Wikiknihy

Monitoring zdrojů znečištění metodami DPZ: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 31:
 
== Studium daného jevu metodami DPZ ==
 
Při monitoringu znečištění jsou požívána jak družicová, tak letecká zařízení. Často jsou používány obdobné přístroje, specializované pro určité využití. Následující přehled je pouze orientační.
 
=== Znečištění ovzduší ===
 
==== Terra (EOS AM-1) a MOPTIT ====
[[Image:Mopitt first year carbon monoxide.jpg|thumb|Výstup ze senzoru MOPTIT družice Terra - rozložení oxidu uhelnatého v troposféře.]]
Terra (EOS AM-1) je mezinárodní satelit pro vědecký výzkum NASA, který obíhá Zemi synchronně se Sluncem. Je vlajkovou lodí Systému pro pozorování Země (Earth observin system) NASA. Satelit byl vypuštěn pomocí rakety Atlas IIAS na konci roku 1999 a data začal poskytovat v úboru roku 2000. Na satelitu je umístěno 5 senzorů pro dálkové snímání přírodního prostředí Země a klimatického systému. Pro detekci znečištění ovzduší je nejpoužívanější MOPTIT. Ten se zaměřuje zejména na
Terra (EOS AM-1) je mezinárodní satelit pro vědecký výzkum NASA, který obíhá Zemi synchronně se Sluncem. Je vlajkovou lodí Systému pro pozorování Země (Earth observin system) NASA. Satelit byl vypuštěn pomocí rakety Atlas IIAS na konci roku 1999 a data začal poskytovat v úboru roku 2000. Na satelitu je umístěno 5 senzorů pro dálkové snímání přírodního prostředí Země a klimatického systému. Pro detekci znečištění ovzduší je nejpoužívanější MOPTIT. Ten se zaměřuje zejména na rozšíření, přemísťování a zdroje oxidu uhelnatého a metanu v troposféře. Je prvním satelitním senzorem, který používá korelační spektroskopii plynů. Senzor měří emitované a odražené záření ze Země ve třech spektrálních pásech. Vstupující záření prochází komorami naplněnými oxidem uhelnatým a metanem, vznikající napětí odpovídá výskytu sledovaných plynů v atmosféře. Prostorové rozlišení je 22 km v nadiru (oblast kolmo pod senzorem). Země je sledována v pásech širokých 640 km (vizte [http://terra.nasa.gov/About/MOPITT/mopitt_swath.php tuto animaci]). Kromě celkového měření sloupce atmosféry je také možno měřit výskyt oxidu uhelnatého v 5ti kilometrových vrstvách vertikálního sloupce atmosféry, což umožňuje sledovat rozšiřování plynu zpět k jeho zdroji.
 
==== MAPS (Measurement of Atmospheric Pollution from Satellites) ====
Its specific focus is on the distribution, transport, sources, and sinks of carbon monoxide and methane in the troposphere. Methane is a greenhouse gas with nearly 30 times the heat-trapping capacity of carbon dioxide; it is known to leak from swamps, livestock herds, and biomass burning, but the total output from these individual sources is unknown. Carbon monoxide, which is expelled from factories, cars, and forest fires, hinders the atmosphere's natural ability to rid itself of harmful pollutants.
 
Projekt se zabýval měřením koncentrací oxidu uhelnatého v troposféře a byl tak vlastně předchůdcem dnešního MOPITTu. Prostředkem bylo umístění přístrojů na raketoplánech při jejich celkem 4 startech (v letech 1981, 1984,2×1994). Použitá technologie byla v podstatě stejná jako u MOPITTu. Při vstupu do záření se paprsek dělí na 3 paprsky, rozdíl energie prvních dvou (z nichž jeden prochází komorou s oxidem uhelnatým) určuje obsah oxidu uhličitého ve sloupci, třetí paprsek určuje množství oxidů dusíku, to má význam pro detekci oblačnosti (pod mraky není možno CO měřit).
MOPITT is the first satellite sensor to use gas correlation spectroscopy. The sensor measures emitted and reflected radiance from the Earth in three spectral bands. As this light enters the sensor, it passes along two different paths through onboard containers of carbon monoxide and methane. The different paths absorb different amounts of energy, leading to small differences in the resulting signals that correlate with the presence of these gases in the atmosphere.
Podle zprávy z roku 1996 <ref>NASA Facts online. Dostupné z WWW:http://oea.larc.nasa.gov/PAIS/MAPS.html</ref> bylo plánováno
 
==== ENVISAT, ASAR a SCIAMACHY ====
 
Envisat je projekt Evropské kosmické agentury (ESA), zaměřený na průzkum životního prostředí Země. Na palubě se nachází celkem 9 senzorů. Mnoho z nich je zdokonalenými verzemi těch, které byly dříve použity na satelitech ERS-1 a ERS-2. Pro detekci zdrojů znečištění se používá především SCIAMACHY. Satelit byl vypuštěn za pomoci rakety Ariane v roce 2002, obíhá synchronně se Sluncem, stejné místo je snímáno jednou za 35 dní.
 
===== SCIAMACHY ====
 
 
 
 
 
=== Znečištění vody ===
 
==== Technologie SAR a ASAR ====
SAR je typ radaru, sloužící k průzkumu poměrně statických objektů na povrchu Země. Pomocí radarových odrazů je možno rozeznávat různé typy povrchů. To může být použito k detekci znečištění vodních ploch látkami, které vytvářejí skvrny při povrchu (typicky uhlovodíky). Příklad takového použití dokládá projekt Monitoringu ropných skvrn při pobřeží Norska (vizte příklady).
 
Radary SAR byly a jsou využívány na více typech družic. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
* kanadské satelity [[RADARSAT]]
* satelity [[ERS]] [[ESA]]
* satelit [[ENVISAT]] [[ESA]]
* japonské satelity [[JERS]]
 
===== ASAR =====
 
MOPITT's spatial resolution is 22 km at nadir and it 'sees' the Earth in swaths that are 640 km wide. Moreover, it can measure the concentrations of carbon monoxide in 5-km layers down a vertical column of atmosphere, to help scientists track the gas back to its sources.
 
 
Řádek 74 ⟶ 100:
(adresy, projekty, publikace, …)
 
== Reference ==
<references/>
Citováno z „https://cs.wikibooks.org/wiki/Monitoring_zdrojů_znečištění_metodami_DPZ“