Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1800–1899
Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1800-1899
Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1800-1899. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.
| jméno a příjmení kněze | datum úmrtí | jiné údaje |
|---|---|---|
| Josef Adam de Arco | 3. června 1802 | V letech 1776-1780 diecézní biskup královéhradecký, později biskup v Seckau. |
| Stanislav Vydra | 3. prosince 1804 | Někdejší katecheta v Jičíně. V letech 1771-1772 farář ve Vilémově. Od roku 1772 působil na pražské univerzitě. Pohřben na pražských Olšanských hřbitovech. |
| Robert Novotný, O.Cist. | 16. března 1808 | Kněz cisterciáckého řádu, původně přináležející k opatství v Sedleci u Kutné Hory. Po zrušení sedleckého opatství (1783) přenesl slib stability do jihočeské Zlaté Koruny. Poté, co byl v roce 1785 z císařského nařízení zrušen i zlatokorunský klášter, dožil Novotný zřejmě jako soukromá osoba. |
| ThDr. Jan Rychlovský | 22. července 1811 | Rodák z Poniklé. Na kněze vysvěcen 1. června 1776. V letech 1786-1797 děkan v Opočně. Od r. 1808 titulární biskup z Thermae Basilicae a světící biskup pražský (jmenován biskupem 11. ledna 1808, biskupská konsekrace udělena až 27. září 1809, prodleva způsobena zřejmě administrativními průtahy v souvislosti s tehdejší nutností panovnického souhlasu s jmenováním). Autor náboženské literatury. |
| Josef František Rautenkranc | 22. července 1817 | Po kněžském svěcení působil v Nebovidech (tehdy královéhradecká diecéze), pro nemoc odešel na dočasný odpočinek. Žil v Hradci Králové, kde z vlastní vůle a ochotně přednášel bohoslovcům v diecézním semináři českou literaturu a mluvnici. V roce 1805 se plně navrátil do aktivní služby a byl ustanoven katechetou v Nových Dvorech. Od r. 1807 farář v Sedleci u Kutné Hory. |
| Jan Jeřábek | 24. října 1819 | Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1788-1819. |
| Pankrác Ignác Borč | 3. ledna 1824 | Narodil se na Hradeckém předměstí ve Dvoře Králové nad Labem. V roce 1814 přijal kněžské svěcení. Kaplanoval v rodném Dvoře Králové, kde byl jedním z aktérů údajného objevení tzv. Královédvorského rukopisu. V roce 1821 se pak stal farářem v nedalekém Lanžově. Přinejmenším od roku 1823 se potýkal s vleklými a postupně se zhoršujícími zdravotními potížemi. Odešel proto z aktivní pastorace a dožíval v hospitalu v Kuksu, který spravoval řád Milosrdných bratří. Borč zde podle svých možností vypomáhal v duchovní správě. Přes své křehké zdraví zde navíc přišel na finanční machinace s majetkem hospitalu a celou věc nahlásil na královéhradecké biskupství. Zemřel počátkem roku 1824. |
| Václav Pixa | 1. září 1826 | Kaplan v Ronově nad Doubravou 1820-1826. |
| Jan Nepomuk Domoslav Paďour | 7. října 1828 | Absolvent piaristického gymnázia v Litomyšli. Po teologických studiích v královéhradeckém kněžském semináři byl v roce 1805 vysvěcen na kněze. Působil jako kaplan v Novém Městě nad Metují. Několik let přechodně působil v brněnské diecézi (stal se čestným kanovníkem kolegiátní kapituly v Mikulově). Později se vrátil do Nového Města nad Metují, kde dále vypomáhal v duchovní správě. Věnoval se regionální vlastivědě. |
| František Raymann | 3. ledna 1829 | Farář v Častolovicích. |
| Matěj Rössler | 29. srpna 1829 | Arciděkan v Poděbradech. |
