Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1900–1999

Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999

Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.

Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve. Oranžově jsou podbarveni němečtí kněží, kteří byli bez jasně prokázaného provinění popraveni v létě roku 1945.

jméno a příjmení kněze	datum úmrtí	jiné údaje
Jan Evangelista Němeček	1900-12-1515. prosince 1900	Rodák z Dobrušky. Byl farářem ve Rtyni v Podkrkonoší a později děkanem v Náchodě, kde působil až do konce života.
Alois Nývlt	1901-05-1212. května 1901	Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v Holohlavech, jubilant kněžství.
Wenzel Fuchs	1902-07-033. července 1902	Prvo-farář ve Svobodě nad Úpou. Byl výraznou osobností v tehdejším životě Svobody nad Úpou, účastnil se velmi aktivně místního spolkového života. Je s ním zde spojeno zřízení nového městského hřbitova, kam byl nakonec sám pohřben (v témže hrobě byl později pohřben jeden z jeho nástupců, farář Josef Müller, v sousedství se nachází výrazná hrobka dalšího místního faráře, osobního děkana Johanna Geberta).
Jan Alois Adler	1903-11-1616. listopadu 1903	Farář na Míčově.
Václav Šilina	1904-08-099. srpna 1904	Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v Hronově. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda.
Bohumil František Hakl	1904-09-1212. září 1904	Rodák z Horní Branné. Dlouholetý děkan v Hořicích v Podkrkonoší a okrskový vikář jičínského vikariátu. Spisovatel a básník. Angažoval se v realizaci reforem papeže Lva XIII., přátelil se s dalšími literárně a společensky angažovanými kněžími (např. Mikulášem Karlachem a Tomášem Škrdlem z Prahy), nebo českobudějovickým biskupem Janem Valeriánem Jirsíkem. Redigoval Knihovnu kazatelskou děl homiletických. Pohřben na starém hřbitově na "Gothardu" v Hořicích v Podkrkonoší.
František Podhajský	1906-12-1616. prosince 1906	V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě.
Johann Gebert	1908-02-044. února 1908	Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan. Pohřben ve Svobodě nad Úpou.
Metoděj Karel Laudin, OSB	1909-05-2828. května 1909	Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií.
Josef Bukovský	1910-01-2424. ledna 1910	Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech.
Mons. ThDr. Alois Frýdek	1910-07-1010. července 1910	Narozen 24. prosince 1832. Po kněžském svěcení byl kaplanem postupně v Čáslavi, Nových Dvorech a nakonec na Bykáni. Následně byl nějaký čas katechetou a ředitelem na hlavní škole v Přelouči. Od roku 1864 působil jako spirituál v královéhradeckém kněžském semináři, přičemž zároveň suploval bohoslovcům výuku starozákonní biblistiky. V roce 1895 byl jmenován generálním vikářem královéhradecké diecéze. Kanovník a děkan královéhradecké katedrální kapituly.
František Schroter	1910-07-1212. července 1910	Farář ve Smrčné.
Karl Nickel	1910-09-1212. září 1910	Emeritní farář v Harrachově. Jubilant kněžství, osobní děkan.
Jan Pánek	1910-09-2929. září 1910	Farář ve Žlunicích.
PhDr. Tomáš Kouřil	1910-10-2424. října 1910	Kněz. Profesor gymnázia v Rychnově nad Kněžnou, historik. Biskupský notář.
Cyrill F. Kangra, OSB	1910-11-077. listopadu 1910	Broumovsko-břevnovský benediktin. Administrátor v Polici nad Metují, okrskový vikář a biskupský notář.
J. M. can. Václav Horák	1911-01-2626. ledna 1911	Děkan v Hostinném. Čestný kanovník královéhradecké kapituly.
František Antonín Pecka	1911-06-088. června 1911	Děkan v Náchodě.
Jan Volánek	1912-03-2424. března 1912	Někdejší farář v Běstvině, od roku 1910 děkan v Jaroměři.
Havel Cígler, OFMCap.	1912-05-022. května 1912	Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi.
Josef Folta	1913-11-2121. listopadu 1913	Děkan v Čáslavi.
Česlav Uhlíř, O.Praem.	1913-10-2020. října 1913	Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v Polné.
Josef Kučera	1914-05-088. května 1914	Farář v Seči. Biskupský notář a osobní děkan.
Václav Tejchmann	1914-08-022. srpna 1914	Emeritní farář v Libštátě. Dožil v Nymburce.
ThDr. Josef Mrštík	1914-09-055. září 1914	Rodák z českobudějovické diecéze, kde začínal i své kněžské působení. V letech 1892-1901 vyučoval pastorální teologii a katechetiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Poté se vrátil do běžné duchovní správy. V letech 1901-1913 byl arciděkanem v Chrudimi (zde byl také členem správního orgánu městské nemocnice a komisařem místních středních škol). Následně byl jmenován a ustanoven infulovaným proboštem v Poděbradech a okrskovým vikářem poděbradského vikariátu. Již v následujícím roce však zemřel.
Mons. ThDr. Antonín Brychta	1915-01-1010. ledna 1915	Profesor novozákonní biblistiky v kněžském semináři v Hradci Králové. Papežský domácí prelát, kanovník katedrální kapituly.
Jindřich Láš	1915-02-2121. února 1915	Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na Staroměstském hřbitově v Náchodě.
Heinrich Kuczej	1916-05-1313. května 1916	Farář v Žacléři, jmenovaný komisař řeholního domu sester Kongregace sv. Hedviky v Žacléři. Biskupský notář. Pohřben na městském hřbitově v Žacléři.
Stanislav Hlína	1917-08-1111. srpna 1917	Fundatista v Malých Svatoňovicích.
Jan Hejtmánek	1918-08-1111. srpna 1918	Působil jako kaplan v Bystrém u Poličky, roku 1876 se stal administrátorem a následně farářem v Korouhvi. Později se vrátil do Bystrého již jako farář a působil zde celý zbytek života.
František Kašťák	1920-06-2424. června 1920	V letech 1890-1895 farář ve Slavoňově, později v Ronově nad Doubravou.
Josef Pleštil	1920-06-2424. června 1920	Někdejší kaplan v Ostružně u Jičína. V závěru života žil v Loučeni v litoměřické diecézi.
Fulgencius František Khunt, OSB	1920-08-2222. srpna 1920	Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě.
