Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pády: formát |
|||
Řádek 212:
=== Nominativ ===
'''Nominativ''' je základní tvar, bez zvláštního sufixu. Je třeba dát pozor na to, že přípona akuzativu ''‑ta'' se někdy nepřipojuje (viz níže). Podstatná jména v nominativu (vedle adjektiv, zájmen apod.) mohou též fungovat jako přívlastek k nějakému jinému jménu: ''rumi wasi'' „kamenný dům“, ''china allqu'' „fena“ (dosl. „samiččí pes“).
=== Akuzativ ===
Základní funkcí '''akuzativu''' (<small>AK</small>) '''''‑ta''''' je značení '''předmětu''': ''aychata mikhuni'' „jím maso“. Předmět je značen také na slovese, takže pokud je předmět nějaké osobní nebo ukazovací zájmeno, je slovně vyjádřeno, pouze pokud je nějak zdůrazněné: ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} riku{{Popisek|yki|já tebe}}'' „vidím tebe“ × ''rikuyki'' „vidím tě“, ''chayta{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} rikuni{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}}'' „TO vidím“ („(pokud jde o TO), vidím to“) × ''rikunim'' „vidím to“. Stejně se označuje i předmět tranzitivizovaného slovesa, např. s kauzativem ''‑chi'': ''mamayta rikuchini'' „ukazuji to své matce“ (dosl. „přiměl jsem, donucuji matku vidět to“). Nepřímý předmět (slovesa vyjadřující dávání, předávání informace) je v jižní kečuánštině spíše vyjadřován illativem ''‑man'', avšak i zde je předmět značen na slovese; v jiných dialektech se častěji používá akuzativ, který je s těmito slovesy v jižní kečuánštině poněkud běžnější jen se slovesy typu „říct“ (se slovesy předávání spíše pouze tehdy, pokud přímý předmět není vyjádřen): ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} / qamman{{Popisek|mi|nová informace + přímá evidencialita}} ni{{Popisek|yki|já tobě}}'' „říkám to tobě“, ''qamman(mi) quyki'' „dávám ti to“, ''qamta{{Popisek|m|nová informace + přímá evidencialita}} quyki'' „dávám to tobě“, ''qamman(mi) wayt’ata{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} quyki'' „(tu) květinu dávám tobě“ (ale v jižní kečánštině spíše ne ''qamtam wayt’ataqa quyki'', i když například ve středoperuánských variantách je tato forma běžná).
Akuzativ také označuje '''cíl pohybu''' (na rozdíl od směru pohybu, který se vyjadřuje illativem ''‑man''); navíc pro použití tohoto sufixu se musí předmět pohybovat a zároveň si být vědomý své činnosti (tj. nelze ho použít o cestách, zvířatech či autech): ''Punutam ri{{Popisek|chka|progresiv, aktuálně probíhající děj}}n'' „jde/jede do Puna“, ''kayta'' „sem“, ''chayta'' „tam“, apod. Pokud je cíl pohybu osoba, která by byla vyjádřena zájmenem, sloveso pohybu také značí směr pohybu tvary pro příslušný předmět: ''hamu{{Popisek|sqayki|já tebe, budoucí čas}}'' „přijdu k tobě“, srov. také ''llakiykuna chayamu{{Popisek|wa|předmět mě, mně}}n'' „přichází mi / ke mně / na mně starosti“.
Řádek 228:
=== Genitiv ===
'''Genitiv''' (<small>GEN</small>) má podobu '''''‑p''''' po samohlásce a '''''‑pa''''' po souhlásce a vyjadřuje posesivní nebo jiný podobný vztah: ''sipaspa'' „dívčin“, „dívky“ (2. pád), ''runap'' „člověka“, „lidí“, „lidský“. Po tázacím zájmenu ''pi'' „kdo“ se připojuje delší varianta: ''pipa'' „čí“ (v Cuzku a Bolívii zdvojená, dialektálním pravopisem ''piqpa'' nebo ''piqpata''). Pokud následuje přivlastňované jméno, musí mít posesivní sufix: ''sipaspa wasin'' „dívčin dům“ (dosl. „dívčin/dívky její dům“). Od osobních zájmen tvoří přivlastňovací zájmena, avšak vzhledem k existenci posesivních sufixů se tato zájmena používají pouze samostatně nebo pro zdůraznění: ''qampa{{Popisek|chu|tázací sufix}} chay wasi?'' „ten dům je tvůj?“ (srov. ''wasiykichu?'' „to je tvůj dům?“). Po genitivu může následovat jiný pádový sufix: ''sipaspamanta'' „z dívčina“; sufix plurálu může být před i za genitivem podle smyslu: ''qamkunapwan'' „s vaším“ × ''qampakunawan'' „s tvými“.
'''Dialektální varianty a rozdíly''': V Ayacuchu se používá delší varianta ''‑pa'' i po samohláskách. V Cuzku a Bolívii se krátká varianta změnila v /q/, tj. genitiv po samohláskách je ''‑q'' (k podobné změně došlo ještě v tázacím zájmenu „kolik“ ''hayk’q'' a {{Popisek|obviativním subordinátoru|tvoří vedlejší věty příslovečné s podmětem odlišným od hlavní věty}} ''‑qti-''). Při použití sjednoceného pravopisu pro jižní kečuánštinu se však vždy píše jednotně ''‑p'' po samohlásce a ''‑pa'' po souhlásce. Cuzkánská a bolívijská varianta navíc používá zesílené varianty, kde se krátká a dlouhá forma kombinuje: zpravidla ''‑q‑pa'', v Bolívii i ''‑pa‑q'' (tj. stejný tvar jako benefaktiv ''‑paq''), a dále v Bolívii se někdy připojuje akuzativ ''‑ta'', i když to z gramatického hlediska není nutné: ''qanpa/qanpaq/qanpata wasiyki'' „tvůj dům“. V Ekvádoru genitiv splynul s benefaktivem a pro oba sufixy je tvar ''‑pak''; navíc se vzhledem k zániku posesivních sufixů často používá s osobními zájmeny (není povinný se zájmenem ''ñuka'' „já“): ''ñuka(pak) wasi'' „můj dům“, ''kanpak wasi'' „tvůj dům“.
