Umělá inteligence: Zpracování informace lidským intelektem a počítačem/Dva typy znalostí, mezi nimiž je propast

Mezi znalostmi o reálném světě získanými přirozeným poznáním a znalostmi získanými poznáním Newtonovou metodou exaktních věd, je kvalitativní propast. V prvém případě se na svět díváme filtrem vágnosti, v druhém případě filtrem diskrétním. V prvém případě získáváme znalosti s inherentní vágností a můžeme je popsat (representovat) a sdělovat jen a jen neformálním jazykem, nejčastěji přirozeným. V druhém případě se na svět díváme diskrétním („dírkovaným“) filtrem Newtonovým, a „dírkami“ vidíme pouze zástupce reálného světa: veličiny, parametry a matematicky reprezentované vztahy mezi nimi. Získáme tak znalosti exaktní, bez vnitřní vágnosti interpretace, a můžeme použít exaktního umělého formálního jazyka. Použít v tomto případě přirozeného jazyka je principiálně možné, ale není to příliš účelné, zejména proto, že složitější vztahy jsou nepřehledné a tak je zápis nepoužitelný, a pak, že přicházíme o velice efektivní nástroj formální inference - odvozování; nemůžeme tedy nic „vypočítat“. V tomto případě neděláme nic jiného, než že přirozeným jazykem hovoříme o veličinách, parametrech a matematicky reprezentovaných vztazích mezi nimi. V žádném případě nelze použít umělého formálního jazyka pro popis inherentně vágních znalostí. Je to proti principu umělých formálních jazyků, je to popřením jejich ustavujících podmínek: nulové vnitřní vágnosti interpretace všech ve formálním systému užitých symbolů - jazykových konstrukcí.