce 1992 s celkovým kapitálem 3 440 000 Kč.[13] Družstvo hospodaří v katastrech obcí Lubnice, Vysočany a Korolupy.[14]

Seznam nemovitostí (obecních, konfiskovaných a v majetku starousedlíků)

editovat
SEZNAM OSÍDLENÝCH STAVENÍ (od roku 1945 do roku 1970)
čp. nově čp. MAJITEL DO 9. ČERVNA 1945 NÁRODNÍ SPRÁVCE (MAJITEL) OD 10. ČERVNA 1945
1 (mlýn) 1a Johann a Berta Entenfellner[15] mlynář Čurda z Police[16][17], Gala[18], Rohlík, Jelínek
2 (pila) 1b + 1c Anton Vaněk[19] Josef Přívětivý, syn Zd. Přívětivý
3 3 Johann a Anastasie Burda[20] František Čeloud
4 72 Marie Beer[21][22] Koutný, Tesař, Picka, Zdeněk Pospíšil
5 80 Franz Schenkirsch[23] Vl. Dvořák
6 85 Johann Jarosch Stehna, Tesař, Smilek
7 4 Johann Scheidel (cestář)[24][25] L. Koutný
8 5 Josef a Theresia Gollinger[26][27][28] Josef Smilek, Tomáš Smilek
9 (hostinec s kuželnou) 6ab a-hostinec, b-Franz a Marie Soukopp L. Šula, Šulová
10 7 Josef a Justina Komenda[29] Jan Šťáva, František Bílek
11 8 Marie Apeltauer[30] Josef Bílek, František Bílek
12 9 Josef a Aloisie Chloupek (rod Chloupek z Mešovic)[31] František Vidlák, Vidláková
13 10 Josef a Marie Überreiter[32] František Pospíšil
14 11 Johann a Juliana Stiepani Rud. Navrátil
15 12 Franz Komenda Bohumil Jelínek, majitel JZD - klubovna mládeže, JZD[33]
16 13 Jakob a Maria Schwarz[34][35] B. Binder, Karel Bílek
17 84 Franz a Anastasie Nevěčný Franz a Anastasie Nevěčný
18 15 Franz Niederhafner (Schwarz-Niederhafner)[36][37] Franz Niederhafner[38], JZD
19 16 Josef Soukopp[39] Bohumil Jenerál z M. Budějovic,[40] Antonín Bajgl z Police
20a 17 Josef a Marie Baldreich František Bajgl, František Karásek
20b (výměnek) 14 Josef a Marie Baldreich Böhm, zbouráno, JZD
20c (Silo) 14 Raiffeisen-Getreidelagerhaus JZD devastováno, po roce 1989 odkoupila obec, 2016 demolice
21 18 Jakub a Štěpána Kauer Antonín Brož
22 19 Josef a Karoline Slabý[41] František Honzák
23 20ab Johann a Maria Luksch[42][43] Emil Dvořák, výměnek Müller (hospodský)[44]
24 21 Rudolf Beigl[45] Jan Mátl[46]
23 Josef a Maria Stiepani[47] zbouráno po roce 1945 (pod býv. čp. 25 a 26)
24 František a Kateřina Vyhlídal (1917)[48] zbouráno po roce 1945 (pod býv. čp. 25 a 26)
25 22 Franz a Maria Kotzian[49], Josef a Marie Fleischer Al. Simandl
26 (chudobinec) 25 Josef a Božena Nevěčný (r. 1913 Boigner Jakob a Maria, rozená Čermák)[50] Josef a Božena Nevěčný (starousedlík), B. Štěpánek, L. Štork
27 (chudobinec) 26 Karl a Maria Baldreich[51][52] František Nevěčný ml.[53]
28 82 Anton a Anna Slabý (kovář)[54] Anton Slabý, Slabý ml.
29 (trafika) 83 Ferdinand a Marie Ullreich Ferdinand Ullreich (starousedlík), příděl trafiky v roce 1933
30 88 Eduard Schenkirsch Alfons a Milada Černý, Karel Daniel
31 (zbytkový statek) 27 Oktavián Collalto et San Salvatore, B. Tříletý B. Tříletý (starousedlík), JZD[55]
32 (škola) 78 Obecní majetek Obecní majetek - německá škola, ZDŠ, byt ředitele
33 73 Franz a Marie Schremser[56][57] Antonín Pokorný, Stanislav Melzer, Jan Pop
34 71 Jan Štěpanovský (matriky Uherčice, Třebelovice)[58][59] Ladislav Zamazal
35 28 Maria Setzer[60] (Setzer-Nevěčný-Fuchs)[61][62][63] Alfons Veselý, Veselá
36 29 Josef a Vilemine Kralovsky Petr Ljaško
37 30 Josef a Marie Andree Josef Berka
38 75 Jan a Marie Paul (obuvník)[64] Vl. Stýblo, Č. Vít a Fr. Vít
39 31a Josef a Bedřiška Stiepani Václav Křiváček
40 32 Franz a Marie Kauer Antonín Dostál, Marie Dostál, JZD
41 33 Hubert Soukopp Jiří Pikál[65][66]
42 34 Franz a Johanna Jandl[67] Bohumil Navrátil, Jaroslav Hladík
43 35 Johanna Stiepanni[68][69] J. Gráf, Bohumil Tříletý[70], JZD, v nájmu Smrčka[71]
44 36 Josef Schwarz Jar. Štěpnička
45 37 Franz a Marie Apeltauer[72][73] Jan Číhal
46 38ab Johann Überreiter Václav Korbel a Plačková Růžena
47 39 Franz a Marie Schwarz Antonín Vávra
48 40 Johan a Rosemarie Apeltauer[74] Josef Kašpárek
49 41 Rupert Tschoffa (syn)[75][76][77] A. Matula, JZD, v nájmu B. Tříletý
50 42ab Franz a Marie Beigl Hora, Karel Böhm
51 43 Johan a Kristine Jandl Fr. Denner, Jan Jelínek
52 44 Edmond a Marie Überreiter Niederhafner[78], Miroslav Pospíšil
53 45 Franz Apeltauer[79] Boh. Karásek
54 46 Franz a Marie Stagl Karel Nováček, Miroslav Doležal
55 47+48 Jakob a Franziska Apeltauer[80][81] Emil Smrčka, Smrčková
56 49 Anton a Antonia Schwarz (r. 1910 Jandl)[82][83] Václav Černý a Otto Štork
57 61 Josef Kauer Sláma, Komárek, Augustin Plaček
58 (fara) 77 Církevní majetek Apeltauer[84] 1945-49 Metoděj Sláma, 1949-51 Ludvík Gazda, 1951 Jan Handlíř, Jan Kasal, Alois Doubravský
59 (obecní kovárna) 50 Obecní majetek (Apeltauer, kovář) Obecní majetek
60 53 Jakob a Maria Strobl[85] Jakub Strobl, Fr. Hanek (starousedlík)
61 54 Marie Nevěčná[86] Al. Kaláb
62 55 Václav a Bern. Indra Jan Beneš, Jan Křivan
63 56 Johann a Theresia Tschoffa, Antonín a Anna Slabý (r. 1929)[87] r. 1945 neobydleno Fr. Kameník, Jan Strnad
64 58b Franz a Marie Irschik Karel Kovařík, Antonín Karásek
65 60 Josef a Marie Stiepany Jiří Spurný, Amálie Spurná
66 (obchod, hostinec, Raiffeisenkasse) 63 Johann a Anna-Maria Strobl, Josef Blažek, od roku 1937 družstevní záložna Raiffeisenkasse[88] hostinský Müller z Frejštejna, hostinský Blahoudek z Dešova[89], družstvo Jednota
67 (před r. 1900 obchod a vinopalna) 64 Franz Kovář (kamnář a kupec), Franz Brázda (holič z Bačkovic)[90] Kovařík, Fr. Bajgl, M. Strnadová, Al. Nevěčný