Mons. ThDr. František Šulc	1921-03-2424. března 1921	Rodák z Brda u Nové Paky. Na kněze vysvěcen v roce 1875. Byl kaplanem v Golčově Jeníkově, následně dále studoval a dosáhl doktorátu teologie. Poté byl ustanoven vyučujícím dogmatiky v kněžském semináři v Hradci Králové. Angažoval se také společensky, dochovány jsou například jeho promluvy, ve kterých se snažil o rozbor nauky Jana Husa z katolického pohledu. Vystupoval také proti tehdy nově vzniklé Československé církvi (husitské). Zemřel v Hradci Králové ve věku 69 let. Pohřben ve Staré Pace.
Mons. František Tomíček	1922-03-088. března 1922	Rodák z Poniklé, absolvent jičínského gymnázia, teologii studoval v Hradci Králové. Působil jako kaplan v Solnici a následně celých 36 let byl farářem ve Velkém Uhřínově, řadu let také okrskovým vikářem. V roce 1921 odešel na odpočinek. Nadále žil na velkouhřínovské faře, kde mu jeho nástupce ponechal k dispozici dva pokoje a také si (na žádost kněží z vikariátu) ponechal nadále úřad okrskového vikáře.
František Hendrych	1922-12-1313. prosince 1922	Farář v Českém Meziříčí.
Bonifác Jan Kř. Holub, OSB	16. ledna 1923	Břevnovsko-broumovský benediktin zabývající se regionální historií. Farář u sv. Markéty v Praze na Břevnově od roku 1903 v Metličanech.
Mons. Václav Dvořáček	1923-11-2525. listopadu 1923	Farář v Nížkově.
Jan Vik	1924-05-2525. května 1924	Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy).
Augustin Kubes, OFMCap.	1924-07-1616. července 1924	Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu.
Antonín Rohlík	1926-09-2525. září 1926	Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit.
Otakar Hůla	1930-02-022. února 1930	Farář v Seči.
Viktor Bibus	1930-12-022. prosince 1930	Farář v Lichkově u Králík.
Josef Vosyka	1931-12-2323. prosince 1931	Farář v Kunštátu (tehdy Kronstadtu) u Orlického Záhoří.
Karel Neužil	1932-07-1515. července 1932	Farář v Nížkově.
František Morávek	1932-09-044. září 1932	V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově.
Mons. Jan František Seidl	1932-09-066. září 1932	Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil.
Mons. Václav Hvězda	1933-11-011. listopadu 1933	Rodák ze Semonic u Jaroměře. Kněžské svěcení přijal 14. července 1889. Jako kaplan působil postupně v Klášterci nad Orlicí a v Chrasti u Chrudimi. V roce 1903 se stal farářem ve Vamberku. Zde se velmi aktivně zapojil i do spolkového života. Zemřel v nemocnici v Hradci Králové. Pohřben je v Chrudimi.
Matěj Schreiber, OFMCap.	1934-08-1313. srpna 1934	Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství.
J.M. can. prof. ThDr. Jan Nepomuk Hejčl	1935-02-055. února 1935	Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v Dolní Čermné. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny.
František Kočí	1936-04-2121. dubna 1936	Děkan v Žamberku.
Jan Suchomel	1936-07-2323. července 1936	Farář v Dolní Čermné, pohřben v Hradci Králové na Pouchově.
Josef Unger	1937-09-2020. září 1937	Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově.
František Martínek	1938-08-066. srpna 1938	Farář v Sádku.
Linus Mann, OFMCap.	1938-08-1717. srpna 1938	Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů.
Franz Wihan	1940-03-1010. března 1940	Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015.
Alois Dostál	1940-07-2727. července 1940	Děkan v Čáslavi.
Josef Teplý	1941-01-1010. ledna 1941	Farář v Běstvině.
Vincenc Laštovička	1941-08-066. srpna 1941	Kaplan v Chotěboři.
Prof. PhDr. Dobroslav Orel	1942-02-1818. února 1942	Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři. Autor řady muzikologických publikací. Podílel se na reformě kostelního zpěvu, uspořádal kancionál a rorátník (zvláště rorátník je dodnes poměrně hojně využíván při příslušných bohoslužbách v adventu). Zemřel v Praze-Dejvicích. Pohřben v hrobě svých příbuzných v Horní Rovni u Pardubic. V roce 1947 mu byla v rodném Ronově odhalena pamětní deska.
Mons. Metoděj Kubáň	1942-03-055. března 1942	Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau.
Jan Havelka	1942-05-1212. května 1942	Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě.
Sigismund Ludvík Bouška, OSB	1942-08-2929. srpna 1942	Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze.
Mons. František Vítek	1942-10-055. října 1942	Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem.
Antonín Mádle	1942-11-1515. listopadu 1942	Děkan v Novém Bydžově.
František Opřátko	1942-12-088. prosince 1942	Farář na Míčově.
Jan Procházka	1943-03-2323. března 1943	Do roku 1941 farář v Červených Janovicích. Byl udán za "pobuřující" promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu.
gen. d. s. ThDr. Adolf Honig	1943-09-077. září 1943	Původem z olomoucké arcidiecéze. V letech 1892-1920 vojenský duchovní. V letech 1892-1901 kurát vojenské nemocnice č. 12 v Josefově. Po odchodu do penze vypomáhal v běžné duchovní správě ve svém rodišti v Šumvaldu. Zemřel v Olomouci.
Mons. Jan Černý	1944-02-1212. února 1944	Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu. Na kanovnických domech v Hradci Králové má nenápadnou pamětní desku.
Alfons Jiří Hornek	1944-02-2424. února 1944	Rodák z Humpolce. Emeritní děkan v Přibyslavi. Dožil v rodišti.
Franz Xaver Endt	1944-03-1616. března 1944	V letech 1923-1941 farář v Trutnově-Horním Starém Městě. Poté uvězněn, zemřel ve vězení.
Václav Volánek	1945-02-2323. února 1945	Do roku 1942 farář v Týništi nad Orlicí. Zemřel v koncentračním táboře Dachau.
Oldřich Kučera	1945-05-088. května 1945	Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky.
Antonín Rührich	1945-06-1616. června 1945	Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí Peklo u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině.
Cölestin Baier	1945-07-2020. července 1945	Farář ve Zdoňově u Teplic nad Metují a okrskový vikář broumovský. "Revoluční garda" nalezla ve farní stodole, kterou ale měl pronajatou jeden ze zdoňovských Němců, ukryté zbraně. Ač se Baier hájil tím, že o zbraních nic nevěděl (což byla zřejmě pravda), byl společně s několika dalšími lidmi zatčen a odveden do někdejšího okresního vězení v Teplicích nad Metují. Po několika dnech byl zlynčován na hlavní teplické ulici (lynči se snažil zabránit teplický farář Josef Nosse, ale sám Baier jeho pomoc - zřejmě ze snahy uchránit Nosseho od něčeho podobného - odmítl a pomocí jakési gestikulace jej poslal pryč). Večer 20. července 1945 byl Baier se svou hospodyní Terezií Prochaskovou a dvěma dalšími lidmi vyveden bez jakéhokoliv soudu na popravu. Své farníky musel po exekuci zakopat a následně byl zastřelen také. V roce 2016 mu byla ve zdoňovském kostele odhalena pamětní deska. Místo jeho hrobu bylo zapomenuto. Až v roce 2021 pravděpodobnou polohu tohoto hrobu identifikoval spisovatel, básník a dokumentarista Miloš Doležal se spolupracovníky.
prof. Dr. Alban J. Prause, OSB	1945-08-2424. srpna 1945	Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Od 14. srpna 1945 odešel na odpočinek a chystal se odstěhovat do broumovského kláštera. Prozatím však stále bydlel v Šonově (neb se souhlasem k jeho odstěhování ze Šonova dělala poněkud obstrukce místní samospráva). Zde byl zavražděn "revoluční gardou", ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
Ansgar Schmitt, OSB	1945-08-2424. srpna 1945	Broumovský benediktin, kněz. Spolurodák Albana Prauseho z Heřmánkovic a v jistém slova smyslu jeho odchovanec. Od 15. srpna 1945 interkalární administrátor v Šonově u Broumova. Zavražděn spolu s Albanem Prausem "revoluční gardou". Pohřben na obecním hřbitově v Šonově.
František Honců	1946-06-1515. června 1946	Farář v Přepychách, tamtéž pohřben.
František Bílek	1947-05-1616. května 1947	Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově.
Jaroslav Petr	1947-07-1818. července 1947	Farář v Častolovicích.
Mons. Jan Řezníček	1947-12-1919. prosince 1947	Rodák z Velkých Svatoňovic. Kaplan a katecheta v Červeném Kostelci.
J. M. can. František Finda	1948-08-088. srpna 1948	Původem z brněnské diecéze od Moravských Budějovic. Kněžské svěcení přijal v roce 1912 a zhruba po roce v běžné pastoraci se stal vojenským duchovním. Vystřídal několik působišť při vojenských jednotkách rakousko-uherské a později Československé armády. V letech 1934-1935 působil v Josefově, později působil jako duchovní správce II. vojenského sboru v Hradci Králové. Po okupaci v roce 1938 odešel z armády a stal se farářem v Jasenné u Jaroměře. Od roku 1940 kanovník královéhradecké kapituly.
Josef Pivoňka	1949-07-1212. července 1949	Duchovní správce ve Slatiňanech, zemřel náhle ve věku 69 let.
PhDr. ThDr. Čeněk Tomíško	1949-08-1616. srpna 1949	Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorózními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních.
Karel Škacha	1949-11-2828. listopadu 1949	Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy.
Josef Toufar	1950-02-2525. února 1950	Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do Číhoště. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej "na poslední chvíli" zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces.
ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem.	1950-05-011. května 1950	Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač "kádrově" byl hodnocen jako více-méně "bezproblémový". V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči.
Jaroslav Kladiva	1950-07-044. července 1950	Duchovní správce v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské).
Josef Vorlička	1951-01-2222. ledna 1951	V letech 1926-1927 kaplan v Polné, poté působil v Dubenci u Dvora Králové nad Labem. V letech 1933-1949 farář v Krouně. Dožil zřejmě na odpočinku.
Karel František Toufar, OFMCap.	1951-02-1414. února 1951	Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života.
Benedikt Kříž	1951-03-1818. března 1951	Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním Staroměstském hřbitově.
Mons. Karel Mikulecký	1951-10-3131. října 1951	Arciděkan v Chrudimi, biskupský notář a konzistorní rada.
Václav Žižka	1952-05-2828. května 1952	Emeritní farář ve Zbýšově.
ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem.	1952-06-099. června 1952	Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba.
Ladislav Dragoun	1952-07-1111. července 1952	Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském Staroměstském hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost.
Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem.	1952-07-1717. července 1952	Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben.
František Xaver Mimra	1952-10-1313. října 1952	V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska.
Josef Vacek	1953-12-1313. prosince 1953	V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben).
Josef Bradáč	1954-09-022. září 1954	Děkan v Kopidlně.
Josef Šinkora	1954-10-2727. října 1954	Farář ve Vlkanči a osobní děkan.
Antonín Kotyza	1954-11-099. listopadu 1954	Moravan, rodem z olomoucké arcidiecéze. Rodný bratr Aloise Josefa Kotyzy, OSB, opata v Rajhradě u Brna. Antonín byl nadšeným vlastencem, pro což nalezl pochopení u královéhradeckého biskupa Edvarda Jana Brynycha, který mu umožnil teologická studia pro královéhradeckou diecézi. Na kněze jej vysvětil až Brynychův nástupce, Josef Doubrava, v roce 1903. Kotyza kaplanoval v Proseči u Skutče a následně byl farářem v Chlebích u Nymburka a Velimi (tehdy královéhradecká diecéze, dnes arcidiecéze pražská). Od roku 1952 již nebyl schopen vykonávat duchovní správu, dožíval na své faře vážně nemocen. Pohřben ve Velimi.
Václav Švec	1954-11-1313. listopadu 1954	Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada.
prob. ThDr. Josef Durek	1954-11-2727. listopadu 1954	Rodák z Rychnova u Skutče, kněžské svěcení přijal v Římě 15. ledna 1913. Od roku 1939 probošt kolegiátní kapituly v Litomyšli. Zároveň byl zpovědníkem litomyšlské komunity Kongregace sester sv. Kříže. Autor kulturních a etnografických spisů. V roce 1949 byl zatčen a odsouzen z politických příčin ke čtyřem měsícům vězení. Po propuštění se nesměl vrátit k veřejné duchovní službě. Dožil bez "státního souhlasu k duchovenské činnosti" u své sestry v Černošicích u Prahy.
Antonín Tvrdík	1954-12-1010. prosince 1954	Emeritní farář v Libici nad Doubravou, dožil v Lučici.
Štěpán Posdiena	1955-02-1111. února 1955	Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku.
Jan Lebeda	1955-03-1010. března 1955	Interkalární administrátor v Pohledu u Havlíčkova Brodu.
Mons. Josef Světelský	1955-04-2525. dubna 1955	Kněz, konzistorní rada a assesor. Katecheta v Třebechovicích pod Orebem.
