Turkické jazyky/Podstatná jména

Turkické jazyky nemají gramatické rody, gramatický rod lze odvodit pouze z kontextu. Výjimku představují některá jména, která mohou být pouze mužská či pouze ženská.

Chakaština má celkem 10 pádů, dva z nich ale nejsou obvykle uváděny.

plurál genitiv dativ akuzativ lokativ ablativ instrumentál lativ objektiv partitiv komitativ komparativ
turecky -lar/-ler -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün -(y)a, -(y)e -(y)ı, -(y)i, -(y)u, -(y)ü -da, -de; -ta, -te[pozn. 1] -dan, -den; -tan, -ten[pozn. 1]
ázerbájdžánsky -lar/-lər -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün -(y)a, -(y)ə -(n)ı, -(n)i, -(n)u, -(n)ü -da, -də -dan, -dən
turkmensky -lar/-ler -(n)yň, -(n)iň, -(n)uň, -(n)üň -(n)a, -(n)e, -ä[pozn. 2] -(n)y, -(n)i -da, -de; -nda, -nde[pozn. 3] -dan, -den; -ndan, -nden[pozn. 3]
uzbecky -lar[pozn. 4] -ning -ga, -qa, -ka -ni -da -dan
-лар[pozn. 4]
kazašsky -лар/-лер,[pozn. 5] -дар/-дер, -тар/-тер[pozn. 6] -тің/-тың,[pozn. 6] -дің/-дың, -нің/-ның -қа/-ке,[pozn. 6] -ға/-ге, -на/-не -ті/-ты,[pozn. 6] -ді,/-ды, -ні/-ны,[pozn. 5] -та/-те,[pozn. 6] -да/-де, -нда/-нде -тан/-тен,[pozn. 6] -дан/-ден, -нан/-нен -пен,[pozn. 6] -бен, -мен
kyrgyzsky -лар/-лер/-лор/-лөр, -дар/-дер/-дор/-дөр, -тар/-тер/-тор/-төр -тын/-тин/-тун/-түн, -дын/-дин/-дун/-дүн, -нын/-нин/-нун/-нүн -ка/-ке/-ко/-кө, -га/-ге/-го/-гө, -на/-не/-но/-нө -ты/-ти/-ту/-тү, -ды/-ди/-ду/-дү, -ны/-ни/-ну/-нү, -н -та/-те/-то/-тө, -да/-де/-до/-дө, -нда/-нде/-ндо/-ндө -тан/-тен/-тон/-төн, -дан/-ден/-дон/-дөн, -нан/-нен/-нон/-нөн
altajsky -лар/-лер/-лор/-лöр, -дар/-дер/-дор/-дöр, -тар/-тер/-тор/-тöр -ныҥ/-ниҥ, -дыҥ/-диҥ, -тыҥ/-тиҥ -га/-ге/-го/-гö, -ка/-ке/-ко/-кö -ны/-ни, -ды/-ди, -ты/-ти -да/-де/-до/-дö, -та/-те/-то/-тö -диҥ/-деҥ/-доҥ/-дöҥ, -тиҥ/-теҥ/-тоҥ/-тöҥ
tatarsky -лар/-ләр, -нар/-нәр -ның/-нең -га/-гә, -ка/-кә -ны/-не -да/дә, -та/-тә -дан/-дән, -тан/-тән, -нан/-нән
baškirsky[pozn. 7] -лар/-ләр, -дар/-дәр, -ҙар, -тар -дың/-дең, -ның/-нең, -ҙың/-ҙең, -тың -ға/-гә, -ҡа -ды/-де, -ны/-не, -ҙы/-ҙе, -ты -да/-дә, -ла/-лә, -ҙа/-ҙә, -та -дан/-дән, -ҙан/-ҙән, -тан, -нан/-нән
čuvašsky -ӑн, -ӗн, -н     -ра, -ре; -тa, -тe -ран, -рен; -тан, -тен -пa(ла), -пe(ле)   -(н)a, -(н)е
jakutsky -лар/-лэр/-лор/-лөр, -дар/-дэр/-дор/-дөр, -тар/-тэр/-тор/-төр, -нар/-нор/-нэр/-нөр   -та, -га, -ка, -ха, -ҥа -ны, -ы   -ттан, -тан -нан, -ынан     -та, -да, -ла, -на -лыын, -тыын, -дыын, -ныын -тааҕар, -дааҕар, -лааҕар, -нааҕар
chakasky[pozn. 8] -лар/-лер -тар/-тер, -нар/-нер -ның/-нің, -тың/-тің -аа/-ее, -ға(а)/-ге(е), -ха/-ке, -а/-е -на/-не -ты/-ті, -ны/-ні/-н -да/-де, -та/-те, -нда/-нде -дан/-ден, -тан/-тен, -нан/-нен -наң/-нең -зар/-зер, -сар/-сер, -нзар/-нзер
tuvinsky -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер, -нар/-нер posesiv: -ның/-ниң/-нуң/-нүң, -дың/-диң/-дуң/-дүң, -тың/-тиң/-туң/-түң -га/-ге, -ка/-ке -ды/-ди/-ду/-дү, -ты/-ти/-ту/-тү, -ны/-ни/-ну/-нү -да/-де, -та/-те -дан/-ден, -тан/-тен
nogajsky -лар/-лер
karačaj balkarsky -ла/-ле -да/-де, -нда/-нде -дан/-ден
  1. 1,0 1,1 Varianty s t po neznělých souhláskách
  2. Pokud slovo končí na i, n se nevkládá. Pokud by po i následovalo by e, ie se mění na ä.
  3. 3,0 3,1 Varianty s nd se používají ve třetí osobě následují-li po přivlastňovacích příponách.
  4. 4,0 4,1 V uzbečtině se přípona -lar/-лар používá také k vyjádření respektu/formálnosti, takže podle kontextu mohou slova s příponou -lar/-лар být i v jednotném čísle.
  5. 5,0 5,1 Po samohláskách
  6. 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 6,6 Po neznělých souhláskách
  7. Přehled variant baškirkých přípon není úplný
  8. Další dva v učebnicích obvykle neudávané pády mají přípony -даңар/-деңер, -таңар/-теңер, -наңар/-неңер a -ӌа/-ӌе, -ча/-че, -нӌа/-нӌе, první z nich se používá pro označení tématu rozhovoru (mluvit o něčem) a druhý je allativ(asi ?) (jít po něčem)