Valticko/Zdravotnictví

Zdravotnictví editovat

  • Všechny stavby přeměněny mohly se díti jen pozvolna, poněvadž bratří, jsouce posýláni k ošetřování nemocných při stálých epidemiích jak v místě samém, tak i do nejbližšího okolí, bývali zaměstnáni přespříliš. 4/
  • Trapná nákaza morová vyskytla se tu také r.1679 a později r. 1726 o tyfus. V tomto roce posledním zemřelo při velice nebezpečné epidemii tyfové ve Valčicích samých jedenácte spolubratří, - z čehož nejlépe souditi lze o jejich činnosti obětavé a namáhavé. 4/

Chudobinec editovat

Ke konci 19. století nechal postavit starosta Karl Haußner (1843-1919) také chudobinec. 10/105

Lazaret u svaté Barbory (do 1605) editovat

(Ještě před příchodem milosrdných bratří bylo ve Valticích dříve již několik špitálů a lazaretů.)
V roce 1605 se objevil ve Valticích vysoce postavený kněz P. Johannes Bapt. Cassinetti s několika bratřími, kde jim kníže (Karel I.) předal malý, chudobně vybavený nepříjemný lazaret u sv.Barbary, který se nacházel v místě hlavního oltáře dnešního (1902) klášterního kostela. 10/71

Lázně vanové editovat

Již v roce 1901 obecní zastupitelstvo plánovalo výstavbu vanových lázní. 10/109

Nemocnice milosrdných bratří a konvent editovat

Zahrada vedle kláštera editovat

V roce 1662 převor P.Kostantin zakoupil od Jiřího Zimmermanna domek se zahrádkou ku klášteru přiléhající za 100 zlatých; domek pak byl zbořen za účelem rozšíření zahrady. 4/

Výstavba zahájena 1662 editovat

Další podpoře řád vděčí Karlovi (I. 1569-1627) nástupci a jeho šlechetné manželce Johanně Beatrix (1625-1676), rozené kněžny z Dietrichsteinu; dne 17. června 1662 položila základní kámen na novostavbu na nároží Lednické a Břeclavské cesty, přízemní stavby, která po několika letech dostala také poschodí. 10/71
Kníže Karel (Carolus) Eusebius (1611-1684) zabezpečil trvání kláštera sepsáním listiny, kterou byly upraveny pravidla peněžních podpor a naturálních požitků. 10/71
Jeho manželka věnovala na udržování dvanácti postelí nemocných a právě tolik bratřím obnos ve výši 10.000 zlatých. 10/71
Základ ke stavbě vlastního konventu, přízemního traktu při silnici do Lednice vedoucí (dnes ulice Petra Bezruče), položil teprve Jeho Jasnosť nezapomenutelný kníže Karel Eusebius s jeho rovněž spanilomyslná manželka Johanna Beatrix, rozená kněžna Dietrichsteinová, dne 17. července 1662; zároveň pak proveden přístavek nemocnice podél silnice břeclavské (dnes ulice Milosrdných bratří) u kaple sv.Barbory. 4/
Kámen základní byl prý položen mezi refektářem (řádová jídelna), laboratoří a zahradní zdí za přítomnosti Jeho Jasnosti knížete Karla Eusebia, kněžny Johanny Beatrice, mladého prince Ondřeje Adama a princezen Eleonory a Johanny Beatrice. Kněžna vložila do kamene železným plechem opatřenou stříbrnou destičku s vyrytým letopočtem, jménem a znakem našeho nejmilostivějšího knížete. 4/
Kníže Karel Eusebius pojistil také existenci řečených ústavů tím, že vyhotovil prozatímnou fundační listinu de dato 22. září 1666, kterouž měly býti zajištěny příjmy i dávky v přírodninách až do zřízení řádné listiny nadační. 4/

Nástavba 1668 editovat

Bylo postaveno na budovu započatou r. 1662 ještě první poschodí. 4/
Dne 27. srpna roku 1668 byli nemocní přenešeni do nově zřízené nemocnice opatřené 12 postelemi, a po té konvent i nemocnice považovány jsou za úplně zřízeny. 4/
Rovněž také spanilomyslná kněžna Johanna Beatrix věnovala k udržování dvanácti postelí pro nemocné a dvou bratří řádových obnos 10.000 zlatých rýnských listinou nadační ze dne 1. července 1675.
Než platnosť prozatímné fundační listiny knížete Karla Eusebia byla během času mnohokráte popírána různými knížecími dědici panství fideokomisních i allodních. 4/
Konečně však nepopíratelná její závaznosť za prokázanou byla uznána dvorským dekretem ze dne 29. března, vládním dekretem ze dne 7. a intimátem krajského úřadu z 22. dubna 1789, a Jeho Jasnosť kníže Alois z Liechtenšteinu a na Liechtenštejně dal nadační tu listinu řádně zapsati do kněh při statcích allodních. 4/

