Dějiny Korolup/Vázané hospodářství

Protektorátní přídělový systém vstoupil v platnost po vydání vládního nařízení ze dne 18. září 1939. Úpravou hospodaření některými potravinami a krmivy bylo pověřeno ministerstvo zemědělství. Dne 20. září 1939 vydal ministr průmyslu, obchodu a živností vyhlášku č. 7/1939 Ú.l., o zajištění spravedlivého zásobování obyvatelstva životními potřebami, kterou obecní úřady pověřil vydáním „kmenových lístků”. Každý odběratel (domácnost, jednotlivec, podnik) si musel vybrat jednoho obchodníka, od kterého následně odebíral daný druh zboží. Obecní úřad pak vystavil dva kmenové lístky, jeden sloužil k evidenci a kontrole na obecním úřadě, druhý si ponechal příjemce potravin. Na podkladě kmenových lístků starostové obcí sestavili do 27. září 1939 podle věkových kategorií seznamy budoucích odběratelů a uvedli počet případných „samozásobitelů”. Během víkendu od 30. září do 1. října 1939 byla celá akce ukončena a v tisku občanům oznámena.

Říšské potravinové lístky pro normální spotřebitele, věková skupina děti a mládež od 6-18 let („Jgd” Lebensmittelkarte) z roku 1945

Protektorátní přídělové lístky

Československé přídělové lístky na cukr a jádrové mýdlo, šatenka z období přídělového systému 1945-1953

Zásobovací (přídělové) období, na které se běžné přídělové lístky vydávaly, bylo (tak jako říšské) vymezeno 28 dny a začínalo každé čtvrté pondělí. Některé lístky byly vydávány na více období (brambory) či celý rok (mýdlo). Vzhledem k tomu, že v Protektorátě Čechy a Morava byl přídělový systém zaveden o něco později, číslování jednotlivých období se s říšským neshodovalo a po 43. období bylo dorovnáno třítýdenním přídělovým obdobím s číslem 44/45. Lístek na poživatiny opravňoval k zakoupení různých druhů potravin, například těstovin, ovesných vloček, rýže, cukru či vajec a i když docházelo k mnohým úpravám, příděl poživatin nepodléhal dělení podle věkových kategorií (až na poslední 75. období). Lístky na maso, tuky, chléb, mléko a cukr byly vydávány pro různé věkové kategorie, někdy na ně spotřebitelé obdrželi i jiné druhy potravin (umělý med).

Dávky přidělovaných potravin (druh zboží) se řídily státní příslušností, příslušností rasovou (židé), pohlavím a věkem. Podle věku se obyvatelstvo dělilo na tři skupiny odběratelů: do 6 let, od 6 do 18 let a nad 18 let. Zvláštní skupinu tvořili tzv. „samozásobitelé”, kteří nedostávali příděly potravin vůbec nebo v omezeném množství. Existovaly lístky pro cestující a hostince, nouzové, lokální, pro Němce s protektorátním občanstvím nebo pro příslušníky armády (Wermachtangehörige). Se zhoršující se hospodářskou situací přibývaly lístky i na další zboží: oblečení (roční šatenky koncem roku 1939), boty, mýdlo (roční od září 1939), krmiva, tabákové výrobky (tabačenky 1941, od 72. období na lístky a dobu 4 týdny) nebo pohonné hmoty.

Říšský přídělový systém prošel od roku 1939 do roku 1944 mnoha úpravami a až do 67. zásobovacího období (do 15. 10. 1944) mu byl protektorátní hodně podobný. Na začátku února 1945 nařídil říšský ministr výživy (Reichsernährungsminister) další nutnou úpravu v racionaci potravin a přechodně prodloužil 72. a 73. přídělové období o jeden týden, takže spotřebitelé museli vystačit s dávkami potravin po devět týdnů. Potravinové lístky 72. přídělového období přestaly platit 11. března (místo 4. března 1945) a lístky 73. období 8. dubna (místo 1. dubna 1945). Samozásobitelé máslem nemuseli sice za týden od 2. do 8. dubna odvést dávky másla, ale zato odpovídající větší množství v 73. období. Následné 74. období trvalo jen 3 týdny.

Zahraniční civilní dělníci obdrželi v 73. období jen tři týdenní «AZ» potravinové lístky. Podniky společného stravování musely s přidělenými potravinami vydržet taktéž až do 8. dubna 1945. Racionace se netýkala mléka, které bylo nadále vydáváno na „Mléčné průkazy pro domácnosti” (Haushaltsausweise für Milch). Pro brambory vydalo říšské ministerstvo výživy speciální úpravu. Během obou prodloužených období se nevydávaly výrobky z bramborové moučky. S cukrem muselo obyvatelstvo vystačit nejen v prodlouženém zásobovacím období, ale i v 74., kdy nebyl vydáván vůbec (náhrada marmeládou).

Samozásobitelům obilím byla platnost „říšských mlecích průkazů” (Reichsmahlkarte) pro 71., 72. a 73. zásobovací období prodloužena (původně do 1. dubna 1945) do 15. dubna 1945. Nové mlecí průkazy pro 74/76. období vstoupily v platnost od 16. dubna 1945. Namísto dosavadní uvolněné dávky obilí 10,5 kg na osobu obdrželi od 74. období jen 5,3 kg na osobu a lístek na chleba je opravňoval v novém zásobovacím období k nákupu 4,9 kg pšeničné mouky nebo 6,5 kg pšeničného chleba.

Samozásobitelům v zemědělství (skupina A) bylo přídělové období (Hausschlachtungsjahr 1945) prodlouženo o dvě přídělová období, což pro samozásobitele znamenalo, že s dávkami museli vystačit až do 6. ledna 1946. Samozásobitelé oprávnění k nákupu masa (Fleischberechtigungsschein) museli s dávkami na maso a tuky (72. a 73. období) vystačit 9 týdnů, tedy do 8. dubna 1945. Pro 74. období obdrželi oprávnění k nákupu na tři týdny, tak jako normální spotřebitelé. U samozásobitelů, kteří nebyli zemědělci (skupina B), proběhla racionace prodloužením současného přídělového období (mezi 30. dubnem a 22. červencem 1945) o 4 týdny, přídělového období od 23. červencem do 14. října 1945 o 6 týdnů, přídělového období od 15. října 1945 do 6. ledna 1946 o 8 týdnů a po 7. lednu 1946 o 10 týdnů. Pokud jim nárok na dávky propadl do 30. dubna 1945, nebyl již prodloužen. Dávky masa a tuku pro samozásobitele nad 6 let činily 650 g a pro samozásobitele pod 6 let 325 g.

Nová úprava vstoupila v platnost od prvního týdne 74. přídělového období 2. dubna 1945. Zjednodušený systém sjednotil lístky základní (Grundkarten) a přídavkové (Ergänzungskarten) a rozeznával: 1. „normální spotřebitele” (Normalverbraucher), rozdělené do tří věkových skupin, «E» (Erwachsene / dospělí, osoby starší 18 let), «Jgd» (Kinder und Jugendliche / děti a mládež od 6 do 18 let) a «K» (Kinder / děti do 6 let); 2. „částečné samozásobitele” «TSV» (Teilselbstversorger), rozdělené na samozásobitele máslem (TSV/B) a samozásobitele masem a sádlem (TSV/Schl, Fleisch und Schlachtfett): «TSV/B/E» (samozásobitelé máslem, dospělé osoby nad 18 let), «TSV/B/Jgd» (samozásobitelé máslem, děti a mládež od 6 do 18 let), «TSV/B/K» (samozásobitelé máslem, děti do 6 let), «TSV/Schl/E» (samozásobitelé masem, dospělé osoby nad 18 let), «TSV/Schl/Jgd» (samozásobitelé masem, děti a mládež od 6 do 18 let), «TSV/Schl/K» (samozásobitelé masem, děti do 6 let); 3. „samozásobitele” (Vollselbstversorger), kteří obdrželi lístky: «SV» (na cukr, sýr, tvaroh a kávovou náhražku), «SV/K» (pro děti do 6 let na poživatiny, cukr, sýr, tvaroh a kávovou náhražku) a «SV/Brottkarten» (lístky na chleba).

K tomu byly vytištěny „přídavkové lístky pro pracující“ (Arbeiterzusatzkarten): «S» (Schwerarbeiter / dělníci těžce pracující), «Sst» (Schwerstarbeiter / dělníci velmi těžce pracující) a týdenní lístky «AZ» pro zahraniční civilní dělníky (ausländ. Zivilarbeiter). Pro stravování dělníků v kantýnách nyní sloužily namísto „známek” (Marken für Werkküchen- und ­Kantinenverpflegung) přímo očíslované ústřižky potravinových lístků.

Válečný přídělový systém skončil v průběhu 75. přídělového období, vymezeném 30. dubnem a 27. květnem 1945. V pohraničí se jednalo o říšský přídělový systém. Na území Československé republiky přestaly od 23. května 1945 platit říšské odběrní lístky. Obyvatelstvo německé národnosti muselo své lístky odevzdat. Tímto zákazem utrpělo v obci ale i české obyvatelstvo, které zde zůstalo po odstoupení pohraničního území v roce 1938. Po zrušení říšských odběrních dokladů přišlo o lístky s delší dobou platností, například o lístky na brambory nebo o šatenky na oděvy a boty. Až do vydání nových dokladů na konci roku 1945 zůstalo bez těchto lístků.

V druhé polovině května 1945 vstoupila v platnost dvě vládní nařízení:

• Vládní nařízení ze dne 17. května 1945 č. 6/1945 Sb., o některých opatřeních zásobování obyvatelstva potravinami, podle kterého přestaly od 23. května 1945 platit na území Československé republiky říšské odběrní doklady. Německé obyvatelstvo mělo po odevzdání přídělových lístků obdržet přídělové dávky jako židé za války. Dočasně muselo dojít k místním úpravám u českého obyvatelstva v pohraničí, které rázem přišlo o říšské poukázky (například brambory se vydávaly na lístek pro poživatiny, podobné úpravy platily u ošacení a obuvi). Nařízení zrušilo všechna přídělová omezení týkající se židů.
• Vládní nařízení ze dne 25. května 1945 č. 10/1945 Sb., kterým se zmocňuje ministr výživy k úpravě výroby, oběhu a spotřeby potraviny a poživatin.

Rok 1945

Německé hlavni sklady tabáku převzaly berní úřady a zboží z německých trafik přešlo na české trafiky, kam byly převedeny i seznamy kuřáků. Zároveň německé tabačenky pozbyly platnost. Dávka kuřiva činila 15 cigaret na týden.

Červen (1/76. přídělové období)

První poválečné přídělové období započalo 28. května 1945. U lístků na potraviny se na poslední chvíli podařilo odstranit německé nápisy, ale všechny poukázky s číslem 76 ještě postrádaly počáteční jedničku pro nové číslování. Lístky do bývalých říšských obcí se v prvním odběrovém období zajistit nepodařilo, nejenže chyběly potřebné údaje o počtu a druhu nebo věku příjemců, ale ani zkolabovaná doprava neumožňovala případnou distribuci. Některá města si lístky natiskla sama (např. Znojmo) a jinde se z nouze sáhlo opět k původním říšským.

Všechny lístky na potraviny se nepodařilo také vytisknout na jednotném papíře stejné barvy. Kromě základní barvy fialové, byla vytištěna část lístků na papíře jiné barvy a to:

1. Na bílém papíře byly vytištěny lístky na chléb 14 a 14 K, dále spojené lístky pro děti do 6 let, pro mladistvé od 6-18 let, část spojených lístků pro spotřebitele nad 18 let, spojené lístky na mléko a lístky pro Němce nad 6 let,
2. na žlutém papíře část lístků spojených pro spotřebitele nad 18 let,
3. na modrém, zeleném a tmavě-fialovém papíře část lístků pro cestující a hostince,
4. na modrém papíře veškeré lístky na potraviny tištěné v Plzni pro Plzeň a okolní okresy.

Navýšení dávek chleba, poživatin a soli u čtyř kategorií

Vláda Československé republiky provedla první navýšení přídělu potravin počínaje dnem 4. června 1945 nejprve v Praze a postupně v ostatních částech republiky. Do kategorie „velmi těžce pracujících” přiřadila ještě vědecké pracovníky, vyšší duchovenstvo, spisovatele, umělce, lékaře a vedoucí technické pracovníky, do kategorie „těžce pracujících” železničáře, elektrikáře, šoféry, veřejné i soukromé úředníky, četnictvo, policii a pod.

Zaměstnancům zařazeným v 1. kategorii „velmi těžce pracujících” zvýšila dávky chleba na den a osobu z dosavadních 470 g na 550 g, zaměstnancům v 2. kategorii „těžce pracujících” z dosavadních 400 g na 500 g, v 3. kategorii „ostatním zaměstnancům” z dosavadních 243 g na 400 g denně a ve 4. kategorii „normálním spotřebitelům” z 243 g na 300 g denně. U poživatin: 1. zaměstnancům zařazeným v kategorii „velmi těžce pracujících” z dosavadních 10 g na 45 g denně, 2. zaměstnancům zařazeným v kategorii „těžce pracujících” z dosavadních 10 g na 85 g denně, 3. „ostatním zaměstnancům” z dosavadních 10 g na 30 gramů denně, 4. „normálním spotřebitelům” z dosavadních 10 g na 25 g denně. U soli byla zvýšena dávka bez rozdílu na 400 g měsíčně na osobu. U ostatních produktů a zboží zůstaly dosavadní dávky nezměněny.

Červenec (2/77. přídělové období)

Druhé poválečné přídělové období už znamenalo pro německé obyvatelstvo poukázky s potiskem „Deutsche”, odpovídající židovským válečným přídělům. Věkové kategorie pro příděl byly převzaty z válečného systému: děti do 6 let, od 6 do 18 let a dospělí nad 18 let. Poválečné příděly odpovídaly poslednímu válečnému období, takže byly nižší než v roce 1944. Slibované brzké změny nenastaly. Lístky se vydávaly pro období 4 týdnů.

Podle vyhlášky ministra výživy obdrželi všichni příjemci přídavkových lístků „pro těžce a velmi těžce pracující” zvláštní příděl 150 g pražené zrnkové kávy. Stejný příděl zrnkové kávy byl vydán také výkonným zaměstnancům železničních drah, provozním a technickým zaměstnancům pouličních drah a zaměstnancům poštovní správy nižších kategorií, kteří vykonávali tělesnou práci.

