Masožravé rostliny

Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy, prvoky a zvláště pak hmyz. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech kde je půda velmi chudá na živiny, ponejvíce pak na dusík. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, rašeliništích, slatiništích a v chudých písčitých a kamenitých oblastech. Mimo oblastí pokrytých věčným ledem a sněhem je možno se s nimi setkat prakticky po celé zeměkouli.

Proč jsou některé rostliny masožravé?

editovat

Největší množství druhů masožravých rostlin nalézáme na místech, která jsou chudá na živiny (např. rašeliniště). Většina ostatních rostlin na takových místech trpí nedostatkem zejména dusíku a fosforu, a proto zde bývá vegetace velmi řídká. Tento uvolněný prostor využily právě masožravé rostliny pro svůj rozvoj. Lepivé listy původně sloužily pravděpodobně k zabíjení hmyzích škůdců (obrana) a duté listy nebo listové růžice k chytání a zadržování vody. V novém prostředí stačilo těmto "předmasožravým" rostlinám naučit se využívat živiny z polapeného hmyzu, ale třeba i listí nebo ptačího trusu napadaného do vodních nádržek. Masožravé rostliny nejsou žádný zázrak, dokáží pouze samy sebe hnojit "na list" a růst tak v prostředí, kde nemají konkurenci jiné vegetace. Naprostá většina masožravých rostlin je však schopná růst i s minimem živin bez polapení kořisti. Jejich masožravost je tedy jedna z mnoha získaných vlastností, kterými se v nehostinných prostředí dokáží prosadit.

Obecný popis masožravých rostlin

editovat

Návody a rady

editovat

Externí odkazy

editovat