BIOS/Přístupové klávesy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 11934882 uživatele 95.103.236.22 (diskuse) zrušena - spam
Přidány Linky/Odkazy
Řádek 3:
'''BIOS''' ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''Basic Input-Output System''}}) implementuje základní [[Vstupní zařízení|vstupně]]–[[Výstupní zařízení|výstupní]] funkce pro počítače [[IBM PC kompatibilní]] a představuje vlastně [[firmware]] pro [[osobní počítač]]e. V současné době se BIOS používá hlavně při startu počítače pro inicializaci a konfiguraci připojených [[hardware|hardwarových]] zařízení a následnému spuštění operačního systému, kterému je pak předáno další řízení počítače.
 
Programový kód BIOSu je uložen na [[základní deska|základní desce]] v nevolatilní (stálé) paměti typu [[ROM]], [[EEPROM]] nebo modernější [[flash paměť|flash paměti]] s možností jednoduché [[Aktualizace (software)|aktualizace]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''update''}}).
 
== Historie ==
První [[IBM]] PC bylo uvedeno [[12. srpen|12. srpna]] [[1981]] a v červnu [[1982]] byl uveden první [[IBM PC kompatibilní]] klon firmou [[Columbia Data Products]]. Aby na klonech mohly být provozován stejný [[software]], musela být zajištěna kompatibilita nejen na [[hardware|hardwarové]] úrovni, ale i na úrovni BIOSu.
 
Klon původního IBM BIOSu mohl být dodáván díky legálně provedenému [[Reverzní inženýrství|reverznímu inženýrství]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''clean room design''}}). Na trh se tak dostaly počítače, které byly schopny provozovat stejný [[operační systém]] a další [[počítačový program|programy]].
Řádek 35:
 
=== DualBIOS ===
DualBIOS (Dual BIOS) je technologie disponující vyšší třídou ochrany počítače. Jedná se o klasický BIOS a k němu přiřazený totožný BIOS použitelný pouze k zálohování primárního BIOSU. Jednou z desek využívající tuto technologii je GA-7VTX-P od společnosti [[GIGABYTE]].
 
== Setup ==
Řádek 43:
* nastavení taktu procesoru a operační paměti, napájecí napětí procesoru
* nastavení cache
* detekce harddisků, [[CD-ROM]], [[DVD-ROM]]
* nastavení periferií (integr. zvuková, síťová karta, modem)
* bootovací sekvence (HDD, CD-ROM, [[USB]], [[LAN]], FDD)
* hardware monitor - zobrazuje informace o teplotě procesoru, napětí zdroje, otáčky ventilátorů
* power management - nastavení možností napájení
Řádek 76:
;CPU Clock Ratio: Zde uvidíme poměr mezi frekvencí jádra mikroprocesoru a vnější frekvencí (tj. frekvencí USB). Správnou hodnotu nastaví BIOS sám a zvyšovat ji – přetaktovávat je nemožné. Multiplikátory mikroprocesoru jsou uzamčeny a změna multiplikátoru je tak nemožná.
 
;CPU Clock: Tato volba je možná nejdůležitější z celé obrazovky. Pokud ji Setup obsahuje, umožňuje pozvednout frekvenci FSB o několik procent. To ve výsledku vede ke zvýšení výkonu procesoru. Nezapomeňme však, že s FSB se mění i další frekvence na základní desce, například [[PCI]], AGP a systém se může stát nestabilním dokonce ani nemusí nastartovat. Kvalitní základní desky dovolují měnit takt jednotlivých sběrnic (PCI a AGP) samostatně, což je výhodné zejména pří přetaktování.
 
;CPU Fan Speed: Otáčky Ventilátoru mikroprocesoru (RPM = otáčky/min).
Řádek 106:
 
== Aktualizace BIOSu ==
Před rokem 1990 byl BIOS (případně [[firmware]] zařízení jako je pevný disk nebo [[CD]]/[[DVD]] mechanika) uložen v paměti ROM a nedal se snadno měnit. Proto byl postupně umisťován raději na paměti [[EEPROM]] a [[Flash paměť|Flash]], jejichž obsah lze snadno aktualizovat. První flash paměť byla připojena na sběrnici [[ISA (sběrnice)|ISA]]. Od roku 1998 byl přesunut na LPC sběrnici, která nahradila sběrnici ISA. Následující standard byl znám jako firmware hub (FWH). V roce 2006 začaly první systémy podporovat Serial Peripheral Interface (SPI).
 
Výrobci hardwaru často vydávají aktualizace BIOSů, které umožňují použití novějších procesorů, odstraňují chyby a podobně. Nesprávná aktualizace nebo její přerušení před dokončením však může způsobit, že se počítač nebo zařízení stane nepoužitelným. Pro obnovu mají některé základní desky dvě paměti s BIOSem (se označují např. Dual BIOS board). Obvykle je na základní desce část BIOSu umístěna tak, že se při aktualizaci nemění. V ní je pak uložen kód, který je schopen specifickým nouzovým způsobem znovu provést aktualizaci, není-li kontrolní součet BIOSu v pořádku (např. ze souboru daného jména, který musí být umístěn na jinak čisté disketě).