Srpen (4/79. přídělové období)

Chystanou úpravu v rozdělení obyvatelstva do tří kategorií ohlásil ministr výživy Václav Majer v tisku již v polovině července 1945. Vyhláška 154/1945 o dávkách potravin na 4. (79.) přídělové období vyšla v Úředním listu 10. srpna 1945.

„Připravuje se nový vyživovací plán, podle něhož budou spotřebitelé rozděleni do tří kategorií. V první budou normální spotřebitelé, kteří nejsou zaměstnání (děti, ženy, pensisté). V druhé budou všichni pracující bez rozdílu, nejen dělníci, ale i ostatní zaměstnanci a také živnostnicí a příslušníci svobodných povoláni. Ve třetí dělníci těžce pracující (horníci, hutníci, skláři a p.). Pro Němce se počítá se sníženými dávkami.” Ministr výživy Václav Majer, Rudé právo

Přídavkové lístky P3 a T4

Ve 4. poválečném přídělovém období nastaly úpravy u přídavkových lístků. „Těžce pracující” obdržely poukázky s označením P3 a „velmi těžce pracující” s označením T4. Průkazy P3 a T4, na které se přídavkové lístky vydávaly, musely být potvrzeny od závodních rad nebo důvěrníků podniku, případně od zaměstnavatelů. Přídavkové lístky P3 na maso, tuky a chleba měli obdržet všichni zaměstnaní, živnostníci, umělci, studenti, ženy v domácnosti (bez služebných a s dětmi), rodiny s více než 3 dětmi. Těhotné ženy obdržely mimo své příděly ještě poukázky pro děti do 6 let.

Potravinové lístky na 4. přídělové období Podle oznámení ministerstva výživy budou provedeny, počínajíc 4. (79.) přídělovým obdobím (20. VIII. až 16. IX. 1945) v roztřídění obyvatelstva na věkové skupiny pro příjemce potravinových lístků tyto změny: věková skupina mladistvých bude rozšířena na spotřebitele do 20 let (místo dosavadních 18 let); věková skupina dospělých bude pak od 20 let výše. Věková skupina děti do 6 let zůstane beze změny. Vydávány budou tedy: pro věkovou skupinu 0 až 6 let lístky čís. 1D, 5, 9, 14, spojený lístek 17, resp. celkový spojený lístek; pro věkovou skupinu 6 až 20 let lístky čís. 1M, 2B, 10, 12, 16 A, resp. celkový spojený lístek; pro věkovou skupinu od 20 let výše lístky čís. 1V, 2A, 11, 16A, resp. spojený lístek. Zvláštní lístek 14 K pro děti do 18 měsíců zůstává v platnosti. Kromě toho bude počínajíc 4. přídělovým obdobím změněn systém výdeje přídavkových lístků a to tak, že přídavkové lístky budou vydávány spotřebitelům přímo obcemi a nikoli prostřednictvím podniků. Přídavkový lístek pro pracující zaměstnance «P3» (odpovídající dosavadnímu přídavkovému lístku pro těžce pracující „T3”) bude vydáván na potvrzení zaměstnavatele všem zaměstnancům (i veřejným zaměstnancům), t, j. osobám, podléhajícím nějakému sociálnímu pojištění a kromě toho ještě některým osobám v samostatném povolání. Bližší směrnice vydá později ministerstvo výživy. Přídavkový lístek pro těžce pracující „T4” (odpovídající dosavadnímu přídavkovému lístku pro velmi těžce pracující „Vt4”) je určen pro dosavadní příjemce přídavkových lístků pro velmi těžce pracující. U Němců zůstává věková skupina nezměněna a rovněž tak příděl přídavkového lístku «P3» a «r4» bude se díti podle dosavadních směrnic pro přídavkové lístky «T3» a «Vt4». Okresní národní výbory hlaste ihned telefonicky Zemskému národnímu výboru V Praze odděl. III-1b, telefon 431-95 nebo 410-42, přípojky 890, 895 neb 897, potřebný počet potravinových lístků podle uvedených věkových skupin. (Ze Zemského národního výboru). Rudé právo, 19.7.1945, Výživa a zásobování

V průběhu čtvrtého a pátého přídělového období se hospodářská situace nezlepšila a u přídavkových lístků na maso a tuky se dávky snížily, dokonce v sedmém období bylo možné dostat na přídavkový lístek P3 jen chleba, mouku a pečivo.

Na konci září 1945 povolilo ministerstvo výživy, aby se přídavkové lístky P3 na 5. přídělové období vydávaly i osobám, které se vrátily po 1. květnu 1945 a nebyly v zaměstnaneckém poměru. Ostatním repatriantům, kteří se vrátili po 5. srpnu 1945, byly vydávány přídavkové lístky (pokud nebyly v zaměstnaneckém poměru) po předložení registračního průkazu a lístku pro domácnost.

Pro nemocné politické vězně, kteří se vraceli z věznic a koncentračních táborů, povolilo na podkladě „Lékařského návrhu na potravinové přídavky" vydávání odběrních listů na zrnkovou kávu. Nejvyšší povolená dávka činila 50 gramů zrnkové kávy pro osobu a na týden. „Lékařský návrh" platil po dobu 4 týdnů, po té musel být obnoven.

Září (5/80. přídělové období)

V 5. (80.) přídělovém období ministerstvo výživy povolilo, aby osobám, které nastoupily do zaměstnání do 3. září 1945 a kterým nebyly dosud vydány přídavkové lístky vůbec, byl na 5. přídělové období vydán buď přídavkový lístek pro těžce pracující T4 (uvedených v seznamu příslušné vyhlášky ministra výživy Úřední list č. 70 z 9. srpna t. r.) anebo přídavkový lístek na chleba P3 (pátého vydání) a přídavkový lístek P3 (čtvrtého vydání), ten však jen s ústřižky, na které se vydávalo zboží v 5. přídělovém období, t. j. s ústřižky na 800 g masa a 140 g umělých jedlých tuků. Nárok na přídavkový lístek nezačínal dnem nástupu zaměstnance do zaměstnání, nýbrž až po obdržení potvrzení o nároku v příslušném průkazu a to tehdy, jestliže pracoval v předcházejícím přídělovém období alespoň tři týdny. Pouhá příslušnost k některé skupině těžce pracujících ještě k výdeji přídavkového lístku pro těžce pracující neopravňovala.

Zavodní a táborové kuchyně

Ve 3. (78.) přídělovém období byl závodním a táborovým kuchyním vydán mimořádný příděl 100 g zrnkové pražené kávy na jednoho strávníka. V 5. (80.) přídělovém období a v dalších přídělových obdobích obdržely zavodní a táborové kuchyně zvláštní příděl 500 g pšeničné mouky 00 hrubé. Dosavadní zvláštní příděl 720 g pšeničné mouky 00 byl upraven na 220 g. Závodní kuchyně tudíž v 5. přídělovém období obdržely jako zvláštní příděl celkem na osobu a přídělové období 500 g pšeničné mouky 00 a 500 g pšeničné mouky hrubé; táborové kuchyně 550 g pšeničné mouky 00 a 500 g hrubé pšeničné mouky. Ostatní zvláštní příděly zůstaly nezměněny.

Říjen (6/81. přídělové období)

Odběr hrubé mouky

V 6. přídělovém období ministerstvo výživy povolilo, aby na lístky na chléb a poživatiny 11, 12 a 14 bylo mimo 750 g hrubé mouky, která se mohla odebrat na ústřižky „a1“ a „a3“ lístků na chléb a poživatiny 11 a 12 a na ústřižky „a1” a „a2” lístků na chléb a poživatiny 14 odebráno ještě 375 g pšeničné mouky hrubé a to na: zvláštní ústřižek „V“ z lístku na chléb a poživatiny 11, zvláštní ústřižek „M” z lístku na chléb a poživatiny 12, zvláštní ústřižek „D/l” z lístku na chléb a poživatiny 14, pokud byl s tímto zvláštním ústřižkem předložen z těchto lístků ještě některý ústřižek „a” nebo „R”, znějící na 500 g.

8. přídělové období (vánoce 1945)

Směrnice o vydávání šatenek a poukazů

Vyhlášku o spotřebě textilního zboží a směrnice o vydávání šatenek a poukazů vydalo ministerstvo vnitřního obchodu 1. prosince 1945. Od 12. prosince tak vstoupily v platnost zásady o spotřebě textilního zboží, které bylo zčásti vázané a zčásti volné. Vázané textilní zboží mohli občané obdržet:

1. na šatenku,
2. na odběrní poukazy na textilní zboží
3. na odběrní poukazy na pracovní šatstvo a
4. na zvláštní poukazy na textilní zboží

Pro zásobovací údobí od 15. prosince 1945 do 31. prosince 1946 byla vydávána šatenka:

• pro kojence (do dokončeného 1. roku), pro děti (do dokončeného 3. roku), pro dívky (do dokončeného 15. roku), pro chlapce (do dokončeného 15. roku), pro ženy (od dokončeného 15. roku), pro muže (od dokončeného 15. roku)

• šatenka pro členy cizích zastupitelských úřadů a jejich rodinné příslušníky.

V případě úmrtí se vydávaly na žádost dodatkové šatenky pro matky, dcery, sestry a manželky (družky) zemřelých. Šatenku obdržel také každý soukromý spotřebitel. Spotřebitelé zaopatřeni státem (např. branná moc, ústav) šatenky nedostávali. Odběrní ústřižky oddělené z celé šatenky byly považovány za neplatné. Některým osobám se vydávaly dodatečné šatenky pro mateřství.

Na šatenku se odebíralo: svrchní šatstvo a spodní prádlo pro muže a ženy a děti od 1 do 15 let, oděv a prádlo pro kojence, pokrývky hlavy, rukavice, šály, nákrčníky, punčochy a onuce, krajky, výšivky, tréningové obleky, deštníky a slunečníky, látky na oděvní součástky, příze pletací na ruční práce, ručníky a utěrky na nádobí, ubrusy a ubrousky, šicí potřeby.

Na odběrní poukazy se odebíralo: ložní prádlo, ložní zboží, stolní domácí a kuchyňské prádlo, pokrývky a plachty, tkané a vázané koberce, závěsy, záclony, svrchní šatstvo z kůže. Vadné, zašpiněné a vybledlé textilní zboží se vydávalo za polovinu předepsaného počtu bodů, zrovna tak dekorační vzorky a nošené předváděcí šaty a punčochy či metrové zbytky atd. Směrnice v Úředním listě stanovovaly také bodovou hodnotu každého zboží.

Lístky na potraviny v 1. týdnu 8. přídělového období (10.12. - 16.12.)

Druh přídělu	Přídělové lístky
1. Poživatiny	Ústřižky „p3” lístků na chléb a poživatiny 11, 12 a 14 na pšeničnou mouku hrubou: zvláštní ústřižek 14 lístku na chléb a poživatiny 14 na 330 g pšeničné krupice.
2. máslo	Ústřižek „a1” lístku na tuky 6 na 60 g, ústřižek „a1” lístku na tuky 9 na 135 g, ústřižek „a1” lístku na tuky 10 A a 10 B na 90 g, ústřižky 1 až 4 lístku na tuky „N6” po 35 g másla nebo 28 g přepuštěného másla.
3. umělé jedlé tuky	Ústřižek „a1” lístku na tuky 6 na 170 g, ústřižky „c1” lístků na tuky 10 A a 10 B na 170 g a ústřižek „c3” lístků na tuky 10 A a 10 B na 70 g, ústřižky „c1” a „c2” lístku na tuky N6 po 20 g umělých jedlých tuků.
4. mouka, strouhanka	Na všechny „a” ústřižky na chléb a na ústřižek R 7 mohla být odebrána pšeničná mouka 00 v poměru 100:75 nebo strouhanka v poměru 100:70.
5. chléb, mouka	Na všechny „R” ústřižky na chléb (mimo ústřižek R7) mohl být odebrán podle volby spotřebitele chléb nebo pšeničná mouka 00 nebo u maloobchodníků (nikoliv pekařů) žitná mouka v poměru 100:75.
6. vejce	Na ústřižky „v1” a „v2” lístků na různé potraviny 1/D (pro děti do 6 let) po 1 vejci, na ústřižky „v1” a „v2” lístků na různé potraviny l/M nebo 1/V se vejce nevydávala.
7. pšeničná mouka hrubá	Na ústřižky „a1”, „a2”, „a3” a „a4” lístků na chléb a poživatiny 11, 12 a 14, pokud na ně už nebylo odebráno bílé pečivo nebo pšeničná mouka 00.
8. ovocný sirup	Na zvláštní ústřižek lístku na různé potraviny 1/D na 250 g.
9. brambory	10 kg brambor na ústřižky 1 až 4.
10. mléko	Spotřebitelé od 6 do 14 let obdrželi ¼ litru mléka na den (egalisovaného), spotřebitelé od 14 do 20 let ¼ litru čerstvého odstředěného mléka na den, spotřebitelé nad 20 let 1 litr čerstvého odstředěného mléka na 16 dní a osobu (jedna šestnáctina litru na den), děti do 6 let množství podle předtisku.
11. cukr	Na ústřižky 1 až 4 lístků na různé potraviny 1/D, l/M, l/V po 300 g, celkem 1.200 g; na ústřižek „c2” lístku na tuky 6 na 250 g, ústřižky „c2” a „c4” lístku na tuky 10 A a 10 B po 250 g, celkem 500 g.
12. Sýr	100 g, případně větší množství stanovené zvlášť Svazem na ústřižky na sýr lístku na tuky 6 a 10 B.
13. Tvaroh	250 g měkkého nebo 180 g tvrdého konsumního tvarohu na ústřižek „a2” lístku na mléko 17 A a 16.
14. Sůl	150 g na ústřižek na sůl lístků na různé potraviny 1/D, l/M, l/V po předběžné přihlášce objednacím lístkem na sůl.
15. Kávovina	Dávka činila 250 g kávovinové směsi, podle volby spotřebitele mohlo být z tohoto množství odebráno ⅔ obilné kávy a ⅓ cikorky.
16. Cukroví	300 g na ústřižek D nebo M lístků na různé potraviny 1/D nebo l/M a 200 g na ústřižek V lístku na různé potraviny l/V.