Rozšíření 1720 editovat

Byly světnice pro nemocné znovu rozšířeny, opatřeny většími okny, a roku 1751 čteme opětně o základu, jejž položila sama kněžna Anna Marie, dcera knížete Antonína Floriana a manželka knížete Václava, ježto Jeho Jasnosť kníže Václav v rozhovoru s provinciálem P. Rafaelem Wagnerem stavbu shledal býti nedostatečnou a chtěl míti nemocné více od sebe odděleny; bylo to založení příčného traktu ke kuchyni. Druhý příčný trakt, tvořící stranu hospodářského dvora a obkličující spolu s dříve uvedeným traktem malou zahradu pro rekonvalescenty, vystavěn byl r. 1762. Ke všem stavbám byly veškery potřeby dodány správou knížecí. 4/
Klášterní budova se ještě uprostřed 18. století přebudovala, v té době přistavěny oba trakty, a vybudována malá uzavřená zahrada pro rekonvalescenty. 10/72

Roku 1724 editovat

Roku 1724 vyskytly se ve Valčicích a v okolí kurděje u velikém počtu; jen z města bylo přijato 19 jimi onemocnělých. 4/

Lékárna 1735 editovat

Byla rozšířena lékárna o přiléhající světnici a opatřena novým dlážděním a regály. 4/

Léčba nemocniční editovat

Kníže Josef Adam poranil se r. 1713 nebezpečně na noze, když v parku Lednici přecházel příkop, a prkno můstků pod ním se zlomilo. Při velikém zánětu bylo se všeho obávati, ale vědomostmi a pílí spolubratra R. F. Lazara Nöbela pozdravila se Jeho Jasnosť k veliké radosti celé rodiny. Konventu dostalo se za to daru 1000 zl. 4/
R. 1726 Její Veličenstvo císařovna Alžběta Kristina poslala jistou hraběnku a dvorní dámu do Valčic ku svrchu jmenovanému bratru s chorobou, která již byla uznána za nezhojitelnou; tento ranlékař předsevzal důkladnou chirurgickou operaci, dáma ona se pozdravila a vrátila se zdráva v nejkratší době do Vídně. Její Veličenstvo poslala za to konventu 100 kusů spec. dukátův a skvostný ornát; také jiných ještě darů dostalo se konventu za toto léčení. 4/
Jiné šťastné vyléčení, a to mladistvého knížete Jana Nep. Karla, o němž se již docela pochybovalo, právě tímto lékařem a bratrem P. Lazarem Nöbelem r. 1727 způsobilo nám zbožným slibem kněžny u lože nemocného uskutečnění, to jest zřízení konventu v Prostějově r. 1739. 4/
(Na zadní straně obálky spisku Sobela je rukopisná poznámka: "První operace s narkosou provedena v Praze 8. 2. 1847 valtickým převorem Opitzem.")
Po celý čas válek francouzských až do r. 1810 konvent vykonal velmi mnoho při ošetřování nemocných vojínův i osob civilních. Byl to hlavně tyfus, jenž, jak známo, vyskytuje se častěji, vyžaduje péče velice obětavé. 4/
Významně se nemocnice milosrdných bratří zasloužila při léčení nemocných v boji proti tyfové epidemii. 10/73
Ale zároveň shledáváme neustále příspěvky a podpory všeho způsobu z domu knížecího, které povždy hmotně zjednávaly rovnováhu. 4/
Aby pak odpomohl odůvodněné a znovu se opětující nouzi, která vždy se dostavovala při větším počtu nemocných, Jeho Jasnosť kníže Alois ve vrozené laskavosti založil reskriptem (listem právní ochrany) ze dne 8. května 1852 přilepšovací dotaci v obnosu třícet dukátů pro všechny časy, kteréž zlepšení bylo intabulováno (zapsáno do pozemkových knih). 4/
Tehdejší převor P. Nicomedes Grünert, miláček Jeho Jasnosti, má zajisté velikou zásluhu o tento knížecí dar, jakož neméně i o jiné milosti, jichž ustavičně dostávalo se konventu. 4/
Roku 1855 zuřila ve Valčicích cholerová nákaza, jíž od 10. do 18. srpna čtyři bratří padli za oběť, avšak dále se nešířila. Za to epidemie tyfová r. 1856 rozšířila se prudčeji a vyžadovala dlouhého a namáhavého ošetřování mnohých nemocných. 4/
Francouzské války, válečná léta 1864 a 1866 připravily nejvyšší požadavky na vytrvalost práce členů řádu. 10/73
Na útraty Jeho Jasnosti (knížete Jana II.) bylo u nás po válce šlesvicko-holštýnské ošetřováno 20 rakouských vojínův, a z téhož nařízení a na útraty Jeho Jasnosti bylo po bitvě u Králové Hradce r. 1866 u nás ošetřováno a opatrováno 40 mužův. 4/
Převor P. Raimund Příhoda byl též lékařem a bylo mu vedlé těchto ošetřovati ještě mnoho jiných rakouských i pruských vojínů různých zbraní; mnozí z nich zemřeli a jsou pohřbeni na zdejším hřbitově. 4/

