Monitoring zdrojů znečištění metodami DPZ: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
m Robot: kosmetické úpravy
Řádek 37:
 
==== Terra (EOS AM-1) a MOPTIT ====
[[ImageSoubor:Mopitt first year carbon monoxide.jpg|thumb|Výstup ze senzoru MOPTIT družice Terra - rozložení oxidu uhelnatého v troposféře.]]
Terra (EOS AM-1) je mezinárodní satelit pro vědecký výzkum NASA, který obíhá Zemi synchronně se Sluncem. Je vlajkovou lodí Systému pro pozorování Země ([http://eospso.gsfc.nasa.gov/ EOS, Earth observing system]) NASA. Satelit byl vypuštěn pomocí rakety Atlas IIAS na konci roku 1999 a data začal poskytovat v únoru roku 2000. Na satelitu je umístěno 5 senzorů pro dálkové snímání přírodního prostředí Země a klimatického systému.
===== MOPITT (Measurements Of Pollution In The Troposphere) =====
Skener MOPITT je nejpoužívanějším skenerem pro detekci znečištění atmosféry na družici Terra. Zaměřuje se zejména zejména na rozšíření, přemísťování a zdroje oxidu uhelnatého a metanu v troposféře. Je prvním satelitním senzorem, který používá korelační spektroskopii plynů. Senzor měří emitované a odražené záření ze Země ve třech spektrálních pásech. Vstupující záření prochází komorami naplněnými oxidem uhelnatým a metanem, vznikající napětí odpovídá výskytu sledovaných plynů v atmosféře. Prostorové rozlišení je 22 km v nadiru (oblast kolmo pod senzorem). Země je sledována v pásech širokých 640 km (vizte [http://terra.nasa.gov/About/MOPITT/mopitt_swath.php tuto animaci]). Kromě celkového měření sloupce atmosféry je také možno měřit výskyt oxidu uhelnatého v 5ti kilometrových vrstvách vertikálního sloupce atmosféry, což umožňuje sledovat rozšiřování plynu zpět k jeho zdroji.
Řádek 48:
 
==== ENVISAT, SCIAMACHY, MIPAS a GOMOS ====
[[ImageSoubor:Envisatmod.jpg|thumb|Model družice Envisat v originální velikosti.]]
Envisat je projekt Evropské kosmické agentury (ESA), zaměřený na průzkum životního prostředí Země. Na palubě se nachází celkem 9 senzorů. Mnoho z nich je zdokonalenými verzemi těch, které byly dříve použity na satelitech ERS-1 a ERS-2. Pro detekci zdrojů znečištění se používá především SCIAMACHY. Satelit byl vypuštěn za pomoci rakety Ariane v roce 2002, obíhá synchronně se Sluncem, stejné místo je snímáno jednou za 35 dní.
 
===== SCIAMACHY =====
[[ImageSoubor:Sciamachy scans.png|thumb|SCIAMACHY snímající Zemi]]
SCIAMACHY je zkratkou pojmu Scanning Imaging Absorption Spectrometer for Atmospheric CHartographY, který lze volně přeložit jako Spektrometr, snímající absorbci obrazu pro atmosférickou kartografii.
 
SCIAMACHY je satelitní spektrometr, vytvořený pro měření slunečního záření, přeneseného, odraženého a rozptýleného v zemské atmosféře nebo na Zemském povrchu. Snímá ve třech pásmech vlnových délek - ultrafialovém, viditelném a blízkém infračerveném (240 nm - 2380 nm) při průměrném spektrálním rozlišení (0,2 nm - 1,5 nm). Vysoké rozlišení a široké spektrum vlnových délek umožňují zjišťovat mnoho různých vzácných plynů přes jejich nízké koncentrace v atmosféře. Široká škála snímaných vlnových délek umožňuje také zjišťování oblačnosti a aerosolů. Používané pozorovací úhly umožňují zjišťovat jak koncentrace vzácných plynů a aerosolů za délkový sloupec, tak za jednotlivé distribuční profily ve tsratosféře a v některých případech také v troposféře.
 
==== MIPAS ====
Řádek 97:
=== Popis prací, spojených s využíváním DPZ ===
 
Byl proveden letecký hyperspektrální průzkum šesti vybraných testovacích lokalit v různých částech Evropy (Grónsko, Finsko, Rakousko, Německo, Velká Británie, Portugalsko) jako simulace budoucích družicových průzkumů. Získána byla také data z dřívějších dálkových průzkumů těchto lokalit. Pro detekci kontaminace byly vyvinuty specifické metody zpracování obrazových dat.
 
Tato data byla následně porovnána se současně získávanými pozemními spektro-radiometrickými měřeními.