68 74 Jakub a Josef. Apeltauer L. Dvořák, Josef Tůma
69 66 Josef a Franziska Gollinger (obecní majetek - obecní úřad) Lysáková, Matěj Beneš, obecní úřad
70 69 Leopold a Juliana Soukopp[91][92] Jakub Strnad
71 70 Karel a Marie Kauer Josef Picka, L. Tesař
72 (stará škola a obecní úřad) 65 Franz a Juliana Blažek,[93] česká menšinová škola Obecní majetek (MNV a MŠ), státní majetek
62 Jakob a Maria Schauaus, Baldreich (pomocný tesař)[94] zbouráno, přiřazeno k MNV čp. 72
73 68 Franz a Franziska Dunkler[95] Jiří Pikal st., zbouráno - novostavba
74 67 Johann a Aloisie Schwarz[96] Jaroslav Pejdl, od r. 1951 JZD, bydlel Jonáš
75 (stodola) Vystavěn dům pro učitelku MŠ. Zd. Dostál
76 58a Franz a Marie Irschik Karásek
76 57 Josef Platzer (r. 1918),[97] neobydleno Kameník
77 53 František Hanek (nová stavba) František Hanek (starousedlík)
78-83 Obecní pozemky Řadové domy (nová stavba)
84 Pila (pilařství, tesařství a truhlářství) 51 Eduard Prager (zavražděn)[98][99] národní správce Rudolf Jelínek z Police (1945-1946), po něm Alois Ampapa z Okříšek (1946-1948), po znárodnění Delta n. p., závod Uherčice, Jihlavské dřevařské závody, Jihomoravské DZ[100][101]
84 69 Kratochvíl (nová stavba)
85 Pila (dům s byty) 84 Eduard Prager národní správce Rudolf Jelínek, po něm Alois Ampapa z Okříšek, zbouráno
85 49 Anton a Antonia Schwarz Marie Picková (nová stavba)
86-90 Soukromé pozemky Bytové domy (nová stavba)
52 dům mezi farou a čp. 61 zbouráno před rokem 1945
59 Josef a Johanna Blažek (před rokem 1938)[102] zbouráno
(hájovna) 76 Oktavián Collalto et San Salvatore[103] Jelínek, zbourána
91+103 (cihelna) 79 Oktavián Collalto et San Salvatore S. Čurda (hajný), státní majetek
92 (požární zbrojnice) 79 Obecní majetek Obecní sál (přestavba)
93 (družstevní budova) Raiffeisen. družstvo (Milchgenossenschaft) Obecní majetek
94 (stodola) Obecní majetek, požární zbrojnice
95 Obecní pozemky JZD
96 12 Franz Komenda viz čp. 15 zbouráno

Reference a poznámky

editovat
  1. Archiv PSP ČR Praha. Schůze zemědělského výboru PNS 28. 11. 1945, s. 3.
  2. Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 30. 05. 1946, č. 22, s. 102
  3. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 1.9.1946, 2(35). s. 5: odvoláním proti konfiskaci bylo vyhověno v případě Marie Altmanové z Dešné, Ludmily Herrerové z Dešné, Anežky Vídeňské a Marie Soukopové z Lubnice, Antonie Koukalové z Flandorfu, Marie Leitnerové, Jana a Marie Zvěřinových, Josefy Beiglové a Fr. a Hedviky Obrdlíkových z Uherčic po zjištění, že se jedná vesměs o osoby české národnosti a státně spolehlivé, zamítnuto bylo odvolání A. Eidherové z Uherčic a Fr. Stolhofa z Lubnice.
  4. Citace: Soudružka Helena Zimáková se narodila 23. 5. 1913 v Jihlavě jako dcera kožešnického dělníka. V rodině bylo celkem 6 dětí. Když otec v první světové válce odešel na vojnu, bylo v rodině nouze víc než dost. Soudr. Zimáková je soukromou úřednicí, ač vždy velmi toužila po studiu lékařství. Ale na studia nebylo peněz, a tak i když byla vždy nejlepší žákyní, mohla pouze absolvovat 4 třídy méšť. školy a dvouroční obchodní školu. Zaměstnána byla jako česko-něm. korespondentka, 5 let jako překladatelka, později jako sekretářka a personální referentka v textilním a leteckém průmyslu. Členkou strany je již od svých 17 let. V r. 1931 byla okresní vedoucí komunistické mládeže na Jihlavsku. Již za republiky byla pro své přesvědčení několikráte zatčena a postavena před soud. Za okupace pracovala v továrně Elektronspol v Praze, kde byla vytvořena záv. ilegální skupina, která měla za úkol brzdit výrobu a chránit dělnictvo před nasazováním do říše. Mimo to se zúčastnila ilegální činnosti strany. V roce 1944 byla však zatčena, vězněna na Pankráci a později v Lipsku až do května r. 1945. Z vězení se vrátila s. Zimáková nemocná, ale ihned se ujala práce ve straně, byla zvolena členkou předsednictva KSČ okresu Jihlava a konečné zvolena poslankyní KSČ do Prozatímního národního shromáždění. Jméno soudružky Heleny Zimákové zaručuje, že naše ženy budou mít dobrého zástupce v Ústavodárném nár. shromáždění. In: Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93
  5. Citace: Karel Kliment, okresní tajemník KSČ v Třebíči. Soudruh Karel Kliment se narodil 30. září 1897 v Třebíči, kde jeho otec byl dělníkem. Bylo celkem 6 dětí, z nichž zůstaly naživu pouze Augustin, František a Karel. A není dnes snad na celé jihozápadní Moravě jediného člověka, který by neznal jméno Klimentů, nadšených a neohrožených bojovníků za práva pracujícího lidu. Není také jediného Třebíčana, který by neznal zásluhy soudruha Gusty Klimenta, bývalého starosty města Třebíče, člověka, jemuž celek byl vždy nejvyšším příkazem. A v posledních letech měla celá jihozápadní Morava možnost dokonale poznat a přehlédnout činnost jeho bratra, soudruha Karla Klimenta. Karel již od svého mládí před válkou pracoval v dělnickém hnutí a po světové válce, kde byl raněn, dává ihned své síly k disposici hnutí. V roce 1920 nastoupil jako skladník v družstvě, kde s ním spolupůsobil soudruh Oto Rydlo. Později pracoval v Jičíně, kde byl vedoucím družstva s. Kopřiva, dnešní předseda ZNV v Praze. Byl několikráte pro své komunistické přesvědčení propuštěn z práce, mnohokrát zatčen a proseděl celou řadu měsíců v kriminálech. Ale víra ve vítězný boj za spravedlivou věc jej posilovala. Je pochopitelno, že za okupace byl Karel již 20. března zatčen, vězněn a týrán v Kaunicových kolejích a Olomouci. Ale vydržel. Ihned po osvobození, ač s podlomeným zdravím, věnoval se ihned práci. Soudruh K. Kliment dokázal, že si zaslouží důvěry, kterou mu strana dala, když jej postavila na čelné místo kandidátky za jihlavskou župu. In: Kladivo a srp časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93
  6. Citace: Jan Abrahám, rolník, Hrotovice. Soudruh Jan Abrahám, první kandidát KSČ za jihlavskou župu do ústavodárného Národního shromáždění, se nar. 16. 12. 1910 v Hrotovicích jako syn středního rolníka. V rodině bylo celkem 7 dětí, takže rodiče se měli co ohánět a děti musely již od útlého věku pomáhati v hospodářství. Po absolvování měšťanské školy vstoupil soudruh Abrahám na dvouroční zimní hospodářskou školu v Rouchovanech, kterou s úspěchem absolvoval. Poté pracoval doma na hospodářství a v roce 1931 odešel na hospodářskou praxi do vzorné hanácké obce Příkazy u Olomouce, kde pracoval u rolníka Prášila. Po vykonání voj. presenční služby převzal po otci hospodářství. Za okupace se zúčastnil podzemního hnutí a byl ve spojení zejména s později popraveným dr. Lohniským, později ve skupině "Horácké". Soudruh Abrahám je členem předsednictva okres. sdružení JSČZ, místopřed. Oblastního pastvinářského družstva Brno, zástupcem zemědělců v klasifikační komisi při zpeněžování dobytka a zástupcem rolníků v krajském výboru KSČ v Brně. Schopnosti, zkušenosti a odborné znalosti soudruha Abraháma jsou nejlepší zárukou, že bude dobrým zástupcem rolníků v ústavodárném Národním shromáždění. In: Kladivo a srp časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 24.05.1946, s. 93
  7. Rudé právo, Ústřední orgán Komunistické strany Československa, 11.9.1946, číslo 210, s. 1
  8. Pozemková reforma 1945–1948; podle stavu k 1. 5. 1951. In: Statistická ročenka 1956. Praha, 1958, s. 19.
  9. Zpráva o činnosti NPF za dobu od jeho zřízení v roce 1945 do konce roku 1948, s. 19. Viz NA Praha, f. 100/1, Generální sekretariát (GS) – ÚV KSČ, 1945–1951, k. 157, a. j. 1019. Dále zpráva ministerstva vnitra Hospodářské výsledky osídlení a fondů (FNO a NPF), část II, s. 4. Tamtéž, sv. 180, a. j. 1125.
  10. NA Praha, f. 02/4, sekretariát ÚV KSČ, 1945–1951, sv. 10, a. j. 109/3 Budování a rozvoj JZD v pohraničí, s. 4. Vedle osídlenců, kteří, ač neradi, splatili malou část svých dluhů, byli mnozí, kteří neodvedli do státní pokladny ani korunu. V polovině roku 1949 bylo takových skalních neplatičů mezi zemědělskými osídlenci např. na okrese Znojmo 35,4 %, na okrese Mikulov 39,5 % a na okrese Moravský Krumlov dokonce 41,5 %. Moravský zemský archiv (MZA) Brno, f. pobočka Národního pozemkového fondu (NPF) Brno, karton (k.) 41.
  11. NA Praha, f. MZ-kolegium, 1949–1962, k. 61, i. č. 492. Schůze kolegia z 2. února 1956, s. 2.
  12. Státní okresní archiv Znojmo, Kronika obce Korolupy
  13. Zakládací listina ZD Korolupy, Stanovy ZD Korolupy
  14. Obec Korolupy má podle údajů MV ČR z 30. 12. 2014 98 adres
  15. Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Berta Entenfellner, O: 1858 - 1918, s. 48/73
  16. Čurda, František a Čurda Karel, nový mlýn v Polici 1939, Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství
  17. Čurda František (čp. 1 Krnčice) byl šafářem na panském dvoře v Krnčicích a měl 8 dětí. Syn Matěj Čurda (nar. 10.2.1896) byl poručík ČSA a od roku 1953 kapitánem ve výslužbě (Krnčice čp. 5), Čurda Václav (Krnčice, 1945 člen rolnické komise pro konfiskaci majetku velkostatku, 1953 zakládající člen JZD), Čurda Ladislav (Krnčice, 1950 předseda MNV, člen KSČ, 1953 zakládající člen JZD). In: Kronika obce Krnčice.
  18. Dělnický sportovní klub (DSK) Moravské Budějovice se sloučil v roce 1939 se Sportovním klubem (SK) do Atletického fotbalového klubu (AFK) Moravské Budějovice, za který hrál Gala a Jenerál. Dělnický sportovní klub Moravské Budějovice
  19. Smíšené manželství. Odsun 2. dubna r. 1946. Příbuzenský stav s rodinou Eltenfellner.
  20. Smíšené manželství. Odsun 2. dubna r. 1946.
  21. Beer Josef padl ve 2. sv. válce.
  22. Trauungsbuch Kurlupp, Beer Josef a Peigl Maria, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  23. Josef Schenkirsch padl ve 2. sv. válce.