Nemocnice nová (1892) editovat

Při trvalé a živé účasti, kterou Jeho Jasnosť panující kníže Jan z Liechtenšteina a na Liechtenšteině projevuje neustále nemocnici Milosrdných bratří, jakožto založení svých jasných předkův, nemohlo jej zůstati tajno, že všechny dosavadní přeměny v této nemocnici nebyly provázeny těmi úspěchy, jakých žádá představa o dokonalosti. 4/

Příprava stavby 1888 editovat

Bylo to dne 5. června 1888, když Jeho Jasnosť s velezasloužilým převorem P. Michalem Czerným sdělil úmysl svůj, že dá budovu pro nemocnici úplně znovu vystavěti. 4/
Zvláště významné pro nemocnici bylo, když v roce 1888 vládnoucí kníže Johann (II. 1840-1929) z Liechtensteinu převoru (od 1887) P. Michalu Czernému oznámil úmysl, na místě staré nemocnice, která již moderním hygienickým požadavkům nevyhovuje, provést novostavbu. 10/73
Okamžitá zpráva převora valčického k definitoriu (rádcům) provincie, že povstane nový dům mateřský, vzbudila všeobecný podiv a radosť a stala se znovu jistotou, když 24. června téhož roku náš nejdůstojnější P. generál Cassianus Maria Gasser v audienci u Jeho Jasnosti tolikéž byl ujištěn, že myšlénka v brzku bude provedena. 4/
Rok 1889 věnován byl studiu různých plánův, i byli vzati na potaz pánové: dvorní rada a ředitel nemocnice Dr. Böhm, dvorní rada professor Billroth, knížecí stavební rada Jan Hampe, ředitel statků Rudolf Greiner a knížecí stavební kontrolor Josef Theimer, a konečně ustanoven stavby vedoucím architekt pan Karel Weinbrenner. 4/
Jakmile ředitel všeobecné nemocnice ve Vídni, Dr. Böhm a dvorní rada profesor Billroth dali dobrozdání nad projektem, v roce 1890 se počalo s pracemi. 10/73
Dne 26. srpna 1889 objevil se Jeho Jasnosť sám na staveništi, aby prohlédl sobě polohu a poměry. Jeho Jasnosť schválil novou stavbu se všemi kautelami (zabezpečení) v příčině vysoušení na místě staré nemocnice se zřízením veliké nové kvadratury pro vnitřní zahradní prostoru dle návrhu převorova. Převorovi P. Michalovi Czernému sluší přičísti zásluhu pravé obětavosti již při těchto mnohých přípravách, a odměnu jeho námahy byl mu den 22. dubna 1890, kdy mohlo již počíti s pracemi; byly totiž pokrývačem panem Gruberem sňaty krovy. Práce zednické zadány panu L. A. Fialovi z Břeclavy, ale z počátku je řídil pan architekt L. Schwanberger, jenž byl vypracoval plány podrobné. 4/
Se strany knížecí bylo rozhodnuto, že stavba povede se ve vlastní za odborného dohledu pana ředitele statků R. Greinera a pana stavebního kontrolora J. Theimera. Vlastní řízení stavby obdržel knížecí stavební rada pan F. Hampe. 4/
Když byly všechny světnice ve staré konventní budově, pokud to šlo, zařízeny pro nemocnici asi s třiceti postelemi, když bratří se obmezili a všechno bylo uklizeno a schováno, počalo se dne 28. dubna s bouráním budov samých, kteréž rychle pokračovalo, až byly vykopány zdi základní. 4/
Brzy čněla oltářní strana chrámová bez přístavku po nějaký čas odkryta směrem ku břeclavské silnici (dnes ulice Milosrdných bratří), a byly zjevny zbytky vykopaného osmistěnného základu starodávné bývalé kaple sv. Barbory a k ní přiléhající původní budovy lazaretní. 4/