| Jan Nepom. Teichel | 2. března 1830 | Farář v Černilově. |
| Didak Tichý | 1. září 1830 | Kaplan v Ronově nad Doubravou 1801-1807, administrátor na Míčově 1807-1830. |
| František Vambera | 10. října 1830 | Farář ve Zbyslavi. |
| J.M. can. Jan Antonín Venuto | 1. dubna 1833 | Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Kreslíř, malíř a akvarelista. |
| Karel Roztočil | 15. srpna 1833 | Kaplan v Ronově n. D. a na Míčově v letech 1782-1787. Farář v Ronově nad Doubravou 1820-1833. |
| Mons. Josef František Hurdálek | 27. prosince 1833 | Rodák z Náchoda. Po kněžském svěcení (21. 9. 1771) se stal v Náchodě zámeckým kaplanem a vychovatelem dětí hraběte Piccolominiho. Protože e jako vychovatel velmi osvědčil, byl později pověřen vedením ústavu pro výchovu a vzdělání šlechticů ve Vídni. Následně byl povolán do Hradce Králové, kde byl jmenován rektorem diecézního kněžského semináře. Později jej biskup Josef Adam de Arco jmenoval děkanem v Novém Městě nad Metují. V téže době Hurdálek odmítl nabízené kanonikáty v Českých Budějovicích a Seckau. V roce 1794 přijal jmenování děkanem katedrální kapituly v Litoměřicích. V roce 1816 byl jmenován litoměřickým sídelním biskupem. |
| Prokop Just, OSB | 22. října 1837 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Šonově u Broumova. Zemřel ve věku 42 let. Pohřben v Šonově. |
| Josef Unger | 21. června 1839 | V letech 1814-1831 farář v Červeném Kostelci. Dožil na penzi v Náchodě. |
| Václav Vebersík | 23. listopadu 1839 | Jako farář působil postupně v Černilově, Dašicích a Bystrém. |
| Josef Mírovít Král | 13. února 1841 | Rodák z Opočna. Farář v Horní Branné. |
| Antonín Jeřábek | 6. září 1842 | Někdejší lokalista v Ohnišťanech, potom farář a děkan v Ronově nad Doubravou.. |
| J. M. can. PhDr. Josef Čeněk z Vartemberka | 25. května 1843 | Rodák z Nového Bydžova. Doktor filosofie. Na kněze vysvěcen r. 1788, působil jako kaplan a později městský děkan v Hradci Králové. Vrchní školdozorce národních škol na území královéhradecké diecéze. Založil ústav pro péči o vdovy a sirotky po učitelích (první zařízení svého druhu v Čechách). Podporovatel studentů a chudiny. Kanovník královéhradecké kapituly. Od r. 1828 působil v Rakousku jako děkan katedrální kapituly v Salcburku. |
| Vincenc Krombholz | 8. května 1844 | Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1843-1844. |
| Kašpar Lukavský | 1. května 1845 | Rodák z Náchoda, absolvent benediktinského gymnázia v Broumově. Původně studoval filosofii a hudbu, později vstoupil do akademické legie, která měla hájit hranice proti francouzskému vojsku. Pro toto své angažování ovšem zanedbal studia. Vojenská zkušenost u něj způsobila změnu smýšlení a v roce 1801 začal studovat teologii. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1804 v Hradci Králové. Vrátil se do rodného Náchoda, kde působil jako kaplan postupně při zámecké kapli a na městském děkanství. V letech 1823-1829 byl farářem ve Chvalkovicích. Poté se navrátil do Náchoda, kde byl instalován do služby městského děkana. V Náchodě velmi pečoval o úroveň chrámové hudby, sám byl výborným hudebníkem. |
| Jan Brůžek | 27. listopadu 1845 | Někdejší farář v Borové (nynější Havlíčkova Borová), vlastenec. Učitel Karla Havlíčka Borovského. Borovského v dobrém slova smyslu velmi ovlivnil, a ten si jej - i přes svůj pozdější antiklerikalismus - celý život velmi vážil. V závěru života Brůžek působil v Přibyslavi, kde je i pohřben. |
