Jak na zahradu/Skleníky a pařeniště

Skleníky a pařeniště jsou pro užitkovou zahradu téměř nutností. Umožňují předpěstování rostlin v chladnějších ročních obdobích, než mohou být sazeničky přeneseny na venkovní záhony. Lze v nich ale trvale pěstovat i choulostivější plodiny nebo okrasné rostliny.

Skleník

Vybudování skleníku není složité, přesto vyžaduje značné investice. Obvykle je nutné kromě vlastní stavby vyrovnat a zhutnit terén, vhodné je také přivedení vody a elektřiny. Stavební povolení není pro stavbu skleníku běžných rozměrů vyžadováno (ideální šířka skleníku pro drobné pěstitele je asi 2,5 m).

Umístění skleníku je třeba dobře promyslet. Měl by se nacházet poblíž domu, aby se usnadnilo zalévání nebo rosení. Zároveň musí stát na slunném místě, nestíněném okolními budovami nebo stromy. V prostředí střední Evropy je vhodná orientace skleníku kratšími stranami ve směru východ - západ, čímž k delším stranám ze severu a jihu proniká více světla.

Podle stanoviště i nároků pěstovaných plodin lze skleník opatřit automatickým či ručně ovládaným zastíněním (roletami) a větráním. Celoročně užívané skleníky je třeba vybavit vytápěním a tepelnou izolací pro zimní období. Střechu lze opatřit okapy, kterými dešťová voda steče do připravených nádrží (např. sudů). Tím se omezuje spotřeba pitné vody, rostlinám navíc dešťová voda prospívá.

Vytápění

Královské skleníky v belgickém Laeken

Skleníky lze podle systému vytápění rozdělit do čtyř skupin:

Studený skleník je nevyhřívaný a teplota v něm je asi o 6-8 °C vyšší než teplota vnější. Tento skleník může v mírnější zimě sloužit k uložení odolnějších kaktusů nebo cibulovin. Dále dovoluje jarní předpěstování nejrůznějších plodin a prodloužení jejich období růstu na podzim.
Temperovaný skleník umožňuje udržovat teplotu nad hranicí 4 °C bez ohledu na vnější podmínky. Proto lze v zimě využít k přechovávání choulostivých rostlin včetně citrusů, palem, kaktusů a jiných sukulentů. Dále umožňuje jarní předpěstování nejrůznějších plodin a prodloužení jejich období růstu na podzim.
Mírně vyhřívaný skleník je vybaven vytápěním, které dokáže udržet vnitřní teplotu nejméně 10-14 °C. Proto v něm může zimovat většina pokojových rostlin včetně náročných exotických druhů. Celoročně jej lze využít k pěstování salátu, ředkviček, okurek či rajčat.
Vyhřívaný skleník je využíván především profesionálními pěstiteli. Teplota v něm nikdy neklesá pod 20 °C, proto má takový skleník speciální vytápění a velkou spotřebu energie. Kromě udržování stálé vysoké teploty je nutné skleník vybavit i dobrým osvětlením, protože exotické rostliny vyžadují i dostatek světla.

Pařeniště

Údržba skleníku

Udržování čistoty brání většímu výskytu škůdců, plísní a jiných chorob. Kromě pravidelného čištění celého skleníku (omývání skleněných tabulí od prachu a řas) je nutné v čistotě udržovat i pěstební nádoby a nářadí. V období, kdy ve skleníku nejsou zasazeny žádné rostliny, se doporučuje celková desinfekce.

Také rostliny je třeba pravidelně prohlížet a sledovat výskyt škůdců či chorob, které se v uzavřeném prostředí rychle šíří.

Foliový kryt záhonu

Pařeniště

Pařeniště jsou menší poklopy či tunely nad záhony, které umožňují rychlejší prohřátí půdy, čímž se urychluje růst rostlin i dozrávání plodů. Sklo může být nahrazeno plastem nebo silnější plastovou folií. Hlavní výhodou oproti skleníkům je jednodušší výstavba, neposkytují ovšem tolik prostoru.

Pařeniště obvykle tvoří zděný nebo dřevěný rám, překrytý skleněnou tabulí nebo například starým oknem. Sklo, upevněné na pantech, lze dle potřeby otevřít, čímž se umožní větrání i zálivka. Konstrukce umožňuje pěstovat rané druhy menší zeleniny, která není tak náročná na prostor (salát, ředkvičky). Pařeniště však mohou být rovněž vyhřívaná a pak umožní přezimování choulostivějších rostlin.

Foliové kryty lze vztyčit přímo nad záhonky a chránit tak rostoucí plodiny před mrazem i větrem. Urychlují vývoj rostlin a prodlužují dobu jejich pěstování. Ačkoliv se obvykle používají k pěstování raných druhů zeleniny nebo jahod, lze jimi zakrýt i záhony okrasných rostlin.