Maďarština/Pravidla pravopisu
- Pravidlo způsobu psaní podle výslovnosti
- – Slova píšeme tak, jak je slyšíme (kása, sajt, hajó)
- Pravidlo způsobu psaní podle slovního rozboru
- – V některých případech se souhlásky asimilují ve výslovnosti.
- – Pravidlem je, že když slovo rozdělíme na kmen a přípony / předpony, zjistíme jak se píší jednotlivé části slova, které
- použijeme při psaní (např. egészség [egésség] = egész + ség).
- – Složená slova rozdělíme na základní slova a tak zjistíme jejich pravopis (např. vízszint [vísszint] = víz + szint).
- – Složená slova, ve kterých při spojení by měly stát tři stejné souhlásky, rozdělíme pomlčkou (např. sakk - kör).
- – Přípony -val, -vel, -vá, -vé se úplně asimilují, čili značíme to i v pravopise (např. kép + vel = képpel).
- Zjednodušující pravidlo způsobu psaní
- – Spřežkové souhlásky se zkrátí, když vedle sebe stojí dvě stejné spřežkové souhlásky (např. hosszú = hosz + szú).
- – Když slovo končí na dvě stejné souhlásky a přípona začíná tou stejnou souhláskou (máme vedle sebe tři stejné
- souhlásky), jedna z nich vypadne a píšeme jen dvě souhlásky (např. több + ből = többől).
- Pravidlo tradičního způsobu psaní
- – Některá slova si zachovala archaický pravopis a obsahují souhlásku ly (např. lyuk). Jsou to vlastně jako vybraná slova,
- která se musíme naučit.
- – Některá maďarská jména si zachovala archaický pravopis, přičemž se výslovnost neřídí podle pravopisu (např. Egressy
- [egresi], Batthyány [battyányi]).
- Psaní malých a velkých začátečních písmen
- – Obvykle slova píšeme s malými písmeny.
- – S malými písmeny píšeme názvy významných dní, svátků, akcí, národů a národností, jazyků.
- – Větu vždy začíname s velkým písmenem.
- – Při oslovení (v dopisech a e-mailech) všechna slova píšeme s velkým začátečním písmenem; výjimku tvoří spojky
- (např. Tisztelt Németh Úr!).
- – Texty a názvy tabulek, grafů, informačních tabulí apod. začínáme s velkým písmenem.
- – Každý člen vlastních podstatných jmen se píše s velkým začátečním písmenem (např. Németh Gábor, Magyar
- Tudományos Akadémia, Olaszország, Észak-Afrika, Velencei-tó).
- Slova rozdělujeme podle pravidla slabikování:
- – Kolik samohlásek ve slově, tolik máme slabik (např. ka-to-na).
- – Slabika vždy začíná na samohlásku nebo na jednu krátkou souhlásku (např. ka-to-na).
- – Slova, které obsahují jen jednu samohlásku, nerozdělujeme (např. nyolc).
- – Když je jedna souhláska mezi dvěma samohláskami, souhláska patří k druhé slabice (např. ró-zsa).
- – Když jsou dvě souhlásky mezi dvěma samohláskami, jedna souhláska patří k první a druhá k druhé slabice (např.
- am-per).
- – Když se jedná o dlouhou spřežkovou souhlásku, píšeme ji krátce v jedné i druhé slabice (např. mennyi —> meny-nyi).
- – Když jsou tři souhlásky mezi dvěma samohláskami, do druhé slabiky přejde jen jedna souhláska (např. Veszp-rém).
- – Složená slova rozdělujeme podobně jako jednoduchá slova, výjimka nastane při spojení těchto slov. Rozdělujeme je
- tam, kde první člen složeného slova končí (např. rend-őr).
- – Základní číslovky do 2 000 píšeme spolu. Například: 1 676 = ezerhatszázhetvenhat
- – Nad 2 000 píšeme spolu jen celé tisícovky a milióny. Například: 6 000 = hatezer, 2 000 000 = kétmillió
- – Číslovky nad 2 000, když po tisícovce ještě číslo pokračuje, rozdělujeme pomlčkou po třech číslech. Například: 13 428
- = tizenháromezer - négyszázhuszonnyolc
- – Čísla se značí arabskými číslicemi. Rozdělujeme je po třech číslech od 10 000. Například: 18 236, 2 526 357
- – Po řadových číslovkách píšeme tečku. Tečku píšeme i v případě, kdy se k číslovce přidává přípona. Například:
- 10., 18., 17.-nek, 28.-ba
- – Když píšeme řadové číslovky ve formě od – do, oddělujeme je pomlčkou a tečka stojí jen na konci. Například: a 10 –
- 12. oldalon, X – XII. század
- – Římskými číslicemi obvykle píšeme století, pořadí panovníků, městských obvodů a pod. Například: XIV. század, I.
- László, XIX. kerület
- – Čas (hodiny a minuty) píšeme v 24 hodinovém formátu. Hodiny a minuty oddělujeme tečkou. 10.30, 15.40-kor
- – Pořadí je ROK MĚSÍC DEN.
- – Rok píšeme vždy arabskými číslicemi a ukončíme tečkou. Rovněž den píšeme arabskými číslicemi a ukončíme tečkou.
- – Měsíc můžeme psát arabskými číslicemi, římskými číslicemi, písmeny nebo zkratkou.
- – Jednotlivé části data můžeme oddělovat i pomlčkou. V takovém případě píšeme vše arabskými číslicemi.
- – Po roce píšeme nejčastěji tečku:
- 1848. 03. 15., 1848. 3. 15., 1848. III. 15., 1848. március 15., 1848. már. 15., 1848. márciusi, 1848. március havában
- – Nepíšeme za rokem tečku, když:
- – po roce následuje záložka nebo přídavné jméno tvořené ze záložky (1848 előtt, 1848 utáni)
- – rok je vlastníkem v přivlastňovací vazbě (1848 hősei, 1848 márciusa)
- – rok je podmětem věty (1492 fordulópont az emberiség történelmében.)
- – Když se přidává přípona za rokem nebo za dnem, tečku nepíšeme (1848-ban, 1848. március 15-én).
