BIOS/Přístupové klávesy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Editace uživatele 194.12.32.30 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JAnDbot |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Phoenix bios.jpg|thumb|Paměť typu [[Flash paměť|FLASH]] s naprogramovaným BIOSem]]
'''BIOS''' ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''Basic Input-Output System''}})
Programový kód BIOSu je uložen na [[základní deska|základní desce]] v nevolatilní (stálé) paměti typu [[ROM]], [[EEPROM]] nebo modernější [[flash paměť|flash paměti]] s možností jednoduché aktualizace ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''update''}}).
== Historie ==
První IBM PC bylo uvedeno
Klon původního IBM BIOSu mohl být dodáván díky legálně provedenému [[Reverzní inženýrství|reverznímu inženýrství]] ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''clean room design''}}). Na trh se tak dostaly počítače, které byly schopny provozovat stejný [[operační systém]] a další [[počítačový program|programy]].
Řádek 14:
Původní IBM PC BIOS byl uložen v paměti [[ROM]] (pouze pro čtení), která byla zasunuta do soketu v [[Základní deska|základní desce]] a oprava BIOSu byla možná pouze výměnou ROM čipu. Protože to bylo nepraktické, začala se používat pro BIOS paměť [[EEPROM]], kterou bylo možné přeprogramovat (změnit její obsah) tak, že byla vyjmuta z patice a přeprogramována ve speciálním zařízení. Kolem roku 1995 se začaly používat [[flash paměť|flash paměti]], které lze přeprogramovat bez vyjmutí ze základní desky. Důvodem změn BIOSu byly zejména změny v hardwaru (nové procesory). S příchodem IBM AT se přidaly hardwarové hodiny, které byly nastavovány přes BIOS. Flash čipy byly připojovány na sběrnici [[ISA]],které po nějaké době začaly nahrazovat autobasy [[LPC]], měli funkčně nahradit sběrnici ISA, která bylo známá pro nové rozhraní jako "rozbočovač [[firmware]]". V roce 2006 začaly systémy podporovat Serial Peripheral Interface a flashová pamět BIOSU se znovu stěhovala, dnešní BIOS má velikost až 16MB. Některé moderní základní desky mají ještě větší [[NAND]] flash paměť, s kterou jsou schopné uchovávat celé kompaktní [[Operační systém|operační systémy]], například u některých [[Linux]]ových aplikací. Několik základních desek od firmy [[Asus|ASUS]] mají součástí Splashtop Linux, který je uložen do jejich NAND obvodů. Další typ [[firmware]] čipu byl nalezen v [[IBM Personal Computer|IBM PC]] a brzy se stal kompatibilním a jeho řízení bylo prováděno pomocí mikrokontroloru s vlastní programovatelnou paměti.
== Flashovaní BIOSU ==
]], avšak vývoj operačních systémů za ním zaostal. Pokročilé programy ovládaly hardware samy (např. editor [[Text602]]) nebo využívaly [[DOS extender]]y a role BIOSu tak začala ustupovat do pozadí. Alternativní [[hardware|hardwarové]] platformy (například [[PowerPC]] a [[SPARC]]) využívaly služeb [[Open Firmware]], avšak BIOS pro PC i přes několik pokusů pokročilé a jednotné 32-bitové rozhraní nepřinesl. Kvůli technickým obtížím a ztrátě výkonu si nové operační systémy na platformě PC řešily přímou komunikaci s hardware samostatně ([[Linux]] v roce 1991, [[Windows NT]] v roce [[1993]]).▼
V moderních počítačích je BIOS uložen v přepisovatelné paměti, což umožňuje obsah přepsat nebo nahradit. To lze provést pomocí speciálního programu, který bývá obvykle poskytovaný výrobcem systému, nebo v POSTU, s uložením na [[pevný disk]] nebo [[Universal Serial Bus|USB]] flash disk. Soubor obsahuje takzvaný "image BIOS„ při kterém může být BIOS přepsán, aby mohlo být provedené vylepšení, které zajistí nové verzi opravit chyby a poskytnout větší výkon, nebo na podporu novějšího hardwaru a také může sloužit k opravě poškozeného BIOSu.
=== Evoluční role BIOSu ===
Některé [[operační systém]]y, jako například všechny klony [[Disk Operating System|DOSu]] využívají BIOS (Basic Input/Output System) pro provádění většiny vstupně–výstupních operací (čtení z [[Pevný disk|disku]], [[Disketa|diskety]], [[klávesnice]], výstup znaku na [[Monitor (obrazovka)|monitor]] nebo [[Počítačová tiskárna|tiskárnu]] apod.). BIOS se tak stal sjednocujícím prvkem 16bitových systémů a značným způsobem zjednodušoval [[programátor]]ům operačních systémů práci.
▲V roce [[1986]] byl uveden 32bitový procesor [[Intel 80386]], avšak vývoj operačních systémů za ním zaostal. Pokročilé programy ovládaly hardware samy (např. editor [[Text602]]) nebo využívaly [[DOS extender]]y a role BIOSu tak začala ustupovat do pozadí. Alternativní [[hardware|hardwarové]] platformy (například [[PowerPC]] a [[SPARC]]) využívaly služeb [[Open Firmware]], avšak BIOS pro PC i přes několik pokusů pokročilé a jednotné 32-bitové rozhraní nepřinesl. Kvůli technickým obtížím a ztrátě výkonu si nové operační systémy na platformě PC řešily přímou komunikaci s hardware samostatně ([[Linux]] v roce 1991, [[Windows NT]] v roce [[1993]]).
Nové úkoly pro BIOS přineslo [[ACPI]], které zahrnovalo detekci a konfiguraci hardware, řízení spotřeby energie ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''power managment''}}), výměnu zařízení za běhu ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''hot swapping''}}), řízení teploty ({{Vjazyce|en}} {{Cizojazyčně|en|''thermal management''}}) a další funkce.
| |||