Uživatel:Rovaj/pískoviště


pozdní podzimní den a Petr měl naplánováno navštívit divadlo. Nechtělo se mu ptal se sám sebe proč to dělá? Snad aby nebyl sám, nebo chtěl potkat svoji známou herečku, která ten den hrála pro děti. Doufal, že bude hrát i pro něj. Iva, herečka která hrála vždy štěky a na svou roli stále čekala a kterou poznal zvláštní souhrou okolností v moskevském metru jej obdarovala lístky. Představení o modrém ptáku pro děti bylo pro něj líbivé a skličující zároveň. V představení cítil závan smrti a konečnosti a nezdolné lidské naděje zároveň. Petr měl neodvratný pocit že by měl dluh vzniklý přijetím lístků splatit. Proto pozval Ivu po představení na oběd. SMS, která přišla záhy po představení zněla zajímavě a s nadějí na zajímavý večer "mam volny vecer a urcite Te rada uvidim v 15:00 pred divadlem". Petr se zaradoval dnes bude mít u oběda společnost a navíc slova v sms "mam volny vecer..." mu zněly dokola v uších. Po představení postával před divadlem, procházející lidé jej pozorovali více než si Petr všímal jich. V očích procházejících mohl číst, cizinec tady v Moskvě a před divadlem - divné. Kouřil jednu cigaretu za druhou, až se pomalu přiblížila 3 hodina. Vtom uslyšel píp píp píp, mobil mu oznámil že umřel. Doufal, že Iva splní co napsala. Ze zkušenosti věděl, že se ženami je vždy nějaká potíž a s herečkami a ještě k tomu s ruskami obzvlášť. Věděl, že v Rusku co platilo před 5 minutami jako jasná a domluvená věc často padá v neskutečno. Ta nespolehlivost lidí jej ubíjela víc než si byl ochoten přiznat. Rusové milují, když je druzí lidé potřebují nebo chtějí, a umějí si tento pocit důležitosti náůežitě vychutnat. Dopadlo to přesně jak Petr předpokládal, zpoždění 25 minut! Byl již téměř na odchodu a nadával si do bláznů bláhových, když se Iva objevila ve dveřích divadla. Nemělo smysl cokoli řešit, navíc hlad dělal svoji práci a Petr se těšil na výborný oběd v tomto okamžiku víc než na Ivu. Znal příjemný restaurant U hladového vlka, kde výborně vaří český kuchař. Iva přišla k němu s otevřenou náručí cítil z ní teatrálnost, vliv divadla asi ještě nevyprchal. Objali se, a Petr Ivu opravdu silně stiskl. Spíš tušil než věděl, že má ráda mužskou sílu a ráda se nechává ovládnout. Vyrazili.