Maďarština/Jednotné a množné číslo

Jednotné číslo editovat

  • Jednotné číslo (singulár, lat. [numerus] singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus něčeho. Používá se jak u jmen (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno), tak u sloves.
  • Jednotné číslo maďarských podstatných jmen je prostá záležitost. V každém slovníku je maďarské podstatné jméno v jednotném čísle spolu s jeho překladem.

Množné číslo editovat

  • Množné číslo (plurál) má v maďarštině typickou koncovku -k, případně -i, následuje-li přivlastňovací přípona. Koncovka množného čísla se připojuje jako první před ostatními koncovkami:
  1. přímo k podstatnému jménu, končí-li toto jméno samohláskou. Často dochází k dloužení této samohlásky. Například: kutya – kutyák (pes – psi)
  2. za vkladné -o- u slov obsahujících zadní samohlásky: abrosz – abroszok (ubrus – ubrusy)
  3. za vkladné -e- u slov obsahujících přední samohlásky: könyv – könyvek (kniha – knihy)
  4. jinak: ajak – ajkak (ret – rty) – navíc se vypouští -a-
  • Množné číslo používáme v tom případě, když z něčeho je víc, ale neurčíme množství. Když určíme množství (tři, šest, mnoho, atd.), podstatné jméno zůstává v jednotném čísle:
egy fa = (jeden) strom
fák = stromy
három fa = tři stromy (nikoliv három fák!)
sok fa = mnoho stromů (nikoliv sok fák!)
  • Jestliže podstatné jméno je podmětem ve větě, i sloveso zůstává v jednotném čísle:
Három fa növekedik. = Tři stromy rostou.
Egy fa növekedik. = Jeden strom roste.
  • V množném čísle se na podstatná jména ptáme kik?, mik? (kdo?, co?).
  • Za tázacími zájmeny hány?, mennyi? (kolik?) podstatné jméno i sloveso je též vždy v jednotném čísle:
óra = hodina —> Hány óra van? = Kolik je hodin?
esik = padat, padnout —> Mennyi esik rám? = Kolik připadá na mně?
  • Nepravidelné formy množného čísla podstatných jmen nevidíme ze základního slova, proto se je musíme naučit.

Koncovky množného čísla editovat

Pravidelná podstatná jména editovat

Jméno končíci se na / Kmen Koncovka Pravidlo Nominativ singulár Nominativ plurál
-a -k -a se prodlouží = -ák alma almák
-e -k -e se prodlouží = -ék csésze csészék
ostatní samohlásky -k koncovka množného čísla se jen přidá kávé
kapu
kávék
kapuk
-alom
-elem
-ak
-ek
v množném čísle bude -alma-, -elme- + -k lakodalom
rejtelem
lakodalmak
rejtelmek
souhlásku -ök


-ek


-ok
když poslední slabika kmene obsahuje labializovanou vysokou samohlásku (ö, ő, ü, ű) a kmen obsahuje jen vysoké samohlásky

když poslední slabika kmene obsahuje nelabializo- vanou vysokou samohlásku (e, é, i, í) a kmen obsa- huje jen vysoké samohlásky

když kmen obsahuje nízké (a, á, o, ó, u, ú) nebo nízké i vysoké samohlásky
gyümölcs


szék


kalap
gyümölcsök


székek


kalapok
slova cizího původu viz případy výše rozhodující je poslední samohláska na určení přípony, postupujeme i tady podle pravidla vokálové harmonie szoftver szoftverek
složena slova viz případy výše rozhodující je poslední slovo na určení přípony, postupujeme podle výše uvedených pravidel buszjegy
(busz + jegy)
buszjegyek

Nepravidelná podstatná jména editovat

Jméno končíci se na / Kmen Koncovka Pravidlo Nominativ singulár Nominativ plurál
-v kmen -ak
-ek
jednoslabičná slova končící na dlouhou samohlásku často změní kmen na v-kmen = -ak, -ek
cső
tavak
csövek
vokálové zkrácení jednoslabičných a dvojslabičných kmenů -ak
-ek
v některých jednoslabičných a dvojslabičných slovech se dlouhá samohláska zkrátí a pravidlo vokálové harmonie v některých případech neplatí út
híd
tehén
kéz
utak
hidak
tehenek
kezek
jednoslabičná slova -ak
-ek
v některých případech jednoslabičná slova dostanou koncovky -ak / -ek a kmen slova se nezmění; pro slova s vysokými samohláskami se používá spojovací samo- hláska -e- a pro slova s nízkými nebo smíšenými samo- hláskami se používá spojovací samohláska -a- ház
toll
őz
házak
tollak
őzek
dvojslabičný kmen s vokálovým vyřazením -ök

-ek

-ok

-ak
V některých slovech se samohlásky poslední slabiky vyřadí:
* když poslední samohláska změněného kmene je labializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -ö-
* když poslední samohláska změněného kmene je nelabializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -e-
* když poslední samohláska změněného kmene je a, á, o, ó, spojovací samohláskou je -o-
* v některých případech může být i -a-, když poslední samohláska změněného kmene je a, á nebo poslední slabika slova je -jú
ököl

eper

bokor

sátor
borjú
öklök

eprek

bokrok

sátrak
borjak