| František Hurdálek | 1. prosince 1847 | Farář v České Skalici. |
| Josef Kučera | 3. června 1849 | Farář v Žiželicích. Předtím v Mlékosrbech u Chlumce n. Cidlinou. |
| Vendelín Dušek | 21. června 1849 | Farář na Pecce. Osobní děkan. |
| Jan Trnka | 4. prosince 1850 | Na kněze vysvěcen v r. 1820, někdejší kaplan v Opatovicích nad Labem. Pak působil v Jičíně a nakonec jako farář v Chlebích u Nymburka (Chleby tehdy patřily do královéhradecké diecéze). |
| J. M. can. Josef Ulrich | 12. srpna 1851 | Děkan v Chrasti u Chrudimi, okrskový vikář. Čestný kanovník. |
| Jan Dvořák | 6. ledna 1852 | Někdejší katecheta na gymnáziu v Jičíně. poté farář v Holicích u Pardubic. |
| Antonín Zeidler | 18. března 1852 | Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1844-1852. |
| Josef Regner-Havlovický | 11. května 1852 | Absolvoval benediktinské gymnázium v Broumově, teologii studoval v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. 8. 1817 v Hradci Králové a nastoupil jako kaplan do Náchoda. Souběžně obstarával duchovní správu Mariánského poutního místa v Malých Svatoňovicích. Později působil jako farář v Hronově a svůj život završil jako náchodský děkan. |
| ThDr. František Alois Vacek | 6. března 1854 | Rodák z Jablonného nad Orlicí. Farář v Kopidlně a okrskový vikář. Regionální historik. |
| Ignác Riedl | 25. září 1855 | Rodák kutnohorský. Někdejší kaplan v Holohlavech. Následně působil jako úředník na biskupství v Hradci Králové. |
| Caesarius Franz Tobisch, OSA | 8. prosince 1855 | Obutý augustinián, kněz. Podpřevor řádového konventu ve Vrchlabí. |
| Johannes Hofmann | 10. ledna 1856 | Lokalista v Markoušovicích, osobní farář. |
| František Žába | 7. února 1856 | Kaplan v Lomnici nad Popelkou. |
| Joseph Pilz | 14. února 1856 | Farář v Horních Vernéřovicích. |
| Adolf Havrda | 16. února 1856 | Kaplan v Nížkově. |
| Alois Emerling | 7. května 1856 | Farář v Černém Dole (u Janských Lázní). |
| Václav Tichý | 7. května 1856 | Farář ve Zbraslavicích. Okrskový vikář, konzistorní rada. Školní inspektor pro okres Ledeč nad Sázavou. |
| Josef Částek | 8. května 1856 | Diecézní kněz na odpočinku (v Poličce). |
| Václav Jahoda | 22. května 1856 | Farář ve Slatiňanech. |
| Joseph Centner | 4. června 1856 | Farář v Dětřichově u Svitav. |
| Ignác Jan Nep. Sekoušek, O.Praem. | 9. června 1856 | Opat kanonie premonstrátů v Želivi. V letech 1807-1809 profesor na gymnáziu v Německém Brodě. Opatem se stal v roce 1830, inicioval v Želivi výstavbu školy. V roce 1848 odešel na emerituru. Dožil na penzi v Jindřichově Hradci v českobudějovické diecézi. Pohřben v Želivi. |
| Antonín Bičiště | 16. listopadu 1856 | Farář v Samšině. |
| Josef Myslimír Ludvík | 1. ledna 1857 | Rodák z Dolan u České Skalice. V roce 1820 se stal kaplanem v Náchodě, později farářem ve Studnicích. V roce 1846 se u něj projevila závažná choroba, kvůli které požádal o přeložení na méně exponované místo. Byl ustanoven farářem na Boušíně. Zde pobyl dva roky. Poté, co osamělá fara boušínská byla přepadena zloději, odmítl zde déle působit a odešel do penze. Odstěhoval se do České Skalice, kde přijal místo tzv. fundačního kaplana. Vedle kněžské služby se věnoval historiografii. Dne 31. prosince 1856 byl ještě navštívit své příbuzné v Náchodě, na Nový rok 1857 sloužil ještě v českoskalickém kostele odpolední pobožnost. V noci byl pak stižen mrtvicí a zemřel. |
