Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1800-1899

Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899

Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

jméno a příjmení kněze datum úmrtí jiné údaje
Josef Adam de Arco 1802-06-033. června 1802 V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau.
Stanislav Vydra 1804-12-033. prosince 1804 Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve Vilémově. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech.
Robert Novotný, O.Cist. 1808-03-1616. března 1808 Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba.
ThDr. Jan Rychlovský 1811-07-2222. července 1811 Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z Thermae Basilicae a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury.
Josef František Rautenkranc 1817-07-2222. července 1817 Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory.
Jan Jeřábek 1819-10-2424. října 1819 Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819.
Václav Pixa 1826-09-011. září 1826 Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826.
Jan Nepomuk Domoslav Paďour 1828-10-077. října 1828 Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě.
František Raymann 1829-01-033. ledna 1829 Farář v Častolovicích.
Matěj Rössler 1829-08-2929. srpna 1829 Arciděkan v Poděbradech.
Jan Nepom. Teichel 1830-03-022. března 1830 Farář v Černilově.
Didak Tichý 1830-09-011. září 1830 Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830.
František Vambera 1830-10-1010. října 1830 Farář ve Zbyslavi.
J.M. can. Jan Antonín Venuto 1833-04-011. dubna 1833 Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista.
Karel Roztočil 1833-08-1515. srpna 1833 Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833.
Mons. Josef František Hurdálek 1833-12-2727. prosince 1833 Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v Novém Městě nad Metují. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem.
Josef Unger 1839-06-2121. června 1839 V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě.
Václav Vebersík 1839-11-2323. listopadu 1839 Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém.
Josef Mírovít Král 1841-02-1313. února 1841 Rodák z Opočna. Farář v Horní Branné.
Antonín Jeřábek 1842-09-066. září 1842 Někdejší lokalista v Ohnišťanech, potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou..
J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka 1843-05-2525. května 1843 Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku.
Vincenc Krombholz 1844-05-088. května 1844 Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844.
Kašpar Lukavský 1845-05-011. května 1845 Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem.
Jan Brůžek 1845-11-2727. listopadu 1845 Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben.
František Hurdálek 1847-12-011. prosince 1847 Farář v České Skalici.
Josef Kučera 1849-06-033. června 1849 Farář v Žiželicích. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou.
Vendelín Dušek 1849-06-2121. června 1849 Farář na Pecce. Osobní děkan.
Jan Trnka 1850-12-044. prosince 1850 Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze).
J. M. can. Josef Ulrich 1851-08-1212. srpna 1851 Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník.
Jan Dvořák 1852-01-066. ledna 1852 Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic.
Antonín Zeidler 1852-03-1818. března 1852 Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852.
Josef Regner-Havlovický 1852-05-1111. května 1852 Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do Náchoda. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v Malých Svatoňovicích. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan.
ThDr. František Alois Vacek 1854-03-066. března 1854 Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v Kopidlně a okrskový vikář. Regionální historik.
Ignác Riedl 1855-09-2525. září 1855 Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové.
Josef Myslimír Ludvík 1857-01-011. ledna 1857 Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve Studnicích. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel.
Kvido Kopecký, OFMCap. 1857-04-2727. dubna 1857 Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi.
František Holešovský 1857-07-2828. července 1857 Farář na Míčově v letech 1852-1857.
Karel Horský 1857-12-2727. prosince 1857 Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle.
Josef Valášek 1858-03-044. března 1858 Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858.
Václav Michal Pešina z Čechorodu 1859-05-077. května 1859 Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v Krucemburku. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích.
Josef Melichar 1859-05-1616. května 1859 Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859.
Augustin Sekouček 1861-09-2121. září 1861 Děkan v Humpolci.
Florus Ignác Stašek, SchP 1862-05-011. května 1862 Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli.
Jan Novák 1863-04-3030. dubna 1863 Farář v Holicích.
Antonín Hájek 1863-05-2222. května 1863 Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863.
J.M. can. Jan Jansa 1864-06-099. června 1864 Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové.
František Bohuslav Lukeš 1864-12-099. prosince 1864 Farář v Křížlicích.
J.M. can. Josef František Devoty 1865-11-1717. listopadu 1865 Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích.
Josef Hodek 1866-05-2828. května 1866 Farář v Černilově.
Václav Prosper Novák 1866-08-2929. srpna 1866 Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově.
František Štěpánek 1867-06-022. června 1867 Kaplan v Klášterci nad Orlicí.
Jan Maria Sidon 1868-09-2626. září 1868 Někdejší kooperátor v Lomnici nad Popelkou, pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář.
Jan Tobiášek 1868-12-055. prosince 1868 Farář v Radimi, národní buditel. Z nejasného důvodu spáchal sebevraždu.
František Růžička 1869-04-1414. dubna 1869 Farář v Nížkově v letech 1839-1869.