Spotřebitelé starší 20 let, kteří nedostávali přídavkový lístek P3/I a nebyli samozásobiteli obilím, obdrželi k vánocům zvláštní přídavek potravin na zvláštní lístek s označením „zvláštní příděl k vánocům”, který činil 1 500 g bílého pečiva nebo 1 125 g pšeničné mouky hrubé, 150 g poživatin, 100 g marmelády nebo 75 g cukru a 250 g cukru. U poživatin se vydávalo na ústřižky „p3” celkem 75 g pšeničné mouky hrubé a na ústřižky „p4” celkem 75 g těstovin.

Nejvyšší cenový úřad stanovil nové ceny cukru. Spotřebitel zaplatil za běžný druh, to je za 1 kg krystalu 15 Kčs, za moučku a krupici nebo pudr 15,20 Kčs, za lisované kostky (do obchodu přišlo velmi málo) 15,70 Kčs.

Tabačenky

Mimořádný vánoční příděl tabákových výrobků oprávněným spotřebitelům činil pro 57. zásobovací období (počínající dnem 17. 12. 1945) na tabačenky kromě normálního přídělu ještě zvláštní vánoční příděl 60 tabákových jednotek. V tomto zvláštním přídělu bylo obsaženo 10—12 tabákových jednotek v doutnících, zbytek podle stavu zásob. Příděl na zvláštní tabačenky (zvláštní poukazy) se pro zmíněné zásobovací období zvýšil na 4 tabákové jednotky denně.

Rok 1946 – únor 1948

Zřízení nového bodového systému se dotklo 11. - 26. přídělového období (od 4. března 1946 do 31. května 1947). Bodový systém se uplatňoval hlavně u zboží ze Správy Spojených národů pro pomoc a obnovu (UNRRA). Na podzim roku 1946 došlo od 18. přídělového období (od 16. září 1946) k rozdělení obyvatelstva do 4 věkových kategorií: děti do 6 let, děti od 6 do 12 let, mládež od 12 do 20 let a dospělí nad 20 let.

V 19. přídělovém období se změnilo označování přídělových lístků, kdy písmeno na poukázce označovalo věkovou kategorii (a, b, c, d) a číslo druh lístku (lístek na cukr a jiné potraviny měl číslo 1, lístek na maso 2, lístek na tuky 3, lístek na mouku a chléb 4 a lístek na mléko 5). Od 25. přídělového období se přídělové období krylo s kalendářním měsícem. Rok 1947 nepřinesl zlepšení, příděly se naopak snižovaly a kvůli změnám se musely přečíslovat i některé lístky, např. lístek na maso obdržel číslo 2, na mléko číslo 3 lístek, na mouku a chléb číslo 4, na máslo číslo 5.

9. přídělové období (1946)

Při osídlování pohraničí se stávalo, že se někteří novoosídlenci neodhlásili v místě původního trvalého bydliště nebo místní národní výbor v novém bydlišti nepožadoval předložení odhlašovacího lístku z přídělového systému ve starém bydlišti a poskytl nové přídělové lístky, čímž docházelo k čerpání přídělů potravin na dvou místech. Ministerstvo výživy proto v lednu 1946 připomínalo dodržování kroků při odhlášení a přihlášení.

Odhlašovací a přihlašovací řízení

U obce dosavadního bydliště museli spotřebitelé přídělového systému předložit: policejní přihlášku, lístek pro domácnost, lístek na tuky, potvrzení o odhlášení u dodavatelů tuků. Dodavatel másla potvrdil spotřebiteli na předepsaném tiskopise vyškrtnutí ze seznamu zákazníků a potvrdil zbývající nevyčerpané množství pro zbytek přídělového období. V případě nevyčerpaných přídělů mléka si musel spotřebitel vyžádat objednací týdenní lístky od dodavatele nazpět a dodavatel přeškrtl na objednacích lístcích pro mléko své firemní razítko. Spotřebitel pak předložil lístek na mléko s objednacími lístky k přihlášce k odběru mléka u dodavatele v novém bydlišti.

Obec vystavila osvědčení o odhlášení z přídělového zásobování s poznámkou, do které doby byly potravinové lístky čerpány. U samozásobitelů obec osvědčila dobu a způsob samozásobení. Při přesídlení celé rodiny obec odebrala lístek pro domácnost, při přesídlení jednotlivých členů rodiny byl lístek vrácen přednostovi rodiny po provedené změně. Na množství másla, které byl spotřebitel ještě pro zbytek přídělového období oprávněn odebrat, mu obec vydala lístky pro cestující a hostince a před vydáním znehodnotila ústřižky pro tuky, vázané na objednací lístek, tzn. ústřižky na máslo. Následně obec poznamenala na potvrzení o odhlášení u dodavatelů tuků výdej lístků pro cestující a hostince na máslo. Obec pak předala jednotlivá potvrzení dodavatelů místům, která dodavatelům vystavovala odběrní listy, aby tak mohli být dodavatelé na nových odběrních listech zkráceni o udané množství.

Dodavatel vajec vydal spotřebiteli při předložení osvědčení a potvrzení o odhlášení množství vajec, které byl ještě oprávněn odebrat podle odevzdaných objednacích lístků pro zbytek přídělového období. Lístek na brambory se spotřebiteli, který neodebral brambory k uskladnění, ponechal v případě, že se nestěhoval na Slovensko nebo do ciziny. Dosavadní obchodník byl povinen stěhujícímu se spotřebiteli při předložení osvědčení o odhlášení vydat brambory, které mu pro zbytek přídělového období náležely, najednou. Odhlašovací řízení platilo i pro osoby nastupující vojenskou službu.

Povinností obce v novém místě trvalého bydliště bylo požadovat: policejní přihlášku, osvědčení o odhlášení ze zásobování od obce dřívějšího pobytu, potvrzení o národnosti, případně státní příslušnosti, jakou měl spotřebitel ve III. a IV. lístku pro domácnost. To vydávala obec dřívějšího pobytu. Mužstvo čs. armády předkládalo místo osvědčení o odhlášení ze zásobování potvrzení vojenské hospodářské správy, která ztvrzovala vyjmutí z počtu živených vojenských osob. Obec pak na základě předloženého osvědčení vystavila nový lístek pro domácnost. Při přijímání do již stávající domácnosti byl spotřebitel zapsán na lístek o domácnosti. Osvědčení o domácnosti obec uchovávala s duplikátem lístku pro domácnost do nejbližšího výdeje lístků na potraviny.

Vyloučení osob vyhýbajících se práci

Na konci ledna 1946 vyloučilo ministerstvo výživy z přídělu potravinami osoby vyhýbající se práci a to na základě dekretu prezidenta republiky č. 71/45 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly čs. státní občanství a podle dekretu č. 85/45 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti.

Samozásobitelé vejci

Směrnice pro samozásobitele vejci vydával „Svaz pro drůbež, vejce a med”. Předpis byl i pro rok 1946-47 přibližně stejný. Za samozásobitele vejci byli považováni samozásobitelé obilím z vlastní sklizně a nedostávali lístky na vejce pro všechny členy domácnosti (ani když tato domácnost slepice nechovala). Chovatelům nosnic a členům jejich domácnosti, kteří nebyli samozásobiteli obilím z vlastní sklizně nebo byli samozásobiteli obilím, ale nikoliv z vlastní sklizně, se z povinné dodávky vylučovala vždy jedna slepice na jednoho člena domácnosti. Volný prodej vajec na trzích nebyl v roce 1946 (a počítalo se i 1947) ještě povolen. Chovatelé nosnic mohli svá přebytečná vejce nabídnout sběrně vajec. V roce 1947 „Svaz pro drůbež, vejce a med” počítal na jednu nosnici dva členy domácnosti, z této nosnice se vejce neodváděla a tito členové byli určeni za samozásobitele vejci. Po splnění dodávky vajec na kontingent mohli chovatelé nosnic se zbytkem vajec volně nakládat, případně vejce prodávat (přímo spotřebitelům).

Přechodné doplňkové vlněné zboží

Ministerstvo vnitřního obchodu povolilo, aby vlněné přikrývky (spací a cestovní přikrývky z vlny nebo vlnu obsahující, cestovní plaidy a sportovní spací pytle skup. 8121, dále bavlněné přikrývky, spací a též cestovní přikrývky, bavlněné nebo bavlnu obsahující cestovní plaidy a sportovní spací pytle skup. 8122, jakož i přikrývky z hrubé příze skupiny 8123) byly spotřebitelům vydávány též na šatenku a to do konce měsíce února 1946.

Administrativní zjednodušení výdeje lístků na potraviny

Pro zjednodušení a usnadnění výdeje a vyúčtování lístků na potraviny povolilo ministerstvo výživy, aby všechny obce (bez ohledu na počet obyvatel), u nichž počet nesamozásobitelských spotřebitelů činí alespoň jednu třetinu všech spotřebitelů, vydávaly těmto spotřebitelům od 11. přídělového období spojené lístky na potraviny místo dosud vydávaných jednotlivých lístků. Obce si rozdělily všechny domácnosti (červené lístky pro domácnost) na dvě skupiny: 1. Domácnosti, které nejsou (ani přechodné) samozásobiteli obilím, masem, sádlem, mlékem a máslem anebo vejci. 2. Ostatní domácností (samozásobitelé). Prvé skupině domácností vydávaly spojené lístky na potraviny, které pak vykazovaly v tiskopise. Ostatním domácnostem (samozásobitelským) se vydávaly jednotlivé lístky po odstřižení ústřižků jako dosud.

Rozšíření přídavkových lístků

Se zřetelem k zvláštní povaze služby a silnému provozu povolilo ministerstvo výživy, aby: 1. železničním zaměstnancům provozní služby, 2. poštovním zaměstnancům provozní služby, 3. jízdnímu personálu (řidičům i průvodčím) pouličních elektrických drah a autobusů, 4. příslušníkům hasičských sborů z povolání, pokud uvedení zaměstnanci nebyli oprávněni k příjmu dodatkového lístku P 3/II, případně T 4, byl od 8. přídělového období až do dalšího rozhodnutí vydán zvláštní přídavkový lístek P 3/I bez ústřižku na chléb. Přídavkový lístek P 3/I bez ústřižku na chléb směl být zaměstnancům, uvedeným v bodě č. 4, vydán jen tehdy: a) vykonávali-li pravidelné podle služebního rozvrhu noční službu, b) byli pravidelně zaměstnáni nad předepsanou zákonnou pracovní dobu. Všechny žádosti týkající se přiznáni zvýšeného přídělu potravin dalším skupinám spotřebitelů, jako například lékařům, kontrolním orgánům, členům divadelních společností nešlo se zřetelem k všeobecné zásobovací situaci vyhovět.

Navýšení textilního zboží v obchodech

Ministerstvo vnitřního obchodu povolilo a postupně od června 1946 přidělovalo maloobchodu a velkoobchodu textilní zboží: asi za 50 000 000 bodů stávkového a pleteného zboží, asi 5 125 000 párů dámských punčoch, 30 000 kg pletací příze, asi 4 000 000 m různých tkanin umělohedvábných a bavlněných, kartusových a zboží bílého. Kromě toho bylo ministerstvem vnitřního obchodu rozděleno asi 193 000 m vlněných látek, 290 000 m látek na výrobu prádla, jakož i 168 000 kusů nového hotového šatstva a prádla dodaných UNRRA. Platnost odběrních poukazů na textilní výrobky z 12. prosince 1945 byla ministerstvem prodloužena do 12. března 1946 (tři měsíce). Textilní zboží vyrobené výhradně z papírového vlákna (slamníky, podhlavníky) nepodléhalo vázanému prodeji.

10. přídělové období (1946)

Luštěniny a sojová mouka

Vzhledem k tomu, že nastaly v 9. období problémy s distribucí těstovin, povolilo ministerstvo výživy prodejcům na tyto lístky „p4” odebírat stejné množství luštěnin. Kvůli nedostatku pšeničné mouky byla od 10. období spotřebitelům na lístky k dispozici namísto obilné mouky sojová. Pro nemocné tuberkulózou ministerstvo výživy navýšilo po dohodě s ministerstvem zdravotnictví v 10. období příděl a okruh potravin.

ZNAČENÍ	DRUH POTRAVIN	DO 20 LET	NAD 20 LET	P3/Ia T4
1a	Chleba R	5 100 g*	4 100 g*	4 200 g
1b	Bílé pečivo - a	4 500 g**	4 030 g***	1 600 g
1c	Pšeničná mouka OO	-	-	-
1d	Pšeničná mouka OO hrubá	-	-	-
2	Poživatiny
a	Těstoviny	-	-	-
b	Kroupy	-	-	-
c	Krupice	150 g	150 g	-
d	Luštěniny	150 g	150 g	-
e	Kroupy	-	-	-
3	Maso	950 g	750 g	2,4 kg
4	Máslo	250 g	140 g	-
5	Umělý jedlý tuk	180 g	100 g	180 g
6	Vepřové sádlo	250 g	250 g	640 g
7	Cukr	1 200 g	1 200 g	-
8	Marmeláda	700 g	700 g****	-
9	Kávoviny	230 g	230 g	-
10	Brambory	10 kg	10 kg	-
11	Vejce	2 ks*****	2 ks	-
12	Odstředěné mléko	7 l	1,75 l	-
13	-	-	-	-
14	Cukrovinky	200	200	-

*	Místo chleba bylo možno vydat též odb. list na pšeničnou mouku 00 podle vyhlášky o dávkách.
**	Nebo 3 375 g pšeničné mouky 00, z toho 1 875 g pšeničné mouky hrubé a 375 g pšeničné krupice.
***	Nebo 3 038 g pšeničné mouky 00, z toho 1 875 g pšeničné mouky hrubé nebo 1 500 g pšeničné mouky hrubé a 375 g pšeničné krupice.
****	Nebo 350 g cukru.
*****	Komise pro zásobování pracujících přidělovala na osobu 10 g záměnných látek za vejce.

Jízdní kola

Ve velmi naléhavých případech vydávalo ministerstvo obchodu známky na jízdní kola, známky pak pro své zaměstnance zajišťovala příslušná ministerstva (například ministerstvo pošt pro zaměstnance pošt), pro zaměstnance průmyslu a zemědělství obstarávala známky na jízdní kola a součástky Ústřední rada odborů (ÚRO).