| Kvido Kopecký, OFMCap. | 27. dubna 1857 | Kněz řádu kapucínů, kurát věznice v Chrudimi. |
| František Holešovský | 28. července 1857 | Farář na Míčově v letech 1852-1857. |
| Karel Horský | 27. prosince 1857 | Někdejší kaplan v Litomyšli, později zámecký kaplan tamtéž. Od r. 1846 farář v Morašicích u Litomyšle. |
| Karel Roth, OSA | 18. února 1858 | Obutý augustinián, kněz. Převor řádového konventu ve Vrchlabí. |
| Jan Řepka | 24. února 1858 | Farář v Osicích. Osobní děkan. |
| Josef Valášek | 4. března 1858 | Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1852-1858. |
| Řehoř Reicho, OSA | 31. března 1858 | Obutý augustinián, kněz. Člen řádového konventu ve Vrchlabí. |
| Kajetán Albrecht | 25. dubna 1858 | V letech 1845-1857 farář v Uhelné Příbrami. |
| ThDr. Bernard Matouš, OSB | 13. května 1858 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Administrátor městské farnosti v Broumově. |
| Nikolaus Funk | 5. června 1858 | Farář ve Chvalkovicích. |
| Václav Michal Pešina z Čechorodu | 7. května 1859 | Rodák z Nového Hradce Králové. V roce 1807 byl vysvěcen na kněze. Do roku 1814 pak působil jako kaplan v Polné. V letech 1814-1819 byl farářem v Krucemburku. Následně působil v Blučině v brněnské diecézi. V roce 1832 byl jmenován kanovníkem pražské katedrální kapituly u sv. Víta a významně se podílel na dostavbě pražské katedrály (zejména se snažil pro dostavbu shánět finanční prostředky, snažil se zorganizovat celonárodní finanční sbírku, na podporu dostavby několikrát plamenně řečnil). Zemřel na cévní mozkovou příhodu (mozková mrtvice). Pohřben je na Malostranském hřbitově v pražských Košířích. |
| Josef Melichar | 16. května 1859 | Bisk. konsistorní rada, farář v Ronově nad Doubravou v roce 1859. |
| Augustin Sekouček | 21. září 1861 | Děkan v Humpolci. |
| Florus Ignác Stašek, SchP | 1. května 1862 | Kněz řádu piaristů, působící v řádové koleji v Litomyšli. |
| Antonín Jedlička | 26. prosince 1862 | Duchovní správce v Sezemicích u Pardubic. |
| Beda Fikerle, OH | 29. ledna 1863 | Kněz řádu Milosrdných bratří, duchovní správce hospitalu v Kuksu u Dvora Králové n. Labem (tehdejší farnost Choustníkovo Hradiště). |
| Jan Matějka | 10. února 1863 | Farář v Chomuticích u Hořic, osobní děkan. Vikariátní sekretář. |
| Leopold Plagwitz, OSB | 11. března 1863 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář ve Vernéřovicích. |
| Josef Dusil | 20. března 1863 | Farář v Borohrádku. |
| Jan Novák | 30. dubna 1863 | Farář v Holicích. |
| Antonín Hájek | 22. května 1863 | Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1860-1863. |
| Alois Růžička, O.Praem. | 26. září 1863 | Želivský premonstrát, kněz. Biskupský notář. |
| Quirin Svoboda, O.Praem. | 29. září 1863 | Želivský premonstrát, kněz. Emeritní ředitel gymnzia v Německém Brodě. Na penzi v Želivi. |
| František Holec | 28. října 1863 | Farář v Jasenné. |
| Anton Ruffer | 6. listopadu 1863 | Emeritní farář v Kunvaldu. Na penzi v Javornici. |
| Adalbert Karhan, OSB | 19. listopadu 1863 | Broumovsko-břevnovský benediktin, kněz. Ředitel gymnázia v Broumově. |