Roku 1890 oba trakty byly zbořeny k účelu nové stavby, aby získáno bylo větší vnitřní prostory pro kvadraturu. Vnitřní trakt obsahoval v prvním patře cely pro bratry a v přízemí pekárnu a prádelnu. Vnější trakt choval v prvním poschodí dobře zařízenou knihovnu, která dne 20. března 1763 byla vysvěcena a otevřena. V přízemí byly z počátku rekonvalescenti a při pozdějším rozšíření nemocnice do délky byly tam zařízeny anatomické pracovny pro studující. 4/
Dále přišlo se na sklepy, jež byly zasypány nejspíše pro vlhkosť za různých dob; zde našly se dubové kmeny, které měly v mokré půdě sloužiti za základ; základní kameny z roku 1651 a 1662 též byly nalezeny, avšak s prázdnými dutinami, nedaleko pak nacházely se na všech stranách kosti těch, kdož byli svědky těchto ponenáhlých staveb!
Byloť pak shledáno na 10 vozů kostí, jež byly vykropeny a na městském hřbitově pohřbeny; zdá se, že vše tu kolem bylo hřbitovem, neboť přirozeně okolí kaple sv. Barbory neboť přirozeně okolí kaple sv. Barbory bývalo jím od dávných dob. 4/
  • Kladení kamene základního. Vše bylo připraveno vykonati slavnosť tu tichým a důstojným způsobem dne 31. července. 4/
O desáté hodině dopolední provinciál řádu s převorem odebrali se do zámku knížecího ujistit Jeho Jasnosti nejhlubší oddaností a oznámit, že právě bude předsevzat ve vší tichosti akt kladení základního kamene. 4/
Pak konala se slavnosť a bylo v annálech řádu zaznamenáno a do kamene základního vloženo následující memorandum. 4/
Ve jménu Páně! 4/
  • Dne 31. července 1890 ve svátek sv. Ignáce z Layoly a ve slavnostní den národů našeho milovaného mocnářství, v den to sňatku nevznešenější dcery našeho rytířského mocnáře císaře Františka Josefa a nejšlechetnější císařovny Alžběty, císařské princezny a arcivévodkyně Marie Valeries Jeho cís. Výsostí panem arcivévodou Františkem Salvatorem, konalo se klidně a skromně založení stavby nemocnice Milosrdných bratří ve Valčicích.
  • Po svaté zpovědi a sv. přijímání veledůstojného konventu byla sloužena o 11. hod. dopolední u přítomnosti níže uvedených mše svatá, načež převor konventu a čestný definitor A. R. P. Michal Czerny přítomnému provinciálu řádu a císařskému radovi A. R. P. Janu z Boha Sobelovi oznámil akt, a tento promluvil k veledůstojnému konventu o významu zasvěcení v příčině minificence Jeho Jasnosti panujícího knížete a pána, Jana II. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině, dále v příčině povinností našeho povolání, načež byl posvěcený kámen zasazen do přízemku traktu nemocnice, s přítomní P. T. páni laskavě zapsali jména svá.
Fr. Joan. de Deo Sobel, t.č. provinciál.
Fr. Michael Czerny, t.č. převor ve Valčicích.
Fr. Florentius Herzog, t.č. převor ve Vídni.
Fr. Rudolf Lakomy, kněz konventu.
Fr. Philippus Burresch, t.č. podpřevor.
Fr. Vladimír Janda, sklepmistr.
Fr. Antonius Paul, vrchní lékárník.
Fr. Philemon Krulich,
Fr. Philibert Melka.
Rudolf Greier, kníž. Liechtenšteinský správce statkův.
Josef Theimer, kníž. Liechtenšteinský kontrolor statkův a stavby nemocnice.
Karel Hausner, purkmistr ve Valčicích.
Dr. Vitalis Majewski, lékař nemocnice.
P. Antonín Krejčíř, spirituál konventu. 4/

