Linux/Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU

1965-1969 : Bell Telephone Labs (BTL), AT&T, MIT, GE - Multics
1969 Ken Thompson a Dennis Ritchie na PDP-7 vytvořili základ něčeho, co se později použilo jako základ systému na zpracování dokumentů v AT&T.
1971 - 1. verze (V1), na PDP-11/70, v assembleru. Brian Kernighan navrhl název Unics -> UNIX
1973 - V4. Přepis do jazyka C - jedna z nejvýzn. událostí v historii OS: portabilita systému na jiné architektury.
1974 Ritchie s Thompsonem - zpráva o systému UNIX v CACM (Communications of the Association for Computing Machinery)
1975 - V6 je první mimo BTL - systém bezplatně předán univerzitám. V tomto období vzniká také první univerzitní větev systému, 1.xBSD (Berkeley Software Distribution)
1979 - V7: dnes známá základní sada příkazů - shell, překladač C, uucp,...
1982 - 1. komerční systémem AT&T : UNIX System III
IBM, DEC, Hewlett-Packard a další - devadesátá léta - konsorcium OSF (Open Software Foundation)
1983 Richard M. Stallman (autor EMACS a Lisp) začíná projekt GNU (= Gnu's Not Unix) na MIT. První GPL (General Public Licence) - přesně specifikuje podmínky, za jakých je možno šířit, používat a vyvíjet tzv. "svobodný" software - software, jenž uživateli zaručuje tato práva:

spustit program za jakýmkoliv účelem.
modifikování programu podle jeho potřeb. (Aby tato svoboda byla realizovatelná v praxi, je nutno mít přístup ke zdrojovému kódu, neboť vytváření změn v programu je nesmírně obtížné, není-li k dispozici zdrojový kód.)
redistribuování kopií a to jak zadarmo, tak za poplatek.
distribuci modifikovaných verzí programu, aby komunita mohla mít prospěch z jeho vylepšení.

Hlavní myšlenkou GPL je dát každému povolení ke spouštění, kopírování, modifikaci programu a šíření modifikovaných verzí - ne však povolení přidávat k nim vlastní omezení. Takto jsou rozhodující svobody, které definují "svobodný software" zaručeny pro každého, kdo má kopii; stávají se nezcizitelnými právy.

