Geografie zemědělství/Úvod

Geografie zemědělství je:

• dílčí disciplína socioekonomické geografie, jedna ze základních složek geografie výroby
• disciplína zabývající se z geografického hlediska zemědělskou výrobou
• předmětem studia je rozmístění, jednotlivé formy, jejich zaměření, struktura a intenzita zemědělství
• zemědělství je vědomé obhospodařování půdy za účelem výroby rostlinných a živočišných produktů pro uspokojení lidské společnosti
• úzká souvislost se zemědělskou ekonomií a agronomií

Vývoj geografie zemědělství

• na začátku 19. stol položil základy Albrecht Thaer
• Johann Heinrich von Thünen: první teorie o rozmístění zemědělské výroby
• vliv Alexandra von Humbolta - pokus o zachycení prostorového rozdělení pěstovaných rostlin
• Eduard Hahn: Agrární geografie využívající statistické metody (navazoval na Carla Sauera)
• 1903 vyšla první učebnice (J. Grenedan)
• Bernhard: zdůraznění závislosti zemědělství na přírodních, kulturních a hospodářských podmínkách
• mezi válkami dva směry: směr využití půdy (Německo, UK) a statistický směr (USA)
• v ČR vliv německé školy (Dvorský, Hromádka)

Specifikum zemědělství

• odvětví materiální výroby vytvářející produkty k uspokojení základních potřeb – potraviny
• zdroj surovin pro i pro nepotravinářské obory průmyslu
• rozhodující vliv na vývoj společnosti
• závislé na přírodních podmínkách
• hlavní náplní biologická prvovýroba (usměrňování růstu rostlin a živočichů)
• spojeno s vědomým a systematickým využíváním přírodních zdrojů
  • se vznikem organizovaných společenských celků (státy)
  • s nutností vyrovnat se s vlivy vnějšího prostředí
  • s postupným vytvářením pojmu času a prostoru jako souboru vzdálenosti
  • s prvními změnami v rozmístění obývaného prostoru
• základním předpokladem je půda
• zemědělská půda je rozdělována na ornou půdu, louky a pastviny (spojovány v 1 kategorii - trvalé travní porosty)
• pastviny: území pokrytá přirozeným travnatým porostem využitelným ke spásání
• louky: pravidelně kosený povrch, zdroj krmiva na zimu
• orná půda: pole + zahrady, sady, vinice, chmelnice, plantáže, úhory (trvalé kultury)

Postavení zemědělství v národním hospodářství

• dáno stupněm zajištění výživy obyvatelstva, účastí na zahraničním obchodu, vztahy k ostatním odvětvím, podílem na národním důchodu
• základní orientace v pěstování rostlin nebo chovu hospodářských zvířat – rozdělení na rostlinou a živočišnou výrobu
• rozdělení podle funkčního hlediska
  • primární: rostlinná výroba, jejíž produkty slouží k potravinářskému, průmyslovému a krmivářskému zpracování
  • sekundární: produkty živočišné výroby včetně organických hnojiv
• ve vyspělých státech nízký podíl na národním důchodu (okolo 3-5%), v rozvojových nad 50%
• absolutní objem roste ale podíl klesá (pomalejší růst než v průmyslu a službách)
• ve vyspělých státech rychlejší růst než růst obyvatel, v rozvojových naopak
• v rozvinutých zemích nabídkové odvětví, v rozvojových poptávkové
• podíl zaměstnanců v zemědělství
• v moderní podobě výroby klesají nároky na množství pracovních sil