Průběh výstavby editovat

Dne 15. března 1892 počala se kanonická provinciální visitace poprvé v budově takměř již dokončené a trvala šest dní. 4/
/Po 32 měsíce nemohla se konati visitace pro zmatky se stavbou spojené.a bylo tudy velikou úlohou revidovati veškeru jinak vzornou správu neunavného představeného konventu, a naříditi mnohé, co má státi se, až nemocnice otevřena bude officiálně. 1/
Také bylo při kanonické visitaci (13. února 1892) uvažováno o věnovacích obrazech, jakž i s pomocí Boží ustanoveno slavnostní vysvěcení naší nové mateřské nemocnice na svátek sv. Augustina a dva dny následující, t. j. na den 28., 29. a 30. srpna. 4/
Dne 24. března 1892 objevil se nejmilostivější Jeho Jasnosť kníže z Liechtenšteina v konventu a prohlédl si dopodrobna novou stavbu. 4/
Okamžitá zpráva podaná převorem provinciálovi o této vysoké návštěvě došla nejradostnějšího ohlasu. 4/
Novostavba byla za dvě léta dokončena a dne 28., 29. a 30. srpna 1892 svátečně vysvěcena. 10/73
Nynější nemocnice je dvoupodlažní budova, souvislý blok podél Břeclavské silnice a s příčným traktem, který sahá až do prodlouženého refektáře (řádová jídelna). 10/74
Ona odpovídá svým vnitřním zařízením vysokým požadavkům, které se v nové době vyžadují. 10/74
Okna o výšce 3,80 m a šířky 2,20 m umožní dostatek světla, které nemocní potřebují, mají výborné větrání a jsou vytápěny, stejně tak vytápěné chodby, koupelny a výtahy jsou zřízeny, také potřebná pomocná budova je postavena. 10/74

Dokončená stavba 1892 editovat

Stavba jest podélný trakt v mocných rozměrech provedený podél břeclavské silnice (dnes ulice Rudé armády), jakož i příčný trakt přes hospodářský dvůr ke starému, prodlouženému traktu refektářnímu, jenž znovu jest vystavěn skoro až ke kuchyni také do základů zbořené. 4/
Celá budova jest zvýšené přízemí o jednom poschodí, pevně budovaná, opatřena sklepy a vyzděnými průduchy. Za příčinou vysušení a pojištění před mokváním byly zřízeny všude v základech trativody, jimiž voda sváděna jest do staré studně a odtud dále vedena. 4/
Ve vysokých sklepních prostorách jest o vše postaráno, co týče se nemocnice, lékárny, konventu, kuchyně a sklepa; motor ohřátým vzduchem hnaný jest postaven na blízku ústavu. 4/
V přízemku jsou: přijímací kancelář, ambulatorium, ordinační síň pro lékaře, tři skladiště, záchody,lázně a vytahovadla. Ve přístavku jest dalších několik světnic a učebny k účelům vyučování. 4/
V I. poschodí jsou dva veliké sály pro nemocné, medicínský a chirurgický po 18 postelích, separátní světnice se čtyřmi postelemi, tři světnice, jedna o šesti a dvě o dvou postelích a síň operační, vytahovadlo (ruční výtah) vedoucí ze sklepa, pak půdy a záchody. 4/
V přístavku: knihovna, tři pokoje, schodiště. Od korridoru světnic pro nemocné směrem k boku hlavního oltáře chrámového umístěna jest kaple pro nemocné, chráněna mléčným sklem, a tudy jest u vhodné míře postaráno také o pobožnosť nemocných. 4/
Okna v sálech pro nemocné a v síni ordinační jsou 3,80 m vysoká a 2,20 m široká, právě tak v poměru k výšce sálů; prostorné pak chodby lze vytápěti. 4/
Vytápění děje s železnými kamny ventilačními shora k naplňování. 4/
Podlaha vesměs z pálených cihel pokryta jest mezi postelemi linoleem i dlouhými lýkovými koberci. 4/
O ventilaci všude hojně jest postaráno, rovněž úplně o světlo a vzduch. Nová kvadratura zavírá sady vždy zelené s velikou, krásnou sochou svatého Jana z Boha. (viz oddíl Sochy) Vnitřní kvadratura skytá obraz překrásného slohu a velice podařeného připojení ke staré části konventu. Výstupek s věží a zasklenými terassami pro nemocné v prvním patře a krytý sestup do přízemku svědčí o bohatém slohu a výtečném vkusu. 4/
Zevnější průčelí podél břeclavské silnice (dnešní ulice Rudé armády) činí mocný dojem bohatým, harmonickým římsovým zakončením. 4/

V roce 1894 byla v areálu nemocnice postavená také kaple pro uložení zemřelých. Projekt vypracoval Karl Weinbrenner (1856-1929).

