Apt: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Woodcraft (diskuse | příspěvky)
m →‎Nastavení politiky: Změna šablony z Poznámka na Pozn
Woodcraft (diskuse | příspěvky)
Změna šablon z Poznámka na Pozn
Řádek 42:
Většina uživatelů si vystačí s defaultním nastavením a soubor <code>apt.conf</code> nemají vůbec, nebo je prázdný. Avšak pokud přistupují na zdroje instalačních balíků přes proxy, nebo když chtějí generovat vlastní repository či v systému kombinovat souběžně více zdrojů, se bez jeho nastavení neobejdou.
 
; {{Pozn. : |obsah=Nastavení proxy lze obejít, ale jiná nastavení nikoliv.}}
 
==Syntaxe konfiguračního souboru <code>apt.conf</code>==
 
APT byl původně vytvořen v perlu, takže z perlovské syntaxe vychází i konfigurační soubor. Lze v něm používat i komentáře (veškerý text za sekvencí '''//''' až do konce řádku). Jeho struktura je stromová a je tedy možný dvojí zápis. Buď jednořádkový, kdy jednotlivé parametry jsou odděleny dvojtečkami a volby v uvozovkách:
{{Příklad|obsah=
 
APT::Get::Assume-Yes "true"
APT::Get::Fix-Broken "true"
}}
Nebo víceřádkový, který má stejný efekt:
{{Příklad|obsah=
APT {
Get {
Řádek 57 ⟶ 59:
};
};
}}
 
Také lze do něj vkládat další konfiguráky přes volbu:
Řádek 66 ⟶ 69:
 
Lze provést rovněž nastavením v konfiguračním souboru <code>/etc/apt/apt.conf</code>. Obsah tohoto souboru vypadá zhruba takto:
{{Příklad|obsah=
<pre>
APT::Authentication::TrustCDROM "true";
Acquire::http::Proxy "http://<login>:<password>@<IP proxy>:<port>/";
</pre>
}}
 
Nicméně má vlastní zkušenost je taková, že přes naši http proxy to ne vždy funguje jak má a tak raději vždy předtím než začnu na konzoli pracovat s APT vyexportuji nastavení proxy do proměnných ''http_proxy'' a ''ftp_proxy''
 
Řádek 164 ⟶ 170:
Druhou možností jak zajistit upřednostnění balíků z jiné verze distribuce je nastavit pro APT [[Apt#Nastavení politiky|politiku]] (''policy'')
 
{{PoznámkaPozn|obsah=Pro lepší orientaci v tom co vlastně lze a odkud nainstalovat existuje utilita [[Linux:apt-show-versions|apt-show-versions]], kterou je však nutno doinstalovat (závisí na balíku <code>libapt-pkg-perl</code>) neboť není standardní součástí instalace APT.
Příklad jejího použití:
user@stroj:~$ apt-show-versions -a | grep mono-mcs
Řádek 176 ⟶ 182:
 
Umožňuje například zajistit, aby nám při automatické aktualizaci nedocházelo k nežádoucímu přeinstalování životně důležitých balíků, nebo upřednostnit náš vlastní zdroj (repository) před distribučním. ''Politiku'' (''Policy'') lze nastavit pomocí konfiguračního souboru <code>/etc/apt/preferences</code>, který má poměrně jednoduchou syntaxi:
{{Příklad|obsah=
<pre>
Package: balik
Řádek 181 ⟶ 188:
Pin-Priority: 990
</pre>
}}
 
Oddělovačem jednotlivých záznamů je prázdný řádek.
 
Řádek 217 ⟶ 226:
Aby nebylo nutné definovat záznam v <code>preferences</code> pro každý balík extra, lze nastavit výchozí hodnotu "Pin" v souboru <code>apt.conf</code> V <code>preferences</code> se potom nastavují pravidla pouze pro balíky u nichž chceme nějakým způsobem korigovat výchozí chování APT.
 
{{PozPozn|obsah=Jakou politiku zrovna váš APT používá můžete zjistit výpisem:
<pre>
user@stroj:~$ apt-cache policy
Řádek 287 ⟶ 296:
 
 
{{Příklad:|obsah=
 
<div>
<div style="float:left;">
Řádek 316 ⟶ 324:
<br /><br /><br />
</div>
}}
 
 
 
*První sloupec určuje o jaký typ zdroje balíků se jedná:
Řádek 346 ⟶ 353:
== Struktura zdroje ==
 
{{Příklad|obsah=
<pre>
http://ftp.debian.org/debian/ --dists/ -- sid/ -- main/ -- binary-amd64/ -- Packages
Řádek 383 ⟶ 391:
| |
</pre>
}}
 
Seznamy dostupných balíků pro příslušné distribuce jsou uloženy v podadresářích adresáře ''dists''. Vlastní instalační balíky, a to jak zdrojové, tak binární jsou umístěny v podadresářích adresáře ''pool''.