Žádost o snížení dodávky vepřového sádla

Žádosti o snížení dodávek sádla z domácích porážek vepřů musely od února obsahovat údaje:

1. Kdy a kde byl vepř poražen.
2. Živou i mrtvou váhu vepře.
3. Dobu, po kterou byl vepř krmen.
4. Kolik sádla ve stavu syrovém bylo z něho získáno.
5. Rozlohu orné půdy a počet samozásobitelů v domácnosti žadatelově.
6. Jak plní příslušný samozásobitel dodávkové povinnosti.
7. Kolik vepřů chová na dodávku i pro samozásobení a jaká je jejich alespoň přibližná váha.

Údaje k žádosti musely být potvrzeny: 1. Obvodním veterinářem nebo prohlížitelem masa. 2. Vážným popřípadě komisí, která mrtvou váhu vepře zjišťovala (nutný byl podpis všech členů komise). 3. Předsedou zemědělské komise. K takto potvrzené žádosti musel místní národní výbor (správci komise) připojit své vyjádření. Žádost musel žadatel odeslat (doporučeně) po porážce vepře do 8 dnů na ONV.

Kamna, sporáky, vařiče a kouřové roury

RTE známky na kamna sporáky, vařiče a kouřové roury vydávaly spotřebitelům místní národní výbory, s výjimkou elektrických sporáků, dvouplotýnkových elektrických vařičů, plynových sporáků a plynových vařičů, na které vydávaly známky ONV na základě čtvrtletní žádosti potvrzené MNV do 5. ledna, 5. dubna, 5. června a 5. října, tak jako u nádobí. Kamna a sporáky z černého plechu nesmaltované byly volně dostupné, rovněž keramická, nepřenosná (kachlová) kamna stavěná kamnáři.

11. přídělové období (1946)

Omezení přídavkových lístků pro samozásobitele

Výnosem ministerstva výživy ze dne 25. srpna 1945 bylo stanoveno za jakých předpokladů se vydávaly přídavkové lístky P3/1 zemědělcům jako osobám samostatně hospodařícím a příslušníkům jejich rodin, jestliže svým pracovním výkonem plně nahrazovali námezdní pracovní síly. Od března 1946 se zemědělcům nevydávaly z přídavkových lístků P3/1 ústřižky na ten druh potravin, ve kterých byl příjemce samozásobitelem. Pokud tedy zemědělec byl samozásobitelem obilím a masem a tuky, neměl na přídavkový lístek nárok. Totéž se týkalo i členů jeho domácnosti. Pokud byl zemědělec nebo jeho členové jen samozásobitelem obilí, odstřihly se mu z lístku pouze všechny ústřižky na chleboviny a ústřižky na maso a tuky obdržel. Nárok na zvýšený přiděl chlebovin byl u samozásobitelů zahrnut ve zvýšené samozásobitelské dávce, která činila 18 kg chlebového obilí na osobu a 4 týdny.

Přídavky potravin zaměstnancům německé národnosti v zemědělství

Výnosem ministerstva výživy č. 28.830-VI/2-1946 ze dne 22. 3. 1946, bylo povoleno, aby příslušníkům německé národnosti, kteří se zúčastní jarních polních prací (jarní osev, práce při kulturách, okopanin zeleniny atd.) jako výpomocní zemědělští dělníci, byly vydány přídavky potravin podle ustanovení výnosu ze dne 20. 12. 1945, č. j. 38.702-VI/2- 45, odst. 6 na den a osobu: 150 g chleba, 100 g (bílého pečiva, 10 g tuku, 25 g masa. Na základě výnosu ministerstva výživy č. j. 3267-IV/3-45 ze dne 26. 6. 1945 mohl přídavek obdržet v pracovní dny pouze zemědělec, který německé dělníky zaměstnával. Pokud dělníky zaměstnával jen hodinově, neměl na přídavek nárok a jednotlivé hodiny nešlo sčítat. Povolení přídavku prováděla obec na základě žádosti zemědělce, který dělníky zaměstnával. Obec pak vydala: na maso a tuky příslušné ústřižky lístků pro cestující na tuky a ústřižky lístků na maso 2A. Přídavek na chleba poskytoval zemědělec z vlastních zásob obilí a příslušné množství оbilí (pšenice a žita) mu obec připočítala při vystavování mlecího povolení. Pokud si nemohl zemědělec opatřit obilí z vlastní sklizně (a to ani sousedskou výpomocí), vydala mu obec ústřižky pro cestující na chléb (R ústřižky). Každý zemědělec si pak musel nechat od německých dělníků každý den podpisem potvrdit, že se u něj stravoval nebo že příslušné lístky obdržel.

12. přídělové období (1946)

Cukrovinky, kávoviny a marmeláda na body

Od 12. přídělového období bylo možno odebírat kávoviny a cukrovinky už jen na body. Výjimku tvořily potravinové lístky pro matky s podtiskem „Deutsche”. Bodová hodnota kávoviny 250 g byla stanovena na 4 body, u cukrovinek všech druhů (vyjma čokolády) 1000 g na 20 bodů, což byl 1 bod za 50 g. Čokoláda se vydávala na ústřižek u různých potravin: 100 g pro každé dítě a mladistvé do 20 let. Čokoládová tyčinka akce UNRRA, pokud byla ještě na skladě, byla na body. Rovněž na body začala být i marmeláda domácího původu, její hodnota činila 20 bodů za 1 kg. Kvůli zavařování měla posílit zásoby cukru v domácnostech výměna přídělových lístků na 375 g pšeničné mouky nebo 500 g bílého pečiva za 250 g krystalového cukru, na přídavkové lístky P3/I pak dalších 250 g kryst. cukru.

Přídavkové lístky pro žáky měšťanských škol

Na základě výnosu ministerstva výživy ze dne 9. srpna 1945 byl přídavkový lístek P3/1 poskytován studujícím, starším 15 let, na středních a jim na úroveň postavených odborných školách, odborných školách s právem veřejnosti, jakož i studujícím na vysokých školách. Výnosem ze dne 22. března 1946 doplnilo ministerstvo výdej přídavkových lístků P3/1 žáky měšťanských škol, starších 15 let.

Vitamínová akce

Nedostatek vitamínu C donutil ministerstvo zdravotnictví k celostátní vitamínové akci, která započala dne 18. dubna 1946. Ministerstvo zdravotnictví přidělilo všem veřejným lékárnám vitaminové tablety C a to ve dvou baleních po 1,50 Kčs, které se vydávaly na ústřižky lístků na potraviny z 12. přídělového období (barva modrá) na zvláštní ústřižek „V” lístku na různé potraviny „1/V” pro spotřebitele do 20 let a na zvláštní ústřižek „M/20” lístku na různé potraviny „1/M” pro spotřebitele od 6 do 20 let. V obcích, kde nebyla lékárna, prováděly akci pod dozorem příslušného úředního lékaře místní národní výbory (správní komise).

13. přídělové období (1946)

Zvláštní příděly potravin a lihovin na rodinné události

Výnosem ze dne 26. dubna 1946 (č. j. 35.670-VI/2/ 1946) povolilo ministerstvo výživy, aby při příležitosti sňatků, stříbrných a zlatých svateb a promocí byl poskytován zvláštní příděl potravin a lihovin. Potraviny pro jednu osobu se povolovaly v množství 200 g masa, 20 g tuku, 200 g chleba nebo bílého pečiva nebo 150 g mouky, 1 vejce, 40 g cukru, nejvýše však pro 12 účastníků; lihoviny v množství 2 dl na jednu osobu, nejvýše pro 25 účastníků.

Zvláštní příděl při svatbě povolovala příslušná obec bydliště nevěsty (obec, v níž byla nevěsta zapsána na lístku pro domácnost); to platilo i tehdy, pořádala-li se svatební hostina v jiném místě. Při stříbrných a zlatých svatbách vydávala odběrní lístky obec bydliště manželů, při promoci obec bydliště promovaného (kde byl zapsán v lístku pro domácnost).

Jako doklad se k žádosti předkládal lístek pro domácnost, lístek pro zvláštní povolení, potvrzení o ohláškách, případně oddací list manželů, případně osvědčení vysoké školy o konání promoce. Odběrní listy, které byly vydány pro zvláštní rodinné a jiné události, se vydávaly s platností na 6 týdnů a v pravém rohu se označovaly slovem svatba. Jako oprávněný příjemce se při svatbě zapisovala nevěsta, při jubileu stříbrné a zlaté svatby manžel.

Nevěsta ze samozásobitelské domácnosti a manželé samozásobitelé slavící stříbrnou nebo zlatou svatbu (popřípadě jeden z manželů byl samozásobitel) předkládali odběrní listy k dodávce obchodníkovi. Na odběrní listy na lihoviny mohli vydat zboží (uvedené ve vyhlášce Svazu pro brambory a škrob) výrobci lihovin (tzn. výrobci, kteří směli přijímat odběrní listy, případně i oprávnění dodavatelé lihovin, maloobchodníci apod.), kteří obstarali odběr od výrobce. Odběrní listy na potraviny s označením „svatba" mohly být zaúčtovány při vydání odběrních listů obchodníkům na odběrní listy zároveň s ostatními předloženými doklady (ústřižky objednacích lístků).

Zvláštní příděly při jiných rodinných příležitostech (jako byly křtiny, maturita, zasnoubení, biřmování, pohřby apod.) se neposkytovaly. Množství potravin, vydaných pro shora uvedené rodinné události, muselo být zapsáno v závěrečných zprávách oddělení C, tiskopisu „Ob 5” v řádce „ostatní příjemci" a muselo být v příslušné příloze k této zpravě zvlášť uvedeno. Vydávání zvláštních odběrních listů pro tyto příležitosti a evidence poskytovaných množství se přísně kontrolovalo.

Povinná dodávka zvěřiny

Vyhláškou ministra výživy z 24. 5. 1946 o povinné dodávce zvěřiny (Úřední list č. 93), musel oprávněný k výkonu myslivosti odevzdávat jednu polovinu úlovku do veřejného zásobování. V listopadu ministerstvo výživy povolilo pro lesní dělnictvo u správ se státními honitbami, které byly propachtovány lidovým loveckým společnostem, z tohoto ustanovení výjimku. Z poloviny úlovku zvěřiny pro veřejné zásobování si mohli od listopadu ponechat 10% zvěřiny. V praxi to znamenalo, že oprávněný k honitbě si ponechal jednu polovinu úlovku; 10% úlovku odevzdal ke stravování lesního dělnictva správě státních lesů (příslušné závodní radě SSL) a 40% z celkového úlovku šlo na veřejné zásobováni podle shora uvedené vyhlášky.

15. přídělové období (1946)

Výdej lístků na tuky samozásobitelům mlékem a máslem

Samozásobitelé mlékem a máslem nedostávali dosud lístky na tuky č. 6 a č. 10. Počínaje 15. přídělovým obdobím začali dostávat tyto lístky také samozásobitelé mlékem a máslem (pokud nebyli samozásobiteli masem a sádlem). Na lístky na tuky č. 6 a č. 10 mohli nyní obdržet vepřové sádlo (ústřižek „b1”), na jeden ústřižek 160 g.

Maso bez odběrních lístků

Bez odběrních lístků se vydávaly u řezníka nebo v uzenářství vnitřnosti a masné výrobky: u hovězího masa hovězí plíce, slezina, vemeno, tlama, dršťky, maso z jícnu, všechny kosti a krev, u telat plíce, srdce, slezina, okruží, hlava bez mozku a jazyku, nožky, ořez s kostí, všechny kosti a krev. Z vepřů plíce, srdce, slezina, kůže, uši, nožky, ořez s kostí, jícny, všechny kosti a krev. Dále byla volně dostupná jelita, krevní tučnice domácí výroby v krabicích, krevní tlačenka, salát z volské tlamy, huspenina a aspik. Při výdeji uzeného masa a turistického salámu museli řeznici (resp. jiní prodavači) provést srážky:

• 10% u uzeného masa s vrostlými kostmi
• 20% u uzeného masa bez kosti
• 20% u uzené šunky syrové, bez kosti
• 25% u uzené šunky vařené, bez kosti

Turistický salám se vydával v množství o 10% menším, než na které zněly odběrní lístky. Prakticky to znamenalo, že kupující 75 dkg uzené šunky vařené odevzdal lístky na maso v hodnotě 1 kg.

Cena domácího ovoce a zeleniny

V období od 9. do 15. 6. 1946 byly stanoveny nejvyšší ceny ovoce a zeleniny: cibule vykvetlá (zbounka) 1 kg 5 Kčs, hrachové lusky l kg 10,60 Kčs, kapusta rychlená (hlávka alespoň 400 g) l kus 10,30 Kčs, kedlubny s natí (o prům. alespoň 6 cm) 1 kus 1,50 Kčs, kedlubny rozpukané l kus 50 hal., kopr l kg 5 Kčs, květák rychlený: uzavřené pevné růžice o prům. alespoň 18 cm l kus 13,30 Kčs, o prům. alespoň 12 cm (avšak méně než 18 cm) l kus 8,90 Kčs, mrkev (karotka) s natí ve svazcích po 10 kusech, l svazek 1(10 kusů) 3,70 Kčs, okurky pařeništní l kg 24,60 Kčs, pažitka řezaná l kg 10,60 Kčs, petržel rychlená s kořínkem l kg 12 Kčs, petrželová nať kadeřavá l kg 6,40 Kčs, pór: I. velikost o prům. alespoň 35 mm, l kg 7,10 Kčs, II. velikost o prům. alespoň 10 mm (avšak méně než 25 mm) l kg 5,70 Kčs, rajská jablíčka l kg 41,10 Kčs, salát hlávkový o váze hlávky alespoň 200 g l kus 1,50 Kčs, špenát, l ks 5 Kčs, zelí rychlené o váze hlávky alespoň 500 g l kus 10,20 Kčs. Třešně: I. cenová skupina, l kg 17,20 Kčs, II. cenová skupina, l kg 14,20 Kčs, III. cenová skupina l kg 4,70 Kčs. Višně: I. cenová skupina l kg 21,70 Kčs, II. cenová skupina l kg 15,70 Kčs. Jahody: I. velikost (alespoň 25 mm) 1 kg 32 Kčs, II. velikost (méně než 25 mm) l kg 24 Kčs.

