Čeština/Psaní i/y: Porovnání verzí

Rozlišování ''i/y'' a ''í/ý'' patří k nemnoha historickým prvkům českého pravopisu. Toto rozlišení nemá v současné češtině (s výjimkou některých nářečí na severní Moravě a ve Slezsku) oporu ve výslovnosti, proto je třeba znát pravidla psaní těchto písmen. Pro účely pravopisu se české souhlásky (resp. jim odpovídající písmena) rozlišují na měkké, tvrdé a obojetné. V domácích slovech se po tvrdých souhláskách píše vždy „tvrdé“ ''y/ý'', po měkkých souhláskách vždy jen „měkké“ ''i/í''. Po obojetných souhláskách může následovat jak „měkké“ ''i/í'', „tvrdé“ ''y/ý''. Tato volba však není libovolná, ale řídí se určitými pravidly. Rozdělení souhlásek podle měkkosti/tvrdosti uvádí následující tabulka:

Toto rozdělení má vliv nejen na pravopis, ale i na skloňování a časování. U skloňování proto rozlišujeme měkké a tvrdé vzory. Těmito vzory se řídí psaní ''i/y'' a ''í/ý'' v koncovkách. Pro psaní těchto samohlásek po obojetných souhláskách v kořenech, předponách a příponách existuje seznam [[..Čeština/Vyjmenovaná slova|vyjmenovaných slov]], v nichž – a ve slovech od nich odvozených – se píše ''y/ý''. V ostatních případech píšeme ''i/í''.

Výjimkou z výše uvedeného pravidla jsou tvrdé souhlásky ''d, t, n'', po nichž je možné psát i „měkké“ ''i/í''. V tom případě se však mění výslovnost a stejně jako před [[..Čeština/Písmeno ě|písmenem ě]] se čtou „měkce“. Skupiny vyslovované [ďi, ťi, ňi] a [ďí, ťí, ňí] píšeme ''vždy'' '''di, ti, ni''' a '''dí, tí, ní''':

Příčestí jsou slovesné tvary, které jsou formálně shodné se jmennými tvary [[..Čeština/Přídavná jména|přídavných jmen]]. Používají se při tvoření [[..Čeština/Minulý čas|minulého času]] (příčestí minulé) a [[..Čeština/Trpný rod|trpného rodu]] (příčestí trpné). Příčestí vždy musí mít tvar odpovídající [[..Čeština/Jmenný rod|rodu]] podmětu. V jednotném čísle nám obvykle volba náležitého tvaru nečiní potíže (pán še'''l''', paní š'''la''', dítě š'''lo'''). Problémy nastávají v množném čísle, pokud máme rozhodnout, zda napsat ''-li'', nebo ''-ly'', neboť výslovnost je v obou případech stejná. V tomto případě platí: