Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pády: hina/yna |
→Komparativ: vytvořeno |
||
Řádek 298:
=== Komparativ ===
'''Komparativ''' (<small>KOMP</small>) se někdy uvádí jako pádová přípona, v jižní kečuánštině lze však spíše mluvit o [[w:Deixe|deiktické]] částici '''''hina''''' „jako“, která se v některých tvarech [[w:Gramatikalizace|gramatikalizovala]] jako přípona '''''‑yna'''''. Příklady takových tvarů jsou ''imayna'' „jak“ (''ima'' + ''hina''), ''khayna'' „takto“, „jako toto“ (''kay'' + ''hina''). Větné členy v jižní kečuánštině s částicí ''hina'' většinou připojují další pádové (a větné) přípony před tuto částici, někdy však až za ní; s tím souvisí i poněkud nejednotný pravopis (psaní zvlášť nebo dohromady s předcházejícím slovem) i to, zda se jedná o částici nebo příponu. Komparativ označuje '''srovnání''' nebo také '''přibližnost''': ''khuchi hina{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} {{PopisekAlt|ka|„být“}}{{Popisek|chka|progresiv}}nki'' „vypadáš jako prase“, ''khuchi hina{{Popisek|ta|akuzativ, zde příslovečné určení}}m mikhunki'' „jíš jako prase“, ''{{Popisek|las diez|deset (hodin)}}ta hinam chayamusaq'' „přijedu asi tak v 10 hodin“.
'''Dialektální varianty a tvary''': V Argentině se místo částice ''hina'' používá pouze přípona ''‑yna''. V severní kečuánštině (Q II B) má částice podobu ''shina'' a přípona ''‑shna'', např. ''imashna'' „jak“, ''chashna'' „tak“, „jako to“ (''chay'' + ''shina''). Ve středoperuánských (centrálních) dialektech existuje samostatný sufix ''‑naw'' a jeho varianty.
=== Interaktiv ===
| |||