Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Vinná réva

Réva vinná (Vitis vinifera) je popínavá rostlina z čeledi révovitých (Vitaceae). Pne se se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Divoká réva ve volné přírodě může dosahovat výšky až 30 m a průměru kmene u země až 1,5 m. Na zahradách a vinicích jsou však rostliny ve svém vzrůstu výrazně omezovány pravidelným řezem.

Výsadba a péče

Réva vyžaduje teplé, dobře propustné (písčité či hlinitopísčité) půdy s dostatkem živin a s vysokou hladinou spodní vody. Rostliny jsou světlomilné a teplomilné. Správnému dozrávání bobulí vyhovují horká suchá léta a dlouhý slunný podzim.

Vinná réva je samosprašná, přičemž opylování zajišťuje vítr. Hrozny se objevují jen na čerstvých výhonech, vyrůstajích na loňském dřevě.

Kořeny mohou dosahovat délky i 10 m, zálivka je proto potřebná pouze v případě dlouhodobého silného sucha.

Řez

Řez je třeba provádět velmi brzy (již v únoru, pokud nejsou silné mrazy), než začne rostlinou proudit míza.

Tvarování do vodorovného kordonu

Nejčastější je tvarování révy Guyotovým řezem do vodorovného kordonu (tzv. rýnsko-hesenské vedení). Rostliny se vyvazují k drátu, vodorovně nataženému mezi dvěma kůly v libovolné výšce (obvykle 40-80 cm nad zemí). Ve výšce 40 cm nad prvním je natažený druhý drát, sloužící k vyvázání plodonosných výhonů.

Loni zasazená rostlina se na jaře zkrátí tak, aby nad nižším vodorovným drátem zůstalo 6-8 oček. Část s ponechanými očky (tažeň) se vyváže k tomuto drátu, očka na spodní částí (kmínku) se odstraní. Během jara a léta vyrostou z ponechaných oček první plodonosné výhony, které se přivazují k vyššímu drátu.
V dalším roce se odstraní všechny odplozené výhony včetně předloňského tažně, ponechají se jen dva výhony, které jsou nejblíže u kmínku. První z nich se zkrátí nad druhým očkem, vzdálenější se ponechá opět v délce 6-8 oček a vyváže se vodorovně místo odstraněného tažně. Během sezóny z ponechaných oček opět vyrazí plodonosné výhony, přivazované k vyššímu z drátů.

Plodonosné výhony

Na malém prostoru se vinná réva obvykle pěstuje u zdi, a to ve tvaru svislého kordonu - tzv. vertiko. Pro zdárný růst a dobrou úrodu je třeba vybrat zeď orientovanou k jihu.

Nově zasazená rostlina se zkrátí nad druhým očkem nad zemí. Během léta vyrostou dva výhony, z nichž se jeden vyváže svisle vzhůru a druhý (případně i další vedlejší výhony) se zkrátí.
Ze svislého prutu vyrostou další dva výhony. Slabší výhon se zcela odstraní, druhý (hezčí, vitálnější) se zkrátí ve výšce 30 cm nad zemí, nad třetím očkem a pak se vyváže k opoře.
V následujícím roce se postranní výhony zkrátí nad druhým očkem, hlavní výhon 30 cm nad loňským řezem (a opět se vyváže vzhůru).
Také v následujících letech se hlavní výhon seřízne vždy 30 cm nad předchozím řezem a vedlejší výhony nad druhým očkem.

Choroby

Padlí révové - hrozny a někdy i listy se rychle pokrývají bílým popraškem, napadené hrozny během zrání praskají
Plíseň révová - deformuje výhony i hrozny, na listech se objevují žluté až hnědavé skvrny, za vlhka i bílý povlak
Plíseň šedá - způsobuje zasychání květenství i hroznů, výhonky i hrozny pokrývá šedý hustý povlak výtrusů