1984 AT&T zveřejňuje System V Interface Definition (SVID) - standartizace Unixových rozhraní. Pět evropských výrobců počítačů zakládá X/Open: Bull, ICL, Siemens, Olivetti, a Nixdorf.
1985 ------//----- Free Software Foundation (nadace pro vývoj volného SW) - EMACS, překladač C/C++/Objective C/Fortran/Pascal (50 platforem)
1988 - IBM, DEC, HP, a další zakládají Open Software Foundation (OSF) jako soupeře sdružení AT&T/Sun, chtějí použít jádro AIX. Jako odpověď na OSF je založeno UNIX International (UI) jako mezinárodní consortium uživatelů Unix System V UNIX. Úzká spolupráce s AT&T s cílem podpory otevřených systémů a ovlivnění dalšího vývoje.
1989 - Programovací jazyk C je standardizován ANSI pod označením X3.159.1989 jako mezinárodní standard ISO/IEC 9899:1990.
1990 - UNIX International vydává System V Release 4 (SVR4) který je sjednocením Systemu V, BSD a XENIXu (SCO).
25.8.1991 - neznámý finský student Linus Benedict Torvalds zaslal do diskuzní skupiny comp.os.minix příspěvek s předmětem "What would you like to see most in minix?". O tom, že vyrábí free operační systém - nic komerčního a velkého, pouze jen tak ze zábavy.
standard POSIX (Portable Operating System Interface)
1994 - vydána verze 4.4BSD. Patrick Volkerding sestavuje distribuci Slackware. Linux je portován na ne-Intel platformy (MIPS, Alpha,...). Vydány verze FreeBSD and NetBSD, pod BSD licencí. Novell v červnu kupuje USL od AT&T, v říjnu přenechává ochrannou známku UNIX sdružení X/Open (mezinárodní organizace pro standardizaci takzvaných "otevřených systémů")
1996 - X/OPEN a OSF se spojují v Open Group. Je dokončen Linux 2.0.
1997 - Single Unix Specification, V2, vydána. Linux se začíná stávat operačním systémem ISP (Internet Service Provider).
1998 - uveřejněno označení UNIX98, zahrnuje 3 kategorie UNIXů: základ, pracovní stanici (workstation), server. Open Source hnutí nabírá otáčky. Tisk objevuje Linux a Open Source hnutí. Oracle, Informix, IBM, Compaq a další ohlašují svou podporu Linuxu.
1999 - Průmysl se začíná zajímat o Linux a UNIXové produkty. Hlavní komerční SW vývojáři začínají vydávat verze pro Linux (SAP oznamuje SAP/R3 pro Linux. Apple vydává Mac OS X založený na jádře Mach,..)
2000 - Hlavní komerční prodejci HW (Compaq, IBM, Dell, SGI, Fujitsu) začínají prodávat desktop a laptop počítače s předinstalovaným Linuxem. Linux je portován na IBM S/390. Lockheed Martin Corp. užívá Linux NetworX clusterovou technologii na analýzu U.S. Navy letadel. IBM investuje více než 200 miliónů $ do řady Linuxových iniciativ v Evropě během následujících čtyř let. HP uveřejňuje HP-UX 11i, plně 64 bitový Unix kompatibilní s Linuxem.
19.6.2000 uvolňuje pod LGPL firma Sun Microsystems kancelářský balík StarOffice. Na jeho základech začal fungovat od 13.10.2000 projekt OpenOffice.org s cílem vytvořit kancelářský balík schopný nahradit komerční aplikaci MS Office.
2001 - uveřejněn Linux v2.4. Sony oznamuje portaci Linuxu na PlayStation 2. Nokia adoptuje Linux pro vývoj aplikací pro svůj Media Terminal home entertainment system. HP přijal Debian jako svou hlavní vývojářeskou platformu pro Linux na HP. IBM oznamuje nový supercluster na Linuxu, instalovaný v National Center for Supercomputing Applications (NCSA), s výkonem 1 trillion výpočtů za vteřinu, Cluster z 160 nových IBM na Itanium CPU založených systémech bude nejvýkonnější Linuxový supercluster na akademii.
25.8.2001 - 10.-té výročí Linuxu. Za deset let vývoje je linux nyní v úplně jiných sférách, než byl na začátku - na linuxu si můžete pustit grafické rozhraní, přehrávat mp3 nebo video, funguje vám televizní karta, máte na výběr z několika browserů, vývojových prostředí, nepřeberné množství síťového softwaru, podporuje sambu, joliet a jiné microsoftí věci. Objevila se v něm podpora USB rozhraní a žurnálovací souborové systémy. Linux se stal úspěšným konkurentem jak na serverech, kde začal nahrazovat starší a hlavně drahé unixy, ale také na desktopových stanicích, kde se stal především konkurencí pro OS MS Windows.
9.9.2001 1:46:40 UTC - 1e9 (=miliarda) vteřin od 1.1.1970 0:0:0 - data považovaného za počátek éry Unixu a braného jako čítač hodin a "časové razítko" (timestamp) jevů v Un*x systémech. Viz příkaz:

date '+%s' -d "9-Sep-2001 1:46:40 UTC"

2002 - Free Standards Group uveřejňuje LSB 1.1 (včetně plné množiny společných API a vývojového balíku), a Li18nux (internacionalizační příručku), dva nástroje pro zajištění toho, že všechny Linux aplikace mohou běžet na libovolné verzi která je kompatibilní s Linux Standard Base (LSB). IBM přijímá Red Hat Linux Advanced Server pro všechny své servery a mainframe. Byla uvolněna verze 1.0 kancelářského balíku OpenOffice.org a také internetového prohlížeče Mozilla. V září napadá virus Slapper, jako vůbec první virus určený pro linux, větší množství linuxových počítačů.
2003 - SuSE 8.2 s jádrem verze 2.4.20 je první distribucí pro 64-bitovou platformu x86_64. V prosinci je uvolněno první linuxové jádro verze 2.6 Linux se začal objevovat také v prvních embedded zařízeních (telefony, přehrávače multimédií, atp.)
2004 - nástup linuxové distribuce Ubuntu (odvozené od Debianu), financované soukromým kapitálem Marka Shuttleworth. Vývojářský tým XFree86 pozměnil licenci tohoto okenního manažeru. Na základě toho dostal u většiny distribucí zelenou projekt X.Org Foundation, který tím dostal nový výrazný impuls pro další vývoj X-Serveru pro linux.
2005 - V říjnu vyšel OpenOffice.org ve verzi 2.0 která podporuje standardy OpenDocumentu od OASIS.
2006 - Standard OpenDocument se stává ISO normou.