Literatura/Epika

Epika

(z řeckého epos = slovo, vyprávění; epikos = výpravný)

Na rozdíl od lyriky jsou v epice pocity odsunuty do pozadí (toto se nazývá děj syžetový). Hlavní roli zde hraje děj, je dána doba kdy se příběh odehrává.

Epická díla mají většinou začátek i konec, jsou psány ve třetí osobě, času minulého. V epických dílech se mohou objevovat lyrické vsuvky. Dříve byla epická díla veršovaná, naopak dnes, když mluvíme o dílech epických, máme namysli prózu .

Typy Epiky

veršované

• bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů)

• historický zpěv (o historických událostech)

• epos (rozsáhlý děj)

• legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky)

veršované i prozaické

• báje (mýtus) - pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové=bohové

• pohádka - děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem

• pověst - o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu
• bajka - ze života zvířat či zosobněných věcí - jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)

prozaické

• povídka - kratší příběh, většinou časově i místně určen, více osob i dějových linií

• novela - střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, překvapivý závěr

• román - větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií

• novinářská próza - fejeton, reportáž