| J.M. can. Jan Jansa | 9. června 1864 | Rodák z Řetové, v letech 1837-1850 děkan v Ústí nad Orlicí. Posléze sídelní kanovník katedrální kapituly v Hradci Králové. Věnoval se historiografii, v Ústí nad Orlicí vedl městskou i farní kroniku. Rovněž se věnoval historii Jednoty bratrské (její historii pojednal jako jakýsi dodatek k římskokatolické farní kronice). Zemřel v Hradci Králové. |
| František Bohuslav Lukeš | 9. prosince 1864 | Farář v Křížlicích. |
| J.M. can. Josef František Devoty | 17. listopadu 1865 | Jako kaplan působil postupně v Hořicích, Novém Bydžově a Sedleci u Kutné Hory, kde se v roce 1817 stal farářem. Roku 1824 obdržel čestný kanonikát na pražském Vyšehradě. V letech 1833-1853 farář v Mikulovicích u Pardubic. Dožil na odpočinku v Pardubicích. |
| Josef Hodek | 28. května 1866 | Farář v Černilově. |
| Václav Prosper Novák | 29. srpna 1866 | Někdejší kaplan v Náchodě, později farář v Mladočově. |
| František Štěpánek | 2. června 1867 | Kaplan v Klášterci nad Orlicí. |
| Jan Maria Sidon | 26. září 1868 | Někdejší kooperátor v Lomnici nad Popelkou, pak katecheta na gymnáziu v Jičíně. V roce1848 se krátce angažoval v politice. Po roce 1851 odešel do penze. Žil nějaký čas na Moravě, později v Litomyšli, kde i zemřel. Osobní děkan a biskupský notář. Za své politické názory (byl velmi radikální demokrat) byl různě postihován, dožil de facto v chudobě. |
| Jan Tobiášek | 5. prosince 1868 | Rodák ze Sopotnice u Litomyšle (nar. 17. 1. 1811). Na kněze vysvěcen v roce 1835. Vlastenec a národní buditel. V roce 1863 se podílel na vzniku českého ochotnického divadla v Pecce, kde tehdy kněžsky působil. Od roku 1856 farář v Radimi. I zde pečoval o české vlastenecké divadlo, dokonce umožňoval ochotníkům zkoušet v prostorách fary. Spolupracoval též na vydání českého zpěvníku. Často finančně pomáhal chudým, i za cenu toho, že pak sám měl nedostatek. Od roku 1860 trpěl jakýmsi onemocněním, které mu způsobovalo velmi kruté bolesti. Ty se mu zčásti dařilo tlumit koupelemi v ledové vodě, avšak zřejmě nikoliv dostatečně. Spáchal (zřejmě v důsledku zmíněných krutých bolestí) sebevraždu na radimské farní zahradě. V Radimi též pohřben. |
| František Růžička | 14. dubna 1869 | Farář v Nížkově v letech 1839-1869. |
| Jan Antonín Bílek | 2. března 1870 | V letech 1848-1850 lokalista v Klášterci nad Orlicí, po r. 1850 farář tamtéž. Roku 1866 emeritován, dožil v Žamberku. |
| Jan Zumpfe | 7. srpna 1870 | Syn vrchnostenského úředníka z náchodského zámku. Po kněžském svěcení kaplan ve Chvalkovicích. V letech 1828-1829 lokalista ve Rtyni v Podkrkonoší, pak se vrátil do Chvalkovic jako farář. V roce 1852 se stal děkanem v Náchodě. V roce 1863 odešel do penze a dožil v Náchodě. |
| Karel Seifert | 27. března 1871 | Kněžské svěcení přijal v r. 1830, vystřídal několik působišť jako kaplan, nebo lokalista. Od r. 1861 děkan v Německém (Havlíčkově) Brodě. |
| Matouš Rybička | 21. prosince 1871 | Emeritní farář v Červených Janovicích. Dožil na penzi v Hlinsku. |
| Václav Dvořák | 4. ledna 1872 | Kaplan ve Všestarech. |
| Antonín Kukula | 29. ledna 1872 | Farář v Žichlínku. |
| Maurus Hůrka, OSB | 22. února 1872 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář ve Vernéřovicích. |
| Vincenc Erben | 26. února 1872 | Farář v Javorníku u Trutnova. |
| Pavel Tejrovský, OSB | 12. března 1872 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Farář v Bezděkově nad Metují. |