16. přídělové období (léto 1946)

Vázaná potravina	Přídělové lístky
Máslo	Na ústřižek „a1” obdržel spotřebitel 45 g, na lístek č. 9 na tuky 125 g, na lístek na tuky č. 10 na jeden ústřižek „a1” 70 g. Lístek na tuky N6 měl 4 ústřižky (a1 - a4), na každý z nich bylo možné obdržet 35 g másla nebo po 28 g přepuštěného másla.
Umělé jedlé tuky	Na lístek na tuky č. 6: na ústřižek „c6” obdržel spotřebitel 70 g, za ústřižek „c15” 40 g tuku. Na tukový lístek č. 10: na ústřižek „c10” 150 g, na ústřižek „c15” 40 g tuku. Na lístek na tuky N6 se vydávalo na ústřižky „cn5” a „cn7” po 35 g uměl. jedlých tuků.
Vepřové sádlo	Na ústřižek „b1” lístku na tuky č. 6 a 10 po 120 g.
Pšeničná mouka 00	Mohla být odebírána na všechny chlebové lístky s označením „a” v poměru 100:75.
Strouhanka	Na všechny chlebové ústřižky „a” v poměru 100:70.
Pšeničná mouka hrubá	Na ústřižky „al”, „a2”, „a7” lístku na chléb č. 14.
Pšeničná krupice	Na ústřižky „al”, „a2”, „a7” lístku na chléb č. 14.
Vejce	Všichni spotřebitelé (děti, mladiství i dospělí) obdrželi v tomto př. období 4 vejce na osobu a to na lístek č. 19. Děti do 6 let obdržely další 4 vejce na lístek na cukr a na různé potraviny 1/D.
Cukr	Každý spotřebitel obdržel nejméně 1 kg a 400 g cukru, což byl řádný příděl na lístky cukru a na lístky na různé potraviny 1/D, 1/M a 1/V. Na chlebové lístky bylo možno dostat cukr na ústřižek „a3” lístků 11, 12 a 14, dále pak na ústřižek a5 přídavkového lístku P3, přičemž 500 g bílého pečiva šlo vyměnit za 250 g cukru.
Mléko	Děti od 6ti let obdržely ¾ litru a mladiství od 6 do 15 ½ litru egalizovaného mléka. Mladiství od 15 do 20 let ¼ litru egalizovaného mléka a spotřebitelé nad 20 let ⅛ litru čerstvého odstředěného mléka na den a osobu.
Maso	Mimo normálních dávek bylo možné obdržet po 150 g masa na ústřižky 5/1 a 5/2 u lístků na maso č. 5 (někdo na 2 A/1 a 2 A/2 nebo 2 B/1 a 2 B/2), celkem tedy přídavek 300 g. Na lístek č. 1000 R všech lístků na chleba bylo možno odebrat maso v konzervách. Masové konzervy bylo možné odebrat na chlebové lístky ústřižku „R” a „a”, přičemž zásada byla 1 000 g chleba na 200 g masa v konzervě. Masové konzervy se vydávaly každý týden ve čtvrtek a v pátek.
Zrnková káva	Káva byla k dostání na ústřižek „f10” lístku na cukr a různé potraviny 1/D, 1/M a 1/V, ke každému ústřižku se muselo dodat ještě 20 bodů.
Rýže	Rýže byla jen pro děti, do 6 let ½ kg, mladiství od 6 do 20 let ¼ kg.
Čokoláda	Jen na ústřižek M/D lístku na cukr a různé potraviny 1/D a 1/M, na každý k dostání 100 g čokolády.
Sýr	Sýr byl z větší části už volný, některé jeho druhy se vydávaly na lístky na tuky č. 6 a 10.
Sůl	250 g na příslušný ústřižek z lístku na cukr a různé potraviny .
Ovocný sirup	K dostání na příslušný ústřižek listku na cukr a různé potraviny l/D.

Každý padesátigramový ústřižek „R” na chléb a přídavkového lístku P3 platil jako 1 bod, jako deset bodů platily ústřižky č. 4 a č. 7 lístku na chléb 11 a ústřižky č. 5 a 7 lístku na chléb 12. Tyto ústřižky platily na všechny druhy zboží, které se prodávaly na body.

Ceny plné penze v hostincích

Nejvyšší cenový úřad stanovil, že v hostinských podnicích I. cenové skupiny se může požadovat za celodenní stravu a plnou penzi nejvýše 29,50 Kčs, v II. cenové skupině 36,00 Kčs a ve III. cenové skupině 42 Kčs. Snídaně sestávala z teplého nápoje a dvou housek, oběd z polévky, masitého jídla (50 g) s přílohou a moučníku, večeře z polévky, masitého pokrmu (30 g) s přílohou. Dvakrát týdně se k obědu a k večeři podávalo bezmasé jídlo. Za masité jídlo o 100 g (též ze zvěřiny a ryb) se platil příplatek 3 Kčs a za drůbeží maso 15 Kčs.

Přihlášení k hromadnému stravování

Během pobytu dětí v prázdninových koloniích nebo dospělých spotřebitelů v lázních a zotavovnách se museli účastníci v místě pobytu přihlašovat na místním národním výboře k hromadnému stravování, kde odevzdávali příslušný počet ústřižků (nikoliv celé lístky s kmenovou častí a příp. zvláštními ústřižky). Na tyto ústřižky se během přídělového období vydávaly některé mimořádné příděly (např. káva, rýže pro děti). Pokud účastníci hromadného stravování nechtěli přijít o nespotřebované příděly, museli si nespotřebované ústřižky vyžádat na místních národních výborech nazpět.

Zrušení bezmasých pátků a omezení moučných jídel v hostincích

Z důvodu šetření moukou přistoupilo ministerstvo výživy v 16. přídělovém období s okamžitou platností v hostincích a veřejných vývařovnách ke zrušení bezmasých pátků. Spotřebitelé mohli k placení masitých pokrmů využít zvýšených dávek masa na ústřižek „500 g bílé pečivo” nebo ústřižek „100 g maso”. Dále omezil v hostincích a restauracích (či podobných podnicích), ve kterých se dosud podávaly k hlavním jídlům z masa moučné přílohy (knedlíky a pod.), veškeré moučné přílohy k masovým hl. jídlům na středu a neděli. Tímto ministerstvo výživy sledovalo větší využívání brambor.

Závodní a táborové kuchyně

Od 26. července mohly závodní a táborové kuchyně nakupovat zeleninu a ovoce přímo ve sběrnách za pěstitelské ceny. V úvahu přicházely hlavně okurky, rajčata, zelí a kapusta, z ovoce pak všechny domácí druhy. Komise pro zásobování pracujících ÚRO připomínala, že lze požadovat jen takové druhy, které jsou běžně na skladě. Kuchyně mohly nakupovat u kterékoliv sběrny a správě kuchyně bylo umožněno zaměstnancům kuchyně dovezenou zeleninu a ovoce prodávat za nákupní cenu s připočtenými náklady za dopravu.

Volný prodej citronů a vína

Od 16. přídělového období se začaly vydávat citrony volně. Na ústřižek „DM", na který se ve l4. a 15. přídělovém období vydávaly citrony, se v 18. přídělovém období spotřebitelům do 20 let vydávalo po 100 g čokolády. V celé republice došlo také k uvolnění prodeje vína, takže živnostníci s pozastaveným oprávněním výčepu vína mohli v příslušné úřadovně Hospodářské skupiny hostinských živností podat oznámení o obnovení výčepu. Svaz zahradnicko-vinařský dále oznamoval, že nejvyšší pěstitelská cena u hroznového tabulového vína se pohybuje kolem 1 500 Kčs za 100 kg, spotřebitelská cena nejvýše 21,20 Kčs za l kg.

Nemocní cukrovkou a výdej soli

Po dohodě s ministerstvem zdravotnictví povolilo ministerstvo výživy diabetickým kontrolním stanicím při nemocnicích a klinikách a pod. léčebných ústavech pro nemocné cukrovkou nové paušální přídavky potravin. Vzhledem k tomu, že nedorazila objednaná sůl z ciziny, muselo ministerstvo výživy vyhlásit připravené zvláštní ústřižky na 500 g soli, vytištěné na lístku na cukr a různé potraviny, za neplatné. Navýšení dávek soli mělo sloužit ke konzervování zeleniny. Dávka soli v 16. přídělovém období činila opět 250 g na osobu.

Uvolnění prodeje některých stavebních hmot

Vládním nařízením ze 7. 6. 1946 přešly některé stavební hmoty do volného prodeje. Z vázaného prodeje bylo uvolněno tesané jehličnaté dřevo, řezivo z měkkého jehličnatého dřeva, cement, součásti montovaných staveb, krycí a izolační lepenka. Vázanými stavebními hmotami zůstalo všechno ostatní dřevo, železo, cihly a tašky.

Vývoz potravin do ciziny

V souvislosti s prázdninovými výjezdy do zahraničí povolilo ministerstvo výživy správním komisím při ONV vystavovat povolení k vývozu potravin, které československý státní příslušník s sebou vyvážel pro svou vlastní potřebu. Správní komise vystavovaly povolení po předložení čs. cestovního pasu (případně propustky) všem čs. státním příslušníkům, kteří odjížděli do ciziny služebně, za obchodním posláním, z různých rodinných důvodů atp. Z vývozu potravin byly vyjmuty: pečené věci, konzervy, UNNRA zboží a vejce. Všechny ostatní případy (například cizí státní příslušníky) nadále řešilo a povolovalo ministerstvo výživy.

Uvolnění prodeje jatečních koňů

Dle dosavadních směrnic o scizování koní musel každý, kdo chtěl prodat k práci neschopného koně na maso, nejprve získat osvědčení o jatečném koni. Toto osvědčení potvrdil nejprve předseda místního „Jednotného svazu českých zemědělců”, následně musel majitel koně předvést ke komisní prohlídce ONV, po které pro koně obdržel „potvrzení o jatečnosti”. Teprve potom mohl být kůň prodán koňskému řezníkovi na maso. Výnosem z 31. 7. 1946 zrušilo ministerstvo zemědělství potřebu jatečního potvrzení pro koně starší 14 let. Při prodeji takového koně muselo být ale v dobytčím pase uvedeno jeho stáří. Pro koně na maso mladší 14 let zůstaly stávající směrnice v platnosti.

17. přídělové období (1946)

Bodová hodnota a cena hus a kachen

Na začátku srpna se začaly prodávat na body domácí (i zahraniční) husy a kachny, výrobky z drůbežího masa. Bodová hodnota byla stanovena na 4 body za 100 g, tzn. 40 bodů za 1 kg raných hus či kachen. Spotřebitel je mohl obdržet celé nebo půlené. Spotřebitelská cena za zabité, částečně prokrmené, oškubané, nevyháčkované husy a kachny (domácího původu) činila při živnostenském prodeji nejvýše 63 Kčs za 1 kg. Za vyháčkování směla být k této ceně připočtena přirážka až 4 Kčs za 1 kg.

Pokud spotřebitel odebíral husu či kachnu, která nepodléhala dodávce, přímo od držitele, neodevzdával žádné body, ale prodej se musel dít na základě předepsaných cen: u hus a kachen živých, nekrmených za 1 kg 43 Kčs, u hus a kachen živých, částečně krmených za 1 kg 50 Kčs, u hus a kachen zabitých, částečně prokrmených za 1 kg 53 Kčs. Při dodávce živých, jatečních hus a kachen do svazu činila výkupní cena za 1 kg 43 Kčs. Oškubány mohly být nejdéle 21 dní před dodávkou.

Mouka

Dávky chleba, bílého pečiva, mouky a pšeničné krupice zůstaly stejné jako v období 16. V platnosti zůstalo i ustanoveni, že na ústřižek a/3 (s trojúhelníkem) lístků na chléb 11, 12, a 14 a na ústřižek a/5 přídavkového lístku P3/I bylo možné odebrat 250 g cukru místo 500 g bílého pečiva nebo 375 g pšeničné mouky 00. Pokud nebyla na 500 g ústřižky „a" ze 16. období odebrána pšeničná mouka nebo maso, mohla být odebrána pšeničná mouka 00 i v 17. přídělovém období. Maso se na tyto ústřižky v 17. období již vydávat nesmělo. Rovněž se nemohly v 17. přídělovém období vydávat masové konservy na 1 000 g ústřižky, ty byly nadále vydávány pouze na body ve stanovené bodové hodnotě.

Tuky a maso

U přídělu tuků se objevily změny. Na 17. období dostali dospělí spotřebitelé celkem 100 g másla, 200 g vepřového sádla a 190 g umělých jedlých tuků. Mladiství od 6 do 20 let 250 g másla, 160 g vepřového sádla a 270 g umělých tuků. Děti do 6 let 500 g másla. Od 17. období se vydávala na příslušné lístky na vepřové sádlo výhradně slanina (solené syrové sádlo). Ostatní druhy sádla (dovezené škvařené sádlo UNRRA a domácí sádlo škvařené nebo syrové) nesměly být až do vyčerpání zásob soleného sádla z akce UNRRA vydávány. Pokud někteří řezníci slaninu udili, směli snížit dávku sádla o 10%. Tato slanina byla vydávána po dobu dvou období. Základní dávky masa zůstaly nezměněny. Zvláštní přídavek byl zvýšen z dosavadních 400 g na 500 g pro všechny spotřebitele na jedno období.

Mléko

Děti do 6 let dostaly celkem ¾ litru egalizovaného (upravené s nižším obsahem tuku) mléka denně. Mladiství od 6 do 15 let měli denní dávku ½ litru egalizovaného mléka a mladiství od 15 do 20 let ¼ litru egalizovaného mléka denně. Dospělí nad 20 let obdrželi denně ⅛ litru egalizovaného mléka, i když byla na lístcích předtištěna dávka jiná. Odstředěné mléko se vydávalo od 17. období volně bez lístků.

Sýr a vejce

Spotřebitelé mladiství a dospělí mohli odebrat na lístky na tuky číslo 6 a 10 na ústřižek „sýr" bez předchozí přihlášky po 100 g sýra. Dávka vajec pro děti do 6 let činila na 17. období celkem 8 kusů. Mladiství a dospělí spotřebitelé obdrželi na 17. období celkem 2 vejce.

Sůl

Dávka kuchyňské soli byla stanovena na 250 g a vydávala se na ústřižek „sůl" bez předchozí objednávky. Zvláštní přiděl kuchyňské soli v množství 500 g, který byl v minulém období odvolaný, byl se svolením ministerstva výživy vydáván na ústřižek f/12 lístků na cukr a různé potraviny ze 16. přídělového období. Na uvedené ústřižky z 16. přídělového období se mohl 500 g zvláštní přídavek soli odebrat i během celého 17. období.

