Kečuánština/Jmenné flexivní přípony: Porovnání verzí

Sufix ''‑wan'' se také používá pro souřadné spojení větných členů (krom sloves), tj. odpovídá spojce „a“, příp. „i“. V této funkci může být připojen po jiném pádu –– pokud před ním není žádný pádový sufix, lze v některých dialektech použít i tvarů ''‑puwan'' nebo ''‑piwan'' –– a zpravidla je také připojen ke všem takto souřadně spojeným členům: ''qampuwan ñuqapuwan risun'' „půjdeme ty a já“, ''aychatawan papatawan churay'' „dej tam maso a brambory“. Také může v tomto použití označovat přidání k něčemu dříve zmíněnému, pak se spíše překládá „i“, „také“, „ještě“: ''papatawan churay'' „(při)dej tam ještě/i brambory“.

Složené základní číslovky (tj. mimo tvarů výše) se tvoří tak, že u násobků se číslovka pro jednotky (1–91–9) dává před násobkovou číslovku (10, 100, 1000), tj. nižší číslovka před vyšší, a u jednotek přidávaných k násobným číslovkám nebo nižších násobků k vyšším se nižší číslovka klade za vyšší, spolu s nějakým sufixem: jednotky se kladou za násobkovou číslovku zpravidla s posesivem ''‑(ni)yuq'' a nižší násobky před vyšší (bez jednotek) s relativem ''‑(ni)n'' (anebo někdy s posesivem): ''iskay chunka'' „20“ × ''chunka iskayniyuq'' „12“, ''pachak hukniyuq'' „101“, ''pachak chunkan'' „110“ (nebo ''pachak chunkayuq''), ''waranqa pachaknin'' „1010“, ''waranqa pachak chunka hukniyuq'' „1111“. Další příklady jsou pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. Většina mluvčích však běžně kečuánské číslovky nepoužívá, s výjimkou slov uvedených v tabulce výše (a také kromě ''hunu''), a nahrazuje je španělskými číslovkami, více či méně přizpůsobené kečuánské fonologii (pro šp. číslovky viz [[w:Španělština#Číslovky]]).