| Josef Hübl | 26. dubna 1872 | Farář v Kladrubech nad Labem. |
| Ignát Javůrek | 22. května 1872 | Děkan v Německém Brodě. Okrskový vikář německobrodského vikariátu. |
| Karl Heyssing | 29. května 1872 | Farář v Čisté (tehdejším Lauterbachu) u Svitav. |
| Josef Kašpar | 11. června 1872 | Diecézní kněz na odpočinku. Někdejší katecheta na reálném gymnáziu v Chrudimi. |
| Václav Stránský | 11. června 1872 | V letech 1849-1864 farář v Černilově. Osobní děkan. Po odchodu z Černilova dožil na penzi v Praze. |
| Anton Futschik | 14. června 1872 | Farář v Rudolticích u Lanškrouna. |
| Josef Philipp | 14. června 1872 | Farář v Bernarticích. |
| Eustach Slavík | 21. června 1872 | Farář v Dolním Újezdě u Litomyšle. |
| Franz Kühnel | 27. září 1872 | Farář v Koclířově. |
| Jan Arnold | 14. srpna 1872 | Původně působil v litoměřické diecézi v okolí Turnova. Před rokem 1838 byl farářem v Miletíně na Jičínsku, posléze se přestěhoval do Prahy. V roce 1848 se aktivně účastnil revolučních událostí v Praze. Byl činný ve Spolku k podporování chudých studujících. Aktivně spolupracoval s českými vlasteneckými kruhy a podílel se na spolkovém životě. Spolupracoval na přípravě postavení Národního divadla. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech. |
| Jan Slavík | 21. října 1872 | Emeritní farář v Lipnici nad Sázavou, jubilant kněžství. |
| Pantaleon Neumann | 5. května 1873 | Jako kaplan působil v okolí Pardubic. Později působil v pražské arcidiecézi. |
| Václav Branžovský | 20. ledna 1874 | Farář v Chotusicích. |
| Ferdinand Šobr | 15. února 1874 | Farář na Míčově v letech 1857-1864, farář v Ronově nad Doubravou 1864-1874. |
| František Dědek | 30. srpna 1874 | Děkan v Polné. Okrskový vikář. |
| Jan Pečenka | 24. září 1874 | Děkan v Čáslavi. |
| Jan Ev. Havelka | 20. března 1875 | Rodák z Třebechovic pod Orebem. Působil jako kooperátor na Novém Hrádku, následně jako kaplan v Dobrušce. Od roku 1847 působil v Sedloňově a následně ve Velké Jesenici. Osobní děkan. |
| František Vilímek | 21. března 1876 | Farář a děkan na Seči v letech 1843-1876. |
| Josef Čermák | 16. května 1876 | Kněz. Spirituál v Borromeu v Hradci Králové. |
| Jakub Jindra | 7. června 1876 | Farář v Holicích. |
| Jeroným Jan Nepomuk Solař, O.Praem. | 30. ledna 1877 | Želivský premonstrát, na kněze vysvěcen v roce 1852. Profesor gymnázia v Německém (Havlíčkově) Brodě. |
| Jan Karel Rojek | 11. srpna 1877 | Někdejší děkan v Novém Městě nad Metují. |
| Jan Schirch | 17. října 1878 | Farář a děkan na Seči v letech 1876-1878. |
| Jan Kučera | 4. dubna 1879 | Kaplan na Seči v letech 1876-1878, farář na Seči v letech 1878-1879. |
| Baltasar Bubla | 29. června 1879 | Farář v Chotěborkách. |
| Václav Brandeys | 1. července 1879 | Farář v Olešnici v Orlických horách, osobní děkan a čestný konzistorní rada. Školdozorce na Opočensku. |
| Josef Dudych | 5. května 1881 | Po kněžském svěcení (1844) kaplan v Zahrádce u Ledče n. Sázavou, následně farář v Pertolticích. |
| Karel Čermák | 31. října 1881 | Farář v Bělé u Německého (Havlíčkova) Brodu. Osobní děkan a čestný konzistorní rada. Jubilant kněžství a senior diecézního presbyteria. |
| J.M. can. Josef Ehrenberger | 7. února 1882 | Rodák z Korouhve u Poličky. Někdejší farář v Solnici. Spisovatel. Od roku 1868 kanovník v Praze na Vyšehradě. |
