Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí

Tázací ''pi'', ''ima'' a ''may'' se používají také atributivně, tj. jako přívlastek před nějakým slovem ve významu „jaký“: ''pi runataq payqa?'' „jaký člověk to je?“, ''may llaqtamantataq?'' „z jakého města?“, ''ima wasitataq munanki?'' „jaký dům chceš?“ (odpověď: „velký“), naopak se slovem ''mayqin'' vybíráme z více možností: ''mayqin wasitataq?'' „který dům?“ (odpověď: „tento“). Tvar ''hayk’ap'' „kolik“ je genitiv, tj. v Cuzku ''hayk’aq''. Ke slovu ''hayk’a'' lze připojit lokativ ''‑pi'' ve významu „za kolik (peněz)“. Slovo ''imay'' „kolik“ se v jižní kečuánštině používá pouze v  několika málo kombinacích, např. ''imay pacha'' „kdy“, „v jaký čas“, ''imay urasñataq?'' „kolik je hodin?“ (dosl. „kolik hodin už je?“; ''ura'' je ze šp. ''hora'' „hodina“). Tázací slovo ''may'' dále připojuje nějaký pádový sufix dle požadované funkce, tj. ''maypitaq?'' „kde?“, ''maytataq?'' nebo ''maymantaq?'' „kam?“, ''maymantataq?'' „odkud?“ apod., lze ho však použít i bez sufixu ''‑pi'': ''maymi kanki?'' „kde jsi (byl(a))?“.