  24. Trauungsbuch Kurlupp, Bartů Mathias a Scheidel Katharina, O: 1858 - 1918, s. 31/73
  25. Geburts-Buch, Maria a Katharina Scheidel, dvojčata, N: 1858 - 1891, s. 34/67
  26. Trauungsbuch Kurlupp, Josef a Theresia Gollinger, O: 1858 - 1918, s. 47/73
  27. Edmund Gollinger padl ve 2. sv. válce.
  28. Příbuzenský stav s r. Gollinger (mlynář) z Uherčic.
  29. Trauungsbuch Kurlupp, Josef a Justina Komenda, O: 1858 - 1918, s. 44/73
  30. Apeltauer Franz a Apeltauer Konrad padli ve 2. sv. válce.
  31. Křestní kniha Vratěnín, Mešovice, Uherčice: Josef Chloupek, index N: 1890 - 1916, s. 250/276
  32. Trauungsbuch Kurlupp, Überreiter Josef a Jandl Maria, O: 1858 - 1918, s. 31/73
  33. JZD - sklad hnojiv, devastováno, po roce 1989 koupil od JZD M. Tesař.
  34. Trauungsbuch Kurlupp, Schwarz Jakob a Apeltauer Johana, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  35. Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Schwarz, O: 1858 - 1918, s. 49/73
  36. Trauungsbuch Kurlupp, Niederhafner Georg a Maria Schwarz, O: 1858 - 1918, s. 40/73
  37. Niederhafner Maria, Z: 1858 - 1931, index s. 67/79
  38. Odsun 2. dubna r. 1946.
  39. Trauungsbuch Kurlupp, Soukopp Johann a Katharina Apeltauer, O: 1858 - 1918, s. 42/73
  40. Martin Jenerál: 1908 stolařství, Moravské Budějovice (stavba sokolovny), Bohumil Jenerál: 1942 továrna na nábytek, Moravské Budějovice, 17. 5. 1945 člen obnoveného Sokola Moravské Budějovice (1948 národní správa, 1948 začlenění do n. p. Spojené UP závody Brno, kombinát Třešť, závod Moravské Budějovice) In: Památník 1889 - 2009, vydaný k 120. výročí založení Tělocvičné jednoty Sokol Moravské Budějovice, Moravský zemský archiv v Brně: Bohumil Jenerál, Moravské Budějovice, č. fondu 1594. Dělnický sportovní klub (DSK) Moravské Budějovice se sloučil v roce 1939 se Sportovním klubem (SK) do Atletického fotbalového klubu (AFK) Moravské Budějovice, za který hrál Gala a Jenerál.
  41. Trauungsbuch Kurlupp, Burda Johann a Antonia Stiepani, O: 1858 - 1918, s. 39/73
  42. Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Maria Luksch, O: 1858 - 1918, s. 47/73
  43. Alois Luksch padl ve 2. sv. válce.
  44. Odsun 2. dubna r. 1946. Po válce vlastnil jediný řidičský průkaz.
  45. Trauungsbuch Kurlupp, Beigl Andreas a Schwarz Maria, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  46. Jan Mátl byl národním správcem konfiskované usedlosti ve Vratěníně ještě v zimě roku 1947. In: Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.02.1947, 2(6). s. 7.
  47. Trauungsbuch Kurlupp, Stiepani Josef a Wohl Katharina, O: 1858 - 1918, s. 46/73
  48. Trauungsbuch Kurlupp, Prochazka Franz a Vyhlídal Katharina, O: 1858 - 1918, s. 43/73
  49. Trauungs-Buch Kurlupp, Laurenz Kotzian a Maria Tschoffa, O: 1858 - 1918, s. 36/73.
  50. Trauungsbuch Kurlupp, Boigner Jakob a Čermák Maria, O: 1858 - 1918, s. 46/73
  51. Trauungsbuch Kurlupp, Baldreich Karl a Sobotka Maria, O: 1858 - 1918, s. 46/73
  52. Baldreich Franz, poslední starosta před koncem války (čp. 26), Baldreich Johann (čp. 26) padli ve 2.sv. válce. Citace: "Franz Baldreich war der letzte Bürgermeister von Kurlupp bis auch er für 5 Monate Frontbewährung in den Krieg mußte und nicht mehr in das Dorf zurück kam." In: www.suedmaehren.at - Kurlupp.
