Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada
Ovocná zahrada může mít mnoho podob, jež ovlivňují nejen osobní preference majitelů, ale i lokální podmínky a podnebí. Většina ovocných stromů a keřů krásně kvete, a tak nejen přináší užitek, ale má i estetický význam.
Ovocným stromům vyhovuje lehčí, hlinitopísčitá, mírně zásaditá (ne však silně vápnitá) a dobře odvodňovaná půda. Před zahájením výsadby je proto užitečné provést chemický rozbor půdy. Míru zamokření lze sledovat tak, že se vykope jáma o hloubce asi 80 cm a napustí se do ní voda (případně se jáma nechá zaplnit dešťovou vodou). V nezakryté jámě se pak během podzimu a zimy sleduje přítomnost vody. Pokud se nevsákne ani po 10-12 dnech, hrozí zadušení kořenů. V tom případě je třeba přemýšlet o drenáži.
Nejvhodnější pro ovocnou výsadbu je stanoviště otočené k západu a jihu. Musí mít také dostatek světla, pouze některé druhy (maliník, ostružiník) snesou polostín.
Ovocným stromům se nebude dobře dařit na stanovišti s vysokou hladinou spodní vody, v mrazových kotlinách ani na příliš větrných místech. Silný vítr brání stromům v růstu a může způsobit i předčasné opadání nedozrálého ovoce. Silnější poryvy mohou (zvláště v případě zatížení větví dozrávajícími plody) stromy polámat. Proti větru je však možné výsadbu ochránit větrolamy z různých rostlin a keřů. V oblastech se silnými a dlouhými mrazy se nebude dařit stromům, které kvetou brzy na jaře (např. meruňky).
Zdravé stromy a bohatou úrodu zajistí už jen pečlivý výběr odrůd, vhodných pro konkrétní klimatické podmínky a odolných vůči chorobám. Rychlému šíření škůdců nebo chorob zamezí druhová pestrost výsadby. Bohatství plodů podpoří i okolní výsadba kvetoucích rostlin, které do zahrady přivábí opylovače - patří mezi ně orlíček, pomněnka, brutnák, řeřišnice, lichořeřišnice, chrpa, kostival, dobromysl, plicník, svazenka, měsíček, rozrazil, zimolez i jetel.
Výsadba
editovat
Stromky s kořenovým balem, kde kořenový systém chrání kvalitní zemina, lze vysazovat prakticky během celého roku (pokud není půda promrzlá). Naproti tomu stromky prostokořenné se vysazují pouze v době vegetačního klidu (podzim - jaro).
Vhodná vzdálenost mezi jednotlivými stromy se může značně lišit nejen podle jednotlivých druhů, ale i podle toho, jak bude stromek tvarován.
Půda by pro výsadbu neměla být zmrzlá, ale ani příliš vlhká. Jáma pro vysazení nového stromu musí být tak velká, aby se do ní pohodlně vešel celý kořenový bal nebo nejdelší kořeny. Pro zlepšení odvodu vody lze dno jámy vyložit několika kameny. Obnažené kořeny se doporučuje před výsadbou namočit alespoň na 2 hodiny do vody. Polámané nebo jinak poničené části je třeba odstřihnout zahradnickými nůžkami. Na dno jámy pro prostokořenné stromy lze nasypat několik lopat dobře rozloženého kompostu nebo humózní zeminy. Při zasypávání je vhodné stromkem občas zatřást, aby se zemina dobře uložila. Po úplném překrytí kořenů se celý prostor mírně udusá a zakryje poslední vrstvou zeminy, která se jen uhrabe.
Nový stromek je vhodné podepřít kůlem, který by měl být nejméně tak vysoký, jaká je výška kmene. Kůl je potřeba zarazit dostatečně hluboko.
Péče
editovat.jpg)
Správná péče o ovocné stromy zahrnuje:
- pravidelné prořezávání výhonů a větví k prosvětlení a provzdušnění koruny
- důsledné odstraňování suchých větví, slabých výhonů i všech listů s příznaky chorob
- odstraňování mladých plodů s příznaky chorob i zbylých mumifikovaných plodů po opadu listí (jsou rovněž zdrojem různých chorob)
- probírka ovoce při nadměrné úrodě
- podpírání větví, zatížených dozrávajícími plody, aby nedošlo k přelomení
- shrabání opadaného listí pro zamezení šíření chorob a škůdců
Dále je vhodné na jaře kmeny jabloní a hrušní opatřit lepovými pásy proti mravencům, roznášejícím mšice a také feromonovými lapači, vábícími samce obaleče jablečného. Kmeny silně obrůstající mechem je vhodné očistit ocelovým kartáčem, protože v mechu mohou přezimovat někteří škůdci, například vlnatka krvavá.
Při silném napadení škůdci nebo chorobami je třeba zvážit užití odpovídajícího postřiku.
Řez
editovatŘez ovocných stromů lze rozlišit na tzv. výchovný (tvaruje mladé stromky do žádaného tvaru) a udržovací (udržuje již stabilizovaný růst a tvar koruny). Zatímco zásady výchovného řezu jsou pro všechny ovocné stromy téměř stejné, udržovací řez se u jednotlivých druhů liší.
Řez se obvykle provádí po opadu listí, tedy na konci podzimu a v zimě. Peckoviny je vhodné prořezat až na jaře, protože se u nich špatně zacelují rány, které pak mohou být napadené různými chorobami.
Pokud řez způsobuje velké rány, je třeba je ošetřit vhodným prostředkem, obvykle s obsahem fungicidů.