Řádek 234:
=== Benefaktiv ===
'''Benefaktiv''' (<small>BEN</small>) '''''‑paq''''' (také purposiv nebo dativ) označuje osobu, účel nebo čas, pro který je něco určeno, nebo osobu, pro niž nebo místo ní (v její prospěch) se něco provádí; lze přeložit předložkami „pro“, „na“, „za“: ''qampaq'' „pro tebe“, ''paqarinpaq'' „na zítra“, ''imapaq'' „na co“, „k čemu“, „proč“, ''mikhunapaq qullqi'' „peníze na jídlo“, ''paypaq rurani'' „dělám to pro něj / za něj / místo něj“, ''qullqipaq'' „pro/za peníze“. Používá se v účelových větách se subordinátorem {{Popisek|''‑na''|budoucí nebo nutný děj}}, pak překládáme „aby“: ''mikhunaykipaq qu{{Popisek|yki|já tobě}}'' „dal jsem ti to, abys to snědl“.
=== Instrumentál ===
'''Instrumentál''' (<small>INS</small>) '''''‑wan''''' (také komitativ) označuje doprovod nebo nástroj: ''mamanwan tiyan'' „bydlí se svou matkou“, ''miyuwan wañuchin'' „zabil ho jedem“.
Sufix ''‑wan'' se také používá pro souřadné spojení větných členů (krom sloves), tj. odpovídá spojce „a“, příp. „i“. V této funkci může být připojen po jiném pádu – pokud před ním není žádný pádový sufix, lze v některých dialektech použít i tvarů ''‑puwan'' nebo ''‑piwan'' – a zpravidla je také připojen ke všem takto souřadně spojeným členům: ''qampuwan ñuqapuwan risun'' „půjdeme ty a já“, ''aychatawan papatawan churay'' „dej tam maso a brambory“. Také může v tomto použití označovat přidání k něčemu dříve zmíněnému, pak se spíše překládá „i“, „také“, „ještě“: ''papatawan churay'' „(při)dej tam ještě/i brambory“.
Řádek 246:
=== Illativ ===
'''Illativ''' (<small>ILL</small>) '''''‑man''''' označuje '''směr pohybu někam''' (cíl pohybu však akuzativ ''‑ta''): ''Punumanmi richkan'' „jde/jede směrem na Puno“, ''kay ñanmi Punuman richkan'' „do Puna vede tato silnice“, ''kayman'' „sem“, ''chayman'' „tam“, ''wasiman'' „k domu“, „domů“; podobně se používá i s věcmi, které jsou cílem pohybu: ''papamanmi richkan'' „jde pro brambory“. Objevuje se také u některých slov, která označují nějaký čas v budoucnosti: ''ratuman'' „za chvíli“.
V jižní kečuánštině dále označuje '''nepřímý předmět''' (proto se mu také říká dativ), obvykle s dvoupřechodnými slovesy (předávání věcí, případně informací): ''mamayman{{Popisek|mi|nová informace o tématu + přímá evidencialita}} papata{{Popisek|qa|téma, o čem mluvíme}} apani'' „ty brambory nosím matce“, ''payman/(payta) willasaqmi'' „povím mu (to)“. U těchto sloves se na slovese značí vždy nepřímý předmět (nikoliv přímý): ''apa{{PopisekAlt|mu|cistranslokativ, zde ''sem''}}{{Popisek|sqayki|já tebe nebo tobě, zde tobě, budoucí čas}}'' „přinesu ti to“ nebo ''qamtam apamusqayki'' „přinesu to tobě“. V jiných variantách kečuánštiny se nepřímý předmět zpravidla označuje stejně jako přímý akuzativem ''‑ta''.
Řádek 252:
=== Lokativ ===
'''Lokativ''' (<small>LOK</small>) '''''‑pi''''' vyjadřuje '''umístění''': ''maypi'' „kde“, ''kaypi'' „tady“, ''imapi'' „v čem“, ''Punupi'' „v Punu“, ''wasipi'' „v domě“, „doma“, ''karupi'' „daleko“, „v dálce“. Pro umístění v čase se používá zpravidla jen s některými obecnými slovy, s názvy dnů obvykle jen v minulosti: ''octubre killapi'' „v (měsíci) říjnu“, ''chaypi'' „v tom (okamžiku)“, ''chay pachapi'' „v té době“, „v tom okamžiku“, ''martespi'' „v úterý“. Používá se také pro vyjádření způsobu pohybu: ''kawallupi'' „na koni“, ''karrupi'' „autem“, ''{{Popisek|chaki|noha}}{{PopisekAlt|lla|limitativ (jen, malá míra)}}pi'' „pěšky“.
'''Dialektální rozdíly''': ve středoperuánských dialektech má tvary odvozené od protokečuánského sufixu ''‑ĉaw'' (s retroflexním ''ĉ'' [ʈ͡ʂ]).
| |||