  53. Trauungsbuch Kurlupp, rodiče: Nevěčný Franz a Theresia Soukopp, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  54. Odsun 2. dubna r. 1946. Slaby, Andreas vysídlen do Esslingen-Mettingen (kovář) nar. 27. listopad 1892 v Korolupech (Landesarchiv Baden-Württemberg, Staatsarchiv Ludwigsburg, Bestellsignatur: Findbuch EL 902/6 Bü 18944
  55. JZD, STS, byt údržbáře
  56. Franz Schremser padl ve 2. sv. válce.
  57. Trauungsbuch Kurlupp, Harrer Leopold a Maria Schremser, O: 1858 - 1918, s. 38/73
  58. Bernhard Stepanovsky padl ve 2. sv. válce.
  59. Rodní a křestní kniha Uherčice, Štěpanovský Alois, otec Štěpanovský Georg, N: 1890 - 1916, s. 243/276
  60. Heinrich Setzer padl ve 2. sv. válce.
  61. Trauungsbuch Kurlupp, Setzer Johann a Katharina Nevěčný, O: 1858 - 1918, s. 39/73
  62. Trauungsbuch Kurlupp, Nevěčný Franz a Theresia Soukopp, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  63. Odsun 2. dubna r. 1946. Katharina Antonia NEVECNY, * 25.04.1880 in Kurlupp / Kreis Horn / Südmähren, + 10.04.1957 in Oberlauda.
  64. PAUL Franz: obuvník a chalupník čp. 75, syn Johann Paul
  65. Pikál Jan, truhlářství Velký Dešov, r. 1939: Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství
  66. Jiří Pikál st. se přestěhoval z Kostník do Korolup počátkem dubna 1946 za rodinou jeho syna Jiřího Pikála ml. Po odstoupení pohraničí se usadil v Kostníkách. Rodina byla katolického vyznání a členem Československé strany lidové (Naše Demokracie, 26.04.1946, č. 17, s. 2).
  67. Jandl Franz padl ve 2. sv. válce.
  68. Trauungsbuch Kurlupp, Johann a Johanna Stiepanni, O: 1858 - 1918, s. 44/73
  69. Z pozůstalosti po grafikovi byl na Aukru 20.8.2013 prodán za 1 036,00 Kč krásný starý akvarel z roku 1913, signováno Stiepani a popisek Bauernhof in Kurlupp.
  70. V akci Kulak mu byl zkonfiskován statek, byl vystěhován ze vsi a později bydlel v nájmu.
  71. Odsun 2. dubna r. 1946.
  72. Trauungsbuch Kurlupp, Schwarz a Apeltauer, O: 1858 - 1918, s. 37/73
  73. Franz APELTAUER - Datenbank - gedbas.genealogy.net
  74. Apeltauer Ernst padl ve 2. sv. válce.
  75. Trauungsbuch Kurlupp, Kotzian Laurenz a Tschoffa Maria, Tschoffa Johann a Jandl Maria, O: 1858 - 1918, s. 36/73
  76. Trauungsbuch Kurlupp, Tschoffa Georg a vdova Tschoffa Maria, O: 1858 - 1918, s. 40/73
  77. Tschoffa Franz (čp. 41), Tschoffa Johann (čp. 41), Tschoffa Ernest (čp. 41) padli ve 2. sv. válce.
  78. Odsun 2. dubna r. 1946.
  79. Apeltauer Franz padl ve 2. sv. válce.
  80. Apeltauer Franz padl ve 2. sv. válce.
  81. Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Franziska Apeltauer, O: 1858 - 1918, s. 41/73
  82. Trauungsbuch Kurlupp, Kotzian Laurenz a Tschoffa Maria, Tschoffa Johann a Jandl Maria, O: 1858 - 1918, s. 36/73
  83. Trauungsbuch Kurlupp, Apeltauer Jakob a Jandl Franziska, O: 1858 - 1918, s. 41/73
  84. Německý farář, odsun 2. dubna r. 1946.
  85. Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Strobl, O: 1858 - 1918, s. 49/73
  86. Trauungsbuch Kurlupp, Nevěčný Franz a Theresia Soukopp, O: 1858 - 1918, s. 34/73
  87. Matriky Korolupy, kniha zemřelých Z: 1858 - 1931, s. 39/79 a s. 41/79: úmrtí Theresia Tschoffa, Johann Tschoffa, vejminkáři na čp. 56.