| Antonín Buchtel | 1. března 1882 | V letech 1827-1844 kooperátor v Klášterci nad Orlicí, poté krátce zastupující duchovní správce v Pěčíně. Od roku 1845 působil jako farář v Letohradě. |
| Filip Lekeš, OFMCap. | 10. ledna 1883 | Kněz řádu kapucínů, zpovědník v chrudimském konventu. |
| Jan Vlček | 13. března 1883 | Farář v Ronově nad Doubravou v letech 1874-1883. |
| ThDr. Jan Nep. Stárek | 11. listopadu 1883 | Rodák z Českých Libchav ze starousedlého rodu, doloženého zde již v 16. století. Vystudoval gymnázium v Litomyšli a teologii v Praze. Kněžské svěcení přijal 24. srpna 1821 v Hradci Králové a krátce působil jako kaplan ve farnosti Písečná (kam tehdy České Libchavy byly přifařeny, Stárek měl zejména na starosti českolibchavský filiální kostel). Zakrátko byl však pro své velké nadání povolán do Prahy na teologickou fakultu, kde byl suplentem předmětů novozákonní biblistiky a vedle toho katechetou na dívčí škole. Během pražského pobytu se velmi stýkal s českými vlasteneckými kruhy. Nakonec dlouhá léta (1826-1877) vyučoval morální teologii a český jazyk v kněžském semináři v Hradci Králové. Zasloužil se o to, že v Českých Libchavách byla zřízena samostatná farnost. |
| Jan Nepomuk Josef Rais | 24. prosince 1883 | Generální vikář královéhradecké diecéze. |
| František Semonský | 26. ledna 1884 | Emeritní farář v Dašicích, na odpočinku v Pardubicích. |
| Jiří Ehl | 15. dubna 1884 | Někdejší farář na Boušíně a později ve Chvalkovicích. |
| Josef Mach | 17. května 1884 | Rodák z Červeného Kostelce, někdejší kaplan v Holohlavech. Od r. 1864 děkan v Náchodě a vikář náchodského vikariátu. Po prusko-rakouské válce v roce 1866 byl vyznamenán pruským zlatým záslužným křížem. Vzdělaný (zvláště ve filosofii), milý a oblíbený člověk. |
| František Novák | 16. listopadu 1884 | Rodák z Borohrádku. Farář v Osicích. |
| Antonín Citta | 20. ledna 1885 | Farář v Černilově. |
| František Pecháček | 3. března 1885 | Farář v Českém Meziříčí. |
| Jan Chvála | 24. dubna 1885 | Farář v Trhové Kamenici a vikariátní sekretář. |
| Klemens Finger | 19. srpna 1885 | Farář ve Velkém Uhřínově. |
| Josef Tupec | 19. dubna 1886 | Děkan v České Třebové. Okrskový vikář a osobní děkan. V České Třebové se velmi účastnil spolkového života, pečoval o další vzdělávání učitelů. |
| J.M. Ruprecht F. X. Smolík, OSB | 22. srpna 1887 | Broumovsko-břevnovský benediktin. Někdejší kaplan v Metličanech u Nového Bydžova. V letech 1886-1887 broumovsko-břevnovský opat. Pohřben v Broumově. |
| Václav Šimerka | 25. prosince 1887 | Rodák z Vysokého Veselí. Vystudoval gymnázium v Jičíně a následně teologii v Hradci Králové. Po kněžském svěcení (1845) se stal kaplanem ve Žlunicích. V letech 1853-1862 působil v Českých Budějovicích jako profesor matematiky a češtiny na gymnáziu. Poté se vrátil do východních Čech, od r. 1862 farář ve Slatině u Žamberka. |
| Antonín Štrof | 23. ledna 1888 | Kněz královéhradecké diecéze, někdejší kaplan v Hořičkách. Pohřben na Staroměstském hřbitově v Náchodě. |
| ThDr. František Xav. Umlauf | 26. ledna 1888 | Rodák z Dvora Králové nad Labem. Kněžské svěcení přijal v roce 1844. Přednášel pastorální teologii v kněžském semináři v Hradci Králové, poté působil v duchovní správě v Bohdanči. Od roku 1869 až do své smrti děkan v Chrudimi. |
| Josef Podhájský | 30. září 1888 | Farář v Opatovicích nad Labem, okrskový vikář, osobní děkan a arcikněz. |
