Příručka pro hudebníky/Kabely

Signálový kabel

Tento typ kabelu se používá pro vedení nezesíleného signálu, tedy např. pro propojení nástroje přímo se zesilovačem nebo s prvním krabičkou s bufferovací schopností, z níž už vystupuje posílený signál resp. je měněna jeho impedance, díky čemuž signál není tolik náchylný ke ztrátám ve vedení. Podle použití v sestavě je signálový kabel označován jako kabel nástrojový či propojovací.

Konstrukce signálového kabelu

Uprostřed kabelu je středový vodič, který je obalen silnou izolací (dielektrikem) a poté stínícím pláštěm. Stínění je kryto umělohmotným materiálem, popřípadě i tkaninou u retro kabelů.

Středový vodič je nosičem vlastního signálu. Proud tekoucí středovým vodičem je poměrně malý, takže vodič samotný nemusí mít příliš velký průřez. Avšak slabý signál je velice náchylný na rušení vnějšími vlivy, proto vodič potřebuje kvalitní stínění. To bývá u kvalitních kabelů provedeno v několika vrstvách (vodivá guma, kovový pletenec, případně i kovová fólie).

Požadavky na signálové kabely

• nízká kapacita
• kvalitní stínění
• mechanická odolnost
• nesmí se kroutit (některé kabely mají tendenci se kroutit)
• bez manipulačního šumu (při ohýbání kabelu nesmí vznikat žádné rušivé zvuky (praskání, šum)

Použití signálového kabelu

Nástrojový kabel

Nástrojovými kabely jsou nazývány signálové kabely, které jsou určené pro připojení nástroje se zesilovačem nebo prvním efektem. U nástrojových kabelů se používá řada různých zapojení a konstrukcí.

Nesymetrické zapojení

Jedná se o nejjednodušší a nejpoužívanější způsob zapojení. Je použit stíněny mono kabel. Na obou koncích je středový vodič spojen s hroty Jacků a stínění je spojeno s oběma plášti Jacků.

Pseudo-symetrické zapojení

Označení pseudo-symetrické zapojení bylo převzato z článku o kabelech Planet Waves na instrumento.cz.

U tohoto zapojení je použit symetrický (mikrofonní kabel), což je dvoužilový kabel se společným stíněním, avšak jsou použity mono Jacky. Zapojení pak vypadá následovně:

• konektor u nástroje

- hrot: 1. středový vodič
- plášť: 2. středový vodič
- stínění není vodivě spojeno

• konektor blíže zesilovači

- hrot: 1. středový vodič
- plášť: 2. středový vodič + stínění

V takovémto zapojení mají prý činné vodiče nižší povrchovou plochu. Mezi nimi je pak přibližně poloviční kapacita, než při použití mono kabelu. Toto údajně způsobuje reaktabilnější zvuk s rychlejší odezvou. Na druhé straně je u těchto kabelů zmiňován nešvar, že prý mají snahu chytat rádiové frekvence do zesilovacího řetězce, pokud je na výstupu kabelu připojen nějaký efekt (toto je nepotvrzená informace).

Propojovací kabel

Jsou to většinou krátké kabely, které slouží k propojení efektů nebo v efektové smyčce. Požadavky na tento kabel nejsou tak vysoké, jako na kabel nástrojový, přesto není dobré jejich kvalitu podceňovat.

Reproduktorový kabel

Reproduktorový kabel vede zesílený signál z koncového zesilovače do reproduktorů. Je také nazýván jako:

• loudspeaker cable (angl.)
• silový kabel (obecné hovorové označení pro "výkonový kabel", pravděpodobně vzniklo neodborným překladem z angl. "power cable", kterým se ale v praxi myslí výhradně "napájecí kabel")

Pokud tedy chcete být přesní, používejte výhradně termín "reproduktorový kabel" a v angličtině "loudspeaker cable".

Kabel se v praxi používá pro:

• u stacků - propojení hlavy s reproboxem (většinou s použitím konektorů Jack nebo Speakon)
• u komb - přímé propojení zesilovače s reproduktorem (buď pomocí konektorů nebo pájením případně nebo šroubovým spojem)

Kabel je proveden jako nestíněná dvojlinka a průřezy obou vodičů jsou totožné. Pro snížení rizika mechanického poškození kabelu je vhodné používat kabel, kde jsou oba vodiče zalité ve společném kulatém obalu. Reproduktorovým kabelem protéká mnohdy velký proud, tedy průřez vodičů musí být o něco větší, kvůli minimalizaci ztrát. U kytarových aparatur je standard dvojlinka 2 x 1,5 mm²

NEPOUŽÍVEJTE NÁSTROJOVÝ KABEL MÍSTO REPRODUKTOROVÉHO KABELU Snažte se vyhýbat použití kabelů malých průřezů (pod 1 mm²). Rozhodně nepoužívejte kabely nástrojové, které mají malý průřez středového vodiče. Riskujete tím vážné poškození zesilovače. Slabý vodič se může vlivem velkého odporu zahřát tak, že dojde k porušení izolace a následně ke zkratu a následně k poškození výkonové sekce zesilovače. Pokud je slabý kabel nějak porušen, může dojít i k jeho přepálení, což je nebezpečné především pro lampové zesilovače. Je to v podstatě to samé, jako byste zapnuli aparát bez připojeného reproduktorů, což je, jak známo, u lampového zesilovače nepřípustné.

U lampových zesilovačů umisťujte kabel v dostatečné vzdálenosti od lamp!

Kabel si lze koupit hotový. Sortiment si můžete prohlédnout v e-shopech firem kytary.cz nebo musiccenter.cz

Výroba reproduktorového kabelu

Pro ty, kdo mají zkušenosti s pájením, je často přijatelnější si reproduktorový kabel spájet sám. Můžete si tak vyrobit kvalitní kabel za podstatně nižší cenu.

Pokud pájíte kabel ůležitější je u reproduktorového kabelu Při výrobě kabelu platí konvence:

hrot Jacku = + (většinou červený kabel)

plášť Jacku = - (většinou černý kabel)

Kabel

Při výběru kabelu je dobré mít na zřeteli, že elektrický odpor je lineárně závislý na ploše průžezu vodiče, nikoliv na jeho průměru. To znamená, že pokud např. zvýšíte průměr na dvojnásobně, výsledný odpor bude 4x menší.

Nicméně čím je vodič tlustší, tím se hůř pájí. Zřejmě se vám nepodaří připájet extra tlustý vodič málo výkonnou páječkou. Také se při použití tlustších kabelů zužuje výběr jacků, které kabel pojmou.

Zde malá tabulka pro porovnání, jak v závislosti na průměru vodiče neúměrně narůstá průřez a klesá odpor. Výpočet vychází ze vztahů pro výpočet elektrického odporu

průměr [mm]	průřez [mm²]	odpor na 10m [Ω]
0.5	0.19	8.76
1	0.79	2.19
1.5	1.77	0.97
2	3.14	0.55
2.5	4.91	0.35

Doporučený průřez vodiče je 1,5mm². Kabel s půřezem větším, než 2mm² je zbytečný. Kabel by měl být co nejkratší.

Konektor

Pokud chcete mít HQ kabel, použijte one-peace konektory Neutrik, ale bohatě postačí i kvalitnější konektory s nýtovanými kontakty. Např. levnější řada NYS od Neutrik.

Lze použít Jacky s kovovým obalem?
Tuto otázku si jistě pokládá nejeden bystrý hudebním. Je nutné si uvědomit, že obal jacku už neslouží jako stínění, ale může jím téci velký proud. Přesto obal by neměl zranit, pokud je zařízení zkonstruováno v souladu s normou.

Nepoužívejte "silent" jacky!
Jedná se např. o jacky typů Neutrik NYS225S. Kromě toho, že je to naprosto zbytečná investice navíc, tak vlastnost, pro kterou jsou ceněny u nástrojových kabelů, se stává u reproduktorových kabelů nebezpečím. Tyto konektory jsou při odpojení zkratovány, což může způsobit poškození aparátu.

One-piece konektory.
Nejlepší Jacky jsou typu [b]one-piece[/b], kde jsou vodivé části vyrobené z jednoho dílu, tedy nehrozí uvolnění nalisovaných spojů při vyhřáti pájkou. Problém je, že jen malé množství těchto konektorů je vhodné pro velmi silné kabely (dle technických informací Neutriku tyto dražší konektory mohou pojmout kabel s průměrem max. 7mm).

Jack vs. Speakon
Jack neboli TRS konektor není uzpůsoben pro přenášení vysokých výkonů, přesto pro výkony přenášené v kytarových sestavách postačuje.

Speakon konektor je přímo navržen pro reproduktorové kabely a vysoké výkony.

Pokud budete mít u boxu možnost volby mezi konektory Jack a Speakon konektory, pak volte určitě Speakon. Ale pokud takovou volbu nemáte, není nezbytné konektory předělávat.Ještě existuje tzv. Speakon Combo zásuvka, do které lze zasunout jak Speakon, tak Jack.

Po dokončení výroby kabelu je samozřejmostí:

• proměřit odpor kabelu multimetrem (měl by být téměř neměřitelný - multimetr ukáže stejné)

Příklady propojení

Odstrašující příklad

Takto by propojení opravdu vypadat nemělo. Vodiče nemají v průřez ani 0,5mm². Krimpované Faston konektory nejsou také nic moc.

Lepší příklad

Byl použit kabel Tasker C276 Black 2xΦ2,5mm, celk.Φ 9mm a konektor Neutrik NYS 208. Konektor je z levné série NYS. Jack není one-piece, ale i když mu dáte při pájení zabrat, tak nanýtovaný kontakt velice dobře drží). Kryt vstupu kabelu musel být rozšířen o 1mm v průměru.