Antonín Steiner	1955-05-2424. května 1955	Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky.
Antonín Vančura	1955-06-1010. června 1955	Kněz. Katecheta v Hořicích v Podkrkonoší.
Josef Jakubec	1955-06-2727. června 1955	Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován.
Mons. Antonín Weninger	1955-07-011. července 1955	Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova.
Mons. Jan Kohel	1955-10-066. října 1955	Arciděkan v Kutné Hoře.
Antonín Tvrdík	1955-12-1010. prosince 1955	Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou.
Ignác Dovrtěl	1956-02-099. února 1956	Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku.
Josef Volf	1956-02-1919. února 1956	Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik.
Josef Chadraba	1956-04-1616. dubna 1956	Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska.
Tomáš Obršlík	1956-12-033. prosince 1956	Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve Velké Losenici.
Adolf Odvárka	1957-02-033. února 1957	Farář v Býšti.
Mons. prof. ThDr. PhDr. Jan Sobota	1957-02-1818. února 1957	Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v Poděbradech, kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. Diecézní poradu duchovenstva, konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou.
Eduard Maličký	1957-04-3030. dubna 1957	Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou.
František Sokol	1957-10-022. října 1957	Administrátor v Ostružně u Jičína. Tragicky zemřel při nehodě na motocyklu v Náchodě. Pohřben ve Skutči.
Josef Dohnal	1958-01-077. ledna 1958	Farář ve Starých Ždánicích (později zrušená farnost, nyní součást farnosti Opatovice nad Labem). Čestný konzistorní rada a osobní děkan.
Jan Macek	1958-01-088. ledna 1958	Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově.
J. M. can. Karel Tomíček	1958-05-055. května 1958	Rodák z Jilemnice. Většinu života prožil jako vojenský duchovní. V roce 1939 odešel do civilní duchovní správy. Působil jako farář v České Skalici, stal se kanovníkem královéhradecké kapituly.
Mons. Antonín Svatoš	1958-05-1818. května 1958	Farář na Boušíně, biskupský vikář.
Josef Plocek	1958-05-2323. května 1958	Kněz, čestný konzistorní rada. Emeritní katecheta v Náchodě.
Josef Kašnar	1958-09-2525. září 1958	Farář v Běstvině.
Arnošt Mališ	1958-12-2626. prosince 1958	Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově.
Josef Rohleder	1959-04-1010. dubna 1959	V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně.
František Vaňáček	1959-06-1717. června 1959	Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni).
Josef Boháč	1959-07-1717. července 1959	Děkan v Golčově Jeníkově.
Vladimír Hanáček	1960-09-033. září 1960	Bývalý farář v Dolní Kalné. V závěru života administrátor v Kostelní Lhotě u Poděbrad.
Augustin Josef Vrbský, O.Praem.	1961-01-099. ledna 1961	Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu.
Jan František Novák	1961-07-1010. července 1961	Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu Stín katedrály prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil.
Mons. ThDr. Hugo Doskočil	1961-08-099. srpna 1961	Teologii studoval ve Vídni a v Římě. Na kněze vysvěcen 10. března 1900. Vyučoval na Katolické teologické fakultě v Praze. Nějaký čas byl rektorem kněžského semináře v Hradci Králové. V roce 1949 byl jistou dobu vězněn. Dožil v Hradci Králové.
Stanislav Endrle	1961-12-2323. prosince 1961	Farář v Chřenovicích.
František Houdek	1963-04-3030. dubna 1963	Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan.
Alois Zamazal	1963-06-2727. června 1963	V letech 1952-1960 duchovní správce v Rudolticích.
Theobald Otto Franz Birke, OSB	1963-07-066. července 1963	Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující "babické vrahy" (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB.
Metod Karel Ťoukálek, O.Praem.	1963-09-2424. září 1963	Želivský premonstrát. Administrátor ve Vojslavicích.
prof. František Xaver Boštík	1964-02-1212. února 1964	Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný "státní souhlas" k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska.
Bedřich Malina	1964-06-2424. června 1964	Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada.
Norbert Antonín Lokvenc, OSB	1964-07-3131. července 1964	Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují. De facto byl posledním benediktinem, který v duchovní správě v Polici působil.
Salesius Josef Sommernitz, OSB	1964-09-1010. září 1964	Břevnovsko-broumovský benediktin, kněz. Sudetský Němec, ovšem částečně s židovskými předky. Po záboru pohraničí v roce 1938 utekl před hitlerovským režimem do českého vnitrozemí. Po vzniku Protektorátu byl zatčen a internován ve středočeských Zásmukách (internován byl jakožto osoba zčásti židovského původu, od poslání přímo do koncentráku jej naopak zachránil jeho na druhé straně německý původ). V roce 1945 získal jakožto perzekvovaná osoba antinacistické osvědčení, čímž se vyhnul odsunutí do Německa. Vrátil se do Broumova a až do roku 1950 byl hospodářským správcem místního kláštera. V roce 1950 se v rámci Akce K dostal opět do internace (tentokráte pro změnu československé). Tu strávil v domovském broumovském klášteře, který se změnil na internační tábor. V broumovském klášteře už zůstal i poté, co internace zde oficiálně skončila a z kláštera se stal "charitní domov" pro řeholnice (kde sice byl mírnější režim, osoby zde bydlící nicméně zůstávaly do velké míry pod dohledem). Tyto řeholnice jej doopatrovaly až do jeho smrti.
Josef Roháč	1965-07-088. července 1965	Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech.
Mons. doc. Josef Burýšek	1965-07-2222. července 1965	Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které).
Vladimír Lakomý, OFMCap.	1965-11-088. listopadu 1965	Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u "centralizovaných" řeholních sester).
pplk. d. s. Josef Kozák	1965-12-1616. prosince 1965	Pocházel od Klatov, na kněze vysvěcen (v roce 1916) byl však v Hradci Králové a rovněž inkardinován do královéhradecké diecéze. Působil v Hradci Králové jako dómský vikář, od roku 1920 pak byl přidělen zároveň jako zdravotní vojín v záloze ve vojenské nemocnici v Josefově. V letech 1921-1923 katecheta v Opočně, následně v letech 1923-1924 katecheta v Holicích. Od roku 1924 začal naplno působit v armádě - vesměs mimo královéhradeckou diecézi. Po likvidaci československé branné moci v roce 1939 působil v administrativních funkcích při Zemském úřadu v Praze. Od 5. května 1945 se aktivně účastnil Pražského povstání. Po obnově Československa působil jako přednosta duchovní správy při pražském posádkovém velitelství. V roce 1948 nastoupil dlouhodobou dovolenou a k 1. únoru 1949 odešel z armády.
Josef Volanský	1966-08-1313. srpna 1966	Děkan v Novém Bydžově.
Karel Wiesner	1967-01-1515. ledna 1967	Emeritní farář v Krucemburku, na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku.
Josef Zapletal	1967-06-3030. června 1967	Kněz královéhradecké diecéze.
Josef Štumar	1967-11-2222. listopadu 1967	Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče.
Alois Stanislav Novák	1968-04-055. dubna 1968	Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích.
Klement Antonín Němčík, OSB	1968-07-3030. července 1968	Břevnovský benediktin. Kněžské svěcení přijal v roce 1913. Duchovní správce v Bezděkově nad Metují. Tamtéž pohřben.
Jan Sukdol	1969-01-022. ledna 1969	Kněz českobudějovické diecéze. Poté, co nemohl v českobudějovické diecézi na státní zásah působit, sloužil jako kněz u komunity řeholních sester v Albrechticích u Lanškrouna.
Ladislav Honsnejman	1969-07-066. července 1969	V letech 1934-1952 farář ve Vamberku.
Adolf Pelikán, SJ	1969-11-1818. listopadu 1969	Jezuita. V letech 1936-1938 spirituál královéhradeckého kněžského semináře. Ve stejné funkci působil později v Českých Budějovicích. V roce 1950 unikl internaci řeholníků a následně ilegálně emigroval do zahraničí. Nejprve žil a působil v Římě, později se vystěhoval do Kanady a USA. V závěru života působil v krajanské duchovní správě v Los Angeles.
Josef Bibus	1969-12-2929. prosince 1969	Farář v Bystřeci.
Jan Urner	1970-01-2121. ledna 1970	Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách.
Jan Klimovič	1970-01-2222. ledna 1970	Děkan v Poličce.
Dominik Karl Prokop, OSB	1970-04-066. dubna 1970	Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku.
Řehoř Josef Papež, OSA	1970-04-066. dubna 1970	Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v Číhošti. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň.
Jan Abendroth	1970-04-2828. dubna 1970	Někdejší duchovní správce v Úpici.
Antonín Směták, SDB	1970-04-2828. dubna 1970	Salesián, na kněze vysvěcen v roce 1948. Po kněžském svěcení až do roku 1950 působil v Pardubicích. V uvedeném roce byl odveden na vojnu. Po návratu byl bez státního souhlasu, pracoval jako varhaník v chrámu sv. Mikuláše ve Znojmě (brněnská diecéze), již nikdy mu nebylo umožněno působit v oficiální pastoraci. Pohřben v rodných Huštěnovicích v olomoucké arcidiecézi.
ThDr. Jan Filip	1971-11-2121. listopadu 1971	Rodák z Přibyslavi z nuzných poměrů. Byl jazykově nadán a již v devíti letech věku se dokonce naučil esperanto. Přibyslavský děkan Alfons Jiří Hornek si jeho nadání všiml, a zprostředkoval mu studia na arcibiskupském gymnáziu v Praze, která mu také financoval. Zde Jan Filip v roce 1931 s vyznamenáním odmaturoval. Následně studoval teologii a v roce 1936 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Rok byl kaplanem v Jičíně, následně několik měsíců provizorním administrátorem v Nové Vsi nad Popelkou. Poté byl ustanoven kaplanem v Kutné Hoře, přičemž také působil jako učitel na místním gymnáziu a na učitelském ústavu (vyučoval hlavně náboženství, ale vedle toho též dějepis a latinu). Pedagogicky působil později v Náchodě a Dvoře Králové nad Labem. V roce 1950 mu bylo z politických důvodů zakázáno vyučovat. Nastoupil do běžné duchovní správy. Pět let působil jako interkalární administrátor v rodné Přibyslavi, následně krátce na Veliši u Jičína a poté čtyři roky v Chlenech v podhůří Orlických hor. V letech 1958-1962 působil v Letohradu. Od roku 1962 byl administrátorem v Kratonohách. V roce 1963 získal doktorát z teologie. Zemřel náhle v sakristii kostela v Kratonohách, když se chystal sloužit nedělní bohoslužbu. Pohřben na hřbitově v Přibyslavi. Jeho mladší bratr Karel byl rovněž knězem (zemřel v r. 2001).
Eduard Dospiva, OFMCap.	1971-12-2323. prosince 1971	Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně.
František Mandys	1972-03-1919. března 1972	Farář v Přepychách. Nevyhýbal se velmi blízkým kontaktům se svými farníky, pročež byl mezi nimi velmi oblíben. Byl v Přepychách posledním sídelním knězem. Pohřben na tamním hřbitově.
Jan Nádvorník	1972-07-2222. července 1972	Kaplan v Jičíně.
Rudolf Matěna	1972-10-022. října 1972	Rodák z Hronova. Jako kaplan působil postupně v Novém Bydžově a Novém Městě nad Metují. Pak nějaký čas interkalární administrátor v Samšině u Jičína. V letech 1940-1947 pak působil jako farář v Dobré v Orlických horách. Zdejší působení v náročných horských podmínkách podlomilo jeho zdraví. Vrátil se do Nového Města nad Metují, kde žil v klášteře Milosrdných bratří a sloužil bohoslužby v klášterním kostele. Zhruba po roce se jeho zdraví velmi zlepšilo a mohl se vrátit do běžné duchovní správy. Na doporučení lékařů požádal o službu v olomoucké arcidiecézi na jihu Moravy, kde tamní podnebí vyhovovalo jeho zdravotnímu stavu. Stal se farářem ve Vacenovicích u Kyjova. Po konfliktu s církevním tajemníkem musel v roce 1965 odejít do farnosti Huštěnovice. V roce 1971 se u něj projevila rakovina. Poslední zhruba rok života prožil hospitalizován v Masarykově onkologickém ústavu v Brně na Žlutém Kopci, kde i zemřel. Pohřben v Hronově.
Mons. ThDr. Josef Bezdíček	1972-12-044. prosince 1972	Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje Nepomucenum. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice Sancta Maria Maggiore v Římě.
ThDr. František Štulpa	1973-01-1111. ledna 1973	V letech 1948-1950 děkan ve Skutči.
Rudolf Haluza	1973-03-099. března 1973	Rodem z Moravy, z Újezdu u Brna. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v Žacléři.
Vítězslav Walter	1973-11-2929. listopadu 1973	Administrátor v Machově u Police nad Metují.
Václav Schröfel	1973-12-099. prosince 1973	Farář v Nebeské Rybné. Pro svůj německý původ byl v roce 1945 krátce vězněn. V roce 1949 byl uvězněn podruhé za respektování exkomunikačního dekretu na členy komunistické strany (odmítl připustit členy KSČ jako kmotry při křtu). To bylo vyloženo jako náboženská diskriminace a byl odsouzen na šest let vězení a k pokutě 10000 Kčs. Po třech letech byl podmínečně propuštěn. Bylo mu uděleno československé občanství a mohl se vrátit do duchovní správy.
Josef Nosse	1974-06-1717. června 1974	Bývalý farář v Teplicích nad Metují. Dne 10. září 1946 byl vystěhován do Německa. Dožil v Günterslebenu (Bavorsko, vládní obvod Dolní Franky, zemský okres Würzburg).
Miroslav Plotěný	1974-06-2828. června 1974	Děkan v Hořicích v Podkrkonoší.
František Šíp	1975-01-055. ledna 1975	Někdejší kaplan v Náchodě.
Jiljí Hůlek	1975-04-2020. dubna 1975	Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. Rudolfinum) v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy.
Severin Pařil	1975-07-2727. července 1975	Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem Františka Pařila, faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s "babickým případem" z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD.
Jaroslav Cyril Ptáček	1975-07-2929. července 1975	Kněz, někdejší katecheta v Nové Pace. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově.
Celsus Létavka, OFM	1976-02-1616. února 1976	Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav.
František Letfus	1976-03-011. března 1976	V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné.
Alois Krejzar	1976-05-2929. května 1976	Duchovní správce v Kácově (tehdy královéhradecká diecéze).
Karel Ševela, SJ	1976-08-1818. srpna 1976	Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích.
Stanislav Antonín Šroufek, OSB	1976-10-2222. října 1976	Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami.
Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem.	1976-10-2626. října 1976	Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal "státní souhlas" a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích.
Stanislav Fišar	1977-01-011. ledna 1977	Administrátor arciděkanství v Trutnově.
Antonín Kolda	1977-03-099. března 1977	V letech 1920-1921 kaplan ve Svratce.
Václav Talacko	1977-03-3131. března 1977	V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče.
František Slavík, SJ	1978-01-1414. ledna 1978	Jezuita. Syn krejčího z Dobrušky. Původně diecézní kněz, kněžské svěcení přijal v roce 1945 a působil jako kaplan ve Vysokém Mýtě. Roku 1947 se souhlasem diecézního biskupa vstoupil k jezuitům. V roce 1950 byl jako řeholník internován a následně odeslán k PTP. Po propuštění do civilu se usadil u rodičů v Dobrušce. Roku 1956 získal státní souhlas k výkonu veřejné kněžské služby a nastoupil jako administrátor do Robous u Jičína. V roce 1960 byl uvězněn a strávil téměř tři roky ve Valdicích. V roce 1962 byl amnestován. Pracoval pak ve strojírenství jako dělník. V roce 1968 se mohl vrátit do duchovní správy a byl ustanoven kaplanem v rodné Dobrušce. Do duchovní služby se zapojil velmi horlivě, což se negativně podepisovalo na jeho zdravotním stavu. Počátkem roku 1978 dával duchovní obnovu ve Dvoře Králové nad Labem a zde upadl do diabetického komatu. Byl hospitalizován v místní nemocnici, přes veškerou snahu lékařů však po dvou dnech zemřel. Pohřben v Dobrušce.
ThDr. František Jurák	1978-03-1111. března 1978	Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti.
Josef Žemlička	1978-08-1414. srpna 1978	Administrátor v Lomnici nad Popelkou. Zemřel při autonehodě.
František Šital, SJ	1978-09-3030. září 1978	Jezuita. V letech 1942-1946 spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Závěr života strávil v charitním domově v bývalém cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova (litoměřická diecéze). Pohřben na oseckém hřbitově.
Jan Kosek	1979-02-2727. února 1979	Farář v Častolovicích.
Vojtěch Zábranský	1979-06-033. června 1979	Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové.
Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS	1979-12-3131. prosince 1979	Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém.
Antonín Říkovský	1980-01-2020. ledna 1980	Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář.
Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem.	1980-06-2323. června 1980	Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi.
Josef Schovanec	1980-06-2424. června 1980	Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech.
Stanislav Fogl	1980-10-204204. října 1980	Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky.
Václav Hartman	1981-03-033. března 1981	Rodák ze Žďáru u Police nad Metují. Administrátor v Hronově. Jako absolvent uměleckoprůmyslové školy se věnoval rovněž řezbářství, přičemž se stal autorem několika oltářů (jeden z nich je stále užíván např. ve farním kostele v Červeném Kostelci). Pohřben je v Polici nad Metují.
Václav Slavíček	1981-09-1515. září 1981	Někdejší děkan v Ledči nad Sázavou. Oběť komunistického režimu (začátkem 50. let byl nějaký čas zatčen a brutálně vyšetřován StB v souvislosti s Josefem Toufarem a "číhošťským zázrakem", po vyšetřování musel být nějaký čas hospitalizován na psychiatrii, určitými následky na psychice trpěl víceméně až do smrti). Po propuštění z léčby farář v Havlíčkově Borové, kde působil až do smrti.
Jaroslav Daněk	1982-08-1919. srpna 1982	Farář ve Svratce. Tamtéž pohřben.
Josef Vohryzek	1982-11-1919. listopadu 1982	Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně.
Jan Kůrka, SJ	1983-06-044. června 1983	Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti.
Josef Žák	1983-10-1313. října 1983	Administrátor v Chlumci nad Cidlinou.
Vratislav Hartman	1985-02-1111. února 1985	Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně).
Dominik Nováček, OP	1985-03-099. března 1985	Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici.
PhDr. ThDr. Josef Hájek	1985-05-1111. května 1985	Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v Býšti na Pardubicku.
Imrich Gallovič	1985-05-1515. května 1985	Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova.
Josef Dostál	1985-06-066. června 1985	Interkalární administrátor v Rokytnici v Orlických horách.
Karel Výprachtický	1985-07-066. července 1985	Rodák z Orlice u Letohradu. Kněžské svěcení přijal 29. června 1940 v Hradci Králové (společně s Josefem Toufarem). Postupně působil v Pardubicích, Plotištích nad Labem a v Zámrsku. V letech 1951-1957 politický vězeň. Po propuštění mu nebyl umožněn návrat k pastorační službě a až do roku 1968 pracoval jako lesní dělník, či jako dělník u Československých drah. V roce 1968 získal státní souhlas a nastoupil do farnosti Nekoř. Zároveň ex currendo spravoval farnosti Lichkov, Mladkov a Těchonín. Zemřel v létě roku 1985 v důsledku mozkové mrtvice.
Alois Voral	1985-08-055. srpna 1985	Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu.
Gerhard Stuchlý, SDB	1985-09-2020. září 1985	Salesián Dona Bosca. Narozen v roce 1911 v Boleslawi ve Slezsku. Synovec zakladatele českého salesiánského díla, P. Ignáce Stuchlého, SDB. Za druhé světové války musel, jelikož pocházel z tehdy německého území, narukovat do nacistické armády. Působil na východní frontě ve zdravotní jednotce. V důsledku zranění mu byla amputována noha a byl propuštěn do civilu. Působil pak ve formaci noviců v salesiánském ústavu v Hodoňovicích. V 50. letech 20. století prošel jakožto řeholník internací v Oseku a Želivi. Po propuštění působil jako duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Ústí nad Orlicí. Byl znám svérázným humorem a jako dobrý hudebník. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Ústí nad Orlicí.
Alfons Václav Hutař, OP	1985-10-2626. října 1985	Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče.
Jan Mokrý	1985-12-1414. prosince 1985	Administrátor v Lázních Bělohradě.
Bedřich Lehman	1986-03-055. března 1986	Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě "Marianum" v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova.
Bohumil Janko	1987-09-2525. září 1987	Bývalý interkalrní administrátor v Sázavce a ex currendo v Číhošti (1952-1959), zde šikanován státní policií. Od roku 1971 administrátor v Novém Hrádku. Sekretář náchodského vikariátu. Pohřben v rodných Dobřanech v Orlických horách.
Klétus František Petěrka, OFMCap.	1987-10-099. října 1987	Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně.
Bohuslav Kranda	1987-10-099. října 1987	Duchovní správce v Krucemburku (tehdejší Křížové).
Ladislav Kocián	1988-03-2424. března 1988	Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu.
František Hájek	1988-04-1111. dubna 1988	Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a "církevní tajemnice" Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším "životě v bloudění a chaosu", což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel "státní souhlas" a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v České Bělé. Pohřben v Černilově.
Jaroslav Vrátník, SDB	1988-05-033. května 1988	Salesián Dona Bosca. Jeden z prvních českých salesiánů. V padesátých letech byl z politických důvodů jakožto řeholník čtyři roky internován v Želivi. Působil jako duchovní správce řeholních sester v Anenské Studánce u Ústí nad Orlicí. Z někdejší internace si odnesl trvalé následky, které se v závěru života projevily ztrátami paměti a dalšími obtížemi, kvůli kterým musel být léčen na psychiatrii.
Karel Boba	1989-03-2929. března 1989	Kněz pražské arcidiecéze, působící původně ve Vraném nad Vltavou. Do královéhradecké byl zřejmě poslán "za trest". V letech 1962-1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Do dějin svobodské farnosti nicméně výrazněji nezasáhl. Poté mu bylo umožněno vrátit se do pražské arcidiecéze. V závěru života spravoval farnost v Hostivici u Prahy. Tam je zřejmě i pohřben.
Antonín Šídlo	1989-10-1717. října 1989	Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na Míčově.
Josef Blahník	1989-11-2323. listopadu 1989	Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v Červeném Kostelci, později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa "skryté církve". Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na Staroměstském hřbitově ve hrobě svých rodičů. Vzhledem k nejasnosti okolo faktické způsobilosti Felixe M. Davídka, který jej vysvětil na biskupa, nebývá Blahník zpravidla mezi české biskupy vůbec počítán (tj. nejde o "vadu" na straně Josefa Blahníka, nicméně platnost jeho biskupské konsekrace by bylo třeba - vzhledem k pochybné způsobilosti Davídkově - přezkoumat, k čemuž vzhledem k Blahníkovu úmrtí však již nemohlo dojít).
Ambrož Stříteský, SchP	1989-12-1616. prosince 1989	Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli.
Jaroslav Bošina	1990-03-077. března 1990	Farář ve Velké Losenici.
Vladimír Matějka	1990-04-2222. dubna 1990	Knězem se stal částečně proti vůli svých rodičů. Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi. Výrazně ovlivnil budoucího předního českého odborníka na církevní právo, D. prof. JUDr. Ignáce Antonína Hrdinu, O.Praem., který mu v dětství ministroval a později o něm napsal vzpomínkovou knihu P. Vladimír Matějka, kněz královéhradecké diecéze, ve které zkompiloval své vzpomínky a vzpomínky dalších pamětníků na tohoto kněze.
Eduard Seidl	1990-04-2929. dubna 1990	Arciděkan v Chrudimi. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu.
Ottokar Havránek	1990-05-1010. května 1990	Výpomocný duchovní v Kostelní Lhotě.
František Polreich	1990-05-1717. května 1990	Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova.
František John	1990-09-011. září 1990	Duchovní správce v Trutnově-Horním Starém Městě.
Josef Krám	1990-10-077. října 1990	Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově.
Alois Jaroslav Petrucha	1991-04-1515. dubna 1991	Farář v Nížkově.
Alois Cveček	1991-04-3030. dubna 1991	Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v Týnci nad Labem. Tamtéž pohřben.
ThDr. Martin Srubjan	1991-06-1212. června 1991	Administrátor v Častolovicích. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku.
Jan Nevtípil, SJ	1991-07-055. července 1991	Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově.
Metoděj Hasilík, SDB	1991-10-2828. října 1991	Salesián Dona Bosca. Někdejší kaplan v Luži u Chlumku poblíž Vysokého Mýta. Zemřel v Ostravě-Třebovicích.
Alois Homola	1991-10-2929. října 1991	Rodák z Hrabenova v okrese Šumperk. V letech 1939-1940 kaplan v Jaroměři, poté ve Štokách u Humpolce. Zde byl v roce 1942 zatčen kvůli svému "zarytému češství". Byl nucen k narukování do Wehrmachtu. Zde se ovšem odmítal čemukoliv podřizovat a při nejbližší příležitosti dezertoval. V říjnu 1943 byl zatčen v Jihlavě gestapem a až do roku 1945 byl vězněn v Dachau. Po skončení války byl krátce kaplanem ve Ždírci nad Doubravou. Následně působil v Opatovicích nad Labem. Od roku 1955 administrátor v Českém Meziříčí. K 1. lednu 1975 odešel z Českého Meziříčí na odpočinek. Zakoupil si domek v osadě Žákovec u Dobré pod Orlickými horami a zde dožil. Zemřel v nemocnici v Opočně. Pohřben v rodišti.
Josef Švejda	1991-12-044. prosince 1991	Administrátor v Libštátě.
František Plodek	1991-12-1515. prosince 1991	Emeritní administrátor v Písečné u Žamberka (od r. 1990 na odpočinku), osobní děkan. Pohřben v České Třebové.
Karel Skočdopole	1992-03-1212. března 1992	Administrátor v Teplicích nad Metují.
Bernard Toman	1992-03-1212. března 1992	Rodem z Pastvin (farnost Klášterec nad Orlicí). Duchovenskou formaci zahájil v juvenátu kongregace redemptoristů v Libějovicích v jižních Čechách. Posléze přešel do diecézního kléru, kněžské svěcení přijal v roce 1944. V duchovní správě působil postupně v Koclířově, Chlumci nad Cidlinou, Dubenci u Dvora Králové nad Labem a nakonec v Kunvaldu nedaleko svého rodiště. V Dubenci a posléze v Kunvaldu u něj na faře žila jeho ochrnutá rodná sestra, stigmatička Anna Bohuslava Tomanová. Jeho posledním působištěm bylo Předhradí u Poděbrad. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Klášterci nad Orlicí (v blízkosti rodinného hrobu rodiny Tomanovy, kde je pohřbena i Anna Bohuslava).
Stanislav Marek	1992-05-1313. května 1992	Administrátor v Bílém Újezdě.
Klement František David, O.Praem.	1992-07-2424. července 1992	Želivský premonstrát, administrátor v Třebosicích u Pardubic.
J.M. can. ThLic. PhDr. Karel Jonáš	1992-09-033. září 1992	V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v Býšti.
J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř	1992-09-033. září 1992	Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v Nasavrkách.
JUDr. Štěpán Kusý	1993-04-077. dubna 1993	Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem.
Karel Pecháček	1993-08-1515. srpna 1993	Administrátor v Úsobí.
Bernard František Michálek, OP	1993-10-022. října 1993	Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni.
Mons. Antonín Sýkora	1993-11-1414. listopadu 1993	Farář v Josefově, osobní děkan. Čestný konzistorní rada.
Rudolf Hevera	1994-04-099. dubna 1994	Někdejší administrátor ve Vrchlabí. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou.
Josef Jůza	1994-04-1515. dubna 1994	V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi.
J.M. can. Oldřich Henych	1994-05-2828. května 1994	Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích.
Jaroslav Knittl	1994-06-033. června 1994	Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal "státní souhlas" a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve Stavostroji v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují.
Cyril Stanislav Látal, OSA	1994-07-011. července 1994	Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně.
Ladislav Kubík	1994-08-2323. srpna 1994	V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu "politické nespolehlivosti" (byl vnímán církevním tajemníkem jako potížista a provokatér, navíc se snažil pomáhat řeholním sestrám, které tou dobou byly ve Svobodě internovány, rovněž udržoval "podezřelé kontakty" s jedním ze svobodských učitelů a jeho rodinou). Nedlouho po přeložení musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče.
Beda Franz Menzel, OSB	1994-08-2929. srpna 1994	Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku.
Josef Jakubec, SJ	1995-02-1515. února 1995	Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze.
Karel Vopařil	1995-04-077. dubna 1995	V letech 1963-1969 administrátor arciděkanství v Trutnově.
Bohuslav Macek	1995-06-2323. června 1995	Duchovní správce v Plotištích nad Labem.
Antonín Kindermann	1995-06-2929. června 1995	Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích.
Čeněk Ptáček	1995-07-077. července 1995	Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada.
Ladislav Grubner	1995-07-099. července 1995	Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou (zde administrátor 1949 - 1951), později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova (1951 - 1972) a Běstviny (1958 - 1972), na závěr života působil ve Skuhrově (1972 - 1984).
František Hudeček, SDB	1995-07-099. července 1995	Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík.
Václav Adamec	1995-08-1111. srpna 1995	Farář ve Voděradech.
Jaroslav Tyrner	1995-11-3030. listopadu 1995	Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana.
J.M. can. Václav Kubát	1995-12-088. prosince 1995	Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem.
Miroslav Stryhal	1995-12-2020. prosince 1995	Administrátor na Pecce.
Antonín Franc	1996-07-099. července 1996	Farář ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci.
J.M. can. Josef Čechal	1996-11-011. listopadu 1996	Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli.
Václav Pavliš	1997-03-044. března 1997	Rodák z Kladna u Hlinska. Do roku 1977 duchovní správce v Uhelné Příbrami. V letech 1977-1992 administrátor arciděkanství v Trutnově, následně až do smrti duchovní správce ve Slatiňanech.
Josef Pípal	1997-03-1717. března 1997	Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti.
Josef Kacálek	1997-09-2727. září 1997	Administrátor v Lanškrouně.
František Hron, SJ	1998-02-1919. února 1998	Emeritní administrátor v Chroustovicích. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník.
Alois Stria	1998-06-1919. června 1998	Duchovní správce ve Staré Pace.
František Ehrenberger	1998-06-2929. června 1998	Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči.
František Lukeš	1998-07-1111. července 1998	Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog.
Rafael Antonín Vosmík, O.Praem.	1998-07-1111. července 1998	Želivský premonstrát, bývalý administrátor v Kalištích. Dožil v želivském klášteře.
Patrik Trnečka, OP	1998-12-2121. prosince 1998	Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben.
Emil Tichý	1999-02-099. února 1999	Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově.
Václav Zykan	1999-04-1414. dubna 1999	Farář v Solnici.
Václav Donát	1999-04-1515. dubna 1999	Děkan v Kopidlně.
Josef Špelda	1999-05-1313. května 1999	Farář v Bohuslavicích nad Metují.
Miloslav Kopecký	1999-06-2929. června 1999	Výpomocný duchovní v Opočně.
Jiří Eduard Krejčí, CCG	1999-07-055. července 1999	Člen Kongregace bratří těšitelů z Getseman, rodem z Rousměrova (farnost Bory, děkanství velkomeziříčské v brněnské diecézi). Na přelomu 50. a 60. let 20. století duchovní správce řeholních sester na zámečku v Podlesí (farnost Ohnišťany).
J.M. can. František Halík	1999-08-1414. srpna 1999	Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi.
ThDr. František Novák	1999-10-022. října 1999	Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze.
Jiří Koudelka	1999-12-011. prosince 1999	V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou.
Vít Bohumil Tajovský, O.Praem.	1999-12-1111. prosince 1999	Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň.