--Tchoř (diskuse) 26. 3. 2013, 14:16 (UTC)Odpovědět

Vaše knihy

editovat

zdravím, mám pro Vás návrh, jelikož tu máte bilion :-) rozpracovaných nápadů. Všechny jsou moc povedené ale nedodělané. Chce s tím něco dělat kolego!

Jazykové knihy

editovat

Zdravím,

nejprve velice děkuji za přidávání jazykových knih, hezky se nám tak rozrostla paleta jazyků.

Měl bych k nim ale pár důležitých poznámek:

  1. Knihy o jazycích je vhodné mít jako příručku jazyka, nikoliv jako učebnici, tj. členit podle jevu, o němž daná část pojednává (např. /Slovesa, /Slovesa/Budoucí čas, /Abeceda, /Slovosled, resp. /Fráze, /Fráze/Základní, /Fráze/Doprava apod. a /Slovníček) než jako /Lekce 1, /Lekce 2 apod. Lépe se v tom orientuje a vyhledávají konkrétní informace. Podívejte se např. na angličtinu nebo němčinu.
  2. I přesto, že jsou si jazyky podobné, není vhodné je spojovat. Mám konkrétně na mysli vaši Ruština, ukrajinština, běloruština - tam je vhodné to mít jako tři knihy s eventuálně stejnou strukturou a značně podobným obsahem. Ty na sebe mohou navzájem odkazovat např. přes poznámky nebo v sekci odkazů.
  3. K výše uvedenému se vztahuje i poslední poznámka - pokud je kniha např. o islandštině a v některé části využívá srovnání např. s faerštinou, pak se takové stránky nekategorizují do faerštiny. Kategorie jako taková obsahuje pouze hlavní stránku a všechny podstránky dané knihy.

Pokud byste potřeboval s něčím pomoci, dejte vědět.

Díky za spolupráci.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 17. 8. 2013, 11:32 (UTC)Odpovědět

Podle mého názoru je otázkou, zda knihy o jazycích je lepší mít jako jazykovou příručku místo učebnice. Oba typy knih mají pro čtenáře své výhody a své nedostatky - myslím, že třeba v jazykové příručce nemají co dělat cvičení k procvičování, které jsou naopak žádoucím obsahem u učebnice. Pro někoho, kdo se chce jazyk naučit, je podle mě lepší lineární organizace, kdy se čtenář postupně seznamuje s jevy podle jejich uplatnitelnosti, což u jazykové příručky znamená být schopen posoudit, co je důležité a hledat ve stromové struktuře místo toho, že se k tomu čtenář postupně dopracuje po jednotlivých lekcích. V optimálním případě by podle mě bylo nejlepší mít k jazykům dvě knihy, jednu ve formě učebnice a druhou ve formě jazykové příručky. Osobně si myslím, že člověk, který s jazykem začíná, sáhne spíš po učebnici, zatímco člověk, který už jazyk na nějaké úrovni ovládá a chce se zdokonalit v nějakém gramatickém jevu, sáhne po jazykové příručce. Stejně tak je možné najít i opačný názor ke spojování jazyků, především v případě, kdy se jeden jazyk běžně učí a druhý nikoliv, pokud již čtenář běžně vyučovaný jazyk zná. Navíc v případě, kdy už existuje samostatná učebnice ruštiny, existence učebnice pro více jazyků současně ničemu neuškodí. Toto píšu proto, že ne všem studentům vyhovují stejně strukturované materiály - a vzhledem k tmu, že Wikiknihy jsou elektronické, nemyslím si, že by byl problém mít tady samostatnou učebnici pro ruštinu, samostatnou pro ukrajištinu, samostanou pro běloruštinu a jednu společnou pro všechny tři, protože každá z nich je určená pro jinou cílovou skupinu, stejně jako knihy tištěné. Nebo aspoň takto jsem dosud Wikiknihy vnímal, že se jedná o alternativu k tištěným knihám, kde také existují různé knihy se stejným tématem, ale s různým obsahem podle toho, jaká je cílová skupina. Z tohoto důvodu se také domnívám, že zde narozdíl třeba od Wikipedie nebo Wikislovníku, nevadí duplicity, tedy více knih zaměřených na stejné téma. Každopádně poznámky beru na vědomí. --Standazx (diskuse) 20. 8. 2013, 10:23 (UTC)Odpovědět

Greetings

editovat

I can see, that you are almost on all projects. Maybe I will come here often now, so we will see each other also here. BTW do you have an e-mail?--Juandev (diskuse) 24. 5. 2015, 11:35 (UTC)Odpovědět

Přiznám se, že úplně moc nerozumím, proč jsem tuto zprávu dostal anglicky :-) --Standazx (diskuse) 30. 5. 2015, 07:03 (UTC)Odpovědět

Hlavně, že rozumíte ne.--Juandev (diskuse) 30. 6. 2015, 21:59 (UTC)Odpovědět

Jazyk tl

editovat

Zdravím,

vidím, že zde používáte "tagalog", na jiných místech vídám onen jazyk zvaný jako "tagalština". Jak to s tím je?

Díky.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 29. 6. 2015, 11:38 (UTC)Odpovědět

Obvykle narážím na obě varianty. Na Wikipedii je článek w:Tagalog. Tagalog je název jazyka v něm samém, zatímco česká přípona -ština, -čtina obvykle odvozuje název jazyka od názvu etnika (čeština, ruština) popř. území (extremedurština, aragonština). Co se týká tagalogu, tak neexistuje území, které by se tak nazývalo, a etnikum tagalové (od kterého by šlo odvodit název tagalština) není, etnikum se nazývá tagalogové, takže počeštěně by jazyk měl být nejspíš tagalogština. Ale to se zase nepoužívá. Takže osobně preferuju spíš tagalog, byť se to do češtiny moc nehodí, ale když už tu máme esperanto a ne esperantštinu, přijde mi to přijatelné (čeština si se slovem tagalog poradí docela dobře).
Jak jazyk nazývají jiní slované: v chorvatštině a makedonštině jazyk nazývají tagaloški jazyk, v ruštině tagaľski jazyk, srbové ho nazývají tagalog. Článek na české wikipedii Tagalog, obsahuje odkazy na "Tagaložská edice Wikipedie", "Tagaložská edice Wikislovníku" nikoliv "Tagalská edice ...".
Aby toho nebylo málo, tak s jazykem je možné se setkat i pod názvem filipínština, což by teoreticky měl být jazyk jiný (de facto umělý, původním záměrem bylo vytvořit nový jazyk na základě všech jazyků Filipín), ale zatím se stále jedná převážně o tagalog doplněný o některá slova z jiných filipínských jazyků a těžko říct, jestli se to někdy změní. --Standazx (diskuse) 4. 7. 2015, 17:00 (UTC)Odpovědět

Díky. A jak se k tomu stavějí autority, resp. české zdroje?
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 7. 2015, 23:06 (UTC)Odpovědět

Zdrojů na toto téma moc není, v mně dostupných zdrojích se objevují jak výrazy tagalog tak výrazy tagalština. Protože českých zdrojů je opravdu málo (třeba učebnice v češtině, pokud vím, neexistuje, jestli má nějaká univerzita katedru „filipínologie“, netuším), těžko z toho dělat nějaké závěry. Nějaké konstatování autority jsem k tomuto nenašel - ono se není ani čemu divit, drtivá většina lidí u nás nejspíš ani nemá tušení, že něco takového existuje. Takže za mě bych toto zařadil mezi jevy, které v češtině na své ustálení teprve čekají.
Vzhledem k tomu, co bylo plánováno s filipínštinou, tedy vytvořit jazyk umělý na základě všech jazyků Filipín (podobně jako vznikají různé pomocné slovanské jazyky), bych nedoporučoval používat označení filipínština. Dnes je sice filipínština asi z 98 % tagalog, tj. pojmy jsou nyní de facto ekvivalentní, a proces vytváření filipínštiny podle původních plánů nepokračuje, ale někdo může v načatém díle začít pokračovat a z filipínštiny se tak může stát jazyk od tagalogu jazykem velmi odlišným. --Standazx (diskuse) 18. 7. 2015, 06:16 (UTC)Odpovědět

Že je filipínština něco jiného, to vím. (Nehledě na to, že filipino má kód fil.) Mně šlo jen o "tagalog" vs. "tagalština". Každopádně díky za obsáhlé odpovědi.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23. 7. 2015, 03:41 (UTC)Odpovědět

Dovolím si ještě jednu poznámku na toto téma. Nevím dojaké míry je v tomto autorita konsorcium Unicode, ale pod jeho hlavičkou běží projekt w:Common Locale Data Repository. Pro češtinu je v této databázi uveden překlad do češtiny tagalog, viz infobox v wikt:Kategorie:Tagalština. --Standazx (diskuse) 24. 7. 2015, 18:01 (UTC)Odpovědět

Tagalog/Slovesa/Sloveso být

editovat

Zdravím,

na té původní stránce budete ještě něco dělat? Pokud ne, bylo by vhodné aktualizovat obsah, aby se to mohlo smazat.

Díky za spolupráci.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 27. 7. 2015, 14:53 (UTC)Odpovědět

Vzhledem tomu, že se celý obsah knihy stále vyvíjí, je možné přesměrování klidně smazat, obsah upravím při nejbližší příležitosti. --Standazx (diskuse) 31. 7. 2015, 17:17 (UTC)Odpovědět

Mail

editovat

Zdravím,

chtěl jsem vám poslat mail, ale koukám, že ho máte vypnutý, nechtěl byste si ho zapnout? Díky.

Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 3. 8. 2015, 07:58 (UTC)Odpovědět

Týká se to Wikiknih či jiného Wikimedia projektu nebo se jedná o soukromou záležitost? --Standazx (diskuse) 3. 8. 2015, 08:24 (UTC)Odpovědět

V podstatě všech třech věcí...
Pokud si ho nechcete zapínat natrvalo (čemuž rozumím, řada uživatelů to tak má), tak si ho případně zapněte jen na chvilku, pošlete mi mail a zase si ho vypněte.
Díky.
Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 24. 8. 2015, 03:56 (UTC)Odpovědět