Dějiny královéhradecké římskokatolické diecéze/Seznam zemřelých kněží královéhradecké římskokatolické diecéze 1900-1999
Seznam zemřelých kněží (biskupů, kněží a jáhnů) královéhradecké římskokatolické diecéze v letech 1900-1999
Jedná se o římskokatolické kněze diecézní nebo kněze řeholní, kteří působili alespoň krátký čas v královéhradecké diecézi a zemřeli v rozmezí let 1900-1999. Jedná se o nekompletní seznam, řazený chronologicky podle data úmrtí.
Zelenou barvou jsou podbarveni ti, kteří se stali oběťmi nacistického a komunistického pronásledování katolické církve.
jméno a příjmení kněze | datum úmrtí | jiné údaje |
---|---|---|
Alois Nývlt | 12. května 1901 | Rodák z Červeného Kostelce. Děkan v Holohlavech, jubilant kněžství. |
Wenzel Fuchs | 3. července 1902 | Farář ve Svobodě nad Úpou. |
Jan Alois Adler | 16. listopadu 1903 | Farář na Míčově. |
Václav Šilina | 9. srpna 1904 | Rodák ze Šonova u Nového Města nad Metují. Kaplan v Hronově. Zemřel ve věku 34 let. Pohřben na hřbitově na Václavicích u Náchoda. |
František Podhajský | 16. prosince 1906 | V letech 1894-1901 farář v Holicích. Poté dožil na odpočinku na Moravě. |
Johann Gebert | 4. února 1908 | Farář ve Svobodě nad Úpou, osobní děkan. |
Metoděj Karel Laudin, OSB | 28. května 1909 | Břevnovsko-broumovský benediktin. Farář v Machově u Police nad Metují. Zabýval se genealogií. |
Josef Bukovský | 24. ledna 1910 | Kněz. Katecheta měšťanských škol v Poděbradech. Později, v l. 1881-1907 působil jako farář v Horkách nad Jizerou v litoměřické diecézi. Po roce 1907 dožil na penzi v Poděbradech. |
František Antonín Pecka | 8. června 1911 | Děkan v Náchodě. |
Jan Volánek | 24. března 1912 | Někdejší farář v Běstvině, od roku 1910 děkan v Jaroměři. |
Havel Cígler, OFMCap. | 2. května 1912 | Kněz. Infirmář kapucínského konventu v Chrudimi. |
Josef Folta | 21. listopadu 1913 | Děkan v Čáslavi. |
Česlav Uhlíř, O.Praem. | 20. října 1913 | Želivský premonstrát, v letech 1913-1915 kaplan v Polné. |
Jindřich Láš | 21. února 1915 | Kněz. Působil ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben na Staroměstském hřbitově v Náchodě. |
František Kašťák | 24. června 1920 | V letech 1890-1895 farář ve Slavoňově, později v Ronově nad Doubravou. |
Fulgencius František Khunt, OSB | 22. srpna 1920 | Farář v Machově u Police nad Metují. Dlouhý čas zažíval šikanu ze strany svého kaplana Emanuela Hulínského, který následně přestoupil s velkou částí farníků k nové Československé církvi. Toto se velmi negativně podepsalo na zdraví faráře Khunta. Zemřel v okresní nemocnici v Náchodě. |
Mons. Václav Dvořáček | 25. listopadu 1923 | Farář v Nížkově. |
Jan Vik | 25. května 1924 | Zámecký kaplan ve Smiřicích (farnost Holohlavy). |
Augustin Kubes, OFMCap. | 16. července 1924 | Kněz v kapucínském konventu v Opočně. V letech 1911-1916 provinciál české provincie kapucínského řádu. |
Antonín Rohlík | 25. září 1926 | Farář v Krucemburku. Zemřel tragicky, byl kýmsi zastřelen během podvečerní procházky. Pachatele se nikdy nepodařilo zjistit. |
Viktor Bibus | 2. prosince 1930 | Farář v Lichkově u Králík. |
Josef Vosyka | 23. prosince 1931 | Farář v Kunštátu (tehdy Kronstadtu) u Orlického Záhoří. |
Karel Neužil | 15. července 1932 | Farář v Nížkově. |
František Morávek | 4. září 1932 | V letech 1896-1911 farář v Klášterci nad Orlicí. Dožil na odpočinku ve Zbudově u Klášterce nad Orlicí. Pohřben v kněžském hrobě na kláštereckém hřbitově. |
Mons. Jan František Seidl | 6. září 1932 | Od roku 1894 působil jako farář v Černilově. V roce 1902 byla černilovská farnost obdařena čestným titulem děkanství a Seidl se stal prvním děkanem. Farnost hmotně velmi zvelebil, aktivně se účastnil také místního spolkového života. Od roku 1912 působil jako děkan v Holohlavech. V roce 1927 odešel na odpočinek do Lysé nad Labem, kde dožil. |
Matěj Schreiber, OFMCap. | 13. srpna 1934 | Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Zasloužilý provinční definitor. Konzistorní rada královéhradeckého biskupství. |
J.M. can. prof. ThDr. Jan Nepomuk Hejčl | 5. února 1935 | Rodák ze Žamberka. Na kněze vysvěcen v Hradci Králové 12. července 1891. Po vysvěcení působil krátce jako kaplan v Dolní Čermné. Posléze dále studoval teologii ve Vídni a orientalistiku v Berlíně. Po návratu vyučoval starozákonní biblistiku v kněžském semináři v Hradci Králové. Od roku 1909 působil na teologické fakultě v Olomouci. V letech 1917-1925 vydal postupně ve třech svazcích nový překlad Starého zákona do češtiny. |
František Kočí | 21. dubna 1936 | Děkan v Žamberku. |
Jan Suchomel | 23. července 1936 | Farář v Dolní Čermné, pohřben v Hradci Králové na Pouchově. |
Josef Unger | 20. září 1937 | Rodák z Batňovic (farnost Úpice). Děkan v Černilově. |
František Martínek | 6. srpna 1938 | Farář v Sádku. |
Linus Mann, OFMCap. | 17. srpna 1938 | Kněz v kapucínském konventu v Chrudimi. Jubilant řeholních slibů. |