Jan Antonín Bílek 1870-03-022. března 1870 V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku.
Jan Zumpfe 1870-08-077. srpna 1870 Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě.
Karel Seifert 1871-03-2727. března 1871 Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě.
Pavel Tejrovský, OSB 1872-03-1212. března 1872 Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují.
Jan Arnold 1872-08-1414. srpna 1872 Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve Spolku k podporování chudých studujících. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
Pantaleon Neumann 1873-05-055. května 1873 Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi.
Václav Branžovský 1874-01-2020. ledna 1874 Farář v Chotusicích.
Ferdinand Šobr 1874-02-1515. února 1874 Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874.
František Dědek 1874-08-3030. srpna 1874 Děkan v Polné. Okrskový vikář.
Jan Pečenka 1874-09-2424. září 1874 Děkan v Čáslavi.
František Vilímek 1876-03-2121. března 1876 Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876.
Josef Čermák 1876-05-1616. května 1876 Kněz. Spirituál v Borromeu v Hradci Králové.
Jakub Jindra 1876-06-077. června 1876 Farář v Holicích.
Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem. 1877-01-3030. ledna 1877 Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě.
Jan Karel Rojek 1877-08-1111. srpna 1877 Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují.
Jan Schirch 1878-10-1717. října 1878 Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878.
Jan Kučera 1879-04-044. dubna 1879 Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879.
Baltasar Bubla 1879-06-2929. června 1879 Farář v Chotěborkách.
Václav Brandeys 1879-07-011. července 1879 Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku.
Josef Dudych 1881-05-055. května 1881 Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v Pertolticích.
Karel Čermák 1881-10-3131. října 1881 Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria.
J.M. can. Josef Ehrenberger 1882-02-077. února 1882 Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v Solnici. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě.
Antonín Buchtel 1882-03-011. března 1882 V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě.
Filip Lekeš, OFMCap. 1883-01-1010. ledna 1883 Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu.
Jan Vlček 1883-03-1313. března 1883 Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883.
ThDr. Jan Nep. Stárek 1883-11-1111. listopadu 1883 Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost.
Jan Nepomuk Josef Rais 1883-12-2424. prosince 1883 Generální vikář královéhradecké diecéze.
František Semonský 1884-01-2626. ledna 1884 Emeritní farář v Dašicích, na odpočinku v Pardubicích.
Jiří Ehl 1884-04-1515. dubna 1884 Někdejší farář na Boušíně a později ve Chvalkovicích.
Josef Mach 1884-05-1717. května 1884 Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v Holohlavech. Od r. 1864 děkan v Náchodě a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk.
František Novák 1884-11-1616. listopadu 1884 Rodák z Borohrádku. Farář v Osicích.
Antonín Citta 1885-01-2020. ledna 1885 Farář v Černilově.
František Pecháček 1885-03-033. března 1885 Farář v Českém Meziříčí.
Jan Chvála 1885-04-2424. dubna 1885 Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář.
Josef Tupec 1886-04-1919. dubna 1886 Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů.
J.M. Ruprecht F. X. Smolík, OSB 1887-08-2222. srpna 1887 Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově.
Václav Šimerka 1887-12-2525. prosince 1887 Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka.
Antonín Štrof 1888-01-2323. ledna 1888 Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v Hořičkách. Pohřben na Staroměstském hřbitově v Náchodě.
ThDr. František Xav. Umlauf 1888-01-2626. ledna 1888 Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi.
Josef Podhájský 1888-09-3030. září 1888 Farář v Opatovicích nad Labem, okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz.
Josef Roštlapil 1888-10-1010. října 1888 Děkan v Opočně.
ThDr. Leopold Kotrbelec 1889-05-2323. května 1889 Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech.
Jan Paďour 1889-10-1616. října 1889 Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889.
J.M. can. Antonín Zima 1890-01-2424. ledna 1890 Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. Háčko).
Josef Jakl 1891-01-1616. ledna 1891 Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891.
Jan Nožička 1891-04-2222. dubna 1891 Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v Čáslavi v letech 1875-1891.
František Vyňhálek 1891-07-2626. července 1891 Farář na Míčově v roce 1890.
Václav Kučera 1892-04-2424. dubna 1892 Farář ve Svratce.
Karel Mensinger 1892-10-1010. října 1892 Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii.
Antonín Čižinský 1893-11-1010. listopadu 1893 Farář v Černilově.
Jan Boleslav Podstránský 1893-11-2828. listopadu 1893 Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti.
Eduard Fuchs 1895-04-1111. dubna 1895 Farář v Nížkově v letech 1869-1880
Mons. Eduard Prašinger 1895-09-2525. září 1895 Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy Filosofské historie.
Josef Čech 1896-06-1010. června 1896 Kaplan v Náchodě, pohřben na tamním Staroměstském hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele.
Karel Červenka 1896-08-055. srpna 1896 Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896.
Augustin Pilař 1896-09-2121. září 1896 Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896.
Ignác Wagenknecht 1897-11-2323. listopadu 1897 Farář v Chotěborkách.
Martinián Novotný, OH 1898-04-1313. dubna 1898 Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují.
Alois Potěhník 1898-10-3030. října 1898 Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel.
Josef Militký 1898-12-011. prosince 1898 Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích.