Maturitní otázky z literatury/Antika: Porovnání verzí

m
Robot: kosmetické úpravy
mBez shrnutí editace
m (Robot: kosmetické úpravy)
{{Wikicitáty|osoba=Homér}}
{{Wikizdroje|autor=Homér}}
* [[w:Homér|Homér]] (asi 8. století př. n. l.)
** ''[[w:Ilias|Ilias]]''
*** Hrdinský epos, zpracovávající epizodu z [[w:Trójská válka|Trójské války]].
*** Hlavním hrdinou je [[w:Achilles|Achilles]], polobůh a pověstný válečník na straně Achájů, který v souboji zabije Hektora, vrchního velitele Trójanů. Posléze je sám zabit, když jej v bitvě zradí pata (známá [[w:Achillova pata|Achillova pata]]), jediné zranitelné místo jeho těla.
*** ''Ilias'' je nejstarším zachovalým dílem evropské literatury.
** ''[[w:Odysseia|Odysseia]]''
*** Epická báseň popisující návrat Ithackého krále [[w:Odysseus|Odyssea]] z Trójské války. Ten nakonec trvá dlouhých 12 let, během nichž Odysseus zažívá mnohé útrapy a dobrodružství.
*** ''Odysseia'' je tradičně připisována Homérovi, moderní výzkumy však naznačují, že byla napsána přibližně o 50 až 100 let později.
*** Přestože význam díla (na evropskou kulturu, řeckou mytologii…) je značný, je nižší než u básně ''Ilias''.
** ''Iliada'' a ''Odysseia'' nejsou ve skutečnosti originálními díly, jde o nová zpracování starých vyprávění (pocházejících z 11. – 12. stol. př. n. l.).
 
{{Wikicitáty|osoba=Hésiodos}}
* [[w:Hésiodos|Hésiodos]] (polovina 7. století př. n. l.)
** ''[[w:Hésiodos#Dílo|O původu bohů]]'' (v řečtině ''Theogonia'')
*** Nejstarší ucelené podání řecké mytologie, představuje jednotlivé generace bohů a jejich příbuzenské vztahy.
*** Hlavní pramen pro studium řecké mytologie.
** ''[[w:Hésiodos#Dílo|Práce a dny]]''
*** Naučná báseň, která líčí, jak by měl rolník správně žít a pracovat.
*** Zasazuje výklad mytologického rámce, obsahuje mýty o [[w:Prométheus|Prométheovi]] a o [[w:Pandóra|Pandořině]] skříňce.
 
* [[w:Sapfó|Sapfó]] (mezi 630 a 612 př. n. l. – 600 př. n. l.)
** Byla jedinou významnou ženskou autorkou tehdejší doby.
** Psala milostné lyrické básně.
 
* [[w:Anakreón|Anakreón]]
** Žil v šestém století př. n. l.
** Jako básník působil na dvorech [[w:Tyrannis|tyranů]] řeckých městských států, psal nevázanou poezii o užívání si „vína, žen a zpěvu”.
 
{{Wikizdroje|autor=Ezop}}
* [[w:Ezop|Ezop]] (asi 6. století př. n. l.)
** [[w:Bajka|Bajky]]
*** Krátké příběhy, většinou se zvířaty či rostlinami, které přebírají lidské vlastnosti. Na konci následuje krátké (jednovětné) morální poučení.
*** Na rozdíl od Homérských eposů (kterým porozumět se považovalo za špičkové vzdělání) jsou tyto příběhy jednoduché a přístupné obyčejným lidem (Ezop byl pravděpodobně sám propuštěný otrok).
 
=== Antické období ===
{{Wikipedie|článek=Antická řecká filosofie}}
{{Wikicitáty|osoba=Sókratés}}
* [[w:Sókratés|Sókratés]] (469 – 399 př. n. l.)
** Autor citátu „Vím, že nic nevím” - snažil se vyvést lidi z omylů a uvažovat nad informacemi, které se považují za jistojisté.
** Například se ptal lidí na ulici co považují za dobré - a pak jim jejich názory vyvracel (pro něj pozitivní - že pro lidi je lepší začít od nula, než žít v omylech.
 