Franz Wihan | 10. března 1940 | Kněz německé národnosti, rodák z Huntířova u Dvora Králové. Někdejší kaplan v Trutnově, později administrátor v Sedloňově v Orlických horách. Mezi farníky byl velmi oblíben, což nicméně velmi vadilo sedloňovským příznivcům nacismu. Stával se obětí opakované šikany a napadání, nakonec byl v prosinci 1939 na udání zatčen. Vězení zničilo jeho psychické zdraví. Byl převezen do psychiatrické léčebny ve Šternberku na Moravě, kde byl zřejmě mučen a následně na něm byla vykonána eutanázie. Jeho tělo bylo vydáno k pohřbení příbuzným do Huntířova. Ti přes zákaz nechali po dohodě s kocléřovským farářem Antonem Dresslerem v noci před pohřbem otevřít rakev. Bylo shledáno, že tělo nese známky mučení. Poté byla rakev opět uzavřena a na druhý den se konal pohřeb. Hrob byl později zapomenut. Jeho poloha byla opětovně identifikována až v roce 2015. |
Alois Dostál | 27. července 1940 | Děkan v Čáslavi. |
Josef Teplý | 10. ledna 1941 | Farář v Běstvině. |
Vincenc Laštovička | 6. srpna 1941 | Kaplan v Chotěboři. |
Prof. PhDr. Dobroslav Orel | 18. února 1942 | Kněz, rodák z Ronova nad Doubravou. Hudební pedagog a muzikolog. Přednášel církevní zpěv a gregoriánský chorál v kněžském semináři v Hradci Králové. Později působil v Praze, vyučoval na pražské konzervatoři. |
Mons. Metoděj Kubáň | 5. března 1942 | Vojenský duchovní. V letech 1929-1934 duchovní správce 4. pěší divize v Josefově. V roce 1939 se zapojil do protinacistického odboje, zemřel v koncentračním táboře v Dachau. |
Jan Havelka | 12. května 1942 | Rodák ze Smidar, v letech 1916-1922 kaplan v Čáslavi. Zemřel v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. |
Sigismund Ludvík Bouška, OSB | 29. srpna 1942 | Břevnovsko-broumovský benediktin (břevnovské a broumovské opatství se vzájemně oddělily až po roce 1945). Působil v Polici nad Metují a v Bezděkově. Závěr života trávil u přátel ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel v nemocnici v Náchodě. Pohřben na břevnovském hřbitově v Praze. |
Mons. František Vítek | 5. října 1942 | Rodák z Týniště nad Orlicí, na kněze vysvěcen 15. července 1883. Někdejší vikarista královéhradecké katedrály, posléze kaplan v Polné. V letech 1891-1912 přechodně působil v brněnské diecézi. Od roku 1912 děkan v Polné. V roce 1927 jmenován Monsignorem. |
Antonín Mádle | 15. listopadu 1942 | Děkan v Novém Bydžově. |
František Opřátko | 8. prosince 1942 | Farář na Míčově. |
Jan Procházka | 23. března 1943 | Do roku 1941 farář v Červených Janovicích. Byl udán za "pobuřující" promluvy při bohoslužbách a odsouzen ke čtyřletému vězení. Zemřel ve věznici v Bruchsale v Německu. |
Mons. Jan Černý | 12. února 1944 | Někdejší spirituál kněžského semináře v Hradci Králové. Děkan královéhradecké katedrální kapituly. Vězněn nacisty, zemřel ve Würzburgu. |
Oldřich Kučera | 8. května 1945 | Farář v Trhové Kamenici. Brutálně zavražděn na trhovokamenické faře ustupujícími nacistickými vojáky. |
Antonín Rührich | 16. června 1945 | Farář v Olešnici v Orlických horách. Ač nebylo jisté, zda se za okupace nějakým způsobem provinil, byl jakožto Němec zastřelen příslušníky Rudé armády v údolí Peklo u Nového Města nad Metují. Před popravou se jej svým vyjednáváním a přímluvami velmi usilovně, leč marně, snažil zachránit tehdejší novoměstský děkan Petr Štěpánek, který byl přesvědčen o jeho nevině. |
prof. Dr. Alban J. Prause, OSB | 24. srpna 1945 | Broumovský benediktin, kněz. Rodák z Heřmánkovic u Broumova. Profesor broumovského gymnázia. V závěru života farář v Šonově u Broumova. Zde byl zavražděn "revoluční gardou", ač se za okupace ničím neprovinil. Pohřben na obecním hřbitově v Šonově. |
Ansgar Schmitt, OSB | 24. srpna 1945 | Broumovský benediktin, kněz. Zavražděn spolu s Albanem Prausem "revoluční gardou". Pohřben na obecním hřbitově v Šonově. |
František Bílek | 16. května 1947 | Rodák ze Světlé nad Sázavou. Na kněze byl vysvěcen 25. července 1898 v katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. Postupně působil v duchovní správě v Dolních Libchavách, Teplicích nad Metují, Lanškrouně a Žichlínku. Od 1. října 1923 děkan v České Třebové. Biskupský notář a čestný konzistorní rada. Pohřben na českotřebovském hřbitově. |
Jaroslav Petr | 18. července 1947 | Farář v Častolovicích. |
PhDr. ThDr. Čeněk Tomíško | 16. srpna 1949 | Narozen v Čáslavi v roce 1905. S vyznamenáním odmaturoval na čáslavském gymnáziu. Teologii studoval v Nepomucenu v Římě. Kněžské svěcení přijal 21. prosince 1929 v Římě a na druhý den slavil svou první Mši svatou v kapli Nepomucena. Po návratu do Čech jej královéhradecký biskup ustanovil kaplanem v Dolních Libchavách u Ústí nad Orlicí. Již po roce byl povolán na konzistoř do Hradce Králové, kde se věnoval přípravě metodik pro výuku náboženství. V roce 1935 dokončil v Římě rigorozními zkouškami další vzdělání a poté začal vyučovat dogmatiku a filosofii v hradeckém kněžském semináři. V roce 1949 odjel na dovolenou ke své sestře do Mnichova u Mariánských Lázní. Zde se však těžce nachladil. Zemřel na komplikovaný zápal plic v nemocnici v Mariánských Lázních. |
Karel Škacha | 28. listopadu 1949 | Farář v Bělé nad Svitavou, zemřel po operaci štítné žlázy. |
Josef Toufar | 25. února 1950 | Někdejší duchovní správce v Zahrádce u Ledče nad Sázavou. Odtud v roce 1948 na státní nátlak přeložen do Číhoště. Zemřel na následky brutálních výslechových metod, užitých na něm během vyšetřovací vazby ve Valdicích, poté, co byla snaha jej "na poslední chvíli" zachránit operací v prominentním sanatoriu v Praze. Původně byl pohřben do hromadného hrobu na hřbitově v Praze-Ďáblicích. V roce 2014 byly identifikovány a exhumovány jeho ostatky. Po antropologickém průzkumu byl 12. července 2015 pohřben do hrobky v kostele v Číhošti. Probíhá jeho beatifikační proces. |
