Vývoj lidstva

1. etapa (cca 3 miliony let př. n. l. — 4. tisíciletí př. n. l.)

Lidé na samém začátku žili v tlupách a velmi pomalu si osvojovali dovednosti jako rozdělat oheň, opracovávat kameny, z nichž si vytvářely první nástroje, jako kladivo, oštěpy, nebo pazourek, vývoj byl velmi pomalý i proto, že jednotlivé skupiny lidí žily daleko od sebe, a pokud se setkaly, většinou reagovaly agresivně. Využívaly přírodních úkrytů jako jeskyně, ale také si stavěli první domy z pouhých větví, mechu a dalšího přírodního, většinou ne příliš opracovaného materiálu.

2. etapa (4. tisíciletí př. n. l. — 200 př. n. l. (v česku do roku 625))

Během tohoto období se lidé naučili zemědělství a opracovávání kovů, které jsou k výrobě nástrojů daleko vhodnější než kámen a také se naučili výrobě keramiky. Základním (a také nejvyšším) společenským útvarem je kmen, čítající obvykle desítky členů, a mezi těmito kmeny dochází k prvním obchodům a předávání zkušeností.

3. etapa (200 př. n. l. — 400)

Ve střední Itálii se utváří římská říše, která začíná jednotlivé kmeny a první malé, roztroušené národy spojovat a vznikají tak první státní útvary, mezi lidmi začíná fungovat vzájemná komunikace a spolupráce, jejímž výsledkem je technický, kulturní i sociologický pokrok, vzniká první parlament, armáda, jenž je na svoji dobu skutečně elitní, Římané dokázali vytvořit i věci jako je kanalizace, či složité těžební systémy. V oblasti česka se tato etapa nevyskytuje a z druhé etapy se přechází rovnou do čtvrté.

4. etapa (400 (v česku 625) — 1500)

Zvaná také středověk. Římská říše se rozpadá a po ní zůstavují roztroušené národy, s neuspořádanou vnitřní strukturou a značným podílem místní samosprávy. To samé ve střední Evropě, kde jsou jednotlivé kmeny spojovány ve větší celky a vznikají tak první státní útvary a nastává přechod do systému panství, zvaného feudalismus. Vývoj lidstva však kvůli izolovanosti jednotlivých skupin (nevolnictví) stagnuje a životní úroveň je jen lehce vyšší než v první etapě.

5. etapa (1500 — 1800)

Evropské mocnosti začínají skutečně fungovat jako stát, začíná fungovat výběr daní, soudnictví, úřednictví, státy dokážou svoje území kontrolovat, a brzo se zmůžou na námořní výpravy do celého světa, jejichž výsledkem je kolonizování dalekých zámořských oblastí, z nichž se získávají nové plodiny, suroviny a lidská síla, ve formě otroctví. Zlepšuje se i mezilidská komunikace a dochází k rozvoji kultury, umění, technologií, a znalostí.

6. etapa (1800 — 1990)

Také zvaná technická revoluce. Díky dobré vzájemné komunikaci, začíná technologický vývoj přímo raketově stoupat, v roce 1825 se objevují první veřejné železnice a okolo 1850 i první automobily a v druhé polovině 19. století se objevují i další vynálezy, schopné zaznamenávat obraz, přenášet zvuk, a mnoho dalších. Životní úroveň běžného obyvatelstva také velmi rychle stoupá, zlepšuje se hygiena, velký rozvoj zaznamenává zdravotnictví. Bohužel však lidské myšlení zůstává stále primitivním a tak v kombinaci s rychlým vývojem dochází i k strašlivým válkám, vývoj časem dosahuje takové výše, že dochází k situaci, kdy je lidstvo vzájemně schopno se vymýtit a tak se tehdejší znepřátelené mocnosti (USA a SSSR) dohodnou na postupném vzájemné ukončení studené války a postupném odzbrojení. Padá také železná opona a tím končení izolace západní a východní Evropy.

7. etapa (od roku 1990)

Zásadním pokrokem je, že lidstvo upouští od válečného řešení státních záležitostí a přechází k diplomatickému, mezi evropskými státy dochází k pocitu sounáležitosti a schopnosti spolupracovat na celoevropské úrovni, a po vzoru USA, dochází de facto k federalizaci (Schengen) a poprvé v historii Evropy k situaci, kdy může kterýkoliv Evropan svobodně cestovat po celé Evropě, na začátku etapy se stává běžně dostupným a použitelným nový, fenomenální vynález, který umožňuje komukoliv přístup k téměř jakékoliv informaci, a značně přispívá k dalšímu intenzivnímu prolínání kultur, sdílení zkušeností a komunikaci, internet. Díky internetu se lidé stávají daleko vzdělanějšími a je mnohem těžší je oblbovat a hlavně, přimět je opět vzít do ruky zbraň a jít do války, což dokazuje situace během ukrajinské krize. Snadné je i cestování, i pro průměrného Evropana je relativně snadné, dostat se až na druhý konec světa. Opravdu nových vynálezů sice nepřibývá, jako v technické revoluci, ale ty stávající se stále zdokonalují. Pokračuje i zvyšování životní úrovně, hodnota jednotlivého člověka je daleko vyšší než před tím.