Cukr

Normální příděl 1 400 g cukru na osobu zůstal nezměněn. Náhradou za sníženou dávku umělých tuků byl vydávám cukr na ústřižek „c2" lístků na tuky „6” 250 g a na lístek „10” ústřižek „c4" 500 g cukru. Kromě toho si spotřebitelé mohli odebrat na ústřižek „a3" lístků na chléb 11, 12, a 14 a na ústřižek „a5" přídavkového lístku P3/I a to po 250 g cukru místo příslušného množství bílého pečiva nebo pšeničné mouky 00. Mimo normálních dávek cukru obdrželi všichni spotřebitelé na ústřižek „f12” lístků na cukr a různé potraviny 17. období 500 g cukru na zavařování.

Kakaový prášek a ovocný sirup

V 17. období se vydávalo dětem a mladistvým do 20 let po 100 g kakaového prášku na odevzdání ústřižku „kakaový prášek" lístků na cukr a různé potraviny I/D a 1/M na 17. období. Kakaový prášek mohl být na uvedené ústřižky vydáván i v 18. období. Ovocný sirup se vydával na ústřižek na ovocný sirup lístku na různé potraviny a cukr 1/D pro děti do 6 let.

Bodové potraviny

Další přiděl potravin na body „P17" obdrželi spotřebitelé podle směrnic za tímto účelem vydaných a podle stavu zásob zboží UNRRA, které bylo neustále doplňováno novými druhy konzerv. Bodová hodnota některých druhů zboží byla snížena, například bodová hodnota kávovin činila z dosavadních 16 jen 4 body za jeden kilogram. Zrnková káva byla v 17. období vydávána pouze na body bez odevzdání ústřižku „fl0”. Některé zboží UNRRA přešlo do volného prodeje, například hrachová polévka.

18. přídělové období (podzim 1946)

Přídavkové lístky P3/I

Na četné žádosti z řad spotřebitelů, kteří požadovali spravedlivější úpravu přídavkových lístků P3/I, odpovědělo ministerstvo výživy zvláštní vyhláškou. Podle nově upraveného výdeje přídavkových lístků P3/I počínaje 18. přídělovým obdobím (od 16. září 1946) je měli obdržet všichni dosavadní příjemci a také příjemci noví: pensisté, důchodci veřejnoprávního sociálního pojištění (dělnického, pensijního, úřednického, hornického a úrazového pojištění), příjemci zaopatřovacích požitků podle zákona o péči o vojenské a válečné poškozence a oběti války a fašistické persekuce, dále osoby dosud na výměnku, jakož i osoby na odpočinku, a to jak muži tak i ženy. Podmínkou bylo, aby nepodléhali pracovní povinnosti nebo nebyli této povinnosti podle platných předpisů zproštěni.

Dále obdržely přídavkový lístek P3/I ženy živnostníků, obchodníků, osob samostatně činných atd., ženy zaměstnané v podniku manželově, pokud jejich pracovní poměr byl řádně hlášen okresnímu úřadu ochrany práce, rovněž tak ženy v domácnostech, pokud již nedostávaly přídavkové lístky podle dosud platných předpisů (bez zřetele na počet přídavkových lístků, které již příslušníci rodiny pobírali). Vyloučeny zůstaly ženy v domácnostech, které byly mladší 60 let a nepečovaly alespoň o jedno dítě do 15 let anebo o osobu se stíženou tělesnou vadou nebo nemocí, která podle dobrozdání lékaře takovou osobu činila trvale nezpůsobilou k výkonu zaměstnání, dále byly vyloučeny ženy, v jejichž domácnosti se nacházela služebná a osoby mladistvé od 12 do 20 let.

Přídavkové lístky P3/I se vydávaly na „Průkaz P3". Potvrzování „Průkazů P3" bylo nadále zjednodušeno. Ve velké řadě případů měly být „Průkazy P3" potvrzovány pouze jednou na šest přídělových období dopředu. Pokud místní národní výbory uznaly za vhodné a usnadnilo jim to práci, nemusely „Průkazy P3" držitelům, jimž bylo uděleno potvrzení na 6 přídělových období, vracet, ale mohly si je ponechat u sebe a připojily je k růžovému lístku pro domácnost, v němž byli dotčení spotřebitelé zapsáni. Před uplynutím doby, na kterou bylo potvrzení udíleno, bylo pak nutné spotřebitelům „Průkazy P3" vrátit, aby si mohli včas opatřit další potřebné potvrzení. Přídavkový lístek P3/I byl pro zjednodušení připojen k příslušným lístkům na potraviny pro obyčejné spotřebitele příslušné věkové skupiny. Osobám, které nepředložily řádně vyplněný „Průkaz P3" se ústřižky na přídavek P3/I při výdeji lístků odstřihávaly.

Počínaje 18. přídělovým obdobím se započalo s volným prodejem všech sýrů a ovocného sirupu, základní dávky potravin doznaly také změn. V druhé polovině 18. přídělového období (od 30. září do 12. října 1946) bylo započato s přídělovým prodejem čokoládových cukrovinek všem spotřebitelům.

Mouka

Na lístky na chléb, pečivo a mouku pro všechny spotřebitelské kategorie mohl být podle potřeby zákazníka vydáván buď chléb, nebo bílé pečivo nebo pšeničná mouka hladká 00 anebo stanovené množství pšeničné mouky hrubé či pšeničné krupice. Základní dávka činila: u dospělých nad 20 let 8 600 g, u dětí od 6 do 12 let 10 500 g, mladiství od 12 do 20 let obdrželi 14 500 g a děti do 6 let 6 000 g. Spotřebitelé nad 20 let, pokud měli nárok na přídavkový lístek P3/1, dostali k základní dávce také 4 400 g chleba, bílého pečiva nebo 3000 g pšeničné mouky hladké 00. Na ústřižky označené „V” nebo „M” nebo „D” nebo „d” všech lístků na mouku a chléb mohlo být odebráno buď po 500 g chleba nebo bílého pečiva nebo 375 g pšeničné mouky hladké 00 anebo po 100 g masa nebo masných výrobků.

Tuky

Dospělí spotřebitelé obdrželi na lístek na tuky 680 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 250 g uměých jedlých tuků. Spotřebitelé, kteří neměli nárok na přídavkový lístek P3/I, obdrželi jen 190 g umělých tuků. Ústřižek c/l5 jim byl při výdeji lístků oddělen. Na ústřižek c/2 se umělé tuky nevydávaly v žádném případě, nýbrž 150 g cukru. Děti do 6 let měly nárok na 500 g másla na lístek na tuky 9. Děti od 6 do 12 let obdržely 200 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 320 g umělých tuků na lístek 10A. Na ústřižek c/4 se umělé tuky nevydávaly, nýbrž 350 g cukru. Na lístek na tuky 10 pro mladistvé od 12 do 20 let se vydávalo 200 g másla, na ústřižek b/1 240 g sádla a 320 g umělých tuků. Na ústřižek c/4 se umělé tuky nevydávaly, nýbrž 350 g cukru. Příděl másla se prováděl až po předchozí přihlášce objednacím lístkem na máslo. U přídělu cukru místo umělých tuků nastalo nepatrné snížení.

Maso

Děti do 6 let měly nárok na 600 g, a to 400 g na 50 g ústřižky a 200 g na ústřižky 5/1 a 5/2 po 100 g. Děti od 6 do 12 let 1 300 g a to 1 000 g na ústřižky po 50 a 25 g a 300 g na ústřižky 2C/1, 2C/2 a 2C/3 po 100 g. Mladiství spotřebitelé od 12 do 20 let měli nárok na 1 900 g masa, a to 1 000 g na ústřižky po 50 g a 25 g a 900 g na ústřižky 2B/1, 2B/2, 2B/3, 2B/4, 2B/5, 2B/6, 2B/7, 2B/8 a 2B/9 po 100 g. Dospělí nad 20 let obdrželi 1 050 g, a to 750 g na ústřižky po 50 a 25 g, 300 g na ústřižky 2A/1, 2A/2 a 2A/3 po 100 g. Spotřebitelé nad 20 let, kteří měli nárok na přídavkový lístek P3/I obdrželi dávku na ústřižek 350 g na 50 g ústřižek s velkým černým puntíkem a na ústřižky 2A/4, 2A/5 a 2A/6 po 100 g masa. Tito spotřebitelé obdrželi celkem 1 400 g masa. Kromě uvedené dávky masa všichni spotřebitelé obdrželi přídavek masa nebo masných výrobků ve výši nejméně 200 g. Tento přídavek měl být vydáván spotřebitelům nad 20 let na ústřižek 2A, mladistvým od 12 do 20 let na zvláštní ústřižek 2B, dětem od 6 do 12 let na zvláštní ústřižek 2C a dětem do 6 let na zvláštní ústřižek 5/d.

Mléko a vejce

Dávka mléka zůstala i pro 18. přídělové období zachována v dosavadní výši a Svaz pro mléko a tuky byl zmocněn, aby v místech, kde to dopravní poměry dovolovaly, zvýšil dospělým spotřebitelům dávku mléka na ¼ litru denně. Dávka vajec činila pro děti do 6 let 8 kusů. Děti od 6 do 12 let, mladiství od 12 do 20 let a dospělí spotřebitelé obdrželi na 18. období 2 vejce.

Kuchyňská sůl

Dávka činila 250 g a vydávala se na ústřižek „sůl" lístku na cukr a různé potraviny. Kromě uvedené dávky soli mohli spotřebitelé odebírat ještě zvláštní příděl 500 g soli na odevzdání ústřižku f/12 lístku na cukr a různé potraviny z 18. přídělového období. Tento zvláštní přiděl soli mohl být odebrán i během příštího, t. j. 19. přídělového období na uvedený ústřižek z 18. období.

Cukr a čokoláda

Dávka cukru v 18. přídělovém období činila 1 400 g. Spotřebitelé mohli na ústřižky na cukr, označené písmem „d” nebo „D” nebo „M” nebo „V”, odebrat místo 200 g cukru 100 g masa nebo masných výrobků. V 18. přídělovém období se čokoláda vydávala dětem a mladistvým do 20 let po 100 g čokolády přímo na ústřižek „čokoláda" lístků na cukr a různé potraviny 1/d, 1/D, l/M z 18. přídělového období. Pokud na tyto ústřižky nemohla být čokoláda vydána v 18. období, mohla se vyčerpat v 19. období.

Zboží na body

Ministerstvo výživy stanovilo u některých druhů zboží na body novou bodovou hodnotu. Z tohoto důvodu nařídilo soupis určitých druhů bodového zboží ke dni 15. září 1946. Soupis byl prováděn ve dnech 16. až 18. záři 1946. Obchodníci, kteří prodávali zboží podléhající soupisu, měli v těchto dnech zavřeno.

19. přídělové období (1946)

Zvýšení přídělu masa

Děti do 6 let: celková dávka činila 1 200 g a vydávala se - 400 g na 50 g ústřižky, 200 g ústřižky 5/1 a 5/2 po 100 g a na zvláštní ústřižek 5/d 600 g. Děti od šesti do 12 let: celková dávka činila 1 900 g a vydávala se - 1000 g na ústřižky po 80 g a 25 g, 300 g na ústřižky 2C/1. 2C/2 a 2C/3 po 100 g a na zvláštní ústřižek 2C 600 g. Děti a mládež od 12 do 20 let: celková dávka činila 25OO g a vydávala se - l000 g na ústřižky po 50 a 25 g, 900 g na ústřižky 2B/1, 2B/2, 2B/3, 2B/4, 2B/5, 2B/6, 2B/7, 2B/8, 2B'9 (na každý 100 gramů), a na zvláštní ústřižek 2B 600 g.

Spotřebitelé nad 20 let: celková dávka činila 2 000 g u spotřebitele s nárokem na přídavkový lístek P3/I (po právě provedené úpravě nároků na přídavkový lístek P3/I, který nepobíraly osoby nepracující) byla spotřebiteli vydávána na tyto ústřižky: 780 g na ústřižky po 50 g, 25 g; 800 g na ústřižky 2A/1, 2A/2, 2A/3 po 100 g; na přídavkový lístek P3/I 380 g a to na ústřižek 50 g s velkým černým puntíkem a na ústřižky 2A/4, 2A/5 a 2A/6 po 100 g a 600 g na zvláštní ústřižek 2A. Maso a masné výrobky bylo možné zakoupit také na dva ústřižky lístku na cukr a různé potraviny, označené písmenem „d", D", „M" nebo „V".

Zásobení textilem, obuví a mýdlem

Situace v textilu a obuvi byla nadále velmi špatná. U některých výrobků, které nemohly být z řízené distribuce dosud uvolněny, bylo přikročeno k ulehčenému odběru (některé druhy obuvi na ústřižek šatenky). Trvající nedostatek textilního zboží, v prvé řadě vlněných tkanin, byl důvodem k nezrušení tzv. bodového systému. Svízelná situace byla nadále v zásobování vlněnými látkami. Počínaje čtvrtým čtvrtletím roku 1946 stát přednostně zásoboval vycházkovou obuví těhotné ženy na podkladě předložení přídavkového lístku na potraviny. U vycházkové obuvi s koženými svršky se očekávalo malé zlepšení na jaře 1947. Dávky mýdla na říjen až prosinec 1946 byly upraveny tak, že za mýdlo jednotné se po dobu dvou měsíců začalo vydávat již plnohodnotné mýdlo jádrové.

20. přídělové období

Regulace u hostinské koncese

Živnostenská komise poslanecké sněmovny podala návrh, aby se na počet 500 obyvatel (v Praze 300 obyvatel) udělovala jen jedna hostinská živnostenská koncese.

21. a 22. přídělové období (vánoce 1946)

Z důvodu úspory nákladů na potřebný papír, byly potravinové lístky pro 21. a 22. období vytištěny najednou. Nové lístky měly společnou kmenovou část a na jedné straně se nacházely ústřižky pro 21. období, na druhé straně pro 22. období.

Lístky na cukr a různé potraviny č. 1 měly nyní ústřižek na cukr, opravňující k odběru 1000 g cukru; záměnné ústřižky, na které bylo možno odebrat cukr nebo maso, byly opětovně uspořádány tak, že pokud si spotřebitel chtěl odebrat cukr, mohla být celá dávka dvakrát 200 g oddělena najednou, v případě, že se rozhodl pro odběr masa nebo cukru, mohla být oddělena celá dávka dvakrát 100 g masa rovnéž najednou.

