Wikiknihy

Maďarština/Podstatná jména: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava kódu
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
V maďarštině, podobně jako v češtině, se podstatná jména skloňují. Kromě toho, že má maďarština skoro 3×třikrát více pádů než čeština, je zde ještě několik zásadních rozdílů.:
 
* První rozdíl je ten, že maďarština '''nezná kategorii mluvnického rodu'''. Není zde nic podobného jako rod mužský, ženský a střední. Stejně tak '''neexistují různé vzory skloňování''' jako v češtině. Všechna podstatná jména přijímají stejné koncovky, které se zpravidla vyskutujívyskytují ve 2dvou až 3třech variantách, a to v závislosti na tzv. [[../Samohlásková harmonie|samohláskové harmonii]].
 
* Hlavní rozdíl pak je ten, že maďarština patří k jinému jazykovému typu než čeština. Čeština patří ke flektivnímu typu jazyků a platí v ní zásada jediné koncovky. To znamená, že jednou koncovkou vyjadřujeme více mluvnických kategorií (číslo a pád). Stejný tvar se navíc může vyskytnout ve více pádech.
: V maďarštině je to jinak. Každá mluvnická kategorie se vyjadřuje zvláštní koncovkou. Maďarské podstatné jméno na sebe „nalepuje“ (odborně „aglutinuje“''aglutinuje'') více koncovek naráz. Podle toho se tento jazykový typ nazývá '''aglutinační'''. Tento rys se nejvíce projevuje právě při skloňování podstatných jmen.
 
* Základní '''koncovky''', které se připojují (v uvedeném pořadí) jsou:
*: koncovka množného čísla (plurálu);
*: přivlastňovací koncovka – vyjadřuje vlastnické vztahy (obdoba českých přivlastňovacích zájmen);
*: pádová koncovka.
 
Ukážeme si to na '''příkladu''':▼
 
▲: Ukážeme si to na '''příkladu''':
* könyv = kniha
: doboz = krabice
* könyv-e-k-ben = v knihách
*: könyvdoboz-eo-ik-m-benban = v mých kniháchkrabicích
: doboz-a-i-m-ban = v mých krabicích
 
*: -ea- je vkladná samohláska
*: -k / i- vyjadřuje množné číslo
*: -m- vyjadřuje vlastnictví (moje)
*: -benban je pádová koncovka tzv. inessivu (odpovídá českému ''v + 6. pád'')
 
== Množné číslo ==
Množné číslo (plurál) má v maďarštině typickou koncovku -k, případně -i (následuje-li přivlastňovací přípona).
 
Koncovka množného čísla se připojuje jako první před ostatními koncovkami (viz příklad výše).
 
Koncovka '''-k''' se připojuje:
# přímo k podstatnému jménu, končí-li toto jméno samohláskou. Často dochází k dloužení této samohlásky. Například: kutya – kuty'''ák''' (pes – psi);
# za vkladné -o- u slov obsahujících zadní samohlásky: abrosz – abrosz'''ok''' (ubrus – ubrusy);
# za vkladné -e- u slov obsahujících přední samohlásky: könyv – könyv'''ek''' (kniha – knihy);
# jinak: ajak – ajk'''ak''' (ret – rty) – navíc se vypouští -a-.
 
Použití koncovky -i- bude vysvětleno u přivlastňovacích koncovek.
 
=== Podstatná jména ve spojení s číslovkou ===
Množné číslo se v maďarštině používá pouze v případě, že není nijak blíže určeno množství. Pokud je počet udán číslovkou, '''podstatné jméno zůstává v jednotném čísle''':
 
* egy fa = (jeden) strom
* fák = stromy
* három fa = tři stromy (nikoliv ''három fák''!)
* sok fa = mnoho stromů (nikoliv ''sok fák''!)
 
== Přivlastňovací koncovky ==
* K vyjádření vlastnických vztahů používáme v češtině přivlastňovací zájmena (můj, tvůj apod.). Ta sice v maďarštině také existují, ale nepoužívají se spolu s podstatnými jmény. Namísto toho podstatné jméno přijímá zvláštní přivlastňovací koncovky: a vagyon = jmění —> a vagyon'''om''' = moje jmění
* a ház = dům —> a ház'''am''' = můj dům
 
* Volba koncovky závisí na tom, kdo je vlastník (já, ty, on…on...), a na tom, zda přivlastňujeme jednu, nebo více věcí. Na podobu koncovky má samozřejmě vliv zakončení v základním tvaru a samohlásková harmonie.
 