| Josef Roštlapil | 10. října 1888 | Děkan v Opočně. |
| ThDr. Leopold Kotrbelec | 23. května 1889 | Někdejší katecheta na jičínském gymnáziu. Od r. 1886 první infulovaný probošt v Poděbradech. |
| Jan Paďour | 16. října 1889 | Farář a děkan v Ronově nad Doubravou v letech 1883-1889. |
| J.M. can. Antonín Zima | 24. ledna 1890 | Rodák z Horní Radechové (farnost Červený Kostelec), kanovník-arcijáhen královéhradecké katedrální kapituly. Stavebník tzv. Zimovy vily v Červeném Kostelci (dnes sídlo vedení Oblastní charity Červený Kostelec, tzv. Háčko). |
| Josef Jakl | 16. ledna 1891 | Farář na Míčově v letech 1883-1890, farář v Ronově nad Doubravou v letech 1890-1891. |
| Jan Nožička | 22. dubna 1891 | Administrátor v Běstvině v letech 1870-1875, později děkan v Čáslavi v letech 1875-1891. |
| František Vyňhálek | 26. července 1891 | Farář na Míčově v roce 1890. |
| Václav Kučera | 24. dubna 1892 | Farář ve Svratce. |
| Josef Pardus | 26. července 1892 | Rodák z Přelouče. Na kněze vysvěcen v roce 1827, působil jako kaplan postupně na několika místech. V roce 1850 jmenován lokalistou v Kameničkách u Hlinska, po zřízení samostatné farnosti tamtéž zůstal jako farář. V roce 1882 se s ním seznámil spisovatel Karel Václav Rais, který podle něj napsal postavu stárnoucího, na odpočinek se chystajícího faráře Antonína Kalouse ve svém románu Západ. Josef Pardus zemřel ve věku 91 let a je pohřben na hřbitově u farního kostela v Kameničkách. |
| Karel Mensinger | 10. října 1892 | Rodák z Týnce nad Labem, někdejší kaplan v Nových Dvorech u Kutné Hory. Později vojenský duchovní v Itálii. |
| Antonín Čižinský | 10. listopadu 1893 | Farář v Černilově. |
| Jan Boleslav Podstránský | 28. listopadu 1893 | Nar. 1815 v Rychnově nad Kněžnou. Po kněžském svěcení (1838) působil postupně na několika místech, v r. 1848 odešel na dočasný odpočinek. Do aktivní služby se navrátil v r. 1860, kdy byl ustanoven kaplanem při chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, od r. 1876 duchovní správce kutnohorské městské nemocnice, jímž byl až do své smrti. |
| Eduard Fuchs | 11. dubna 1895 | Farář v Nížkově v letech 1869-1880 |
| Mons. Eduard Prašinger | 25. září 1895 | Infulovaný děkan královéhradecké katedrální kapituly. Zřejmě byl předlohou studenta Frýborta z Jiráskovy Filosofské historie. |
| Josef Maria Sedláček | 11. ledna 1896 | Rodák z Jilemnice. Od roku 1865 děkan ve Dvoře Králové nad Labem, iniciátor regotizace místního děkanského kostela. V roce 1866 vyznamenán rakouským i pruským císařem za ošetřování rakouských i pruských vojáků bez rozdílu v prusko-rakouské válce. |
| Josef Čech | 10. června 1896 | Kaplan v Náchodě, pohřben na tamním Staroměstském hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele. |
| Karel Červenka | 5. srpna 1896 | Farář v Ronově nad Doubravou 1891-1896. |
| Augustin Pilař | 21. září 1896 | Vysvěcen 25.7.1854. Farář v Nížkově v letech 1890-1896. |
| Ignác Wagenknecht | 23. listopadu 1897 | Farář v Chotěborkách. |
| Martinián Novotný, OH | 13. dubna 1898 | Kněz řádu Milosrdných bratří. Působil v konventu v Novém Městě nad Metují. |
| Alois Potěhník | 30. října 1898 | Farář v Častolovicích. Básník a spisovatel. |
| Josef Militký | 1. prosince 1898 | Vysvěcen na kněze v r. 1870. Katecheta na reálném gymnáziu v Pardubicích. |