U lístku 1d, který platil pro spotřebitele starší 20 let, byly ústřižky na cukr uspořádány tak, že při výdeji celého množství 1400 g bylo možné oddělit ústřižky na cukr v jednom celku. Ústřižky pro případ zvláštních přídělů měly sice stejná označení, ale jejich tisk byl odlišný zrovna jako označení přídělového období.

Lístky na maso měly opět 50 g a 100 g ústřižky, přičemž vždy dva 50 g ústřižky dávaly velikost ústřižku 100 g, takže pokud byly odděleny vcelku, mohly být předkládány zároveň s ústřižky po 100 g. Jinak se ústřižky lišily jenom různým označením přídělového období. Ústřižky na 21. přidělové období se u všech lístků nacházely na pravé straně.

Také u lístků na tuky byly ústřižky pro 21. přídělové období umístěny po pravé straně a ústřižky pro 22. přídělové období po levé straně. Ústřižky na sádlo měly tentokrát předtištěno množství, jelikož v době tisku byla dávka sádla již známá. K ústřižkům na máslo a k ústřižkům na umělé jedlé tuky byl připojen jeden vyrovnávací ústřižek, jelikož dávka naopak známá nebyla.

U lístků na chléb byly 50 g ústřižky zmenšeny na polovic, takže mohly být předkládány k vystavení odběrních listů v obálce zároveň se 100 g ústřižky na pečivo. U lístků na chléb 4b, 4c a 4d byly zavedeny nové ústřižky v hodnotě 2 000 g pečiva; dále byly u lístků na chléb zavedeny ústřižky na 750 g hrubé mouky nebo krupice nebo 1000 g pečiva.

Lístky na mléko měly jednu kmenovou část pro obě přídělová období a objednací lístky a ustřižky byly uspořádány tak, že objednací lístky a ústřižky na 21. přídělové období se nacházely po pravé straně a pro 22. přídělové období po levé straně. Dodatkové lístky byly tištěny pro každé přídělové období zvlášť. Lístek na maso pro samozásobitele 2SZ byl vydán též pro obě přídělová období najednou.

Sádlo

Ve 21. přídělovém období si spotřebitelé mohli na poukázky pro sádlo koupit: škvařené sádlo, solenou slaninu a výběrovou konzervovanou slaninu UNRRA. Řezníci v prodejnách přidělovali sádlo na základě zásob, takže nebylo možné si jednotlivé druhy sádla vybírat. Solená slanina a slanina UNRRA se vydávala v poměru 1:1, tzn. za 100 g ústřižek zákazník obdržel 100 g sádla (Svaz pro mléko a tuky). Domácí porážka vepřů se i v roce 1946 povolovala jen tehdy, pokud zemědělec splnil předepsané dodávky a dílčí kontingent.

Vánoční kapři a husy

Příděl vánočních kaprů činil o vánocích 1946 20 dkg na osobu. Na podzim byly dány do prodeje vykrmené vánoční husy. Cena za vykrmenou husu se pohybovala u polotučné (1 kg sádla z 1 kg s červeným razítkem) kolem 72 Kčs za 1 kg, u plnotučné (3 kg sádla z 1 kg s černým razítkem) kolem 80 Kčs za 1 kg.

Maso a ryby

Mraženého hovězího masa bylo na skladě dostatek. Problémy nastaly s vepřovým masem, jehož bylo z potřebného množství na skladě jen 20%. Z Holandska došla zásilka sleďů a makrel v oleji, ze Švédska krabičky tuňáků a brislinků (šprotů) v oleji a Dánsko poskytlo ostrouny a 140 000 kg čerstvých sleďů, které konzervárny zpracovaly na uzenáče.

Ovoce

Výdej citronů byl volný. Vánoční příděl jablek činil podle vyhlášky ministerstva výživy půl kg na osobu. Jednalo se o jablka ze Švýcarska a Jugoslávie, která se měla dostat do prodeje od 15. prosince a to na ústřižek f-10. Jablka ze Švýcarska ale cestou zmrzla na kost a pomeranče kvůli mrazivému počasí uvázly v Rakousku.

Ostatní zásobování

Zásobování moukou, zeleninou, solí a cukrem bylo plynulé, zásobování vepřovým masem nakonec ve vánočním týdnu nedostačující a výroba sýrů velmi omezena. Velmi vážná situace nastala v zásobování máslem, kdy pro zbývající dva týdny přídělového období nebylo zajištěno a očekávala se zásilka másla z ciziny. V prosinci 1946 platily přídělové lístky pro jádrové mýdlo „č. 3 mýdlo 12 1946”. Zemský národní výbor v Brně povolil obchodníkům v neděli 22. prosince 1946 dobrovolnou „zlatou vánoční neděli”.

Ministerstvo výživy upozorňuje, že ztíženou dopravou v cizině se zdržel dovoz pomerančů k nám. Zatím došla teprve první zásilka, která pochopitelně nestačí, aby mohly být všechny okresy včas zásobeny. Zbývající část dojde postupně. Není však třeba mít obav, že by se na všechny spotřebitele nedostalo. Ministerstvo výživy stanovilo přiděl podle zjištěných dodávek a nikdo proto o svůj příděl nepřijde. Výdej zboží závisí však na dovozu ze zahraničí. Se zřetelem k těmto obtížím nebude možno vydat pomeranče všem spotřebitelům již ve 22. přídělovém období. Spotřebitelé se proto znovu upozorňují, aby si ústřižek f12 lístku na cukr a různě potraviny z toho období uschovali do té doby než jim pomeranče budou vydány.

23. a 24. přídělové období (1947)

Lístky na potraviny pro 23. a 24. přídělově období obdrželi spotřebitelé opět najednou pro obě přídělová období. Potraviny se vydávaly podle platnosti příslušných lístků, tedy na lístky pro 24. přídělové období se nesmělo vydávat zboží pro 23. přídělové obdobi a naopak; s počátkem 23. přídělového období byly zrušeny samostatné lístky na tuky a příslušné ústřižky byly připojeny k ostatním lístkům, ústřižky na sádlo a umělé jedlé tuky k lístkům na maso, ústřižky na máslo k lístkům na mléko.

Samozásobitelé obilím neobdrželi lístek na mouku a chléb. Samozásobitelé vepřovým masem a sádlem nedostali lístek na maso a tuky, ale obdrželi na obě přídělová období lístek na maso pro samozásobitele „ZSZ” a to na osobu starší 6 let celý lístek na 1600 gramů masa a pro děti do 6 let 800 gramů masa. Samozásobitelé mlékem a máslem nedostali lístek na máslo a mléko. Kromě toho se samozásobitelům mlékem a máslem starší 6 let, jež nebyli zároveň samozásobiteli vepřovým masem a vepřovým sádlem, před výdejem lístků na maso a tuk oddělovaly všechny ústřižky na umělé jedlé tuky.

Lístky na potraviny se spotřebitelům vydávaly s příslušnými body. V případě, že jednotliví samozásobitelé neobdrželi příslušný lístek, neměli nárok ani na body. Dodatkové lístky P3/2 nebo T4 se vydávaly podle dosavadních předpisů prostřednictvím podniků na každé přídělové období zvlášť.

Na začátku roku 1947 byl zrušen přídavkový průkaz „P3”. Přídavky, jež se dosud vydávaly na tento lístek, se začaly započítávat do základních dávek pro všechny pracující spotřebitele nad 20 let.

25. a 26. přídělové období - shodné s kalendářním měsícem (duben-květen 1947)

Od 31. března 1947 zavedlo ministerstvo výživy přídělová období shodná s kalendářními měsíci, období od 31. března do 30. dubna bylo označeno jako 25. přídělové období, od 1. do 31. května jako 26. přídělové období. Lístky na potraviny se i nadále vydávaly na dvě přídělová období najednou; počet ústřižků na potraviny pro jednotlivá období byl navýšen i o ústřižky podle dávek připadajících na tři dny.

Lístky na mléko měly mít pouze tři objednací lístky, označené pořadovými čísly na každou dekádu (10 dní). Dosavadní lístky na mléko pro nemocné č. 30, 31, 32 a 33 a lístky pro matky po porodu 41 MP měly platit i nadále a to vždy na čtyři týdny do vyčerpaní zásob. U lístků na vejce od 25. přídělového období platilo číslo vytištěné velkým typem (neplatilo vytištěné datum v dolní části ústřižku, takže např. ústřižky 25/1 a 25/2 platily od 31. března do 30. dubna, ústřižky 33/1 a 33/2 od 1. do 31. prosince 1947).

Předpis rýže pro nemocné. Jelikož zásoby rýže jsou nepatrné a není naděje na dovoz ze zahraničí, upozorňuje ministerstvo výživy všechny nemocnice, sanatoria a léčebné ústavy, aby s rýží co nejvíce šetřily, jelikož další příděl nebude možno již povolit. Rýže nechť se předepisuje nemocným jen v případech skutečně odůvodněných a nezbytně nutných. Při předepisování rýže budiž pamatováno především na kojence a děti.

Spotřebitelské dávky skořápkových vajec, jež byly v 23. zásobovacím období značně zvýšeny, budou kryty převážné chladírenskými a vápennými vejci, dovezenými z Dánska a Holandska. Následkem silných mrazů během přepravy však popraskaly u mnohých vajec skořápky, takže mnohdy přicházejí do obchodu vejce s naprasklou skořápkou, ačkoli jsou jinak plnohodnotné. Upozorňujeme spotřebitele na tuto okolnost se žádostí, aby takováto vejce neodmítali, poněvadž nebude možno za ně poskytnout náhradu. Pokud nejsou vejce určena k okamžité spotřebě, doporučujeme jejich uschování v chladné místnosti. (Svaz pro drůbež, vejce a med.)

Mimořádný příděl gumových holínek pro zemědělce

Pro 4. čtvrtletí roku 1947 obdržela expozitura JSČZ v Brně 43 800 poukazů na gumové holinky. Na příkaz Ústředí JSČZ v Praze si 3 800 poukazů ponechala pro krytí „nejnaléhavější potřeby” (povodeň, živelné pohromy, atd.) Žádosti o tento mimořádný příděl si zemědělci museli nechat potvrdit okresním sdružením JSČZ, přes které je expozitura pak zasílala.

31. přídělové období

Sýry opět na lístky

Od 31. přídělového období (tedy od 1. října 1947) rozhodlo ministerstvo výživy, že všechny druhy sýra budou opět vázané na lístky. Spotřebitelé se museli nejpozději do konce 30. přídělového období přihlásit odevzdáním objednacího lístku k odběru sýra. Dávky pro sýr se stanovovaly každé přídělové období zvlášť. Na 31. přídělové období byla stanovena dávka 100 g sýra na osobu a to u všech druhů (sýrů přírodních, tvarůžků, sýrů bez kůry). K odběru této dávky se spotřebitelé přihlášovali odevzdáním ústřižku 8/31 lístku na cukr a různé potraviny.

Samozásobitelé mlékem mohli v 31. přídělovém období obdržet na ústřižky 8/31 namísto 100 g sýru 150 g měkkého tvarohu nebo 120 g tvrdého konzumního tvarohu. Nemocní tuberkulosou v ambulantním léčení měli nárok na dávku 500 g až 1000 g měkkého tvarohu nebo 350 g až 700 g konzumního tvarohu tvrdého, a to na odběrní list vydaný na návrh ošetřujícího lékaře po přezkoušení protituberkulosní poradnou. Rovněž nemocní v ambulantním léčení měli nárok na 250 g až 300 g měkkého tvarohu nebo 170 g až 350 g tvrdého konzumního tvarohu na odběrní list vydaný na návrh ošetřujícího lékaře po přezkoušení úředním lékařem.

Závodní kuchyně obdržely 100 g sýra a 200 g měkkého nebo 150 g tvrdého konzumního tvarohu na každou stravovanou osobu. Táborové kuchyně 200 g sýra a 300 g měkkého tvarohu nebo 250 g tvrdého konzumního tvarohu na osobu. Nemocnice a léčebné ústavy dostaly 200 g sýra a 300 g měkkého tvarohu nebo 250 g tvrdého konzumního tvarohu na každou osobu v ústavním léčení. Hostince a obdobné podniky obdržely na každý 1 kg jedlého umělého tuku 150 g sýra.

33. přídělové období - spotřebitelské průkazy (prosinec 1947)

Od 33. přídělového období zavedlo ministrstvo výživy spotřebitelské průkazy. Jednalo se o další úsporné nařízení, které mělo omezit nadměrný nákup volných potravin. Děti do 6 let obdržely spotřebitelský průkaz č. 21, děti od 6 do 12 let č. 22, mladiství od 12 do 20 let č. 23 a spotřebitelé nad 20 let spotřebitelský průkaz č. 24. Spotřebitelské průkazy se vydávaly též pro každou osobu ve společném stravování, přičemž ústavu, táborové kuchyni či jinému zařízení bylo ponecháno rozhodnutí, zda si průkazy ponechá k hromadnému nákupu nebo zda je vydá jednotlivým strávníkům. Spotřebitelské průkazy s uvedeným jménem a bydlištěm byly nepřenosné. Potraviny na ně směly být vydávány jen v té obci, která byla na kmenové části označena razítkem MNV.

Spotřebitelský průkaz sestával ze čtyř částí: z kmenové části, z přihlášek označených písmeny А, В, С, D, E, G, H, dále z ústřižků ve dvou blocích označených číslicemi 1-27. U jednotlivých přihlášek se nacházelo volné orámované místo pro potvrzení přihlášky. Ústřižky 1-36 byly tištěny slabě a jednalo se o tzv. volné ústřižky, silně tištěné ústřižky 37-72 se nazývaly kontrolní. Přihlášky a kontrolní ústřižky 37-72 směli obchodníci přijímat a oddělovat jen na pokyn ministerstva výživy. Volné ústřižky 1-27 určilo ministerstvo pro nákup volných potravin, které mohly být nakoupeny jen u toho obchodníka, pro kterého se spotřebitel jako jeho stálý zákazník rozhodl a který si volné zboží měl objednávat jen v přiměřeném množství. Odběr určitých druhů potravin na spotřebitelské průkazy, množství potravin a způsob jejích výdeje mělo ministerstvo výživy stanovovat zvlášť nebo všeobecně či od případu k případu.