Nemocnice ženská editovat

Již roce 1901 obecní zastupitelstvo plánovalo výstavbu ženské nemocnice. 10/109

Hřbitovy editovat

Hřbitov kolem kaple sv. Barbory editovat

Hřbitov ode dávna kolem kaple se prostírající musil z valné části býti zrušen a dále přeložen. 4/; 10/71
Celý hřbitov byl přeložen dále do zahrady, hrobka vyprázdněna a vystavěna kaple (dnes kolna na vozy), do kteréž pak bratří byli pochováváni. 4/

Hřbitov starý editovat

Hřbitov u kláštera milosrdných bratří editovat

Přestěhovány sem hřbitov kolem kaple sv. Barbory se prostírající a 28. června 1671 posvěcen. 4/

Hřbitov nový na Lednické (1902) editovat

Také se ukázalo nutné zřízení nového hřbitova, protože starý již pro zvýšený počet obyvatel nevyhovoval a také ležel v bezprostřední blízkosti města. Byl založený mezi Lednickou a Ladenskou (Rampersdorfer) alejí a čtyřnásobně překonal nynější Boží pole; ale vznešeného zevnějšku s půvabnými kovářsky provedenými vraty poskytl hezký vzhled. V červenci roku 1902 byl vysvěcen. 10/106

Zdravotnicví na Břeclavsku editovat

Zdravotní péče je zajišťována dvěma zubními lékaři v Břeclavi a 14 porodními bábami v jednotlivých obcích (2 v Břeclavi, 1 v Lanžhotu, 3 ve Velkých Bílovicích, 2 v Ladné, 1 v Moravském Žižkově, 2 v Moravské Nové Vsi, 1 v Hruškách, 1 v Mikulčicích a 1 v židovské obci za stravu), mimo 1 lékárny na tržišti Břeclav. 7/

Odkazy editovat

  • 1/ Dr. Vladimír Voldán: O archivu valtického panství a velkostatku. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 2/ Dr. Rudolf Hurt: Příspěvek k dějinám města Valtic. Zprávy okresního vlastivědného muzea v Mikulově, září - prosinec 1959.
  • 4/ Dějiny a slavnostní spis rak.-české řádové provincie Milosrdných Bratří ke slavnosti ve dnech 28., 29. a 30. srpna konaného vysvěcení nemocnice mateřského domu ve Valčicích v Dol. Rakousích, Munificencí Jeho Jasnosti knížete Jana I. z Liechtenšteina a na Liechtenšteině nově vystavěné. Sepsal a vydal cís. rada a provinciál řádu Joannes de Deo Sobel. Ve Vídni 1892. Nákladem řádu Milosrdných Bratří.
  • 5/ Vodní práva knížete z Liechtensteinů. Ing. Emilian Bartoš, technická kancelář a podnikatelství staveb Břeclav, v prosinci 1933. (Muzejní spolek Valtice, přír. č. 0782-62)
  • 6/ Schilderung von Eisgrub, Feldsberg und deren Umgebungen. Nebst einem Wegweiser uind Plane auf Stahl mit 17 Ansichten und einem Panorama an dessen Rande. Wien, bei Peter Rohrmann, k. k. Hofbuchändler. (Překlad vybraných kapitol autor knihy. Kopie originálu Muzejní spolek Valtice přír. č. 1579-94V - Vydáno v roce 1840, tj. po uvedení do provozu Ferdinandovy severní dráhy z Vídně do Břeclavi a Brna - dokončené v roce 1839. Kniha obsahuje také ceník tehdejšího jízdného.)
  • 7/ Die Margrafschaft Mähren, topografisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Benedikter und Professor. II. Band. Brünner Kreis. II. Abtheilung. Brünn. Selbstverlag des Verfassers. 1837.
  • 10/ Geschichte der Stadt Feldsberg, Karl Höß, Feldsberg, 1902. Im Selbstverlage.
  • 11/ Fürst Karl Eusebius von Liechtenstein als Bauherr und Kunstsammler, Victor Fleischer, Wien und Leipzig 1910.