{{Wikicitáty|osoba=Platón}}
* [[w:Platón|Platón]] (427 – 347 př. n. l.)
** Sepsal Sókratovy myšlenky (ale možná je upravil, aby prezentovaly jeho vlastní názory).
** Psal v dialozích
** ''[[w:Symposion (Platón)|Symposion]]''
*** Jeden z dialogů
*** Diskuze o [[w:Erós|Erótovi]], jehož (stejně jako Hésiodos) definuje jako odlesk božské síly v nás, hybnou sílu člověka, která ho motivuje ke snaze o dokonalost.
*** Odsud také označení „[[w:Platonická láska|Platonická láska]]”
** Prosazuje názor, že duše vznikla v dokonalosti a nesmrtelnosti a náš svět je jen odleskem toho dokonalého, jen „svět stínů” - protože duše, která vstoupí do těla, zapomene veškerou dokonalost, a my se ji pak celý život snažíme znovu získat.
** V Řecku byl spíše neobvyklým filozofem, ti se zpravidla drželi „nohama na zemi”.
** Jeho díla jsou „šťavnatá” na hádky (Aristotelés, naproti tomu, je suchar).
** Na rozdíl od Aristotela s jeho názory lze polemizovat - dá se o nich hádat
 
{{Wikicitáty|osoba=Aristotelés}}
* [[w:Aristotelés|Aristotelés]] (384 – 322 př. n. l.)
** Systemaizoval vědy - nejprve shrnul, co kdy kdo před ním vyzkoumal, a pak to vyložil a řekl: „Takhle to je.”
** Například zařadil delfína mezi savce - řekl si, že důležitý než způsob života je způsob výživy mláďat
** Také sepsal (v díle ''[[w:Poetika (Aristotelés)|Poetika]]'') pravidla řecké tragédie (ale spíše až ''ex post'', autoři je respektovali už předtím, nikoli na jeho základě - on spíše jen vzal to, co se v dramatu nejlépe osvědčilo).
 
==== Drama ====
Řecké drama se vyvinulo z průvodu a chóru pěvců na [[w:Dionýsos|Dionýsových]] slavnostech. Chór byl veden/doplňován protagonistou, pro nějž byly psány první hry, postupně se k němu postupně přidali i další herci. Představení bylo chápáno jako obřad - tím se liší od římského, jehož úkolem bylo jen bavit diváky. Dalším rozdílem oproti římskému dramatu je veřejná produkce v amfiteátrech (v římě se divadelní hra hrály spíše v palácích jako soukromá produkce, obyčejný lid měl své „divadlo” v [[w:Koloseum|Koloseu]]).
 
Rovněž se pořádaly různé dramatické soutěže, jejichž vítězové požívali podobných poct jako vítězní sportovci (socha, renta…).
 
Většinou hry následovaly jako 3 tragédie a 1 komedie („odpočinkový program”) za sebou v průběhu čtyř dní.
 
Klasické schéma tragédií je následující:
* Expozice - seznámení diváka s postavami
* Kolize - první kontakt s problémem
* Krize - problém se vyostřuje
* Peripetie - „zamotávka”, úleva
* Katastrofa - lámání chleba, problém je fatální
 
V tragédiích se též využívalo pravidlo tří jednot:
* Jednota času - celý děj se odehrává během čtyřiadvaceti hodin (cílem je příběh co nejvíce „zhutnit”, nemást diváka příliš mnoha časovými rovinami)
* Jednota místa - celý děj se odehrává na jednom místě
* Jednota děje - dějová linie nemá příliš mnoho odboček (umožňuje dívákovi se maximáně soustředit na hlavní příběh)
(Tyto jednoty byly však často obcházeny - například tak, že je celý příběh někým vyprávěn. Jednota času i místa je pak automaticky zajištěna.)
 
{{Wikicitáty|osoba=Aischylos}}
* [[w:Aischylos|Aischylos]] (525 – 456 př. n. l.)
** ''[[w:Oresteia|Oresteia]]''
** ''[[w:Sedm proti Thébám|Sedm proti Thébám]]''
** ''[[w:Aischylos#Dílo|Spoutaný Prométheus]]''
 
{{Wikicitáty|osoba=Sofoklés}}
* [[w:Sofoklés|Sofoklés]] (asi 496 – asi 406 př. n. l.)
** ''[[w:Král Oidipus|Král Oidipus]]''
*** Představuje tragický osud člověka, který se pokouší vzepřít vůli bohů (a přitom kdyby nic nedělal, nic by se nestalo - o to je to tragičtější).
*** Obsahuje varování, že člověk by neměl moc pátrat, jinak skončí opravdu špatně - osud je (pořád ještě) daný bohy a jen bohy.
** ''[[w:Antigona|Antigona]]''
 