  88. Moravská orlice, 14.1.1937, s. 2.
  89. Hostinský z Dešova. Vrátil se v 50. letech zpět do Dešova. Rodina vlastní v Dešově hostinec „U Blahoudků”.
  90. Trauungs-Buch Kurlupp, Franz Brázda a Antonia Kovář, O: 1858 - 1918, s. 33/73.
  91. Trauungsbuch Kurlupp, Soukopp Franz a Katharina Blei, O: 1858 - 1918, s. 42/73
  92. První světová válka - válečný zajatec v Tule v roce 1915, Soukop Leopold, Inft., IR, Nr. 99, 6.' Komp., Mähren, Mähr. Budwitz, Kurlupp, 1892, kriegsgef.' (Wenew, Gouvernement Tula, Rußland.)Verlustliste Nr. 185.
  93. Matrika Korolupy, Z: 1858 - 1931, s. 52/79: Blažek Juliana čp. 65.
  94. Trauungsbuch Kurlupp, Jakob a Maria Schauaus, O: 1858 - 1918, s. 38/73
  95. Trauungsbuch Kurlupp, Karl Eidher a Juliana Dunkler, O: 1858 - 1918, s. 46/73
  96. V roce 1912 požár (Österreichische Verbands-Feuerwehr-Zeitung, Do, 5. Dezember 1912, S. 9.)
  97. Matriky Korolupy, Z: 1858 - 1931, s. 43/79.
  98. Emil Franzel: Die Vertreibung: Sudetenland, 1945/1946, s. 140: "Prager, der bereits in Autendorf (Österreich) wohnte, wurde von den Tschechen Matthias Kočí aus Gutwasser (Dobrá Voda), Stanislav Kočí aus Ungarschitz und Oldřich Švarček aus Grössinghof (dvůr Křeslík) zurückgeholt und auf bestialische Weise umgebracht."
  99. Rodina Prager: PRAGER Eduard, mistr tesařský (r. 1931 ohlášená živnost: Prager Eduard – Drosendorf, Zimmermeister), tesař PRAGER Franz (otec Ferdinand a matka Franziska) a manželka Leopoldine: děti PRAGER Leopoldine, Franz, Otto, Hildegard (vdaná za hospodského ZAWADILA Alberta z Vratěnína čp. 59, otec Anton Zawadil hospodský), Maria, Anna.
  100. V období 1945 – 1948 pila pod národní správou. V roce 1946 se dřevařské závody v první etapě znárodnění (včetně konfiskací) začínají seskupovat v nově vznikajících národních podnicích (Solo Sušice, Závody na překližky a dýhy Praha, Českomoravská impregnace dřeva Soběslav, Moravskoslezské pily Šumperk a České pily Praha) a pro závody s převažující stavebně-truhlářskou výrobou byl zřízen národní podnik Delta. Po roce 1948 byla pila znárodněna a přešla pod národní podnik Delta. V roce 1965 byla založena výrobně hospodářská jednotka Dřevařský průmysl Praha (VHJ DP Praha), sdružující 8 národních podniků: Jihočeské dřevařské závody České Budějovice, Jihlavské dřevařské závody (Jihomoravské DZ), Středomoravské DZ Brno, Severočeské dřevařské závody Česká Lípa, Severomoravské dřevařské závody Šumperk, Středočeské dřevařské závody Praha, Východočeské dřevařské závody Trutnov, Západočeské dřevařské závody Mariánské Lázně a také Solo Sušice, Závody na překližky a dýhy Hodonín a Výzkumný a vývojový ústav dřevařský Praha (Pražan, Analýza faktorů možností vývoje malých a středních pilařských provozů v ČR).
  101. Podle § 1, odst. 1, č. 17 zákona č. 114/1948 Sb. o znárodnění podniků a vyhlášky ministra průmyslu ze dne 27. července 1948 a poněvadž jde o pily se zařízením o denní výkonnosti pořezu alespoň deseti plm kulatiny při osmihodinovém provozu byla znárodněna pod č. 84. pila Eduard Prager, se sídlem v Uherčici, spr. okr. Moravské Budějovice
  102. Trauungsbuch Kurlupp, Kallenda Johann a Blaschek Johanna, O: 1858 - 1918, s. 38/73, též Z: 1858 - 1931, s. 48/79
  103. Trauungsbuch Kurlupp, Pfeifer Josef a Ondráček Maria Karolina, O: 1858 - 1918, s. 45/73

Externí odkazy

editovat