Valticko/Rybníkářství

Rybnikářství editovat

(Již od roku 1460 a pak vybudováním soustavy 8 rybníků v letech 1560 datujeme úspěšné a v této krajině ekologicky významné hospodaření rybářů. /Propagační tisk./)
Hojnost pramenů skýtá fond k historii rybnikářství a vinařství, obou typických složek hospodářství valtického velkostatku. Rybnikářství obhospodařovalo především čtyři velké jihomoravské rybníky: Nesyt, Hlohovecký, Prostřední čili Lednický a Mlýnský. Roku 1725 bylo na panství celkem 20 rybníků, sádky ve Schrattenbergu. Z rybníků bylo 5 kapřích osázených tříletými kapry takto: Nesyt 1.000 kop, Hlohovecký 327 kop, Prostřední-Lednický 243 kopy, Lesní (tj. Mlýnský) 292 kopy, Hamethský 527 kop, celkem 2.389 kop. 1/
Ročně se jeden až tři lovily a výnos byl propočten na 7.633 zl. 30 kr.; tato suma převyšovala výnos dvorů s ovčíny i výnos lesní. V rybnících se chovali vedle kaprů hlavně štiky a candáti. R. 1863 spravoval velkostatek ještě 12 rybníků a sádky, které tehdy byly v Hlohovci. Z fondu lze sledovat údržbu jednotlivých rybníků, jejich nájmy i pronájmy, jejich výlovy, prodej ryb, hlavně do Vídně a do Břeclavě, ledování na rybnících a prodej rybničního rákosí. 1/
Výlov Hlohoveckého rybníka bývá zpravidla začátkem listopadu. 3/
Čtyři velké rybníky, jimiž prochází hranice mezi Rakouskem a Moravou, jsou mezi těmito oběma panstvími; břehy těchto velkých jsou zpevněny hrázemi. Zájem budí kromě Nesytu také další tři: Hlohovecký, Prostřední zvaný také Lednický a Mlýnský rybník, délka všech rybníků je 3/4 míle (cca 5,7 km), největší šířka 1/10 míle (cca 0,75 km). 6/

Rybníky editovat

Jak patrno z přehledné mapy pozůstává rybniční hospodářství knížete z Liechtensteinů ze 4 rybníků ležících nad sebou. 5/
Systém obhospodařování všech čtyř rybníků jest ustálen tak, že první rybník ve směru přítoku vody tvoří samostatný celek, kdežto rybník druhý, třetí a čtvrtý jsou obhospodařovány jako celek druhý. Tento způsob obhospodařování má současně vliv na poměry vodní, to znamená, že vždy jeden z uvedených celků jest napjat plně, kdežto druhý celek jest napjat buď na polovinu neb úplně prázdný. 5/

Allachovy rybníky editovat

Na pozemkové trati zvané "Allach Feld" v katastr. obci Valtice, těsně na pravé straně silnice z Valtic do Lednice, nalézají se prameny zvané "Goldbründl" z kterých jest tato skupina rybníků napájena. Vodu z těchto pramenů odvádí příkop asi 700 m dlouhý do Allachových rybníků. 5/
Poněvadž stávající rybníky nebyly dosud zahamovány byl zřízen pevný bod. Za podklad výškového měření byl vzat kilometrový kámen č. 28 regulace Dyje na kat. území Podivín o výšce 161,584. 5/
Poněvadž rybníky byly již před dávkou dobou založené a ve vodní knize dosud zanešeny nejsou¨, provedl Okresní úřad v Hodoníně zápis do vodní knihy. 5/
Allachův rybník I. editovat
Povodí I. Allachova rybníku je 1,81 km². Výška největšího vzdutí hladiny vodní dána jest kotou dna odpadního příkopu 188,182. Při této výšce měří zatopená plocha 1,04 ha. Ham 190,213. Vypouštěcí zařízení tohoto rybníka tvoří čep, který je umístěn v patě hráze. Od čepu vede dřevěný kanál čtvercového průřezu světlosti 0,28 x 0,28 m, délky 16,5 m. Vyústění tohoto dřevěného koryta do otevřeného odpadu pod hrází jest opevněno betonovými zídkami i dnem v délce 3,50m. Zídky jsou opatřeny železnými česlicemi. 5/
Allachův rybník II. editovat

Po odpadě asi 280 m pod hrází 1. rybníka přijdeme k 2.rybníku Allachovu, který však vlastně již dlouhá léta rybníkem není. O tom, že to byl dříve rybník svědčí dnes pouze hráz, která slouží nyní jen za cestu. V místě kde bylo dříve vypouštěcí zařízení jest zřízen klenutý cihelný most, jehož vzhled nasvědčuje, že i ten jest již staršího data. 5/