Omezení dodatkových lístků na potraviny

Od 33. přídělového období nařídilo ministerstvo výživy výdej dodatkových lístků vždy jen na jedno přídělové období a zároveň z nároku na ně vyloučilo všechny osoby, které podle ministerstva nevyhovovaly předepsaným podmínkám. Proto uložilo okresním národním výborům, aby od 33. přídělového období (od 1. prosince 1947) přiznávaly právo na dodatkový lístek T4 jen těm zaměstnancům, kteří skutečně trvale těžce pracují, tedy vykonávají práci, jež se nápadně odlišuje od běžné průměrné tělesné práce.

Tělesně pracujícím zaměstnancům mohl být přiznán dodatkový lístek T4 jen tehdy, pokud vykonávali průměrnou tělesnou práci trvale za zvlášť ztížených pracovních podmínek. Dodatkový lístek P3 II mohli obdržet zaměstnanci, kteří trvale vykonávali práci, jež byla co do tělesné námahy shodná s tělesnou prací stavebního nebo nábytkového truhláře. Zároveň ministerstvo výživy uložilo závodním radám a důvěrníkům, aby do konce 33. přídělového období přezkoumaly pracovní podmínky všech příjemců dodatkových lístků a na 34. přídělové období vyžadovaly dodatkové lístky jen pro osoby, u nichž jsou předepsané podmínky nepochybně splněny.

Mléko pro děti do 6 let a těhotné ženy z akce UNRRA

S platností od 1. prosince 1947 zavedlo ministerstvo výživy novou úpravu odběru mléka. Lístky na mléko 3K pro děti do 1 roku a těhotné ženy, které opravňovaly k odběru 3/4 litru mléka denně a lístek na mléko 3a pro děti od 1 do 6 let, na který se vydávalo 1/2 litru mléka denně, měly na 33. přídělové období kromě obvyklých objednacích lístků a ústřižků na mléko ještě „přihlášku k odběru mléka na účet ministerstva sociální péče” s 12 kupony na mléko.

Děti do 1 roku a těhotné ženy tak obdržely zdarma na účet příspěvku ministerstva sociální péče z akce UNRRA 12 denních dávek po 3/4 litru mléka a děti od 1 do 6 let 12 denních dávek po 1/2 litru mléka. Vzhledem k tomu, že se jednalo o různé druhy mléka, stanovilo ministerstvo pro příspěvek průměrnou cenu podle egalisovaného mléka nalévaného z konví. Přihláška 3K měla hodnotu 37,80 Kčs a jednotlivé kupony K1-K12 hodnotu 3,15 Kčs, přihláška 3a měla hodnotu 25,20 Kčs a jednotlivé kupony a1-a12 hodnotu 2,10 Kčs. Pokud spotřebitel odebíral mléko jiného druhu, musel cenu doplatit.

Přihlášky k odběru cibule, česneku a jablek na spotřebitelský průkaz

Nejpozději do 30. listopadu 1947 se měli spotřebitelé přihláškami A21, A22, A23 a A24 přihlásit u svého obchodníka k odběru ovoce a zeleniny. Z přihlašování byli vyloučeni všichni pěstitelé zeleniny a ovoce a spotřebitelé, kteří měli cibuli, česnek a jablka z vlastní sklizně anebo z jiného důvodu doma v množství, které vydávalo. Cibule z dovozu se vydávala na přihlášky v množství 1/2 kg na osobu, později též 50 g česneku a 1/2 kg jablek na osobu. Cibule se vydávala až od 3. prosince a to pouze v těch okresech, kde již byla na skladě; v ostatních okresech teprve od té doby, kdy z ciziny zásilka dorazila.

Vánoční káva

Nejpozději do konce listopadu se měli spotřebitelé přihlásit k odběru kávy a to ústřižkem 4/33 z lístku na cukr a různé potraviny. Pokud zákazník požadoval čaj, mohlo mu být ihned vydáno 10 g čaje. S výdejem 100 g kávy mohli obchodníci započít teprve dnem 13. prosince 1947.

Vánoční příděly pro kuřáky

Ve 33. zásobovacím období se vydával vánoční přídavek cigaret; mužům kromě normálního přídělu 160 kusů cigaret různé domácí výroby přídavek 20 jednotek a 30 cigaret Star; ženám pak kromě normálního přídělu 30 cigaret Partyzánek přídavek 10 cigaret Star. Měsíční výdej 30 cigaret Star mužům a 10 cigaret Star ženám mimo přiděl zůstal nedotčen. Celkem bylo tedy v prosinci mužům vydáno 160 jednotek, 60 cigaret Star, ženám 30 cigaret Partyzánek a 20 kusů Star.

Výdej přídělů byl v prosinci rozdělen: mužům se v prvních dvou čtvrtinách měsíce vydávalo po 40 jednotkách a 15 cigaretách Star, ženám pro první polovinu měsíce po 10 Partyzánkách a 10 Star; v druhých dvou čtvrtinách prosince mužům po 30 jednotkách a 15 cigaretách Star, ženám pro druhou polovinu prosince po 20 Partyzánkách a 10 Star. Včas neodebrané příděly propadaly. Ve volném prodeji zůstávaly nadále cigarety Morava domácí výroby a jugoslávské cigarety. V prosinci obdržely všechny prodejny tabáku v první polovině měsíce normální množství viržinek a v druhé polovině měsíce jako přídavek další stejné množství viržinek.

Zákaz prodeje masových a rybích konzerv

Zákaz prodeje masových a rybích konzerv se vztahoval na čistě masové, smíšené, z koňského masa a rybí. Zákazu nepodléhaly tuzemské rybí konzervy (zavináče, ryby v rosolu, apod.), dále rybí konzervy v oleji (sardinky, makrely, šproty), pokud byly vydávány spotřebitelům na přihlášku z 31. přídělového období.

Opět řízená výroba a odbyt sladových přípravků a vín

Na základě nedostatečné sklizně ječmene rozhodlo ministerstvo výživy obnovit řízení výroby a odbytu sladových výtažků, sladové moučky a sladových vín, jímž pověřilo Svaz pro chmel, slad a pivo. Sladové výtažky a moučka k výrobě pečiva se nadále dodávaly jen pekařům a cukrářům na odborní listy pro pšeničnou mouku a výrobncům trvanlivého pečiva na odběrní listy pro žitnou mouku nebo pro pšeničnou mouku a to v poměru za 1 kg žitné nebo pšeničné mouky 1 kg sladových přípravků.

34. přídělové období (leden 1948)

Jedlý tuk

Od 1. ledna 1948 (34. přídělové období) se umělý jedlý tuk vydával místo másla na ústřižky na máslo lístku 41 MP.

Ceny zeleniny a ovoce

Od 1. do 7. ledna 1948 začaly platit spotřebitelské ceny zeleniny a ovoce (cena v Kčs za 1 kg). Ceny se vztahovaly také na zboží dovezené ze Slovenska nebo celní ciziny.

Ceny zeleniny a ovoce 1948

Druh	od 1. do 7. ledna	od 26. února do 10. března
celer bez natě podle velikosti	10,40 a 14,20	12,90 a 17,60
celerová nať	3,50	-
cibule podle velikosti	8,40 a 9,30	9,20 a 10,20
perlovka	10,50	-
čekankové puky	10,50	10,50
černý kořen	5,40	5,40
červená řepa	4,30	4,70
česnek	51,70	57,50
kadeřávek	3,50	3,50
kapusta	7,20	8,50
kapusta růžičková	15,40	15,40
karotka bez natě	7,70	8,50
kedlubny bez natě	4,30	4,70
křen podle velikosti	17,00 a 12,20	19,30 a 23,00
pastinák	4,10	4,10
pažitka s kořenovým balem na váhu nebo kus	100 g svazek nebo kus 3,90	100 g svazek nebo kus 3,90
pažitka na váhu nebo kus	200 g svazek nebo kus 6,00	200 g svazek nebo kus 6,00
petržel bez natě	7,70	8,50
polníček	11,40	11,40
tuřín	1,80	1,90
špenát	11,40	11,40
vodnice	1,70	1,80
červené zelí	8,60	9,50
bílé zelí	6,90	8,10
čínské zelí	9,10	9,10
hrušky podle jakosti	8,10 - 11,80 - 14,60	8,80 - 12,90 - 16,00
jablka podle jakosti	11,50 - 15,50 - 20,40	11,60 - 16,40 - 21,50

Tabačenky

Cigarety značky „Morava” a cigarety z Jugoslávie byly k dostání volně. Na tabačenky se vydávaly cigarety značky „Partyzánka” a „Star”, doutníky a dýmkový tabák. Ve 34. zásobovacím období v lednu 1948 se vydávaly na tabačenku mužům 160 jednotek cigaret Partyzánka (popřípadě doutníky a dýmkový tabák), ženám 30 jednotek Partyzánek. Mimo tento normální příděl měl být vydáván přídavek 10 kusů Partyzánek pro muže i pro ženy (ten mohl být ale kdykoliv odvolán). Mužům v prvních třech čtvrtinách ledna 40 jednotek a 10 cigaret Star, v poslední čtvrtině 50 jednotek, ženám v první a třetí třetině ledna 10 Partyzánek a 5 Star, v druhé a ve čtvrté čtvrtině měsíce 10 Partyzánek. Cigarety Star se vydávaly na tabačenku: mužům mimo příděl 30 kusů, ženám 10 kusů.

Přídělový systém po komunistickém puči 1948

Nejprve komunisté přistoupili ke sjednocení českého a slovenského přídělového systému. Od listopadu 1948 zavedli novou věkovou kategorii přídělových lístků pro zaměstnané osoby nad 20 let, které vůči soukromým zemědělcům, umělcům, duchovním atd. zvýhodnili. Zákonem č. 274/1948 Sb., ze dne 1. prosince 1948 získal ministr pro výživu pravomoc na celém území ČSSR. V červnu 1949 vláda přijala zákon, který předal agendu hospodaření a distribuce zboží ministru vnitřního obchodu a od 18. srpna 1950 vstoupily na Slovensku v platnost české potravinové lístky a opačně. Od července 1951 stanovoval dávky pro výživu pouze ministr pro výživu.

V prosinci 1951 komunisté přitvrdili a ministr vnitřního obchodu vyhláškou o odběru zboží vázaného trhu vyloučil z přídělového systému soukromé podnikatele, zaměstnávající námezdní síly, vesnické boháče a jejich rodinné příslušníky. Některé výjimky poskytla vyhláška pouze dětem do 18 let a zaměstnaným příbuzným ve veřejném sektoru. Kategorie dospělých byla definována třemi skupinami:

1. zaměstnaní (jimž komunisté přiznali nejvyšší příděly)
2. důchodci a penzisté
3. ostatní

V lednu 1952 musely být zavedeny nové přídělové lístky: na cukr, mýdlo a potraviny. V roce 1953 přišly na řadu další represe. Komunisté vyloučili z přídělového systému také děti a osoby zaměstnané ve veřejném sektoru, pocházející z rodin podnikatelů a vesnických boháčů, dále pak důchodce, kteří před rokem 1945 vykonávali funkce vyšších státních úředníků (důstojníci četnictva, policie, hejtmani atd.) V červnu 1953 následovala měnová reforma a po čtrnácti letech došlo i na zrušení přídělového hospodářství.

Duben 1948 - stavební materiál pro zemědělce

Zemědělci mohli v době do 30. dubna 1948 pro druhé čtvrtletí roku 1948 žádat o příděl cihel, cementu a dřeva na provedení naléhavých udržovacích oprav ve svých hospodářstvích.

Cihly se přidělovaly pouze na naléhavé úpravy, například úpravy dlažeb a odpadů ve stájích a jiné opravy, nutné pro zachování provozu v hospodářství. O cihly se žádalo u okresního národního výboru (ONV M. Budějovice). Žádosti o příděl cihel na udržovací práce a nutné opravy zemědělských zařízení musel potvrdit MNV a doporučit místní sdružení Jednotného svazu českých zemědělců. Místní národní výbor potvrdil správnost žádosti jen po předložení hospodářského výkazu zemědělce, kam pak byly odebrané cihly zaznamenány.

Cement mohl být přidělován jen na nejnutnější udržovací práce zemědělských staveb (na opravu močůvkových jímek, žlabů, dlažeb ve stájích a na jiné nutné úpravy), zvláště pak k odstranění zdravotních a provozních závad na hospodářských budovách a za řízeních. Pro novostavby, přístavby a adaptace v zemědělství, které vyžadovaly stavební povolení, se cement určený pro údržbu zásadně nepřiděloval. O cement zemědělci žádali u ministerstva zemědělství, žádosti potvrzovaly MNV a ONV na doporučení místního sdružení JSČZ.

Z kontingentů řeziva a kulatiny mohla býti kryta potřeba dříví pro provozní a udržovací práce (například pro stání ve chlévech, přepážky, kotce a koryta ve vepřínech, opravy vozů, zemědělského nářadí, vrat, pump, výběhů pro dobytek, pařenišť, plotů a hrazení pastvin, také na kůlny bez základů a pod.), pokud k jejich provedení nebylo potřeba stavební povolení. O dřevo se žádalo u zemských národních výborů (na Moravě na hospodářsko-technickém oddělení ZNV v Brně, Žerotínovo nám. 3). Žádosti potvrzoval MNV na doporučení příslušného okresního státního agronoma.

Odkazy

Externí odkazy

• Vládní nařízení 206/1939 Sb. ze dne 18. září 1939, kterým se zmocňuje ministerstvo zemědělství k úpravě hospodaření některými potravinami a krmivy.
• Vyhláška předsedy vlády 215/1939 Sb. ze dne 29. září 1939 o zavedení odběrních lístků na potraviny.
• Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 172/1942 Sb. ze dne 8. května 1942 o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
• Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 307/1943 Sb. ze dne 8. prosince 1943, kterou se mění a doplňuje vyhláška ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. května 1942, Sb. č. 172, o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
• Vyhláška ministra zemědělství a lesnictví 237/1944 Sb. ze dne 11. října 1944, kterou se mění § 7, odst. 2 vyhlášky ministra zemědělství a lesnictví ze dne 8. května 1942, Sb. č. 172, o samozásobitelích zemědělskými výrobky.
• Dekret presidenta republiky 118/1945 Sb. ze dne 27. října 1945 o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství.
• Jádrové mýdlo Jelen: obrázky, historie