ThDr. Metoděj Bohumír Mastný, O.Praem. | 1. května 1950 | Želivský premonstrát, rodák z Dolních Vilémovic na Moravě. V závěru druhé světové války byl krátce vyšetřován gestapem. Později žil jako konventuál v želivském klášteře. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován, ač "kádrově" byl hodnocen jako více-méně "bezproblémový". V internaci však dlouho nesetrval. Ze zdravotních důvodů byl převezen na vězeňské oddělení nemocnice v Semilech, kde záhy zemřel. Pohřben je v Třebíči. |
Jaroslav Kladiva | 4. července 1950 | Duchovní správce v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). |
Josef Vorlička | 22. ledna 1951 | V letech 1933-1949 farář v Krouně. |
Karel František Toufar, OFMCap. | 14. února 1951 | Kapucín, kněz. Strýc výše uvedeného umučeného kněze Josefa Toufara. V roce 1950 byl internován v bývalém kapucínském konventu v Opočně, kde prožil zbytek života. |
Benedikt Kříž | 18. března 1951 | Narozen 11. května 1871, kněžské svěcení přijal 29. července 1894. V letech 1919-1925 katecheta na gymnáziu v Náchodě. V Náchodě následně dožil a byl pohřben na tamním Staroměstském hřbitově. |
Václav Žižka | 28. května 1952 | Emeritní farář ve Zbýšově. |
ThDr. Fulgent Jan Novák, O.Praem. | 9. června 1952 | Želivský premonstrát, do roku 1951 farář v Jiřicích. V uvedeném roce mu byl odňat státní souhlas k veřejné kněžské službě a byl donucen odejít do důchodu. Dožil v Humpolci jako soukromá osoba. |
Ladislav Dragoun | 11. července 1952 | Děkan v Náchodě, okrskový vikář náchodského vikariátu. Pohřben na náchodském Staroměstském hřbitově při kostele sv. Jana Křtitele, v témže hrobě je pohřbena jeho rodná sestra, která mu vedla domácnost. |
Bedřich Václav Vavroušek, O.Praem. | 17. července 1952 | Emeritní opat želivský. V roce 1950 byl spolu se spolubratry internován v Broumově, později byl převezen do charitního domova na Moravci v brněnské diecézi, kde dožil. Na hřbitově na Moravci byl rovněž pohřben. |
František Xaver Mimra | 13. října 1952 | V letech 1919-1949 farář v Rané u Hlinska. V letech 1949-1952 politický vězeň. Se značně podlomeným zdravím byl z vězení propuštěn a ustanoven duchovním správcem v Cerekvici nad Loučnou. Zanedlouho však na následky předchozího vězení zemřel. V roce 1998 mu v Rané byla odhalena pamětní deska. |
Josef Vacek | 13. prosince 1953 | V letech 1938-1953 děkan v Černilově. Od jara 1953 na odpočinku (žil nadále v Černilově a tamtéž byl i pohřben). |
Josef Bradáč | 2. září 1954 | Děkan v Kopidlně. |
Josef Šinkora | 27. října 1954 | Farář ve Vlkanči a osobní děkan. |
Václav Švec | 13. listopadu 1954 | Farář v Lovčicích a čestný konzistorní rada. |
Štěpán Posdiena | 11. února 1955 | Někdejší kaplan v Dolním Lánově, v roce 1926 přeložen jako farář do Vernéřovic na Broumovsku. |
Antonín Steiner | 24. května 1955 | Emeritní farář v Lomnici nad Popelkou, žijící na odpočinku v Korouhvi u Poličky. |
Josef Jakubec | 27. června 1955 | Na kněze vysvěcen v roce 1924, působil jako kaplan postupně Libštátě, Třebechovicích pod Orebem a Městci Králové. Následně byl farářem v Žamberku. Od roku 1949 politický vězeň. V roce 1954 mu byla diagnostikována rakovina plic. Vězeňský lékař bezúspěšně žádal o jeho propuštění. Zemřel ve věznici na Mírově, tamtéž pohřben na vězeňském hřbitově. Příbuzní opakovaně žádali o možnost převézt jeho ostatky do Ústí nad Orlicí, kde si přál být pohřben. Nikdy jim nebylo vyhověno. V roce 1990 byl posmrtně rehabilitován. |
Mons. Antonín Weninger | 1. července 1955 | Duchovní správce řeholních sester v Meziměstí u Broumova. |
Antonín Tvrdík | 10. prosince 1955 | Kněz penzista, emeritní farář v Libici nad Doubravou. |
Ignác Dovrtěl | 9. února 1956 | Rodem Moravan. Na kněze vysvěcen v roce 1905. Působil jako kaplan v Klášterci nad Orlicí a od roku 1911 pak v Žamberku. V letech 1921-1937 působil opět v Klášterci nad Orlicí, tentokráte jako farář. Roku 1937 odešel na odpočinek do Žamberka, do Klášterce se nicméně příležitostně vracel i nadále (podle matričních zápisů zde i po roce 1937 /zřejmě na žádost svých někdejších farníků, kteří jej o to cíleně žádali/ příležitostně křtil, nebo sloužil pohřební obřady). Pochován na hřbitově v Žamberku. |
Josef Volf | 19. února 1956 | Kněz královéhradecké diecéze, regionální historik. |
Josef Chadraba | 16. dubna 1956 | Bývalý děkan v Golčově Jeníkově, posléze administrátor ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Byl členem mysliveckého spolku a jako jeden ze svých koníčků sbíral lovecké zbraně. V roce 1948 mu bylo diagnostikováno závažné onemocnění cév, které mu omezovalo hybnost nohou. V roce 1951 byl vykonstruovaně obviněn z protistátní činnosti (v čemž mu velmi uškodila jeho sbírka loveckých zbraní, která byla objevena). Byl odsouzen na dvacet let vězení. Přes objektivně nedobrý a zhoršující se zdravotní stav byl ve vězení zařazen k pracovním četám. Opakovaně musel být hospitalizován ve vězeňské nemocnici. V roce 1955 neúspěšně žádal o přerušení trestu a možnost efektivnější léčby. V důsledku kornatění cév nedlouho poté zemřel ve věznici na Mírově na infarkt. Na druhý den bylo jeho tělo spáleno v krematoriu v Olomouci, urna s jeho popelem se následně ztratila a nikdy již nebyla nalezena. V roce 1993 mu ve vilémovském kostele byla odhalena pamětní deska. |