Allachův rybník III. editovat
Za otevřeným příkopem asi ve vzdálenosti 540m leží třetí rybník. Rybníček tento jest z této skupiny nejmenší a leží na kat. území obce Valtice a kat. území Hlohovec. Plochy, které při plném vzdutí hladiny vody zatopuje 0,58 ha. Ham 177,637. Přepadové zařízení nalézá se při cestním mostku v levém okraji hráze. Mostek tento má pilíře z cihelného zdiva světlosti 2,50 m, cihelnou dlažbu dna a dřevěnou vozovku užitečné šířky 3,50 m. Přepadové zařízení jest umístěno na návodní straně mostku a sestává z dřevěné stavidlové konstrukce a před ním umístěného dřevěného brlení. Stavidlové otvory jsou dva o světlosti á 1,10 m, tedy celkem 2,20 m. Kóta stavidlového polštáře činí 176,554 a kóta dnešní přelivné hrany 177,241. Přepadové zařízení má zděné pilíře, dlážděné dno, jakož i dlážděné podjezí. Vypouštění rybníka děje se zařízením šoupátkovým. Zařízení toto pozůstává ze železné šoupátkové konstrukce upevněné v čelní betonové zdi. Vtok vody do litinové roury &phi: 20 cm jest chráněn železnou vodorovnou i svislou mříží. Litinová roura ústí do cihelného klenutého kanálu světlosti 75/100 cm o délce asi 10 m. Výkop kanálu do otevřeného příkopu jest opevněn dlažbou z lomového kamene. Veškerá voda odtékající z rybníka přichází bezprostředně od rybníka čís. 1. 5/
Allachův rybník IV. editovat
Povodí IV. Allachova rybníku je 3,34 km². Kóta dna 173,13. Ham 176,991. Rybník leží na území kat. obce Charv. Nová Ves a na území kat. obce Hlohovec. Největší vzdutí hladiny vody dáno jest kotou dna odpadního příkopu 174,80. Při této výšce vody obnáší plocha hladiny vodní 1,61 ha. Přepad z tohoto rybníka děje se otevřeným příkopem na jehož vyústění z rybníka zřízen jest v levém kraji hráze cestní mostek světlosti 1,80m. Mostek má zděné pilíře a dřevěnou mostovku a dlážděné dno. Dno při vtoku tvoří přepadovou hranu a její kota činí 174,80. Vypouštění rybníka děje se stejným zařízením a stejným způsobem jako u rybníka I.Ochranný koš čepový má zde výšku 2,55 m, půdorysnou plochu lichoběžníkovou o stranách rovnoběžných 1,63 m a 2,37 m, a jejich vzdálenost činí 1,53 m. Dřevěný kanál jest obdélníkového průřezu rozměrů 24/27 cm, délky asi 17 m. Vyústění do otevřeného odpadu jest zpevněno betonovým objektem délky 4 m opatřeným železnými česlicemi. Do rybníka vyúsťuje z pravé strany příkopek, délky asi120 m, který přivádí vodu ze zachycených několika pramenů. 5/
Allachův rybník V. editovat
Jdeme-li po odpadě z rybníka čís. 4 dolů, přijdeme ve vzdálenosti asi 320 m k hrázi zrušeného rybníka čís. 5. Odpadní příkop podveden jest pod touto hrází betonovým potrubím (Fi) 40 cm, bývalým to vypouštěcím zařízením. 5/
Kóta dna 170,74. (V roce 1933 byl již zrušen.) 5/
Allachův rybník VI. editovat
Povodí VI. Allachova rybníku je 3,86 km². Kóta dna 167,46. 5/
Ve vzdálenosti 300 m pod hrází bývalého rybníka čís.5 nachází se hráz bývalého rybníka č. 6. Koruna této hráze slouží za vozovou cestu a odpad touto hrází překlenut jest cihelným klenutým mostkem světlosti 4,85m. Těsně pod touto hrází nalézá se poslední rybník čís. 7. 5/
Allachův rybník VII. editovat

Rybník tento vznikl tím, že chobot pod ním ležícího Prostředního rybníka byl od tohoto oddělen zemní hrází. Rybník č. 7 leží na území kat. obce Charv. Nová Ves a na území kat. obce Hlohovec. Rybník tento v případě otevření výpustního stavítka, tvoří s Prostředním rybníkem spojité nádoby a jeho normální vzdutá hladina je stejné výšky s hladinou Prostředního rybníka a rovná se kotě přelivné hrany stavidel tohoto rybníka = 166,206. Při této výšce obnáší plocha hladiny vodní 0,90 ha. Nejnižší kota břehu = 167,10. Ham 166,586. 5/

Hamethský rybník editovat

Koncem 60. let byl rybník zrušen a na jeho místě vybudován Hamethský dvůr. 1/

Hlohovecký rybník (Bischofswartherteich) editovat

Poloha, rozměry, jakož i výška hamu 14. listopadu 1899 fixovaného zůstává nezměněna, jenom výška hamu vztaženého na státní nivelaci a určena 169,106 s ohledem na nivelaci řeky Dyje. Ham je zhotoven ze žuly průřezu 40/40 cm, délky 1,30, a spočívá na zděné podezdívce zhotovené z pálených cihel na cementovou maltu. Žulovým kamenem protaženy jsou křížem dvě železné tyče průřezu 25 m/m, délky 1,30 m ve výšce 30 cm resp. 40 cm od paty kamene. Do hlavy kamene jest olovem zalit železný hřeb v diagonálním průseku, tvaru obdélníkového 82/45 m/m a výšky 25 m/m. Hlava hřebu nese nápis "1899". 5/
Povodí Hlohoveckého rybníku je 143,4 km². Plocha hladiny vodní 105 ha. Napouštění rybníka děje se příkopem spojujícím rybník "Nesyt" s rybníkem Hlohoveckým. V normálních dobách naplňuje se rybník tento při otevření čepu rybníku Sedleckého a v dobách mokrých vodou přepadající přepadem rybníku Sedleckého. Kromě toho přitéká voda příkopem od tzv. studánky "Neurissbründl" v katastru obce Sedlec a v kat. obce Hlohovec jest z pramenů vyvěrající voda přiváděna 5ti příkopy. 5/
Jak patrno z přehledné mapy pozůstává rybniční hospodářství kníže z Liechtensteinů ze 4 rybníků ležící nad sebou. z nichž uvažovaný rybník Hlohovecký jest svojí polohou ve směru přítoku vody druhý. 5/
Na straně východní jest ohraničen rybník hrází, po jejíž koruně přechází okresní silnice Lednice - Valtice. V hrázi této umístěn jest čep a přepad kterážto zařízení přivádějí vody do rybníku Prostředního. Čep uložen jest přesně na kat. hranici Hlohovec, okr. Hodonín, a Lednice, pol. okres Mikulov. Tento čep pozůstává na straně návodní z dřevěného stavítka výšky 73 cm, které jest vytahováno táhlem vyčnívajícím nad max. vzdutou vodou. Vtok čepu jest chráněn dřevěným brlením výšky 2,60 a základně 2,10 x 1,90 m. Výpustní kanál čepu pozůstává z dřevěného koryta světlosti 60 cm x 90 cm a jest položen přímo ve hrázi pod tělesem silničním. Vtok, jakož i výtok čepu jest opatřen kamennou dlažbou. 5/
Přepadová stavidla umístěna jsou v silničním mostě okresní silnice Valtice - Lednice, kterýžto most jest zděný a klenutý a má 3 otvory o světlosti á 3,58 m. Stavidlová konstrukce jest umístěna na straně+ návodní před mostem a pozůstává ze 6ti otvorů opatřených stavidly o světlosti od leva do prava: 158,3, 161, 176, 177, 152, 147 cm. První dvě okna v levo jsou hlubší a přelivná hrana všech stavidel obnáší s ohledem na hranu a s ohledem na stávající zařízení, výšku 168,251. K obsluze stavidel jest umístěna před nimi železná lávka. Stavidlové zařízení má zděné pilíře, dlážděné dno, jakož dlážděné podjezí. Vzdálenost územních pilířů činí 11,75 cm. Před stavidlovou konstrukcí nachází se dřevěné brlení o celkové délce 18,59 cm. Brlení pozůstává z dřevěné konstrukce a prostory mezi laťkami činí cca 2 cm a součást všech otvorů celého brlení činí 692,60 cm. 5/

Františkův rybník editovat

Mlýnský rybník editovat

  • 20.století
(Mezi Lednicí a Valticemi leží Mlýnský rybník, na jehož jižním břehu je postaven Apollonův chrám a je zde možnost koupání. Odtud je pěkný výhled na Pálavské vrchy a Dívčí hrad. V okolí rybníků vede naučná stezka.)

Nesyt editovat

Povodí Nesytu je 133,3 km². 5/

Nový rybník (Portz) editovat

(Při stavbě železnice v roce 1855 byla část sedleckého rybníka vysušena. Na ostrůvku je postaven zámeček Inzl. /Propagační tisk./)

Prostřední rybník editovat

Výtopa (Steidamm Teich) editovat

V dubnu 1911 vypracoval Kulturtechnische Fachabteilung Dolnorakouský ve Vídni Přehlednou mapu odvodnění Valtic do Výtopy. 5/

Vodní práva editovat

Vodní právo Hlohoveckého rybníku, majetku to knížete z Liechtensteinů jest zajištěno a zanešeno ve vodní knize bývalého c. k. okres. hejtmanství v Mistelbachu pod č.41, dle opisu ze dne 4. XII. 1930. 5/
Napouštění rybníka děje se příkopem spojujícím rybník "Nesyt" s rybníkem Hlohoveckým. V normálních dobách naplňuje se rybník tento při otevření čepu rybníku Sedleckého (Nový) a v dobách mokrých vodou přepadající přepadem rybníku Sedleckého (Nový). 5/

Odkazy editovat

  • 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.
  • 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. (Městské muzeum č. 0782-62)
  • 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. (Pracovní překlad vybraných kapitol. Kopie knihy Městské muzeum č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840)
  • 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.
  • 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.
  • 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.