Turkické jazyky/Číslovky

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
turecky sıfır bir iki üç dört beş altı yedi sekiz dokuz on
ázerbájdžánsky sıfır bir iki üç dörd beş altı yeddi səkkiz doqquz on
turkmensky nol bir iki, ikki üç dört bäş alty ýedi sekiz dokuz on
uzbecky nol, sifr bir ikki uch to'rt besh olti yetti sakkiz to'qqiz o'n
ноль, сифр бир икки уч тўрт беш олти етти саккиз тўққиз ўн
kazašsky нөль бір екі үш төрт бес алты жеті сегіз тоғыз он
kyrgyzsky нөль бир эки үч төрт беш алты жети сегиз тогуз он
altajsky ноль бир эки ÿч тöрт бeш алты jeти сегиc тогуc
tatarsky ноль бер ике өч дүрт биш алты җиде сигез тугыз ун
baškirsky ноль бер ике өс дүрт биш алты ете һигеҙ туғыҙ ун
jakutsky ноль биир икки үс түөрт биэс алта сэттэ аҕыс тоҕус уон
čuvašsky пĕрре иккĕ виççĕ тăваттă пиллĕк улттă çиччĕ саккăр тăххăр вуннă
chakasky пip ікi ӱс тӧрт пиc алты читi cигic тoғыc он
dolgansky биир икки үс түөрт биэс алта hэттэ агыс тогус уон
gagauzsky sıfır bir iki üç dört beş altı edi sekiz dokuz on
krymsko tatarsky bir eki üç dört beş altı yedi sekiz doquz on
karakalpačsky bir eki u'sh to'rt bes alti', alti jeti segiz tog'i's, togiz on
ноль бир еки, эки үш тѳрт бес алты, алти жети сегиз тоғыз, тоғиз он
ujgursky نۆل بىر ىككى ئۈچ تۆت بەش ئالتە يەتتە سەككىز توققۇز ون
nogajsky бир эки уьш доьрт бес алты ети
tuvinsky тик бир ийи үш дөрт беш алды чеди сес тос он
tofalarsky бipәә иъhи үш дөрт бeш aълты чедi ceъhec тоъhoc он
šorsky пир ийги ӱш тӧрт пеш алты четти сегис тоғус
kumyksky ноль бир эки уьч доьрт беш алты етти сегиз тогъуз он
karačaj balkarsky бир эки юч тёрт беш алты джети сегиз тогъуз он
20 30 40 50 60 70 80 90 100
turecky yirmi otuz kırk elli altmış yetmiş seksen doksan yüz
ázerbájdžánsky iyirmi otuz qırx əlli altmış yetmiş səksən doxsan yüz
turkmensky ýigrimi otuz kyrk elli altmyş ýetmiş segsen togsan ýüz
uzbecky yigirma o'ttiz qirq ellik oltmish yetmish sakson to'qson yuz
ийгирма ўттиз қирқ эллик олтмиш етмиш саксон тўқсон юз
kazašsky жиырма отыз қырық елу алныс жетніс сексен тоқсан жүз
kyrgyzsky жыйырма отуз кырк элүү алтымыш жетимиш сексен токсон жүз
tatarsky егерме утыз кырык илле алтмыш җитмеш сиксән туксан йөз
baškirsky егерме утыҙ ҡырҡ илле алтмыш етмеш һикһән туҡһан йөҙ
jakutsky сүүрбэ отут түөрт уон биэс уон алта уон сэттэ уон аҕыс уон тоҕус уон сүүс
čuvašsky çирĕм вăтăр хĕрĕх аллă утмăл çитмĕл сакăрвуннă тăхăрвуннă çĕр
chakasky чибіргі отыс хырых иліг алтон читон тоғызон чӱс
gagauzsky ermi otuz kırk elli altmış etmiş seksän doksan üz
krymsko tatarsky yigirmi otuz qırq elli altmış yetmiş seksen doqsan yüz
karakalpačsky jigirma otiz qir elliw alpis jetpis seksen togsan ju'z
жигирма отыз қырық елли, елиў алпыс жетпис сексен тоқсан жүз
tuvinsky чеебри үжен дөртен бежен алдан чеден сезен тозан чүс
šorsky чебирге, чегирбе қырық элиг чӱс
kumyksky йигирма отуз къыркъ элли алтмыш етмиш сексен токъсан юз
karačaj balkarsky джыйырма отуз къыркъ элли алтмыш джетмиш сексен тогъсан джюз
1000 1 000 000 1 000 000 000 1012 1015 1018
turecky bin milyon milyar trilyon katrilyon katrilyar
ázerbájdžánsky min
turkmensky müň
uzbecky ming million
минг миллион миллиард
kazašsky мың
kyrgyzsky миң
tatarsky мең миллион миллиард триллион
baškirsky мең
jakutsky тыһыынча мөлүйүөн
čuvašsky пин
chakasky миллион
dolgansky
gagauzsky bin
krymsko tatarsky biñ
karakalpačsky mi'n'
мың миллион
tuvinsky муң
kumyksky минг
karačaj balkarsky минг

Skládání číslovek do čísel editovat

  • číslovky jedenáct až devatenáct se tvoří stylem: deset jedna, deset pět, tj. např. v turečtině on bir, v kazaštině он бес,
  • číslovky dvacet jedna až dvacet devět a výše se tvoří stejným způsobem (vlastně stejně jako v češtině),
  • násobky set, tisíců a více se tvoří stylem: dva sto, tři tisíc, ... tj. např. v uzbečtině ikki yuz, v tatarštině өч йөз.

Řadové číslovky editovat

Řadové číslovky se tvoří připojením přípony za poslední číslovku celého čísla.

turecky -inci, -ıncı, -uncu, -üncü
uzbecky -инчи, resp. -нчи
tatarsky -ынчы a dalšími dle vokálové harmonie
baškirsky -енсе, -ынсы
jakutsky -ис, -үс, -ыс
chakasky -інӌі, -ынӌы
karakalpačsky -инши, -ыншы, -аншы