{{Wikicitáty|osoba=Eurípidés}}
* [[w:Eurípidés|Eurípidés]] (asi 480 – 406 př. n. l.)
** ''[[w:Médeia|Médeia]]''
 
===== Komedie =====
 
{{Wikicitáty|osoba=Aristofanés}}
* [[w:Aristofanés|Aristofanés]] (asi 448 – asi 385 př. n. l.)
** ''Ptáci''
** ''Vosy''
** ''Žáby''
** ''[[w:Lysistrata|Lysistrata]]''
*** Kritika války – ženy odmítají svým mužům poskytovat sex dokud se spolu nedohodnou
*** Protagonistkami jsou ženy (na jevišti ovšem hrané muži), což bylo na tehdejší dobu neobvyklé (většina her byla o mužích).
** ''Oblaka''
*** Obsahuje postavu Sókrata (který se na scéně vznáší v oblacích).
*** Zesměšňuje Sókratův způsob filozofování – uprostřed válečného tažení si například sedne na zem a začne přemýšlet o estetice a zásazích bohů do lidských životů.
 
==== Rétorika ====
{{Wikipedie|článek=Rétorika}}
* [[w:Démosthenés|Démosthenés]] (384 př. n. l. – 322 př. n. l.)
** Autor filipik, ostrých politických řečí, v nichž varoval před nebezpečím, které hrozilo Athénám od Filipa II. Makedonského.
 
==== Historikové ====
{{Wikipedie|článek=Historiografie}}
{{Wikizdroje|dílo=Herodotovy dějiny}}
* [[w:Hérodotos|Hérodotos]] (asi 484 př. n. l. – asi mezi lety 430 a 420 př. n. l.)
** První významný antický historik, proto byl [[w:Cicero|Ciceronem]] nazván „otcem dějepisu”.
** ''Dějiny''
*** Nejúplnější popis světa, známého Řekům v 5. století př. n. l.
*** Dílo má velkou literární i historiografickou hodnotu, není ovšem zcela věrohodné a přesné, Hérodotos do ''Dějin'' zahrnuje i báje a trdiční mýty (např. o Gryfech, bytostech s tělem lva a hlavou a křídly orla).
 
{{Wikizdroje|dílo=Sepsání války peloponnesské}}
* [[w:Thúkýdidés|Thúkýdidés]] (460–455 př. n. l. – asi 399 př. n. l.)
** ''[[w:Dějiny peloponéské války|Dějiny peloponéské války]]''
*** Popis událostí Peloponéské války seriózním, vědeckým způsobem (v metodologii předčil i Hérodota).
 
=== Helénistické období ===
 
{{Wikicitáty|osoba=Menandros}}
* [[w:Menandros|Menandros]] (342 př. n. l. – 291 př. n. l.)
** V Římě byl velice populární (nikoli však v Řecku). Mnozí autoři na něj navazovali (včetně [[w:Plautus|Plauta]], jiní od něj přebírali celé zápletky
** ''Čí je to dítě?''
 
=== Římské období ===
V tomto období jsou řecké obce podrobeny římské nadvládě. Přestože mnozí Římané (včetně několika císařů, např. [[w:Nero|Nerona]] či [[w:Hadrianus|Hadriana]]) obdivují řeckou kulturu (obzvláště pak dílo Homérovo) a řečtina dlouhou dobu slouží jako ''[[w:Lingua franca|lingua franca]]'' východu Římské říše, originální tvorba v Řecku je zcela pod vlivem Římské kultury.
 
* Longos (asi 2. století n. l.)
** ''Daphnis a Chloé''
 
* [[w:Lúkianos|Lúkianos]] (kolem 120 – po 180 n. l.)
** Byl velice oblíbený, i když psal slohem a jazykem klasického období.
** Díky satiře ''Pravdivé příběhy'' je někdy označován za jednoho ze zakladatelů [[w:Science fiction|science fiction]].
 
== Řím ==
 
'''řečnictví'''
* '''Marcus Tullius Cicero''' řečník, jeho latina je vzor správné latiny.
 
'''historické'''
2 768

editací