=== Přivlastňování v jednotném čísle ===
Řádek 52 ⟶ 31:
{| class="wikitable"
|-
| &nbsp; || '''alma'''<br />jablko || '''körte'''<br />hruška || '''dobozállat'''<br />krabicezvíře || '''kéz'''<br />ruka || '''ház'''<br />dům || '''sör'''<br />pivo
|-
| můj / má / mé || alm'''ám''' || kört'''ém''' || dobozállat'''om''' || kez'''em''' || ház'''am''' || sör'''öm'''
|-
| tvůj / tvá / tvé || alm'''ád''' || kört'''éd''' || dobozállat'''od''' || kez'''ed''' || ház'''ad''' || sör'''öd'''
|-
| jeho / její || alm'''ája''' || kört'''éje''' || dobozállat'''a''' || kez'''e''' || ház'''a''' || sör'''öe'''
|-
| náš / naše || alm'''ánk''' || kört'''énk''' || dobozállat'''unk''' || kez'''ünk''' || ház'''unk''' || sör'''ünk'''
|-
| váš / vaše || alm'''átok''' || kört'''étek''' || dobozállat'''otok''' || kez'''iteketek''' || ház'''atok''' || sör'''ötekötök'''
|-
| jejich || alm'''ájuk''' || kört'''éjük''' || dobozállat'''uk''' || kez'''ük''' || ház'''uk''' || sör'''ük'''
|}
 
* Ve slovech končících -a / -e dochází k dloužení samohlásky a ve 3. osobě se vkládá -j- (almája, almájuk = jeho / její jablko, jejich jablko).▼
'''Poznámky'''
▲* Ve slovech končících -a/-e dochází k dloužení samohlásky a ve 3. osobě se vkládá -j- (almája, almájuk = jeho/její jablko, jejich jablko).
* Ve slově kéz (ruka) dochází ke krácení samohlázky (kezem = moje ruka).
 
=== Přivlastňování v množném čísle ===
V množném čísle se přivlastňovací koncovky kombinují s charakteristickým '''-i-''' (tedy nikoliv -k-):
 
{| class="wikitable"
|-
| &nbsp; || '''almák'''<br />jablka || '''körték'''<br />hrušky || '''dobozokállatok'''<br />krabicezvířata || '''kezek'''<br />ruce || '''házak'''<br />domy || '''sörök'''<br />piva
|-
| mí / mé || alm'''áim''' || kört'''éim''' || dobozállat'''aim''' || kez'''eim''' || ház'''aim''' || sör'''eim'''
|-
| tví / tvé || alm'''áid''' || kört'''éid''' || dobozállat'''aid''' || kez'''eid''' || ház'''aid''' || sör'''eid'''
|-
| jeho / její || alm'''ái''' || kört'''éi''' || dobozállat'''ai''' || kez'''ei''' || ház'''ai''' || sör'''ei'''
|-
| naši / naše || alm'''áink''' || kört'''éink''' || dobozállat'''aink''' || kez'''eink''' || ház'''aink''' || sör'''eink'''
|-
| vaši / vaše || alm'''áitok''' || kört'''éitek''' || dobozállat'''aitok''' || kez'''eitek''' || ház'''aitok''' || sör'''eitek'''
|-
| jejich || alm'''áik''' || kört'''éik''' || dobozállat'''aik''' || kez'''eik''' || ház'''aik''' || sör'''eik'''
|}
 
Pádové koncovky (viz dále) se připojují přímo za výše uvedené tvary:
* a házaimban = v mých domech
* a kezeimben = v mých rukou
 
=== Podstatná jména vkládající -j- ===
Některá podstatná jména vkládají při přivlastňování '''-j-''' (kromě těch, která končí v základním tvaru samohláskou). Jedná se o jistou nepravidelnost,. tatoTato jména je potřeba si zapamatovat. Existují dva typy této nepravidelnosti.:
 
{| class="wikitable"
Řádek 111 ⟶ 85:
| karunk || kar'''jaink'''
|-
| karotok || kar'''jaitekjaitok'''
|-
| kar'''juk''' || kar'''jaik'''
Řádek 135 ⟶ 109:
 
== Pádové koncovky ==
* Maďarské podstatné jméno může mít až 20 pádů. V porovnání se sedmi pády v češtině se tento systém může na první pohled jevit jako složitý. Ve skutečnosti však maďarské pády fungují jinak než české. Každý pád má svoji zvláštní funkci. Kromě toho jsou pádové koncovky pro všechna podstatná jména jednotné,. lišíLiší se pouze přední a zadní varianty podle samohláskové harmonie, např.:
: az udvar'''ban''' (ve dvoře) –
: a könyv'''ben''' (v knize).
 