Tomáš Obršlík | 3. prosince 1956 | Rodák z Babic u Lesonic v brněnské diecézi. Působil ve Velké Losenici. |
Adolf Odvárka | 3. února 1957 | Farář v Býšti. |
Mons. prof. ThDr. PhDr. Jan Sobota | 18. února 1957 | Rodák z Dobšic nad Cidlinou (farnost Chlumec nad Cidlinou). Na kněze vysvěcen v roce 1907. V letech 1913-1922 katecheta v Novém Bydžově. Později vyučoval v kněžském semináři v Hradci Králové. V roce 1940 byl jmenován proboštem v Poděbradech, kde působil až do konce života. V roce 1950 zaštiťoval státem iniciovanou tzv. Diecézní poradu duchovenstva, konanou v Hořicích v Podkrkonoší (ta - díky nevhodnému načasování i nechuti většiny kněží ke kolaboraci s komunistickým režimem - skončila fiaskem). Pohřben v Chlumci nad Cidlinou. |
Eduard Maličký | 30. dubna 1957 | Duchovní správce v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou. |
Jan Macek | 8. ledna 1958 | Rodák z Krucemburku. Farář v Nížkově. |
Josef Kašnar | 25. září 1958 | Farář v Běstvině. |
Arnošt Mališ | 26. prosince 1958 | Na kněze vysvěcen v roce 1936. V letech 1941-1947 katecheta v Novém Bydžově. |
Josef Rohleder | 10. dubna 1959 | V letech 1923-1941 farář v Lázních Bohdanči, po konfliktu s příslušníky hitlerjugend musel odejít jinam. Od roku 1943 arciděkan v Jičíně. |
František Vaňáček | 17. června 1959 | Někdejší kaplan v Černilově. V závěru života žil v brněnské diecézi (od r. 1954 až do své smrti vypomáhal v duchovní správě v Brně-Líšni). |
Josef Boháč | 17. července 1959 | Děkan v Golčově Jeníkově. |
Augustin Josef Vrbský, O.Praem. | 9. ledna 1961 | Želivský premonstrát, kněz. Muzikolog, znalec gregoriánského chorálu. |
Jan František Novák | 10. července 1961 | Administrátor arciděkanství v Trutnově. Zemřel náhle (zřejmě na infarkt) poté, co se vrátil z výslechu na StB, kde byl tlačen k podpisu spolupráce. Vzpomínán jako oblíbený, laskavý a noblesní člověk. Jeho postavu zapracoval do svého románu Stín katedrály prorežimní spisovatel a odpadlý katolický kněz Josef Jelen, který jej v tomto románu brutálně zkarikoval a znectil. |
Stanislav Endrle | 23. prosince 1961 | Farář v Chřenovicích. |
František Houdek | 30. dubna 1963 | Farář v Ronově nad Doubravou, osobní děkan. |
Alois Zamazal | 27. června 1963 | V letech 1952-1960 duchovní správce v Rudolticích. |
Theobald Otto Franz Birke, OSB | 6. července 1963 | Broumovský benediktin, rodák ze Stárkova u Náchoda, na kněze vysvěcen 8. července 1923. V letech 1927-1939 kaplan v Polici nad Metují. Od roku 1939 byl farářem ve Vernéřovicích u Broumova. Protože nekolaboroval s nacismem, nebyl po r. 1945 odsunut a dále působil ve Vernéřovících. Zde je naposledy doložen ještě v roce 1961. Poté zřejmě odešel na odpočinek. Velmi rád fotografoval. Negativní stránkou jeho působení zůstává, že v roce 1951 podepsal rezoluci, odsuzující "babické vrahy" (vykonstruovaný případ z jihozápadní Moravy té doby, v jehož rámci bylo popraveno několik nevinných lidí včetně tří katolických kněží), a že v téže době se stal spolupracovníkem StB. |
Metod Karel Ťoukálek, O.Praem. | 24. září 1963 | Želivský premonstrát. Administrátor ve Vojslavicích. |
prof. František Xaver Boštík | 12. února 1964 | Rodák z Horního Újezdu u Litomyšle. V roce 1907 vysvěcen na kněze. Působil jako katecheta na gymnáziu v Chotěboři, kde mezi jeho žáky patřil budoucí kněz Josef Toufar (viz r. 1950), který do Chotěboře na jeho popud přestoupil z gymnázia v Německém (nyní Havlíčkově) Brodě. Po politickém převratu v r. 1948 byl Boštík z gymnázia odvolán a nějaký čas byl z politických důvodů vězněn. Po propuštění se mohl vrátit do Chotěboře, až do smrti ale nedostal tehdy potřebný "státní souhlas" k výkonu kněžské služby. Pohřben na hřbitově v Chotěboři, v roce 1995 mu byla na chotěbořské faře odhalena pamětní deska. |
Bedřich Malina | 24. června 1964 | Rodák z Mirovic v českobudějovické diecézi (nar. 7. února 1893). Působil jako farář v Sádku u Poličky. Konzistorní rada. |
Norbert Antonín Lokvenc, OSB | 31. července 1964 | Břevnovsko-broumovský benediktin. Od roku 1943 až do své smrti farář v Polici nad Metují. Zemřel v nemocnici v Broumově, pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Polici nad Metují. |
Josef Roháč | 8. července 1965 | Farář v Potštejně, předtím děkan v Holohlavech. |
Mons. doc. Josef Burýšek | 22. července 1965 | Rodák z Dolních Rapotic u Ledče nad Sázavou. Někdejší vícerektor kněžského semináře v Hradci Králové (v době, kdy zde studoval např. Josef Toufar /viz r. 1950/). Církevní právník. Byl perzekvován komunistickým režimem, zřejmě proto musel ukončit své působení v královéhradeckém semináři. Následně je uváděn v letech 1951-1952 jako kaplan v Čáslavi. Dožil v Hostimi (v ČR jsou obce toho jména dvě, není zřejmo ve které). |
Vladimír Lakomý, OFMCap. | 8. listopadu 1965 | Kněz kapucínského řádu. V závěru života žil v Broumově (asi jako duchovní správce u "centralizovaných" řeholních sester). |
Josef Volanský | 13. srpna 1966 | Děkan v Novém Bydžově. |
Karel Wiesner | 15. ledna 1967 | Emeritní farář v Krucemburku, na odpočinku od roku 1959 ve Starém Ransku. |
Josef Zapletal | 30. června 1967 | Kněz královéhradecké diecéze. |
Josef Štumar | 22. listopadu 1967 | Kněz. Působil v Lukavci (tehdy královéhradecká diecéze) a v Proseči u Skutče. |
Alois Stanislav Novák | 5. dubna 1968 | Rodák z Petrovic u Dolní Čermné. Po kněžském svěcení se stal kaplanem v Poličce, následně už samostatně působil v Pěčíně v Orlických horách, poté v letech 1934-1953 ve Stěžerách u Hradce Králové. Od roku 1953 až do smrti byl farářem v Nasavrkách. Osobní děkan. Byl literárně činný a zabýval se pomologií. Zemřel v nemocnici v Chrudimi, pohřben v Petrovicích. |
Ladislav Honsnejman | 6. července 1969 | V letech 1934-1952 farář ve Vamberku. |
Josef Bibus | 29. prosince 1969 | Farář v Bystřeci. |
Jan Urner | 21. ledna 1970 | Někdejší duchovní správce v Bartošovicích v Orlických horách. |
Jan Klimovič | 22. ledna 1970 | Děkan v Poličce. |
Dominik Karl Prokop, OSB | 6. dubna 1970 | Benediktin, opat v Broumově. Po roce 1945 žil v Rohru v Rakousku. |
Řehoř Josef Papež, OSA | 6. dubna 1970 | Obutý augustinián. V letech 1950-1951 interkalární administrátor v Číhošti. Poté působil v brněnské diecézi. V letech 1960-1962 politický vězeň. |
Jan Abendroth | 28. dubna 1970 | Někdejší duchovní správce v Úpici. |
ThDr. Jan Filip | 21. listopadu 1971 | Na kněze vysvěcen v roce 1936, působil do r. 1945 jako pedagog na církevním gymnáziu v Kutné Hoře. Dožil v rodišti. |
Eduard Dospiva, OFMCap. | 23. prosince 1971 | Kapucín, kněz. V letech 1939-1940 působil v řádovém konventu v Chrudimi. Později působil v Brně. |
Jan Nádvorník | 22. července 1972 | Kaplan v Jičíně. |
Mons. ThDr. Josef Bezdíček | 4. prosince 1972 | Rodák z Chocně, inkardinovaný do královéhradecké diecéze. Působil převážnou část života v Římě, jako rektor papežské koleje Nepomucenum. Pohřben v hrobce kanovníků v basilice Sancta Maria Maggiore v Římě. |
Rudolf Haluza | 9. března 1973 | Rodem z Moravy. V roce 1947 krátce interkalární administrátor v České Třebové. Poté administrátor v Žacléři. |
Vítězslav Walter | 29. listopadu 1973 | Administrátor v Machově u Police nad Metují. |
Miroslav Plotěný | 28. června 1974 | Děkan v Hořicích v Podkrkonoší. |
Jiljí Hůlek | 20. dubna 1975 | Kněz, ředitel Ústavu hluchoněmých (tzv. Rudolfinum) v Hradci Králové. Zemřel v charitním domově pro kněze v Senohrabech u Prahy. |
Severin Pařil | 27. července 1975 | Kněz královéhradecké diecéze. Pocházel z brněnské diecéze, byl mladším rodným bratrem Františka Pařila, faráře v Horním Újezdě u Třebíče, který byl popraven na základě vykonstruovaného obvinění v souvislosti s "babickým případem" z roku 1951. Severin Pařil působil jako duchovní správce v Javornici u Rychnova nad Kněžnou, kde dokonce pomáhal zakládat JZD. |
Jaroslav Cyril Ptáček | 29. července 1975 | Kněz, někdejší katecheta v Nové Pace. V závěru života působil mimo území diecéze, jako duchovní správce řeholních sester internovaných v Bílé Vodě u Javorníka ve Slezsku. Pohřben v Bílé Vodě na hřbitově. |
Celsus Létavka, OFM | 16. února 1976 | Františkán. Duchovní správce Školských sester de Notre Dame v Koclířově u Svitav. |
František Letfus | 1. března 1976 | V letech 1951-1963 duchovní správce v Polné. |
Karel Ševela, SJ | 18. srpna 1976 | Jezuita, v letech 1968-1971 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně a v Kuklenách. Dožil na Moravě jako duchovní správce řeholních sester v Lechovicích. Pohřben v kněžském hrobě na hřbitově v Mutěnicích. |
Stanislav Antonín Šroufek, OSB | 22. října 1976 | Břevnovský benediktin, rodem z Drásova u Příbrami. Na kněze vysvěcen v Praze v roce 1944. Roku 1948 byl poslán na městskou faru do Broumova, kde působil do roku 1963, přičemž zároveň ex currendo spravoval farnosti Šonov u Broumova a Heřmánkovice. V roce 1950 nebyl, na rozdíl od většiny svých řeholních spolubratří, internován (zřejmě jej zachránila skutečnost, že nepůsobil přímo v klášteře, ale ve farní duchovní správě). V roce 1954 přistoupil na spolupráci s StB, v letech 1963-1968 byl nicméně ve vězení. Již k 1. únoru 1969 se ale mohl vrátit do duchovní správy (což rozhodně nebylo úplně běžné). Odešel do litoměřické diecéze, kde až do smrti spravoval farnost Počáply u Terezína. Pohřben je na Městském hřbitově v Příbrami. |
Křišťan Zdeněk Němeček, O.Praem. | 26. října 1976 | Tepelský premonstrát, na kněze vysvěcen bez státního souhlasu v roce 1952 biskupem Kajetánem Matouškem. Řadu let nemohl veřejně vykonávat kněžskou službu a pracoval v Brně. V roce 1969 získal "státní souhlas" a nastoupil do farnosti Dušejov u Jihlavy (tehdy královéhradecká diecéze), kde působil až do své smrti. Zemřel náhle během pohřebních obřadů. Pohřben v Brně-Řečkovicích. |
Stanislav Fišar | 1. ledna 1977 | Administrátor arciděkanství v Trutnově. |
Václav Talacko | 31. března 1977 | V letech 1950-1959 administrátor v Bystrém u Poličky, po roce 1959 pak v Chotěboři. V roce 1961 jmenován zpovědníkem řeholních sester v Hoješíně u Seče. |
ThDr. František Jurák | 11. března 1978 | Moravan, rodem z Prakšic (okr. Uherské Hradiště). Teologii vystudoval v Olomouci, na kněze byl vysvěcen v roce 1931. Původně působil na Moravě, později přešel do královéhradecké diecéze, působil v Městci Králové, v roce 1947 jmenován děkanem v České Třebové. Dožil na penzi v rodišti. |
Josef Žemlička | 14. srpna 1978 | Administrátor v Lomnici nad Popelkou. Zemřel při autonehodě. |
Jan Kosek | 27. února 1979 | Farář v Častolovicích. |
Vojtěch Zábranský | 3. června 1979 | Administrátor děkanství při katedrále sv. Ducha v Hradci Králové. |
Antonín Jaroslav Kadaník, CFSsS | 31. prosince 1979 | Kněz Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrinů), rodák ze Rtyně v Podkrkonoší. Působil původně v řeholních domech petrinů mimo královéhradeckou diecézi. V letech 1953-1962 politický vězeň. Poté žil nějakou dobu jako soukromá osoba u svého bratra ve Rtyni. Následně se stal duchovním správcem řeholních sester v domově důchodců v Přelouči. Zádušní Mše svatá se konala v kostele sv. Jakuba v Přelouči 7. ledna 1980. Následujícího dne byl pohřben do hrobu kongregace petrinů na hřbitově v Českých Budějovicích-Mladém. |
Antonín Říkovský | 20. ledna 1980 | Děkan ve Dvoře Králové nad Labem. Biskupský notář. |
Jan Nepomuk Václav Pikl, O.Praem. | 23. června 1980 | Želivský premonstrát. V roce 1958 krátce interkalární administrátor v Nížkově. Pohřben v řádovém hrobě na hřbitově v Želivi. |
Josef Schovanec | 24. června 1980 | Interkalární administrátor proboštství v Poděbradech. |
Stanislav Fogl | 204. října 1980 | Interkalární administrátor v Dobrušce a ex currendo v Dobrém u Dobrušky. |
Václav Hartman | 3. března 1981 | Administrátor v Hronově. |
Václav Slavíček | 15. září 1981 | Farář v Havlíčkově Borové. |
Jaroslav Daněk | 19. srpna 1982 | Farář ve Svratce. Tamtéž pohřben. |
Josef Vohryzek | 19. listopadu 1982 | Interkalární administrátor arciděkanství v Jičíně. |
Jan Kůrka, SJ | 4. června 1983 | Jezuita. Na kněze vysvěcen tajně, bez státního souhlasu, v roce 1951. V roce 1968 mu bylo umožněno veřejné kněžské působení. Krátce byl administrátorem v Žehušicích a následně kaplanem v Poděbradech. V roce 1972 byl ustanoven administrátorem v Keblově (který do r. 1993 patřil do královéhradecké diecéze, od uvedeného roku součást arcidiecéze pražské). Měl nemocné srdce. Zemřel náhle. Na žádost farníků byl pohřben na keblovském hřbitově, ač příbuzní jej původně zamýšleli pohřbít v rodinném hrobě v rodišti. |
Vratislav Hartman | 11. února 1985 | Někdejší administrátor v Golčově Jeníkově a ex currendo v Uhelné Příbrami. Později působil v litoměřické diecézi (1978-1979 v Lovosicích, 1979-1985 v Terezíně). |
Dominik Nováček, OP | 9. března 1985 | Původně kněz královéhradecké diecéze. Působil postupně v Hořicích v Podkrkonoší, Poniklé, Jilemnici, Úbislavicích a Dolních Libchavách. Do dominikánského řádu vstoupil tajně a celý zbytek života o tom zachovával mlčení. Jeho posledním působištěm byla Choceň. Pohřben je v Sopotnici. |
PhDr. ThDr. Josef Hájek | 11. května 1985 | Na kněze vysvěcen v roce 1929, vyučoval církevní dějiny v královéhradeckém kněžském semináři. Později byl sekretářem a ceremonářem biskupa Mořice Píchy. Z politických důvodů byl 11 let vězněn komunistickým režimem. Jako důchodci mu bylo umožněno vypomáhat v duchovní správě v Býšti na Pardubicku. |
Imrich Gallovič | 15. května 1985 | Interkalární administrátor v Petrovicích u Nového Bydžova. |
Josef Dostál | 6. června 1985 | Interkalární administrátor v Rokytnici v Orlických horách. |
Alois Voral | 5. srpna 1985 | Duchovní správce v Dolní Krupé u Havlíčkova Brodu. |
Alfons Václav Hutař, OP | 26. října 1985 | Dominikán, rodák z Třebíče. Bývalý politický vězeň. Od roku 1961 duchovní správce řeholních sester na Hoješíně u Seče. |
Jan Mokrý | 14. prosince 1985 | Administrátor v Lázních Bělohradě. |
Bedřich Lehman | 5. března 1986 | Kněz litoměřické diecéze, kněžské svěcení přijal 26. června 1949. Od roku (asi) 1955 působil jako duchovní správce řeholních sester v domě "Marianum" v Janských Lázních (tehdejší farnost Svoboda nad Úpou). Pohřben ve Svobodě nad Úpou v dolní části hřbitova. |
Klétus František Petěrka, OFMCap. | 9. října 1987 | Kapucín. Na kněze vysvěcen v roce 1940. V letech 1944-1945 působil v řádovém konventu v Opočně. V letech 1950-1953 politický vězeň. Potom pracoval v civilním zaměstnání, později mu byla dovolena výpomoc v brněnském kapucínském kostele. Byl básníkem, u lidí byl velmi oblíben. pohřben v řádové hrobce na Ústředním hřbitově v Brně. |
Bohuslav Kranda | 9. října 1987 | Duchovní správce v Krucemburku (tehdejší Křížové). |
Ladislav Kocián | 24. března 1988 | Někdejší fundatista v Malých Svatoňovicích, později až do své smrti administrátor v Dubenci. Okrskový vikář trutnovského vikariátu. |
František Hájek | 11. dubna 1988 | Rodák z obce Divec (farnost Černilov). Od roku 1950 administrátor v Poličce. V roce 1953 se zde krátce před svou smrtí navrátila do katolické církve bývalá komunistka a "církevní tajemnice" Půlpánová, knězi Hájkovi byla vyčítána státními orgány promluva nad její rakví při pohřbu (mluvil o jejím někdejším "životě v bloudění a chaosu", což si na pohřbu přítomní komunisté vztáhli na sebe). Roku 1954 byl pak zatčen. Vězněn do roku 1964, pak pracoval v civilním zaměstnání na poště v Hradci Králové. Až v roce 1968 obdržel "státní souhlas" a mohl se navrátit do pastorace. Po zbytek života byl pak administrátorem v České Bělé. Pohřben v Černilově. |
Antonín Šídlo | 17. října 1989 | Rodák z Ronova nad Doubravou, někdejší kaplan v Červeném Kostelci. Administrátor na Míčově. |
Josef Blahník | 23. listopadu 1989 | Rodák z Náchoda. Někdejší administrátor v Červeném Kostelci, později v Trutnově-Horním Starém Městě. Řadu let byl bez státního souhlasu, žil jako soukromá osoba v Náchodě a pracoval v civilním zaměstnání. V roce 1987 dostal státní souhlas k výpomoci v náchodské farnosti. V roce 1970 byl vysvěcen na biskupa "skryté církve". Při pohřbu bylo přiznáno, že je biskupem. Pohřben v Náchodě na Staroměstském hřbitově ve hrobě svých rodičů. |
Ambrož Stříteský, SchP | 16. prosince 1989 | Kněz řádu piaristů, od r. 1969 provinciál české provincie tohoto řádu. V letech 1945-1950 rektor piaristické koleje v Litomyšli. |
Jaroslav Bošina | 7. března 1990 | Farář ve Velké Losenici. |
Vladimír Matějka | 22. dubna 1990 | Někdejší kaplan ve Dvoře Králové nad Labem. Posléze působil jako administrátor postupně v Choustníkově Hradišti, Úpici a Vrbatově Kostelci. Nakonec v letech 1988-1990 byl administrátorem v Licibořicích u Chrudimi. |
Eduard Seidl | 29. dubna 1990 | Arciděkan v Chrudimi. Někdejší okrskový vikář chrudimského vikariátu. |
Ottokar Havránek | 10. května 1990 | Výpomocný duchovní v Kostelní Lhotě. |
František Polreich | 17. května 1990 | Duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova. |
Josef Krám | 7. října 1990 | Někdejší děkan v Černilově, biskupský notář. Posléze působil v Týništi nad Orlicí. Pohřben v Černilově. |
Alois Jaroslav Petrucha | 15. dubna 1991 | Farář v Nížkově. |
Alois Cveček | 30. dubna 1991 | Kněz brněnské diecéze. Z politických důvodů byl přeložen do královéhradecké diecéze. Administrátor v Týnci nad Labem. Tamtéž pohřben. |
ThDr. Martin Srubjan | 12. června 1991 | Administrátor v Častolovicích. Zemřel uprostřed příprav na slavnost prvního svatého přijímání dětí z farnosti. Byl posledním z častolovických kněží, který nějak systematicky vedl tamní farní kroniku. |
Jan Nevtípil, SJ | 5. července 1991 | Jezuita, na kněze vysvěcen v roce 1950. Státní souhlas ke kněžské službě dostal až v roce 1969. Následně spravoval farnost na Hořičkách a posléze v Chrasti u Chrudimi. V letech 1971-1991 působil v Hradci Králové při kostele Božského Srdce Páně. Pohřben v Hradci Králové na Pouchovském hřbitově. |
Josef Švejda | 4. prosince 1991 | Administrátor v Libštátě. |
Karel Skočdopole | 12. března 1992 | Administrátor v Teplicích nad Metují. |
Stanislav Marek | 13. května 1992 | Administrátor v Bílém Újezdě. |
Klement František David, O.Praem. | 24. července 1992 | Želivský premonstrát, administrátor v Třebosicích u Pardubic. |
J.M. can. ThLic. PhDr. Karel Jonáš | 3. září 1992 | V letech 1968-1989 kapitulní vikář královéhradecké diecéze. Emeritní kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Až do smrti administrátor v Býšti. |
J.M. can. ThLic. Rudolf Rykýř | 3. září 1992 | Kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Administrátor v Nasavrkách. |
JUDr. Štěpán Kusý | 7. dubna 1993 | Duchovní správce řeholních sester v domově důchodců v Černožicích nad Labem. |
Karel Pecháček | 15. srpna 1993 | Administrátor v Úsobí. |
Bernard František Michálek, OP | 2. října 1993 | Někdejší administrátor v Rudníku, později kaplan v Trutnově. V pozdějším věku vstoupil do dominikánského řádu. V závěru života duchovní správce sester dominikánek v Kadani (litoměřická diecéze). Pohřben v řádovém hrobě dominikánů na Ústředním hřbitově v Plzni. |
Mons. Antonín Sýkora | 14. listopadu 1993 | Farář v Josefově, osobní děkan. Čestný konzistorní rada. |
Rudolf Hevera | 9. dubna 1994 | Někdejší administrátor ve Vrchlabí. Později působil mimo diecézi, v západních Čechách. Pohřben v Bělé nad Radbuzou. |
Josef Jůza | 15. dubna 1994 | V letech 1980-1990 interkalární administrátor proboštství v Poděbradech, poté administrítor v Činěvsi. |
J.M. can. Oldřich Henych | 28. května 1994 | Bývalý kancléř královéhradeckého biskupství, do r. 1991 administrátor arciděkanství v Pardubicích. |
Jaroslav Knittl | 3. června 1994 | Narozen v roce 1922 ve Vrchovinách u Nového Města nad Metují. Vystudoval učitelství a působil jako učitel na gymnáziu v Náchodě. V roce 1968 své pedagogické působení ukončil a začal studovat teologii v kněžském semináři v Litoměřicích. V roce 1972 jej v pražské katedrále vysvětil František Tomášek na kněze. Knittl však nedostal "státní souhlas" a nemohl oficiálně působit v pastoraci. Pracoval ve Stavostroji v Novém Městě nad Metují jako dělník. Do pastorace mohl nastoupit až po politických změnách v závěru roku 1989. Inicioval obnovu Akademických týdnů v Novém Městě nad Metují. Až do smrti vypomáhal v duchovní správě v Novém Městě nad Metují. |
Cyril Stanislav Látal, OSA | 1. července 1994 | Obutý augustinián, kněz. V letech 1945-1950 převor augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. Odtud musel odejít z politických důvodů, později působil v brněnské diecézi. Po roce 1989 převor obnovené augustiniánské komunity na Starém Brně. |
Ladislav Kubík | 23. srpna 1994 | V letech 1946-1956 administrátor ve Svobodě nad Úpou. Z farnosti byl odvolán z důvodu "politické nespolehlivosti". Nedlouho poté musel ze zdravotních důvodů opustit aktivní duchovenskou službu. Dožil jako kněz komunity Školských sester III. řádu sv. Františka z Assisi na Hoješíně u Seče. |
Beda Franz Menzel, OSB | 29. srpna 1994 | Broumovský benediktin, v letech 1939-1945 farář v Ruprechticích u Broumova. V roce 1945 se vystěhoval do Rohru v Rakousku. |
Josef Jakubec, SJ | 15. února 1995 | Jezuita. V letech 1986-1990 děkan v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1990 poměrně krátce generální vikář královéhradecké diecéze. Dožil v jezuitské komunitě u sv. Ignáce v Praze. |
Antonín Kindermann | 29. června 1995 | Někdejší kaplan v Jilemnici. V letech 1991-1995 arciděkan v Pardubicích. |
Čeněk Ptáček | 7. července 1995 | Farář v Dolní Čermné. Konzistorní rada. |
Ladislav Grubner | 9. července 1995 | Někdejší kaplan v Ronově nad Doubravou, později duchovní správce ve Vilémově u Golčova Jeníkova. |
František Hudeček, SDB | 9. července 1995 | Salesián, v roce 1950 byl internován v Králíkách. Ze zdravotních důvodů zůstal v Králíkách i po propuštění z internace. Po roce 1989 kněžsky vypomáhal (zejména jako zpovědník) v poutním kostele na Hoře Matky Boží u Králík. |
Václav Adamec | 11. srpna 1995 | Farář ve Voděradech. |
Jaroslav Tyrner | 30. listopadu 1995 | Rodák z Kutnohorska (farnost Pertoltice), působil postupně jako kaplan v Červeném Kostelci, posléze jako administrátor na Bykáni u Kutné Hory a v Poříčí u Trutnova. Od roku 1968 administrátor ve Svobodě nad Úpou (historicky poslední místní sídelní duchovní správce). Žil a zemřel de facto v pověsti svatosti. Zemřel v nemocnici ve Dvoře Králové nad Labem, pohřben ve Svobodě nad Úpou ve společném hrobě se svou rodnou sestrou, která mu vedla mnoho let farní domácnost. Hrob se nachází v sousedství hrobu výše uvedeného P. Bedřicha Lehmana. |
J.M. can. Václav Kubát | 8. prosince 1995 | Někdejší farář v Hrochově Týnci. V letech 1950-1953 internován v Želivi. Po návratu se jej StB snažila kompromitovat (bylo vykonstruováno obvinění, podle kterého se měl podílet na přípravě vraždy syna předsedy ONV v Pardubicích v roce 1949). Roku 1955 odsouzen k pětiletému vězení, záhy byl však amnestován. Psychicky se zhroutil poté, co jej vyhledali příslušníci StB a přesvědčovali jej k sebevraždě. Když neuposlechl, odvezli jej do lesů u Dvora Králové nad Labem, kde jej zanechali a odjeli. Nalezen byl až po devíti dnech, prochladlý a dezorientovaný. Asi rok a půl byl následně hospitalizován v psychiatrické léčebně. V roce 1977 uváděn jako duchovní správce řeholních sester v Hajnici u Trutnova. Později působil opět v Hrochově Týnci a posléze ve Vrbatově Kostelci. V roce 1990 jej biskup Karel Otčenášek jmenoval čestným kanovníkem. |
Miroslav Stryhal | 20. prosince 1995 | Administrátor na Pecce. |
Antonín Franc | 9. července 1996 | Farář ve Rtyni v Podkrkonoší. Zemřel v Hospicu sv. Anežky České v Červeném Kostelci. |
J.M. can. Josef Čechal | 1. listopadu 1996 | Farář v Proseči u Skutče. Děkan kolegiátní kapituly v Litomyšli. |
Josef Pípal | 17. března 1997 | Kněžské svěcení přijal v roce 1940. Působil jako kaplan a následně provizorní administrátor v Novém Bydžově. V roce 1945 doložen jako administrátor v Dašicích, v letech 1946-1948 pak v Rudolticích u Lanškrouna. Nějaký čas byl rovněž katechetou v Přibyslavi. V letech 1972-1992 duchovní správce v Číhošti. |
Josef Kacálek | 27. září 1997 | Administrátor v Lanškrouně. |
František Hron, SJ | 19. února 1998 | Emeritní administrátor v Chroustovicích. Po roce 1989 působil v Praze při kostele sv. Ignáce na Karlově náměstí. Vyhledávaný a oblíbený zpovědník. |
Alois Stria | 19. června 1998 | Duchovní správce ve Staré Pace. |
František Ehrenberger | 29. června 1998 | Duchovní správce v Bojanově a ex currendo na Seči. |
František Lukeš | 11. července 1998 | Probošt v Poděbradech. Spisovatel a pedagog. |
Rafael Antonín Vosmík, O.Praem. | 11. července 1998 | Želivský premonstrát, bývalý administrátor v Kalištích. Dožil v želivském klášteře. |
Patrik Trnečka, OP | 21. prosince 1998 | Rodák z Protivanova na Moravě. Na kněze vysvěcen 3. března 1950 v Olomouci. Nedlouho poté spolu se svými spolubratry internován, následně nuceně sloužil u PTP. V letech 1953-1957 v civilním zaměstnání. V letech 1957-1962 pracoval jako zahradník v broumovském klášteře v královéhradecké diecézi, přičemž měl povolení ke kněžské službě u sester dominikánek, které byly tehdy v broumovském klášteře nuceně soustředěny. V roce 1968 získal státní souhlas pro běžnou duchovní správu a odešel do brněnské diecéze. Zemřel v obnovené dominikánské komunitě ve Znojmě, ve Znojmě rovněž pohřben. |
Emil Tichý | 9. února 1999 | Emeritní farář ve Vítězné-Kocléřově. |
Václav Zykan | 14. dubna 1999 | Farář v Solnici. |
Václav Donát | 15. dubna 1999 | Děkan v Kopidlně. |
Josef Špelda | 13. května 1999 | Farář v Bohuslavicích nad Metují. |
Miloslav Kopecký | 29. června 1999 | Výpomocný duchovní v Opočně. |
J.M. can. František Halík | 14. srpna 1999 | Rodák ze Záborné (farnost Polná). Na kněze vysvěcen v roce 1935. Farář v Přibyslavi a posléze v Klášterci nad Orlicí. Čestný kanovník královéhradecké katedrální kapituly. Pohřben v Přibyslavi. |
ThDr. František Novák | 2. října 1999 | Někdejší kaplan v Žamberku. Později vyučoval biblistiku v kněžském semináři v Litoměřicích a následně na KTF UK v Praze. |
Jiří Koudelka | 1. prosince 1999 | V letech 1979-1983 interkalární administrátor děkanství v Náchodě, poté do roku 1990 administrátor v Lomnici nad Popelkou. |
Vít Bohumil Tajovský, O.Praem. | 11. prosince 1999 | Opat kanonie premonstrátů v Želivi, někdejší politický vězeň. |