* Kromě nominativu a akuzativu se maďarské pády nepojí s žádnými [[../Záložky|záložkami]] (obdoba předložek v češtině). Konkrétní pádová koncovka odpovídá české předložce a její vazbě s některým z pádů. Například uvedená koncovka ''-ban'' / ''-ben'' odpovídá českému ''v + 6. pád''. Naučit se maďarské pádové koncovky je přibližně stejně obtížné jako zvládnutí základních předložek v jiných evropských jazycích.
 
=== Přehled pádů ===
Řádek 152 ⟶ 128:
| [[../Akuzativ|Akuzativ]]
| -t
| prostý 4. pád (akuzativ;: ''koho? co?'')
|-
| [[../Dativ|Dativ]]
| -nak, -nek
| prostý 3. pád (dativ;: ''komu? čemu?'')
|-
| [[../Genitiv|Genitiv]]
| -é
| prostý 2. pád, přivlastňování (genitiv;: ''koho? čeho?'')
|-
| [[../Instrumentál|Instrumentál]]
| -val, -vel
| prostý 7. pád (instrumentál;: ''kým? čím?'')<br />s + 7. pád (''s kým? s čím?'')
|-
| [[../Kauzál-finál|Kauzál-finál]]
Řádek 171 ⟶ 147:
|-
| [[../Translativ|Translativ]]
| -vá, -vé
| změna stavu (stát se kým / čím, změnit se na koho / co)
|-
| [[../Terminativ|Terminativ]]
Řádek 183 ⟶ 159:
|-
| [[../Essiv-modál|Essiv-modál]]
| -ul, -ül
| jako
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Inessiv]]
| -ban, -ben
| v + 6. pád (kde?)
|-
Řádek 195 ⟶ 171:
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Adessiv]]
| -nál, -nél
| u + 2. pád (kde?)
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Illativ]]
| -ba, -be
| do + 2. pád (kam?)
|-
| [[../Superessiv, sublativ a delativ|Sublativ]]
| -ra, -re
| na + 4. pád (kam?)
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Allativ]]
| -hoz, -hez, -höz
| k + 3. pád (kam?)
|-
| [[../Inessiv, illativ a elativ|Elativ]]
| -ból, -ből
| z + 2. pád (zevnitř)
|-
| [[../Superessiv, sublativ a delativ|Delativ]]
| -ról, -ről
| z (s) + 2. pád (z / s povrchu)<br />o + 6. pád (''o kom? o čem?'')
|-
| [[../Adessiv, allativ a ablativ|Ablativ]]
| -tól-, -től
| od + 2. pád (odkud?)
|-
Řádek 231 ⟶ 207:
|-
| [[../Distributiv|Temporál-distributiv]]
| -nta, -nte
| na + 4. pád / -ně (časově: denně, ročně)
|-
| [[../Komitativ|Komitativ]]
| -stul, -stül
| sounáležitost
|-
Řádek 245 ⟶ 221:
Z přehledu vyplývá, že mnohé pády mají specifický význam. Proto se v praxi uplatní pouze u některých podstatných jmen. Z tohoto důvodu nelze přesně říct, kolik vlastně má maďarské podstatné jméno pádů.
 
=== Triády místa a pohybu ===
[[Soubor:Húngaro-cubo.png|thumb|Schematické zobrazení použití pádových koncovek vyjadřujících místo a pohyb]]
V maďarštině je velké množství pádů, které vyjadřují vztah k místu a směru (''kde? kam? odkud?'' v kombinaci s umístěním uvnitř, vedle a na povrchu). Tyto pády tvoří tzv. '''triády pohybu:''':
 
{| class="wikitable"
Řádek 257 ⟶ 233:
| '''-ra -re'''<br />na (povrch) || '''-n'''<br />na (povrchu) || '''-ról -ről'''<br />z (povrchu)
|-
| '''-hoz -hez -höz'''<br />k || '''-nál -nél'''<br />u || '''-tól- -től'''<br />od
|}
 
Podobně jako v češtině říkáme například ''na Slovensku'' a ''na Slovensko'' namísto ''ve Slovensku'' a ''do Slovenska'', odpovídající pádové koncovky se v maďarštině používají pro Maďarsko a místa ležící v Maďarsku:
: Budapestre (do Budapešti), Budapesten (v Budapešti), Budapestről (z Budapešti),
: ale: Bécs (Vídeň), Bécsbe (do Vídně), Bécsben (ve Vídni), Bécsből (z Vídně).

(Podrobnosti uvedeny v článku [[../Inessiv, illativ a elativ|Inessiv, illativ a elativ]].)
 
[[Kategorie:Maďarština|Podstatná jména]]
Citováno z „https://cs.wikibooks.org/wiki/Maďarština/Podstatná_jména“